Anime World CZ/SK - Příběhy

Let’s play with my little sister -1. díl

Prolog

„Mama!“ křikl malý hnědovlasý chlapec na maminku, běžel za ní květinovou zahradu a za ním se hnal o trochu větší blonďatý chlapec a volal „Papa!“ Když doběhli k rodičům, spustil na ně otec rázným hlasem „Nande?! Kvůli čemu nás rušíte?“  oba chlapci jako by zarostli do země, blonďatý chlapec, Ruychi, se nakonec odvážil promluvit „ To zase naše Imoto-chan!“ křikl, jeho mladší bratr Tohru,  se přidal do rozhovoru „Nevíme co s ní dělat řekli jsme jí ať si jde s námi hrát, ale odmítla a když jsme se chvíli nedívali byla pryč“-obávám se že teď jako vypravěč musím trochu zasáhnout abych vysvětlila situaci. Ayano a Chihiro Toriyama, jsou bohatí lidé – světově uznávaný modní návrhář a jedna z nejlepších hereček tehdejšího Japonska- mají tři děti… dva chlapce- sportovně nadaného 9-ti letého Ruychiho a velmi chytrého 8-mi letého Tohru, pak se jim narodila holčička které je teprve 7- Rin která byla umělecky nadaná, bylo jedno jestli šlo o malířství či hudbu, uměla vše. Jejich matka požádala oba chlapce, aby si pohráli se svou malou sestřičkou, která nemá žádné přátele a ani nechodí do školy a tak jí chtěli naučit společnosti ale malá Rin je velice mazaná a když se chlapci nedívali utekla, sice jí hledali, ale nemohou ji najít. Takže teď se můžeme vrátit zpět- „Cože?!“ řekla matka „jak jste mohli Rin ztratit?!“ zpanikařila. Otec jí chytil za rameno a klidně a vyrovnaně prohlásil „Drahá klid, myslím, že už se o ní nemusíš bát- sedí támhle na větvi“ řekl a ukázal k jedinému stromu v zahradě, na jehož větvi sedělo malé děvčátko v tmavě fialových šatečkách se spoustou mašlí, které obvykle mají panenky. „Rin… zlatíčko slez z toho stromu a pojď za námi“ křikla na ní matka. Děvče poslušně slezlo a šlo za nimi, když došla, dostala kázání.

O 8 let později…

1.kapitola

  I jako před osmi lety oba bratři přiběhli přes zahradu plnou růži s křikem a s tím že Rin utekla a jako předtím ji našli na stromě. Už to nebyla holčička, byla to krásná dívka, kterou bych vám zde měla popsat- Vysoká a štíhlá, vlasy dlouhé těsně nad ramena a černější než havraní křídla, oči jiskřivě rudé až na jeden malý detail druhé (levé) oko měla schované pod páskou ale proč o tom vám poví sama, měla na sobě opět šaty sedící panence, byli černé a rudé s fialovými a tyrkysovými mašlemi a krajkami, jednoduše gotik, měla domácí školu zatím co její bratři normálně chodili do školy, ona byla doma, byla velice chytrá a učenlivá, uměla hrát na klavír, housle, příčnou flétnu a harfu, měla také krásný hlas. Její talent v hudbě a malířství neznal konce. Letos se ale rodiče rozhodli jí poslat na stejnou nižší střední, na kterou chodí její bratři, na které jsou hvězdami nejen kvůli vzhledu a původu, ale také díky jejich schopnostem. Ruychi nejstarší, byl klasický sportovní typ, krásný a pohledný blonďák se smaragdově zelenýma očima, urostlí a svalnatý. Tohru nebyl zas takový sportovec ale byl postavou z poloviny podobný svému bratrovy, o něco nižší hnědovlasí chlapec se zářivě orandžovými oči, který byl stejně jako jeho sestra velice chytrý.

  Ovšem od své sestry se o něco liší ve společenském zařazením. Oni byli na škole velice oblíbení a ona do školy nechodila ale ve světě showbiznisu nebyli nic, za to ona byla, její rodiče jí zařídily karieru, neznámé zpěvačky pod pseunodinem „Shadow Angel“ - stínový anděl. Dívka s maskou porcelánové panenky, měla tam otvor na obě oči a ústa, vždy ustrojená jako panenka. Vlastně když už mluvíme o porcelánových panenkách, její pokoj je v černo-fialové barvě, všude mašle a krajky ale také nechybí ony samotné porcelánové panenky a dokonce i plyšáci co vypadají, jako by byli mrtví, ústa vypadala jako by z nich trčeli stehy a oči nebyli výjimkou. Její pokoj dříve vypadal jako každý průměrný ale jak byla větší dostal této podoby. „Rin!“ zavolala matka dceru, která poslušně přikáčela. „Hai“ odpověděla Rin a čekala co bude. 

„Rin“ začal otec „od příštího týdne nastoupíš do školy na kterou chodí tvoji bratři“

„A co s tím,chichi?“ řekla klidně až kameně Rin.

