Sen snů - Druhý den - Ichinose
Informace:
Jaký bude odpoledne s Ichinosem? Stane se něco? Nebo to proběhne v klidu?
Druhý den - Ichinose
Povídali jsme si o mém světě. Různě se Ichinose vyptával.
,,Taky to tady žije nočním životem?'' zeptal se Ichinose a napil se. I já se napila.
,,Jak kde. Jsou tu diskotéky, ale tam mě nikdo nedostane.'' začala jsem vyprávět.
,,Proč, mohla to být zábava.'' vyptával se Ichinose.
,,Většinou opilí lidé, perou se, hluk a to já nemám ráda.'' vysvětlila jsem.
,,Aha, nemáš ráda hluk?'' zeptal se Ichinose.
,,Spíš bitky mi vadí, těch se vyhýbám.'' řekla jsem pravdu.
,,Tak ty taky rád nemám.'' přiznal se mi Ichinose.
,,Tak asi kdo by je rád měl.'' řekla jsem. V tom jsem se zarazila. ,,Zoro, Law, Frau a Fushimi.'' dodala jsem.
,,Snad nic nevyvedou. Věříš jim?'' zeptal se Ichinose.
,,Musím. Ale snad mají rozum a bojovat nebudou. Stejně zbraně jsem jim sebrala.'' pousmála jsem se.
,,Jen jen Frauovi.'' dodal Ichinose.
,,Tak jemu to vzít nejde. Má to za budované v ruce a dokáže ji vyvolat svou vnitřní silou.'' snadžila jsem se to Ichinosemu nějak vysvětlit.
,,Aha, moc tomu nerozumím, ale je to asi těžké vysvětlit, co?'' zeptal se Ichinose.
,,Je, jedině to najít v anime a pustit vám to, ale nevím v jakém díle tu kosu použije.'' zamyslela jsem se.
,,To je v pořádku, nemusíš mi to hned pouštět.'' řekl Ichinose.
,,Stejně asi jednou vám to pustím. Pokud to budou chtít vidět i ostatní.'' dodala jsem.
,,Pokud jim to Frau neukáže.'' dodal Ichinose.
,,Tak budeš jediný, který to neuvidí.'' usmála jsem se.
,,A ani mě to nevadí a ani neláká.'' přiznal Ichinose.
,,Vážně ne?'' divila jsem se.
,,Vážně, moc mě to neláká.'' řekl Ichinose a usmál se.
,,Věřím ti.'' usmála jsem se taky. Když jsme dopili a já zaplatila, šli jsem si projít naše malé město.
Zašli jsme do našeho druhé centra Prior, kde jsou taky obchody. Podívali jsme do všech krámech co tam jsou. Oblečení, papírnictví, trafika atd...Ichinose si to užíval. Byl rád, že ho tu nikdo nepoznává, jako v jeho světě, kde když chce jít ven, musí jít v převleku, aby ho nikdo nepoznal.
,,Asi jsi rád, že nemusíš mít převlek co?'' zeptala jsem se Ichinoseho.
,,To si piš, že jo, ale jedno přání bych tu měl.'' řekl Ichinose své tajné přání.
,,A jaké?'' zeptala jsem se ho.
,,Koupit si tu nějaký dárek na památku.'' řekl Ichinose.
,,Tak jediné co mě napadá, je nějaké oblečení. Ale to bychom se podívali až bychom si prošli město a najedli se, co říkáš?'' navrhla jsem mu.
,,To zní dobře. Takže nějaké oblečení, jo?'' zeptal se Ichinose.
,,Nic lepšího mě nenapadá a taky kvůli penězům. Stačí, že něco budu muset koupit Frauovi a fushimimu, protože to oblečení co mají po tátovi jim plandá.'' řekla jsem Ichinosemu, jaký mám plán s těma dvěma.
,,Jasně chápu. Taky jsem si všiml, že ti Frau leze na nervy, co?'' zeptal se Ichinose.
,,Že je to děvkař, to jsem věděla už z anime a z těch jeho lechtivých časopisů, ale že je to i perverzák, to jsem netušila.'' vysvětlila jsem Ichinosemu. ,,Až s ním budu, to bude peklo.'' dodala jsem.
,,Všiml jsem si. Že ho to baví.'' řekl Ichinose.
,,Hlavně být bez trička.'' doplnila jsem Ichinoseho.
,,Tak v tom to ohledu se mu nedivím, je vedro, a když si vzpomenu, jak jsme tě našli...'' nedokončil větu Ichinose.
,,A za to se cítím dost trapně.'' řekla jsem a zrudla jsem. Šli jsme pomalu do mé oblíbené čínské restaurace.
,,To si nemohla tušit co se stane.'' dodal Ichinose.
,,Pravda, ale i tak se cítím trapně.''dodala jsem stále rudá. Došli jsme tam a šli si sednout.
