Šest bratrů - Epilog
Informace:
Co se stane, když se ve dveřích objeví otec Jane? Odvede si ji zpátky domů, nebo jí dá pokoj? A jak to vezme Jane? Jane na tři dny jede s Teitem a Mikagem a jejich třidou na výlet. Frau má pro Jane překvapení. Jaké bude? Bude mít Jane radost? Je to poslední kapitola Šest bratrů.
Překvapení
Blížily se letní prázdniny. Frau od května měl volno, maturitu zvládl na výbornou. Mě, Teita a Mikageho čekal třetí ročník po prázdninách a Hakurena čtvrťák. Frau se jinak dostal na vysokou sportovní školu, tak byl rád, že je to ve městě, že nemusí moc dojíždět nedej bože se někam stěhovat. To bych jsem asi nepřežila. Vztah na dálku bych jsem nechtěla. I jednou Frau to naznačil, že by se jinak nestěhoval. Čekal mě poslední týden. Měli jsem jet na výlet na tři dny, ale moc se mi nechtělo. Ani Frau mi to nechtěl dovolit, ale nakonec svolil, s tím, že Teito a Mikage na mě dohlídnou. Bál se o mě, aby se mi něco nestalo. Kluci slíbili, že dohlídnout.
Zrovna jsem si balila věci, když někdo zaklepal na dveře.
,,Dále.’’ řekla jsem a dovnitř vstoupil Frau.
,,Mohu?’’zeptal se mě. Přikývla jsem, že jo a dál se věnovala balení věcí. ,,Balíš?’’ zeptal se a sedl si na postel.
,,Jup, ale nechce se mi.’’ přiznala jsem.
,,Tak nejezdi.’’ řekl mi Frau.
,,Musím, je to povinné.’’ dodala jsem.
,,Vím.’’ řekl Frau. Byli jsme zrovna sami doma. Teito, Mikage a Hakuren byli venku a Castor s Labradorem ještě ve škole.
,,Potřeboval si něco?’’ zeptala jsem se ho.
,,Nechceš jít dneska na večeři do restaurace?’’ zeptal se mě Frau. Podívala jsem se na něho. Nikdy mě nepozval.
,,Půjdu ráda.’’ usmála jsem se.
,,Dobře, v osm si tě vyzvednu.’’ usmál se Frau a nechal mě dobalit si věci. Bylo dopoledne na obloze bylo sluníčko bez mráčků. Jinak jak to dopadlo s dívkami, co mě napadli? Byly dočasně vyloučeny ze školy a dostali trojky z chování. Dobalila jsem si věci a šla najít něco na sebe, na ten večer. Šaty ani sukně nenosím. Teda sukni do školy, ale to je povinné. Nakonec jsem si vybrala sváteční kalhoty a košili. Snad to postačí. Řekla jsem si a připravila si to na postel. Poté jsem šla do kuchyně.
V kuchyni ani v jídelně nikdo nebyl. Frau byl nejspíš ve svém pokoji. V tom někdo zazvonil u dveří. Šla jsem otevřít dveře. K mému úžasu to byl chlap, kterého jsem hned poznala. Jediné co jsem dokázala udělat bylo to, že jsem ty dveře zase zavřela.
,,Kdo to byl?’’ ozval se u schodů Frau. Všiml si, jak jsem bledá. ,,Stalo se něco?’’ byl hned u mě.
,,Otec.’’ dostala jsem ze sebe.
,,Jaký otec?’’ nechápal Frau. V tom někdo zaklepal. Frau otevřel dveře. ,,Kdo jste a co si přejete?’’ zeptal se stroze pána.
,,Chci mluvit s Jane.’’ dostal ze sebe muž.
,,Znáte se?’’ zeptal se Frau a podíval se na mě. Já byla stále bledá a otočená zády.
,,Jo...je to má dcera.’’ oznámil muž. Frauovi došlo co jsem tím otcem myslela.
,,A co chcete od Jane?’’ zeptal se stále stroze Frau.
