NEDOKONALÁ-4.Část
Informace:
Tak je tu další část čtvrtá! :3 Nezapomeňte na komentáře. ;-) Nevím kdy vyjde další část snad brzy. ;-) Užijte si čtení. :3 ;-)
Celou noc jsem se nad tím trápila,že jsem nemohla vůbec usnout.Stále jsem to viděla jak mu to říkám pořád se to dokola opakovala a k tomu ještě jak si povídal s Rei-senpai.Srdce mě stále tak moc bolelo,umírala jsem ano je to tak bolestivě jsem umírala!
Další den jsem se opět oblékla,upravila a posnídala a mohla jsem vyrazit.Jenže se mi moc do školy nechtělo jít potom co jsem to na něj vychrlila nemohla jsem se prostě podívat do očí.Určitě ho to muselo hodně,ale velmi hodně ranit byla jsem na něj velmi hrubá.
,,Bože jsem to,ale já magor!!!!“ Kříčím sama na sebe.
,,Musím se mu omluvit prostě se musím omluvit za ten včerejšek!!!!“
Nakonec se obuji a už můžu vyrazit.Jako každé ráno opět vzkážu svým rodičům.
,,Já už odcházím!“
Otevřu dveře od limuzíny a jedu směr škola.Při pomyšlení,že uvidím Hira tak mě bolí opět srdce.“Musím se nějak rozptýlit!“ Pomyslím si.Už jsem u areálu školy a vidím opět své věrné fanoušky.Musím opět něco vymyslet co jim řeknu když opět obklopí.Trochu se ještě poupravím zhluboka se nadechnu a už vyrážím směr fanoušci-škola.Fanoušci se opět nahrnou ke mě a ptají se mě na různé otázky.
,,Nanami-sama kde jste včera byla po škole nikde jsme vás nemohli najít vy jste nebyla na zastupitelské schůzce?“ Řekne jedna dívka a ostatní s ní souhlasí.Já mám sklopenou hlavu.
,,Víte nebylo mi dobře tak jsem odešla dřív.Když mě omluvíte už musím.“
Odcházím od nich daleko,zvednu opět hlavu a jdu do školy,tam se přezuji a chystám se jít do své třídy,jdu po schodech když v tom uklouznu a spadnu z nich.
Najednou se probírám a zjístím,že jsem někde jinde než ve třídě.Chytnu se za hlavu,protože mě bolí.Najednou přijde ke mně nějaká neznámá žena,která vypadá velmi mile usmívá se a mě.
,,Bolí tě hlava?“
Já přikývnu. ,,Ano,kde to jsem?“
Ta žena si ke mně přisedne a usměje se opět.
,,Tohle je školní ošetřovna a jsem školní doktorka.“
Já vykulím na ni oči. ,,A co tu dělám? Vždyť před chvílí jsem byla ještě na školní chodbě na shodech.“
,,Ty si nepamatuješ co se ti stalo?“
Já se zamyslím. ,,Pamatuji si,že jsem šla ze schodů když v tom jsem uklouzla a padal jsem.“
,,Ano,je to tak neboj není to tak vážné jsem ses trochu praštila do hlavu a máš tam modřinu,hlavu máš obvázanou,neboj se modřiny za pár dní zmizí jen buď příště více opatrná ano?“
Trochu se pousměji. ,,Ano a jak jsem se sem vlastně dostala?“
Doktorka si stoupne. ,,Nějaký hoch tě sem přinesl.“ Usměje se.
,,A nevíte kdo to byl a jak se jmenoval?“
Doktorka se zamyslí. ,,Myslím,že říkal,že se jmenuje Hiro Tatsumi nebo nějak tak.Proč je tvůj kluk?“ Usměje se.
Já zrudnu a nadechnu se zhluboka.
,,Né vůbec,on je jen můj druhý zástupce třídy a také s ním sedím ve třídě,nic víc!“
Doktorka se opět usměje.Připadá mi jakoby to byla Hirova příbuzná.A pak řekne.
,,Připadámi,že ten choch má k tobě velmi blízko.“
Já opět vykulím oči. ,,On? To určitě je to jen jeden velký zabedněnec nic víc!!!!“
Doktorka se znovu usměje.,,Každopádně ještě si hodinku tady polež a já dám pak tvému třídnímu učiteli vědět ano?“
Já jen přikývnu.Pak zavřu oči a usnu.Pak se pomalu probudím a slyším jak někdo mluví s doktorkou.Je to Hiro.
