Anime World CZ/SK - Příběhy

Narozeniny

Týden uběhl jako voda. Law od jedenácti pracoval do osm večer. Rozvážel na kole pizzy. Já měla ještě týden volno. Každé ráno jsme odváděli společně Roye do školky, který si školku hned oblíbil. Udělalo to to, že si našel kamarády. Rovnou dva. O tom volnu jsem si vytvořila životopis a několikrát ho vytiskla. Jeden jsem si připravila do desek, který jsem chtěla odnést ředitelce knihovny. Zbylé jsem si uklidila do šuplíka. Každý den jsem uklízela celý byteček. Law i dostal nápad, že část výplaty budeme dávat do kasičky, kde si budeme šetřit na společné letní dovolené. Roy byl tak nadšený, že jsem neprotestovala. Dneska byl den D, kdy já slavila své osmnácté narozeniny. Law o nich neměl ani ponětí, ale přesto mě čekalo překvapení.

 

Ráno jsme vstávali do školky. Roy byl rychle na nohou, i když jinak ranní vstávání mu dělalo problém. Tentokrát byl čilý jak rybka. Až mě to překvapilo.

,,Co se děje Royi, že si tak čilý?’’ zeptala jsem se ho překvapeně.

,,Nic...nic...’’ dostal ze sebe Roy. Poznala jsem, že něco skrývá. Ale pro zatím jsem to nechala plavat. Třeba mi to řekne časem sám, nebo se to dozvím od učitelky dneska, že něco provedl. Ale věřila jsem, že se neděje nic. Roy je hodný a poslušný kluk. Měl dobré vychování od tetičky. A já si řekla, že budu stejně dobrá, jako tetička.

 

Law ještě spal. Potichu jsem oblékla Roye, vyčistili jsme si zuby a já šla dělat snídani. Když jsem dělala vajíčka, jak je Roy má rád, tak se pomalu probudil Law. Stála jsem u plotny, tak jsem ho neviděla.

,,Ahoj Lawe.’’ pozdravil Roy Lawa. Otočila jsem se na něho.

,,Dobré.’’ pozdravila jsem ho aniž bych jsem se na něho usmála.

,,Dobré ráno, jak jste se vyspali?’’ zeptal se nás a zasedl ke stolu.

,,Já dobře.’’ odpověděl Roy a usmíval se. Byl celý den jiný. Jako vyměnění.

,,Ušlo to.’’ odpověděla jsem a začala nandavat na stůl.

,,Jůůů vajíčka.’’ zajásal Roy. ,,Janey, jaké je tvoje oblíbené jídlo?’’ zeptal se mě z nenadání.

,,Čína proč?’’ divila jsem se a dala si sousto do pusy.

,,Ne, nic, ve školce budeme říkat, co kdo má rád k jídlu, tak se chci pochlubit, že mám sestru, která miluje čínu.’’ zazubil se Roy. Poznala jsem, že mi kecá, že nic takové ve školce probírat nebudou, ale nechala jsem to plavat. Věděla jsem, že pro lhaní má své důvody, i když lež nesnáším. Věděla jsem, že něco tají, že něco chystá, ale nebyla jsem si jistá co. A stejně nebyl čas to řešit. Už se muselo do školky. Rychle jsme se najedli. Law se rychle oblékl a šli jsme do školky.

 

Ve školce jsem Roye převlékla a předali jsme ho učitelce. Už jsem se chystala, že si něco vyslechnu, jak je neposlušný nebo něco rozbil, ale nic se nedělo.

,,Jako obvykle po obědě?’’ zeptala se učitelka.

,,Ano.’’ řekla jsem.

,,Dneska tu přespí, pokud to nebude vadit.’’ dostal ze sebe rychle Law. Podívaly jsme se bě na něho.

,,Jde po obědě.’’ řekla jsem rozhodným hlasem.

,,Mám pro tebe překvapení.’’ zašeptal mi do ucha Law. ,,Půjde po odpočinku.’’ dodal nahlas. Učitelka se dívala z jednoho na druhého.

,,Tak Royi, chceš dneska po obědě nebo spát tu?’’ zeptala jsem se Roye a podívala jsem se na něho, aby si sám určil, jak to bude.

,,Chci tu dneska spát.’’ řekl rozhodně Roy.

,,Tak je rozhodnuto. Ve tři se pro tebe stavím.’’ řekla jsem

,,Spíš ve čtyři.’’ dodal Law. Podívala jsem se na něho s otázkou v očích, co máš za lubem?