,,Mohl bych jít dovnitř?’’ zeptal se můj otec. Frau mu uvolnil cestu. I já šla stranou. Můj otec vstoupil dál a vzul se. Frau ho odvedl do jídelny.
,,Dáte si něco k pití?’’ zeptal se ho Frau.
,,Vodu.’’ řekl si o vodu.
,,A ty Jane?’’ zeptal se mě Frau.
,,Džus.’’ dostala jsem ze sebe konečně. Frau šel do kuchyně přichystat pití.
,,Jak se máš, Jane?’’ zeptal se mě otec.
,,Dobře.’’ odpověděla jsem stroze. Ani jsem se na něho nepodívala.
,,To je dobře.’’ řekl otec a Frau přinesl pití a sedl si ke mně. ,,Mohli bychom mluvit osamotě?’’ zeptal se Fraua.
,,Zůstaň.’’ řekla jsem a chytila Fraua za ruku. Ten mi stiskl a nehnul se z místa.
,,Chci si s ní promluvit.’’ řekl trošku naštvaně můj otec.
,,Chci, aby tu zůstal.’’ trvala jsem na svém.
,,Je to soukromé.’’ trval na svém můj otec.
,,Před Frauem nemám žádné tajnosti.’’ odsekla jsem a stála Fraua držela za ruku.
,,Není ještě brzy na randění?’’ zeptal se můj otec, když mu došlo, že já a Frau spolu něco máme.
,,Je mi osmnáct, a jsem plnoletá.’’ odsekla jsem mu.
,,Proč se mnou mluvíš, tak odtažitě, jsem přeci tvůj otec.’’ nechápal můj otec. Hodně mě tím naštval.
,,Tak ty nic nevíš? Nevíš o dluzích, o exekuci a o tom, že jsem málem zůstala na dlažbě?’’ vyjela jsem po svém otci.
,,Takhle se mnou nemluv! A jinak jsem se změnil a dluhy splatil.’’ trošku vyjel po mně můj otec.
,,To mě už nezajímá. Pro mě jsi mrtvý muž. Svou rodinu jsem už našla, a chci s ní žít.’’ trvala jsem na svém. Ani přiznala jsem si, že Kleinovic rodina je i moje rodina. Měla jsem pět skvělých bratrů a šestý byl můj přítel. Snad i v budoucnu manžel. Přála jsem si.
,,Našel jsem si i přítelkyni, tvou náhradní maminku.’’ neal se odbít můj otec. Tím, že někoho má mě tím zaskočil.
,,Ale mě to nezajímá. Mám jen jednu mamku a ta zemřela. A ty jsi pro mě taky mrtvý. Jen jsem dovršila osmnácti let a opustil si mě, ať ses starám.’’ nedala jsem se.
,,Jak to můžeš říct? Jsem tvůj otec.’’ nedal se zase můj otec.
,,Býval si.’’odsekla jsem mu. ,,A teď by bylo dobré, kdyby si odešel. Nechci tě už vidět.’’ řekla jsem mu a vstala jsem. ,,Dveře víš, kde jsou.’’ a odešla jsem do svého pokoje. Frau vyprovodil otce ke dveřím, který se obul a beze slova odešel.
Někdo zaklepal na dveře. Bylo mi jasné, že je to Frau. Ani jsem neřekla dále a otevřely se dveře.
,,Smím?’’ zeptal se Frau a už byl v mém pokoji. Já ležela na posteli a hrála si s mobilem.
,,Jestli mi chceš říct, že jsem se chovala hrubě, tak to radši mlč.’’ řekla jsem ještě trošku naštvaně.
,,Ne to ne. Chci jen říct, že si s ním pěkně vyběhla.’’ řekl Frau a sedl si na mou postel. ,,Víš, sice je to tvůj otec, ale taky ho moc v lásce nemám. Už proto, co ti způsobil, i když na jednu stranu jsem za to rád, protože bych tě jinak nepoznal osobně.’’ přiznal se mi.
