Sen snů - Třetí den - Fushimi - 2. část
Informace:
Jaký bude den s Fushimim? Proběhne hladce nebo budou problémy?
Omlouvám se za krátkost příběhu
Třetí den - Fushimi
Přijeli jsme dolů. Fishimi otevřel dveře od výtahu i od vchodu. Chvíli jsme mlčeli.
,,Kam pojedeme?'' zeptal se mě Fushimi.
,,Nejdřív do města pro nové oblečení pro tebe. Ať nemusíš mít to tátovo oblečení.'' řeknu svůj plán.
,,A co v té knihovně?'' vyptával se dál Fushimi.
,,Ale to neřeš.'' mávnu nad tím rukou. ,,Nechci to řešit.'' dodám.
,,Dobře, ale jedno ti řeknu. Svým způsobem jsem to dostal za úkol.'' začal Fushimi, do města jsme šli pěšky. Podívala jsem se na něco.
,,Co se děje?'' zeptala jsem se ho.
,,Nic vážného.'' uklidnil mě hned Fushimi. ,,Jde o to, že všichni tě milujeme. Teda nevíme jak Law, ten se nevyjádřil, ale ostatní se vyjádřili, že tě milujeme. A mám zjistit, jak si na tom ty.'' vysvětlí mi celou situaci. Jsem překvapena, že zapomenu zatočít.
,,Eh...musíme se vrátit, jdeme špatně.'' řeknu a kousek se vracíme. ,,Víš, miluju vás všechny. Tebe, Ichiho, Zora, Lawa i perverzáka.'' perverzákem mám namysli Fraua. ,,Ale ze všech mám větší náklonost k Lawovi, ale to prosím si nech pro sebe. Klidně všem řekni, že miluju všechny, což je pravda, ale o té náklonosti prosím pomlč.'' přiznám se Fushimimu a požádám ho.
,,Neboj o tom pomlčím.'' slíbil mi Fushimi.
,,Dobře, díky.'' poděkovala jsem.
,,Není zač. Jsem rád, za tvou upřímnost.'' řekl mi Fushimi.
,,Promiň, ale tu knihovnu ze mě nedostaneš. Možná na to přijdeš sám až tam budeme.'' řeknu mu. Fushimi jen přikývl.
Došli jsme do města a šli jsme do Centrálu podívat se po nějakém triku a kalhotech pro Fushimiho. Po hodině hledání a zkoušení jsme něco vybrali. Já vše zaplatila.
,,Nezajdeme se napít?'' zeptalse Fushimi.
,,Můžeme, i já mám docela žízeň.'' souhlasím a jdeme do Lagarta na pití.
Fushimi si dá colu a já znovu jako, když jsem byla s Ichinosem minulý den, virgin mochito. Různě jsem si povídali. Hodně jsem mluvila o mém světě. Poté jsme šli na oběd. Šli jsme v Centrálu do jednoho bistra. Já si dala čínu s hranolky a Fushimi nudle s masem. Oba jsme se najedli a šli na autobusovou zastávku.
Tam jsem dávala Fushimimu sedmnáct korun.
,,Na co?'' zeptal se překvapeně Fushimi.
,,Musíš si zaplatit jízdné autobusem.'' vysvětlila jsem.
,,Aha.'' řekne jen Fushimi.
,,Řekneš jeden za sedmnáct a dostaneš lístek, pojď půjdeš přede mne, kdyby něco pomohu ti.'' řeknu a pouštím ho před sebe. Fushimi si stoupne přede mne.
,,A co teď?'' zeptá se Fushimi.
,,Teď počkáme až přijede autobus.'' řeknu mu a usměju se. I Fushimi se na mě usměje. Autobus přijede za deset minut.
Fushimi nastupuje a já hned za ním. Vše proběhne v pořádku a Fushimi najde volné místo pro dva úplně vzadu, kam si sedáme. Fushimi nechá mě sednout k oknu.
,,Tak jak jsem to zvládl?'' zeptá se mě s úsměvem na tváři.
,,Na jedničku.'' usměju se.
,,To jsem rád,'' usměje se Fushimi.
,,Ty neznáš hromadnou dopravu?'' zeptám se překvapeně Fushimiho.
,,Znám, ale nikdy jsem nejel.'' přizná se mi Fushimi.
,,Tak to jo.'' usměju se. Jedeme kolem našeho domu, ale nevystupujeme a jedeme dál. Jedeme na nádraží, kde vystupujeme a jdeme do kopce, směrem knihovna.
,,Docela je to kopec.'' řekl Fushimi.
,,Není to tak strašné.'' mávnu nad tím rukou. ,,Neříkej mi že je to pro tebe strašné?'' zeptám se ho.
,,Ne, tak to není.'' zastává se Fushimi sám sebe.
,,Dobrá, věřím ti.'' usměju se a dojdeme ke knihovně.
Vstupujeme dál a jdeme dovnitř. Vyndám průkazku knihovny a jdu najít volný počítač, ke kterému jdeme.
,,Já se tu porozhlídnu, mohu?'' zeptá se mě Fushimi.
,,Jasně můžeš.'' souhlasím a v duchu se modlím, že se tu neztratí a pak se nebudeme nahánět. Zasedla jsem k počítači a začala hledat nějakou knížku, jak vrátit zpátky anime postavy. Ale nikdy jsem nic nenašla. Hledala jsem takhle hodinu a půl a bez úspěchu. Dokonce i Fushimi si vše prohlídnul a čekal u mě. Když se díval co hledám, tak mu došlo, proč jsem chtěla jít do knihovny.
,,Našla si něco?'' zeptal se mě Fushimi.
,,Nic, nikde nikdo nic nenapsal.'' řeknu zklamaně.
,,Já myslel, že nás miluješ?'' nechápe mě Fushimi.
,,To ano, ale tady fakt zůstat nemůžete.'' řeknu a trochu zesmutním.
,,Vím, ale i tak jak jen to půjde si to užít ne?'' řekl mi Fushimi.
,,To máš pravdu.'' souhlasím s ním. Poté jsem to zabalila a šli jsme domů.
Šli jsme zase na zastávku a jeli autobuse domů. Když jsme se vrátili bylo pět hodin.
Otevřela jsem dveře a Frau byl hned u nich a zase mě objal.
,,Mno tak Fraue, nemusíš mě mačkat.'' napomenu ho. Frau mě stále nechce pustit.
,,Nepustím tě princezno.'' zašeptal mi do ucha. Kdybych to dokázala, tak bych ho kopla do nohy, ale nedokázala jsem to.
,,Neotravuj ji, Fraue.'' zastal se mě Law. Chytil Fraua za triko a Frau mě pustil. Poté jsme šli na jídlo, které kluci uvařili. Bylo to dobré. Po večeři jsme se vykoupali, každý zvlášť. A pak do půlnoci jsme se zase dívali na One Piece. Poté jsme šli všichni spát.
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.