,,Dobrá, tak ve čtyři si pro něho přijďte.’’ souhlasila učitelka. ,,Na shledanou.’’ rozloučila se s námi.

,,Nashle.’’ rozloučila jsem se já.

,,Na shledanou.’’ rozloučil se Law. Poté jsme oba dva zmizeli a ocitli se venku před školkou.

 

Vyšla jsem směrem domů. V tom mě Law zastavil tím, že mě chytl za rameno.

,,Kam máš namířeno?’’ zeptal se mě a otočil si mě směrem k sobě.

,,Domů, kam asi.’’ odsekla jsem mu. Stále jsem mu nevěřila. Stále mě nepřesvědčil o tom, že je jinej, i když dělal co mohl. Sám věděl, že mu nevěřím a netlačil na mě. Byl trpělivý. Trpělivost sama, jak se říká.

,,Dneska ne, dneska se jde na nákupy.’’ nesouhlasil Law.

,,Ty nemusíš do práce?’’ zeptala jsem se ho překvapeně.

,,Ne, dneska mám volno, včera jsem ti to říkal.’’ připomněl mi to Law. Úplně jsem na to zapomněla.

,,Pravda, ale já nemám náladu po nákupech chodit. Doma jídlo máme a utrácet si nemůžeme dovolit.’’ protestovala jsem.

,,Kdo tu říkal o utrácení?’’ divil se Law.

,,Říkal jsi, že se jde po nákupech.’’ odsekla jsem mu.

,,To ano, ale to neznamená, že si něco musíš koupit.’’ vysvětlil mi trpělivě Law.

,,Jenže když to není nutné, tak nerada chodím po krámech.’’ protestovala jsem dál.

,,Dneska je výjimečný den a jde se po nákupech a bez řečí.’’ řekl Law a chytil mě za ruku a táhnul směr  město.

 

Snažila jsem se mu vyvlíknout, ale Law byl silnější. Měl silnější stisk.

,,Lawe, pusť mě, umím jít sama.’’ protestovala jsem. Law mě neposlechl a táhl mě dál.

,,Páry se drží za ruce.’’ řekl po chvíli mlčení, kdy jsem se chystala znovu protestovat.

,,Ale my dva nejsme pár.’’ trvala jsem si na svém.

,,Ale jsme, jen si to nechceš přiznat.’’ trval na svém Law. ,,Ale já tě donutím si to myslet.’’ dodal tvrdohlavě.

,,Jo a jak mě chceš přinutit?’’ zeptala jsem se ho.

,,Sám nevím, ale jednou se mi to povede, uvidíš.’’ nedal se odradit Law.

 

Došli jsme do města a Law mě odtáhl do obchodního centra. Vstoupili jsme dál. Panoval tu rozruch. Hodně lidí chodilo po obchodech. Stáli fronty a nadávali, jak je to pomalé.

,,Tak když už jsme tu, tak já si zajdu do hračkářství.’’ pronesla jsem a chtěla si to tam namířit.

,,Kam myslíš, že jdeš?’’ řekl Law a táhl mě do hadrů.

,,Co...co to děláš?’’ dostala jsem ze sebe.

,,Žádné hračkářství. Teď jsi na řadě ty. Roy hraček má dost. Pak mu něco koupíme, ale nejdřív ty.’’ trval na svém Law. Odtáhl mě do dámského oddělení a donutil mě se dívat po nějakém to tričku. Pomalu jsem se vytratila a šla se podívat po pánském tričku. Pár se mi jich zalíbilo. ,,Co myslíš, že tu děláš?’’ zeptal se mě. Lekla jsem se, že jsem pár triček upustila na zem. ,,Promiň, vylekat jsem tě nechtěl.’’ hned se mi omluvil. Podívala jsem se na něho.

,,V pohodě. Dámská trika neberu.’’ řekla jsem odtažitě a dál se přehrabovala v klučičích tríkách.

,,Ale tato jsou docela pěkná a seděla by ti.’’ řekl mi Law. Podívala jsem se na ně. Je pravda, že pěkná byla, ale mně se nezamlouvala.

,,Promiň, ale neberu to.’’ řekla jsem rozhodně.

,,Tobě se nelíbí?’’ zeptal se mě Law.

,,Líbí, ale není to můj styl. Můj styl je tento.’’ řekla jsem a ukázala na pánská trika.

,,Tak to tě asi nepřemluvím co, aby sis to zkusila?’’ zkusil to rezignovaně Law.

,,Ne, nepřemluvíš.’’ trvala jsem na svém.