,,Něco na tom bude.’’ přikývla jsem na souhlas. Po chvíli se vrátil Labrador. Zaklepal na mé dveře. ,,Dále.’’ řekla jsem a podívala jsem se kdo to je. I Frau se podíval.
,,Ahoj, jsem doma.’’ řekl Labrador. ,,Stalo se něco?’’ zeptal se, když viděl naše tváře.
,,Ne nic, se nestalo.’’ řekla jsem a pousmála jsem se.
,,Vážně se nic neděje. Jestli myslíš, že jsme se pohádali, tak tomu tak není.’’ dodal Frau.
,,Dobře, jdu dělat oběd.’’ řekl Labrador a odešel.
,,Platí ta večeře?’’ zeptal se mě Frau a podíval se na mě.
,,Jasně, že jo, nenecháme si ten to den zkazit nějakým chlapem, který si říká otec.’’ usmála jsem se na Fraua. Ten mi úsměv oplatil. Poté mě chytil za ruku. Já mu ji stiskla.
,,Miluju tě.’’ vyznal se mi Frau. Za tu dobu co jsme spolu mi to řekl poprvé. Byla jsem celá šťastná, že to řekl.
,,Taky tě miluju.’’ taky jsem mu to řekla poprvé. Poté mě Frau políbil.
,,Jdu si dát sprchu.’’ řekl mi a pustil mi ruku. Ráda bych mu řekla, že půjdu s ním, ale byl tu Labrador, tak jsem to nechala být.
,,Dobře.’’ přikývla jsem. Frau odešel. Já si zapnula notebook a šla se podívat na maily, i když mi nikdo nepsal. Měla jsem tam kontakty, na učitele Freu Kreuze a na bratry Kleinovi. Poté jsem notebook vypnula a šla se dolů podívat, jak se vede Labrador.
V kuchyni to začínalo krásně vonět. Dělal gulášek, který jsem milovala. Ale nejvíc mi chutnal od Fraua, ale Labrador ho uměl taky perfektně.
,,Co se tu dneska událo?’’ zeptal se Labrador.
,,Objevil se tu můj otec.’’ přiznala jsem.
,,C...co tu chtěl?’’ dostal ze sebe překvapeně Labrador.
,,Mluvit se mnou, ale já nechtěla.’’ řekla jsem a potom jsem mu řekla přesně to, co jsem mu řekla a co řekl on.
,,To jsem rád.’’ usmál se Labrador. ,,Tebe od tud nikdo nevyžene, dokud sama nebudeš chtít odejít.’’ dodal a dál se věnoval vaření. Mezitím dolů přišel i osprchovaný Frau.
,,Teď se jdu ospršit já.’’ řekla jsem.
,,Měla jsi to říct dřív, šli bychom spolu.’’ zašeptal mi do ucha Frau. Cítila jsem, jak mi rudnou tváře. Původně jsem chtěla, ale přišlo mi to divné, tak jsem mlčela.
Beze slova jsem zmizela a rychle jsem zalezla do koupelny pod sprchu. Dala jsem si studenou sprchu. Za prvé jsem se osvěžila a za druhé jsem přestala být rudá, jak rak. Po chvíli jsem vylezla a šla zase dolů za klukama.
Labrador, zrovna dodělával jídlo a zbytek se vrátil domů. Dali jsme se do jídla.
Po jídle jsem šla ven se projít s Frauem. už jsem si oblékla, v čem jsem měla v plánu jít na tu večeři. Došli mi, že stejně se domů vrátíme až pozdě. Cestou jsme se drželi za ruce, smáli jsme se a povídali si. Bylo to moc krásné. I večeře se vydařila. Domů jsme se vrátili okolo půlnoci.
Doma bylo mrtvo. Všichni už spali. Šli jsme opatrně do svých pokojů. Bylo mi divné, že mi Frau nepopřál dobrou noc, ale neřešila jsem to. Vyšla jsem ven a na chodbě čekal Frau se svými věcmi. Odtáhl mě do koupelny a zavřel dveře.