,,Je Nanami v pořádku?“
Doktorka mu odpoví. ,,Jen se trochu bouchla do hlavy a má modřinu jinak je v pořádku a ještě odpočívá.“
,,Mohl bych ji vidět?“
,,Ona právě spí nevím jestli by to bylo vhodné.“
,,Nic ji neudělám slibuji.“ Usměje se.
,,Tak dobrá,ale jen na ni nakoukni dobrá?“
,,Ano.“
Já rychle zavřu oči a dělám jakože spím.Hiro ke mě přijde nakloní se nademnou a políbí mě na čelo.
,,Díky bohu,že jsi v pořádku.“
Nakonec odejde pryč.A já otevřu znovu oči a zrudnu opět a srdce začne opět šílet.“Bože proč to udělal,když jsem tak hnusně ublížila proč?“ Pomyslím si.Stále na to musím myslet.Když se probudím tak si stoupnu,rozloučím se s doktorkou a odejdu od ní.
Stále na to myslím co pro mě udělal a já jsem z toho pořád celá vedle.“Nikdo tohle pro mě ještě v životě nic neudělal!“ Pomyslím si.Jdu po chodbě když v tom narazím na Hira.Ten se otočí a usměje se na mě,já jen ztuhnu a nevím co mám dělat.
,,Nanami jsi v pořádku?“ Vypadá ustaraně.Já je přikývnu a sklopím hlavu.Vůbec se mu nedívám do očí.
,,Děkuji.“
Hiro se usměje a pohladí mě po hlavě. ,,V pořádku pro tebe bych udělal vše!“
Já jen zrudnu a srdce začne šílet ještě více.
,,Nebuď blbý,neříkej něco co nemyslíš vážně!!!!“
Hiro se opět usměje a řekne.
,,Ale já to myslím na 1000000% vážně!!!!“
Já zvednu hlavu a zrudnu ještě o mnoho více.Podívám se mu opět do jeho překrásných očí a ztuhnu.Zpanikařím.
,,Promiň už musím!“ Rychle uteču od něj.“Proboha proč jsem moc blbá? Zase jsem to udělal zase jsem zpanikařila a utíkám před ním!“
Hiro tam opět ještě stojí a dívá se na Nanami jak před ním utíká.
,,Nanami!“ Volá na ni,ale marně Nanami utíká stále pryč.
,,Co to dělám proč před ním utíkám?“ Kříčí přes celou chodbu.Nakonec se podívám na svůj mobil a zjístím,že je půl třetí.
,,To jsem tak dlouho spala?“ Bože zameškala jsem hodiny a k tomu jsem znovu před ním utekla. ,,Jsem vůbec ještě normální?“
Chystám se jít přezout.Když v tom předemnou stojí nějaký pěkný kluk,který se usmívá a volá na mě.
,,Nanami!“ Rychle ke mně doběhne a obejmě,že mě nakonec drží v náručí pak mě položí na zem.
Já jsem zmatená. ,,Kdo jsi?“ Vyjde ze mě.
,,Ty si mě nepamatuješ?“ Najednou ten kluk zesmutní.
,,Promiň,ale bohužel ne.“
Ten kluk se usměje. ,,Já jsem Taichi Katsuki,hrávali jsme spolu když jsme byli malí pamatuješ?“
Já se zamyslím. ,,Taichi-Taichi….Ano Taichi!!!! Jsi to ty?“ Usměji se
,,Ano to jsem zrovna dneska jsem přestoupil na tuhle školu jaká náhoda,že ty tu studuješ no ne?“ Usměje se opět.
,,Ano jsem ráda,že tě vidím opět!“
,,Já ještě více než ty!“
,,A co tu děláš?“ Jsem zvědavá.
,,Přěstěhoval jsem se zpátky to víš Amerika je na mě moc komplikovaná a jak se ti daří?“ Nahodí opět svůj radostný úsměv.
,,Skvěle a tobě?“
,,Taky tak nechceš něco dneska podniknout?“
,,Já nevím možná až někdy jindy pokud nevadí.“
,,V pořádku až někdy jindy.“ Znovu mě obejme i já jeho.Hiro stále hledá Nanami když v tom ji uvidí v obětí nějakého úplně cizího kluka. „Kdo to je?“ Pomyslí se.Hiro je úplně mimo je naštvaný nedokáže to v sobě více potlačit nevydrží to,ale krotí se.
Nanami se nakonec od něj odtáhne a vychází s Taichim ven,kde Nanami se rozloučí s Taichim a nastupuje do limuzíny a odjíždí domů.
Hiro je stále mimo stále je velmi hodně naštvaný.Stále nechápe proč se objímali a kdo on vůbec byl vrtalo mu to hlavou!
Tak doufám,že se další část líbila a za každý komentář budu ráda! :3 ;-)
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.