  „Víš, připadá nám, že potřebuješ být v společnosti tvého věku“ ozvala se matka. Chlapci zatím ani nevěděli, že jejich malá sestra je Shadow Angel a už vůbec neměli tušení, že jejich sestra bude chodit do stejné školy jako oni. Rin brala vše klidně, až bylo děsivé s jakou kameně klidnou tváří odříká, že pokud to jejich rozhodnutí tak jim jej nebude rozmlouvat.  Otec zase promluvil „Ale nezapomeň…. Hlavně nesmíš udělat tu chybu a smíchat svůj osobní život, život Rin Toriyama, s životem Shadow Angel, s tajným životem Rin Toriyama. Nezapomeň že žiješ dva životy a když je zkombinuješ, nevznikne nic dobrého“ řekl otec a Rin poslušně odešla.

O Týden později…

  „Rin…můžeš dolů!“ zakřičela matka „chlapci už odešli.“ Řekla jí vlídným hlasem. „Bohužel jsi ještě nedostala uniformu a tak budeš muset jít v těch šatech, ve kterých jsi byla včera“ byli to dlouhé, načechrané, krajkové, černé šaty s rudými mašlemi. V ruce držela tašku s učením. „Poprosili jsme ředitele, aby shromáždil celou školu, aby tě mohl představit všem najednou.“ ozval se otec. Pak všichni tři odjeli do školy.

  Ředitel už uklidňoval všechny žáky, aby byli tiše, Rin a její rodiče vstoupili do sálu zadním vchodem, aby nebyla vidět. Řediteli se konečně povedlo všechny uklidnit a proto začal mluvit „Jak jistě víte máme zde už nějáký ten pátek nový semestr a také jak jistě víte máme tu zde dvě osoby velice slavných lidí a dnes se k nám připojí další osoba která má také slavné rodiče, vlastně má uplně totožné rodiče jako Ruychi a Tohru Toriyama, mají mladší sestru, která byla světu skrývána za nevysvětlitelných okolností, ale jejich rodiče se rozhodli poslat jejich nejmladší dítě do školy za svými bratry“ ředitel chvíli utichl, oba chlapci ztuhli, neměli ani tušení že jejich sestra s nimi bude chodit do školy, studenti se mezi sebou začali dohadovat, bylo slyšet spousta vět ve stylu „Ruy-kun ty jsi se nám nikdy o sestře nezmínil“ a nebo „Je to jejich opravdová sestra nebo nevlastní?“ a podobně. Ředitel je zase ztišil a pokračoval „Prosím neviňte naše dva oblíbence z toho, že nám nikdy nic neřekli, byl to příkaz jejich rodičů. Nic méně… prosím pojď se nám představit“  řekl a podíval se smrem k oponě za kterou stála Rin a její rodiče, jako první vyšla s chladným a kameným výrazem Rin a za ní pomalu její rodiče. „Prosím představ se nám“ řekl vlídným hlasem dívce a lehce na ní kývl. „Watashi wa Toriyama Rin, třetí a poslední dítě Toriyama Ayano a Chihira, sestra Ruychiho a Tohru“ pronesla chladně. „To jméno k ní fakt sedí“ řekl podivným hlasem Tohru „jak by nesedělo, Rin znamená ‚chladná‘ “ dodal Ruychi ani jeden z nich si nevšiml, že to řekli tak nahlas, že to slyšel celý sál. „No… doufám, že budete všichni s Rin vycházet“ řekl ředitel a pokračoval „jsi v prvním ročníku, ve třídě 1-B…“ dořekl.

  Kolem bratrů se vytvořil obrovský kruh, všichni jejich spolužáci chtěli vysvětlení. „Ruy-kun, Tohru-kun- proč jste nám nikdy neřekli, že máte sestru?!“ řekl rázně jejich kamarád Takumi Usui- vysoký, hubený, zrzavý chlapec s ledově modrýma očima. „Usui-kun my nesměli“ bránil se Ruychi. „Jaký pak nesměli“ ozvala se dívka vedle Usuiho- byla to jejich kamarádka ze školky a sestra Usuiho Hana, byli to dvojčata vypadali stejně až na to že Hana měla opravdu dlouhé vlasy s kudrlinkami. „Nevyčítejte jim to“ ozval se za nimi hlas, byl to hlas jejich otce „pravda nařídily jsme jim to aby nikomu neříkali o své sestře, opravdu jsem ji tak trochu před světem skrývali“ pronesla vlídně s jemným úsměvem jejich matka, o pár kroků dál od nich stála Rin, za kterou za chvíli přiběhli oba chlapci s širokými úsměvy „Snad se ti tu bude líbit“ řekl vesele Tohru „a snad nám nebudeš nědalt ostudu Imoto-chan“ řekl popichovačně Ruychi. Rin se na ně jen dívala, za chvíli u nich stáli rodiče a loučily se s nimi, když odešli udělal se kolem sourozenců kruh zvědavců. 

---

Komentáře

Pro komentování se musíš přihlásit.