Podívala jsem se na něho, co to má jako znamenat. Frau se na mě podíval a ušklíbl se.
,,Dopoledne to nevyšlo, tak se vykoupeme společně teď.’’ usmál se Frau. Srdce se mi rozbušilo, jako o závod. Jen jsem přikývla. Frau se začal svlékat. Cítila jsem, jak mi rudnou tváře. Ale taky jsem se začala svlékat. Frau už byl svlečenej a vlezl do sprchy a pustil vodu. Já se tam vlezla za ním. Bušilo mě srdce a cítila jsem, jak se mi začaly třást nohy i ruce. Frau mě přimáčkl ke zdi sprchy. Dívali jsme si do očí. Frau se ke mně naklonil a políbil mě. Já mu polibek oplatila. Rukou mi šáhl na prso a začal mi ho mačkat a hrát si s bradavkou. Pomalu jsem začínala vzdychat. Začal mě líbat na krku, až přešel na prso. Já ho chytla kolem krku a nechala ho, aby si dělal co chtěl. Věděla jsem na co přijde a sama jsem to chtěla. Poté přešel na druhé prso a začal mi ho líbat a cucat. Začínala jsem víc vzdychat. Poté do mě pomalu vnikl. Bolelo to, ale zároveň to bylo příjemné. Hned se mi spustila krev, ale nebylo toho tolik. Ještě štěstí, že jsme byli ve sprše a tak krev hned odtékala. Nic jsem tím neumazali. Začal přirážet a já víc vzdychat. Nadzvedl mi nohu, aby se tam líp mohl dostat. Nepřestával mi líbat a cucat prso. Vzdychala jsem čím dál tím víc a víc. Ještě, že tekla ta voda. I Frau začínal vzdychat. Oba jsem se u toho zapotili, ale voda z nás ten pot smývala. Víc a víc přirážel, a víc jsme oba vzdychali. Poté se do mě udělal. Udělali jsme se navzájem. Poté jsme se navzájem umyli těla a Frau vypnul vodu. Oba jsme vylezli ze sprchy a začali se sušit. Frau na sebe hodil trencel co měl na spaní a já trencle a triko. Když jsme se umyli, tak mě vzal do náručí, podruhé v mém životě, ale tentokrát mi nic nebylo a odnesl mě do mého pokoje. Položil mě na postel a lehl si ke mně.
,,Až se vrátíš, čeká tě překvapení.’’ zašeptal mi do ucha.
,,To si mi neměl říkat, teď se nedočkám.’’ postěžovala jsem si.
,,Ale dočkáš.’’ usmál se Frau. ,,Dobrou noc.’’ popřál mi a zavřel oči. Přilutila jsem se k němu, hlavu položila na jeho hruď a objala jsem ho jednou rukou a taky jsem usnula.
Po celou dobu, co jsem byli na výletě, se mi Frau ozýval snad každou hodinu. Psal, jak se mu stýská, jak mu chybím a ty to věci. Já mu psala to samé. O překvapení se nezmínil. Tři dny uběhly jako voda. Kromě Mikageho a Teita se se mnou nebavil nikdo. Ale bylo mi to jedno. Po návratu domů jsem zjistila, že mám sbaleny všechny věci ve Frauově kufru. Nerozuměla jsem tomu. To mě chce vyhodit? Užil si a to stačí? Ptala jsem se sama sebe. Bylo mi do breku. Ale potlačila jsem slzy. Do pokoje přišel Frau a vzal mi kufr.
,,Kam to jdeš s mými věcmi?’’ dostala jsem ze sebe.
,,Uvidíš. Překvápko.’’ ušklíbl se Frau. Poté vzal i mou tašku, kde jsem měla věci z výletu. ,,Pojď za mnou.’’ řekl. Šla jsem za ním.
Venku stálo auto. Do kufru dal moje věci. A otevřel mi dveře u spolujezdce. Sedla jsem si tam a připoutala jsem se. Frau zasedl za volant. připoutal se a rozjeli jsme se. Radši jsem se na nic neptala, protože jsem věděla, že řekne překvapení. Proto jsem mlčela.