,,Dobrá, ale tato trika co držíš v ruce si vyzkoušíš, jasné?’’ trval na svém Law. Podívala jsem se na něho.

,,Dobře.’’ souhlasila jsem na konec.

,,OK.’’ řekl Law a usmál se. Já šla neochotně do kabinky si vyzkoušet trička.

,,Až budeš mít první na sobě, řekni já se sám podívám, jak v tom vpadáš.’’ řekl mi směrem do kabinky.

,,A co když nezavolám?’’ zkusila jsem se zeptat.

,,Tak se sám podívám, a jestli budeš nahá, moje chyba to nebude.’’ ušklíbl se Law. Poznala jsem, že to myslí vážně. Sice by mě viděl jen v podprsence, ale i tak viděl by mě a to já jsem nechtěla. Proto jsem si zkusila vzít první triko a hned jsem odtáhla

,,Tak co říkáš?’’ zeptala jsem se ho. Law se na něm podíval. Chvíli mě pozoroval.

,,Výborní, sluší ti to.’’ mrknul na mě Law. Hned jsem závěs zatáhla a šla si zkoušet další tričko. Takhle jsem to udělala asi pětkrát. Law mi to vždy pochválil. Asi po půl hodince jsem vylezla a šla vrátit trička na místo. ,,Co to děláš?’’ zeptal se mě překvapeně.

,,Jdu to vrátit, nechci utrácet peníze.’’ řekla jsem mu rázně.

,,Dobrá dobrá,ale jedno by sis koupit mohla.’’ rezignoval Law, ale přesto mě nepřesvědčil abych jsem si jedno triko koupila. Takhle jsme navštívili ještě pět oděvnictví, kde mi Law vybral klučičí trika a mikiny, které jsem si bez prodlení musela jít vyzkoušet. Neochotně jsem šla, protože vyhrožoval, že tam půjde se mnou a to oblečení ze mne strhne a narve tam to oblečení. Což jsem nechtěla, tak jsem ho poslechla. Ale nic jsem si nekoupila. Nakonec jsme zavítali do hračkářství a knihkupectví, kde jsem koupila hračku a knížku pro Roye.

 

Už jsem chtěla jít domů, ale Law mě táhl ještě do jedné čínské restaurace. Je pravda, že jsem umírala hlady, ale utrácet peníze se mi taky nechtělo.

,,Neboj, zvu tě.’’ řekl i Law, když viděl, že si sedám neochotně.

,,O to ne. Jde o to, že utrácíme zbytečně.’’ vysvětlila jsem to.

,,Dneska si t dovolit můžeme. Je to jednou za čas není to každý den.’’ trval na svém Law. Nakonec jsem souhlasila. Objednali jsme si pití a potom i jídlo. Po jídle jsem si byla odskočit na záchod, protože jsem už potřebovala. Law na mě čekal venku.

 

Vyšli jsme ven a Law mě chytil za ruku a šli jsme domů. Já se chtěla od něho odtáhnout, ale držel mě pevně, tak že jsem se ho nedokázala pustit. Došli jsme domů. Tam jsem se svlékla bundu a mikinu. A šla jsem udělat čaj.

,,Dáš si taky čaj?’’ zeptala jsem se Lawa.

,,Jup, dám.’’ souhlasil Law. Při dělání čaje mě Law pevně objal. Překvapil mě. Poté jsem se k němu otočila a podívala se na něho. Dívali jsme se jeden druhému do očí. Chvíli panovalo ticho, nikdo nic neříkal.

,,Ty chceš sex, že jo?’’ dostala jsem ze sebe. Stále jsem se mu dívala do očí.

,,Přiznávám se, nadrženej jsem.’’ přiznal se mi Law.

,,Tak jdem na to ne? Ať si můžeš ulevit.’’ řekla jsem a chtěla jsem odejít do našeho pokoje.

,,Zůstaň. Chci to s tebou dělat, ale až budeš ty sama chtít a ne z donucení nebo, že je někdo nadrženej.’’ řekl mi Law do očí a já v nich četla, že říká pravdu. I když fakt měl co dělat, aby se ovládl. Poté mě obajl pevněji než jsem čekala. Po chvíli se uvařila voda, ale Law mě stále nepouštěl.

,,Musím zalít vodu.’’ řekla jsem.

,,Ta počká.’’ řekl Law a stále mě objímal. Po chvíli jsem ho taky obajala a hlavu si opřela o jeho rameno. ,,Miluju tě, Jane.’’ zašeptal mi od ucha. Byla jsem překvapena. Nebylo to poprvé co mi to řekl.

