Anime World CZ/SK - Příběhy

Spánek pod širým nebem

JANE:

Stále jsme si dívali do očí. Srdce se mi rozbušilo, jako by chtělo vyskočit z mého těla. V žaludku jsem měla mravenčení. Všimla jsem si, jak Ichinose zavřel oči a začal se přibližovat. Došlo mi, co se stane. Taky jsem zavřela oči. Ichinose mě políbil. A já jeho. Můj první polibek. Po chvíli jsme se od sebe odtrhli.

,,Promiň, ale musel jsem to udělat. Miluju tě, Jane.‘‘ vyznal se mi Ichinose.

,,I já tě miluju.‘‘ vyznala jsem se Ichinosemu. Oba jsme se usmáli a znovu políbili.

,,Myslíš, že je čas vyrazit?‘‘ zeptal se Ichinose, když jsme se od sebe odtrhli. Zaposlouchala jsem se.

,,Myslím, že je vzduch čistý.‘‘ usmála jsem se. Postavila jsem se a pomohla na nohy Ichinosemu. Vylezli jsme ven do lesa. ,,A kam teď?‘‘ zeptala jsem se.

,,Najít něco k jídlu.‘‘ navrhl Ichinose. Přikývla jsem na souhlas. Drželi jsme se za ruce. Prsty hezky propletené.

Vyrazili jsme rovně, kde to šlo trochu do kopce. Šli jsme svižným krokem a snažili si něco najít k jídlu. ,,Hned jak jsem tě uviděl jsem se do tebe zamiloval.‘‘ přiznal se mi Ichinose.

,,To já taky. A moc bláznivě.‘‘ přiznala jsem se. Ichinose mi stiskl ruku.

,,Co ruka, bolí?‘‘ zeptal se mě Ichinose. Nechtěla jsem mu lhát a tak jsem se rozhodla pro pravdu.

,,Ještě to trochu bolí.‘‘ řekla jsem. ,,Je to sedřené a spálené zároveň a ještě na blbým místě. V místě ohybu.‘‘ dodala jsem na vysvětlenou.

,,Kdyby to nějak bolelo hodně řekni mi, něco s tím uděláme, i když nevím co.‘‘ řekl mi Ichinose. Hned jsem mu to slíbila. Nic k jídlu jsem, ale nenašli. Už nám oběma kručelo v žaludku. Ale našli jsme potok, kde jsme se oba aspoň napili.

,,Přísahám, že nikdy nebudu vybíravá v jídle.‘‘ řekla jsem a hlady jsem šilhala.

,,To jsme dva.‘‘ řekl Ichinose.

,,Ty a vybíravý? To mi k tobě nejde.‘‘ musela jsem se usmát.

,,To by si mě měla vidět, jak jsem v jídle vybíravý.‘‘ usmál se Ichinose. Začala se stmívat. Stále jsme šli. Měli jsme asi dvě menší přestávky. Při obouch jsme byli na pozoru a napili se vody. Když už nebylo jídlo, tak aspoň pití jo. ,,Měli bychom si najít nějaké útočiště, kde se vyspíme.‘‘ navrhl po nějaké době.

,,Máš pravdu.‘‘souhlasila jsem. Po chvíli jsme našli rovinou stráň. Ichinose rozdělal oheň a oba jsme si lehli a přitulili jsme se k sobě. Po chvíli jsem usnula v náručí Ichinoseho. Byla jsem v sedmém nebi.

ICHINOSE:

Stále jsem se díval, Jane do očí. Věděl jsem, že to musím udělat. Nemohl jsem se dál zdržet. Zavřel jsem oči a pomalu se k Jane přibližoval. Zavřel jsem oči a políbil ji. Můj první polibek s dívkou, kterou z hlouby srdce miluju. Jane mi polibek oplatila. Byl jsem ten nejšťastnější člověk na světě, i když nám zrovna do smíchu nebylo. Hrozilo nám totiž nebezpečí. Po chvíli jsme se od sebe odtáhli. Hned jsem se Jane za to omluvil a vyznal jí lásku, kterou jsem k ní cítil. Potěšila mě, když mi řekla, že cítí to samé. Ulevilo se mi, že to není Frau, kdo se jí líbí ale já. Byl jsem v sedmém nebi. Zeptal jsem se, když jsme se znovu políbili, jestli je čas vyrazit. Jane se zaposlouchala i já, ale nikde nebylo nic slyšet. Jane, odpověděla, že je vzduch čistý. S pomocí Jane jsem se postavil na nohy. Vylezli jsme nahoru a vydali se lesem. Najít něco k jídlu. Už jsem začínal mít hlad a o Jane ani nemluvím.

Drželi jsme se za ruce a hledali něco k snědku. Nějaké nemluvící zvíře. Přiznal jsem se Jane, že hned jak jsem ji uviděl, jsem se do ní zamiloval. Jane, řekla, že je na tom stejně. Stiskl jsem jí ruku. Držel jsem ji za tu levou, aby tu pravou měla volnou. Zeptal jsem se Jane, jestli ji ta ruka ještě bolí. Přiznala se mi, že jo. Poznal jsem, že mi říká pravdu. Dodala, že je to sedřené a spálené zároveň a ještě v místě ohybu. Sice jsem si nic nikdy takhle nesedřel, ale věřil jsem jí, že to musí bolet. Jane mi slíbila, že jestli by jí to bolelo hodně, že mi dá vědět. Určitě bychom s tím něco udělali, i když mě zrovna nenapadalo nic. Už jsem slyšel jak mně i Jane kručí v žaludku, ale jídlo ne a ne najít. Našli jsme, ale potok, kde jsme se aspoň napili. Jane, řekla, že nebude už vybíravá v jídle a já se k ní připojil. Nevěřila mi, že jsem vybíravý, ale já byl. A to hodně. Oba jsme se usmáli. Začínalo se stmívat. Dali jsme si dvě přestávky na pití, ale krátké. Byli jsme ve střehu, ale nikoho jsme nepotakali, ani přítele a ani nepřítele. Což bylo dobře, i když zase sami venku nebylo tak dobře. Po chvíli jsem navrhl, že by bylo lepší si najít tábořiště a utábořit se. Jane semnou souhlasila. Po chvíli jsme si našli rovnou pláň. Rozdělal jsem oheň, i když jsem se bál, že někoho přivoláme, ale zahřát jsme se museli. Přitulil jsem si Jane k sobě. Oba jsme usnuli. Já se každou chvíli probudil a rozhlídl se kolem sebe, jestli něco neuslyším nebo tak něco. Ale nic jsem neslyšel a ani vidět nic nebylo. Takhle ticho bylo do rána.

Komentáře