,,Dobrý den.'' pozdravila jsem s Ichinosem nastejno.
,,Dobrý den.'' pozdravila čínská servírka. ,,Jako vždy? Kuřecí kungpao s hranolky a colu?'' zeptala se mě. Přikývla jsem.
,,Já si dám to samé.'' řekl Ichinose. Servírka si vše zapsala a s úsměvem odešla.
,,Jsi tu docela známá, co?'' zeptal se Ichinose.
,,Jsem tu skoro vařená pečená.'' ušklíbla jsem se.
,,A to je dobře?'' zeptal se Ichinose.
,,Chodila jsem sem, když jsem tady poblíž chodila do školy.'' vysvětlila jsem.
,,Aha, a už nechodíš?'' zeptal se Ichinose.
,,Už ne a ani práci nemám, ale dál ze mně nic nedostaneš. Nechci o tom mluvit.'' dodala jsem a pousmála jsem se.
,,Neboj, vyzvídat a ani vyptávat se nebudu.'' usmál se Ichinose. Věřila jsem mu. ,,Mohu se tě na něco zeptat?'' zeptal se mě.
,,Klidně, ptej se.'' usmála jsem se a napila se coly, kterou nám servírka přinesla.
,,Kdo se ti líbí nejvíce?'' zeptal se mě Ichinose. Vyrazil mi tím dech.
,,Všichni. Do všech jsem z vás jsem zamilovaná, ale asi nejvíc poslední dobou jsem myslela na Lawa. Ale všichni jste v mém srdci a vždy budete.'' řekla jsem mu pravdu, jak to cítím.
,,Chápu. Víš, hodně se mi líbíš.'' začal se mi vyznávat Ichinose. ,,A rád tě poznám blíž.'' pokračoval dál. Pozorně jsem ho poslouchala a rudla jsem. všimla jsem si, že i Ichinose je trošku rudý. Servírka nám přinesla jídla. ,,Docela rychlost.'' dodal.
,,To jo, je to tu rychlé.'' usmála jsem se. ,,Víš, taky se mi hodně líbíš. A miluju tě, ale je tu víc. Jsou tu ještě čtyři, které miluju a jestli někdo bude chtít, abych se mezi vámi rozhodla, tak se nerozhodnu.'' byla jsem upřímná.
,,Chápu a jsem rád, za tvou upřímnost.'' usmál se Ichinose a dál jsme jedli jídlo. ,,Je to dobré.'' řekl po chvíli.
,,Chodím jsem ráda.'' přiznala jsem. Poté jsme si u jídla různě povídali. Po jídle jsme se vrátili do Centrálu podívat se na nějaké oblečení pro Ichinoseho.
Nejen Ichinose, ale i já si zkoušela různé oblečení, které se mi líbilo. Bylo to samozřejmě samé mužské, ale líbí se mi a víc se v nich cítím dobře. Ichinose si vybral jedno tričko a jeden přívěšek, který jsem mu zaplatila. Poté jsme šli do Albertu, abych koupila nějaké to jídlo na večer a na další den. Ichinose mi pomohl s taškami, za což jsem byla ráda, aspoň to nebylo tak těžké a náročné. Domů jsme dorazili okolo páté.
Odemkla jsem dveře a u dveří už stepoval Frau.
,,No konečně jste doma.'' oddychl si Frau a hned mě objal. Tím mě překvapil.
,,Hej...pusť mě.'' dostala jsem ze sebe.
,,Ne, nepustím. jsem rád, že ti nic není.'' cítila jsem, že se mu ulevilo. Nejistě jsem ho taky objala.
,,Klid...jsme doma.'' uklidňovala jsem Fraua a poplácala jsem ho po zádech. ,,A teď mě můžeš pustit.'' dodala jsem.
,,Ne...'' nesouhlasil Frau.
,,Že tě kopnu.'' pohrozila jsem.
,,Tak si kopni, ale já tě nepustím.'' řekl Frau. Chtěla jsem ho kopnou, ale nedokázala jsem to.
,,Hele, už ji pusť, je v pořádku, tak ať ji neumačkách.'' ozval se Lawův hlas za námi. Moje záchrana. Frau mě nakonec pustil.
,,Nepůjdeme se najíst?'' zeptal se Law. Měla jsem už docela hlad, tak jsem souhlasila. Uvařili sobě k obědu a nám k večeři brambory se salámem. Po večeři jsme se šli dívat na anime One Piece. Nikdo neprotestoval. Tentokrát se díval i Law. Dívali jsme se do půlnoci a pak jsme šli spát. Frau se s Zorem si rozložili gauč, Fushimi a Ichinose v ložnici našich a já s Lawem v pokojíku. Hned jsem usnula, jak jsem byla po dnešku unavena.
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.