,,Ty se na nic nezeptáš?’’ promluvil do ticha Frau.
,,Stejně mi odpovíš, překvapení.’’ řekla jsem mu normálním hlasem, i když se mi trošku třásl.
,,To máš pravdu.’’ ušklíbl se. Jeli jsem do středu měsa a pak k panelákům. U jednoho z nich zaparkoval auto a vypnul motor. Já si vystoupila a stále jsem nechápala co se to děje. Frau vyndal moje věci z kufru a dal mi klíče, ale nejdřív zamkl auto. Šel ke vchodu a já za ním.
Vešli jsme dovnitř paneláku. Už jsem si začínala myslet, že mě odstěhovali pryč. Že mi jen Frau pomohl s věcmi a nechá mě samotnou a starej se. Ale takový plat jsem zase neměla, abych jsem se uživila v paneláku. Ano něco jsem přispívala měsíčně klukům, ale to bylo za pakatel a to přispěl každý nejen já.
,,Páté patro.’’ řekl mi ve výtahu a já to zmáčkla. Poprvé jsem jela výtahem. Přijeli jsme nahoru a vylezli z výtahu.
,,Tady to otevři.’’ ukázal na byt. Nevšimla jsem si jmenovky, která tam byla a otevřela jsem byt. Nechala jsem Frau vstoupit i s mými věcmi. Poté jsem vlezla i já. Vzula jsem se i Frau se vzul a odnesl mi věci do jednoho pokoje. Šla jsem za ním. Byla tam manželská postel, noční stolky, stůl, kde byl můj i Frauův notebook. I moje taška s učením tu byla i jeho.
,,C...co to má znamenat?’’ dostala jsem ze sebe. Stále mi to nedocházelo.
,,Ty sis nevšimla té jmenovky na chodbě?’’ zeptal se Frau. Zakývala jsem hlavou, že ne. ,,Tak se jdi podívat.’’ řekl mi a já šla na chodbu podívat se na jmenovku. Stálo tam Frau Klein a Jane Mizuki.
,,C..co to má znamenat?’’ dostala jsem ze sebe překvapeně. Pomalu mi t docházelo, ale nemohla jsem tomu uvěřit.
,,Od teď tu bydlíme spolu.’’ ušklíbl se Frau.
,,A...ale co nájem?’’ dostala jsem ze sebe a zavřela jsem dveře.
,,Jako hokejista něco našetřím.’’ usmál se Frau.
,,Já taky něčím přispěju, ale nebude to moc valné.’’ trošku jsem zesmutněla.
,,To nemusíš. Postaráš se o jídlo a tyto věci.’’ usmál se Frau a objal mě. I já jeho objala.
,,Kluci to ví?’’ zeptala jsem se.
,,Jen Castor s Labradorem a Hakurenem, i když si myslím, že teď to řekli i Mikagemu a Teitovi.’’ odpověděl mi Frau.
,,Takže náš společný byt.’’ pronesla jsem a stále tomu nemohla uvěřit.
,,Přesně tak, náš společný byt. Nemáš hlad?’’ zeptal se mě Frau. Přikývla jsem, že jo. ,,Tak pojď, najíme se.’’ řekl a vedl mě do kuchyně, kde bylo prostřeno pro dvě osoby. Frau než nandal jídlo, tak zapálil svíčky. Poté nandal svůj guláš, který uvařil.
,,Jak dlouho tu jsi?’’ zeptala jsem se ho.
,,Jen jsem ho našel a dal si sem věci, jinak jsem čekal na tebe.’’ přiznal se mi Frau. Poté jsme se dali do jídla. Po jídle jsme hupsli do společně vany. Jen tak tak jsme se tam vešli, ale vešli jsem se. Navzájem jsem se umyli a šli do postele, kde jsme se milovali, skoro celou noc. Až k ránu jsem usnula ve Frauově náručí.
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.