,,Tak teď mě můžeš pustit ne?’’ řekla jsem a snažila se ho od sebe odtáhnout.

,,Ještě chvíli.’’ zaprosil Law a nepouštěl mě. Asi po pěti minutách mě pustil. Dala jsem znov převařit vodu. Poté jsem zalila čaje a položila je na stůl.

,,Tak co chceš dělat?’’ zeptala jsem se ho, protože do čtyř chyběly dvě hodinky.

,,Jen se na tebe dívat.’’ řekl Law a usmál se, aniž by mě přestal pozorovat.

,,A co teda mám dělat já?’’ zeptala jsem se jinak.

,,Aby ses na mě taky dívala.’’ řekl Law.

,,A to jako proč?’’ divila jsem se.

,,Aby ses mohla do mě taky zamilovat.’’ vysvětlil mi Law.

,,Díky nechci.’’ odmítla jsem ho a napila se z čaje.

,,Proč ne?’’ divil se Law.

,,Jsi proslulý,, každý se na tebe dívá a balí tě.’’ nedala jsem se a vysvětlila jsem mu.

,,No a? Já je nebalím a nechci je, chci jen tebe a Roye.’’ přiznal se mi Law.

,,Promiň, ale nevěřím ti.’’ řekla jsem chladně.

,,Jednou mi uvěříš.’’ usmál se Law. Poté jsem si zašla pro knížku, kterou jsem koupila Royovi a začetla jsem se do ní. Law mě stále pozoroval. Četla jsem si do půl čtvrté. Pak jsem vstala a vyrazila pro Roye do školky.

 

Hodně mě překvapilo, když Law nešel s námi. Prý se mu moc nechce, ale že prý mezitím uvaří večeři. Ve školce se na mě Roy hned vrhnul kolem krku. Byl rád, že mě vidí. I já byla ráda, že vidím jeho. Rychle jsme se oblékli a vyrazili domů. Učitelka Roye pochválila, jak byl hodný a po obědě, že i usnul. Byla jsem na Roye pyšná. Pyšná maminka, kterému její syn dělá jen radost.

 

Když jsme dorazili domů, čekalo mě tam překvapení. Všude byla tma. Asi Law usnul, pomyslela jsem si, ale když jsem otevřela dveře a rozvítila, tak se ozvalo dvojité, PŘEKVAPENÍ. Byla jsem opravdu překvapena. Roy mě objal a já jeho.

,,Všechno nelepší k narozeninám sestřičko.’’ popřál mi Roy a políbil mě na tvář. I já jeho políbila na tváře. Dal mi jako dárek vyrobené srdíčko z papíru, které vytvořil sám ve školce. I Law se přidal ke gratulacím.

,,Nebýt Roye, tak ani nevím, že nějaké narozeniny máš.’’ řekl mi Law. ,,Otočit se a honem.’’ dodal nakonec. Chtěla jsem protestovat.

,,Taky rychle Janey.’’ řekl Roy. Nakonec jsem se otočila. Law mi začal něco připínat na krk.

,,Všechno nejlepší k narozeninám.’’ popřál mi, otočil mě čelem k němu a políbil. Byla jsem překvapena. Mile překvapena. Když mě přestal líbat, tak jsem se podívala co mi to koupil. Byl to řetízek ve tvaru srdíčka.

,,D...díky oběma.’’ poděkovala jsem a znovu dala pusu Royovi. Bylo mi to trapné, tak jsem se vyšoupla na špičky a dala Lawovi pusu na tvář. Toto Law nečekal a byl sám překvapenej. Pak jsme se dali do jídla, které Law uvařil. Byla čína. Už jsem vše pochopila, proč Roy tak brzy vstával a rád, proč se ptal na mé oblíbené jídlo a na to, proč chtěl ve školce spát. Po jídle se šel Roy vykoupat s Lawem a po nich já. Pak Roye jsme zabalili do deky a já mu přečetla pohádku na dobrou noc z nové knížky, kterou jsem mu koupila. Mezitím usnul. Když jsem dočetla kapitolu, tak jsem si sama lehla.

,,Dobrou.’’ zašeptala jsem Lawovi. Law se objevil u mě.

,,Bez pusy nejdu spát.’’ řekl a políbil mě. Pak si šel lehnout na své místo a zašeptal dobrou noc. Byla jsem otočena ke klukům zády. Chvíli jsem držela srdíčko v ruce a pak jsem usnula.

---

Komentáře

Pro komentování se musíš přihlásit.