Soul - Příběh č.6 - Poslední cesta
Informace:
Příběh se odehrává v současné době. Vypravěčem tohohle příběhu je blonďatý 22 letý Lucas. Který z nešťasné náhody osudu se dostal do psychiatrické léčebny. Lucas má strašlivé příběhy o kterých se zpovídá svému doktorovi , který se o Lucase stará. Příběhy vypráví s kamennou tváří o utrpení a šílenství lidí, ale i samotného Lucase.
Tento příběh bych zařadila do kategorie - součastnost, drama, psychologické,triller
Přeji pěkné počtení ^-^
ÚPRAVA SÉRIE: 11.6.2020
,,Odcházím! Už nechci poslouchat vaše příkazy!” Josh hodil bílým pláštěm o zem.
,,Joshi neblbni je to magor. Chce tě jenom rozhodit.” Řekl klidným hlasem doktor Payel.
,,Hah a tomu magorovi se to podařilo. Podívej se na ten jeho ksicht! Usmívá se!” Dodal
vystrašeně Josh.
,,Ale to dělá vždycky.” Mávl rukou doktor Payel.
,, No právě.” Odpověděl Josh a rychlým pohybem si sundal jmenovku s fotkou.
,,Můžu vás jít doprovodit?” Řekl jsem přívětivě s neústupným úsměvem na tváři.
Úplně zapomněli že stojí pár kroků od mého stolu.
,,Sklapni Lucasi! Promluvíme si potom.” Řekl naštvaně doktor Payel. - ( Lucas praštil hlavou o jídelní stolek)
,,Prosím tě, odveď ho zpátky do cely. Už zase se začíná předvádět.” Řekl doktor Payel na muže s hnědýma očima.
,,Promiňte, ale můj příběh není u konce. Chi!” Dodal jsem a sledoval vyděšený obličej
praktikanta Joshe.
,,J-jakto že není u konce?” Zeptal se vystrašeně Josh.
,,Joshi pojď se mnou prosím do kanceláře.” Naléhal doktůrek.
,, Klid doktůrku. Vy nevidíte, jak je nedočkavý a zvídavý. Huh.. taky jsem byl takový v jeho věku.Chi.” Dodal jsem a bedlivě sledoval Joshe , který sledoval každý můj pohyb. Naznačil jsem mu, ať se zase posadí.
Konečně jsem toho starouše umlčel.
Chi.
,,Mluv!” Zvolal výhružně Josh a posadil se na protější židli.
,,Těšil jsem se, že vám ten konec budu moct povědět.” Projel jsem vlasy rukou.
Její manžel okamžitě zkolaboval a po dlouhou dobu se musel léčit v psychiatrické
léčebně. Jeho milovaná Jodie při výslechu vysvětlila co se jí onen den stalo. Pořád dokola
mluvila o neznámém muži, který údajně všechny zabil a ten, který ji přinutil zabít její vlastní
dítě.
Byl v tom háček.
Chi.
Tenhle “gang”, měl v místnostech budovy kamery. Ty prasáci si vše natáčeli.
No fujky.
To je zvrhlé i na mě. -( Lucas si zakryl obličej rukama)
Když Jodie viděla nahrávku, tak se nezmohla ani slovo. Začala řvát přes celou místnost.
Víte proč dámy a pánové?
Osoba, která zabila ty chlápky, byla ona sama.
,,Ona byla posedlá démonem?” Zeptal se Josh.
,,Chi. To nepopírám. Každá žena je chodící démon.” Dodal jsem s úsměvem na tváři.
,,A když ještě k tomu jí ten hlas mluv....´” Doktor Payel mě chytnul za košili a táhl mě za
sebou.
Nezdvořilejšího staříka jsem neviděl.
Odtáhnout mě zrovna, když vyprávíte příběh.
Sakra.
Ještě jedna kobliha tam zůstala.
No nevadí.
,,Na to, že je to naše první rande, jste na mě až moc hr doktůrku. Chi.” Zasmál jsem se když mě doktor Payel posadil na křeslo v jeho kanceláři.
,,HAHAHAHA!” Doktor se začal ustavičně smát.
,,Huh?” Vydal jsem ze sebe a natočil hlavu do strany.
Doktor Payel se začal nahlas nepřetržitě smát, když zavřel dveře do své kanceláře. Vytočilo mě to, protože jediný kdo se tu má smát, jsem já.
,,Nic vtipného jsem neřekl doktore.” Řekl jsem uraženě.
Jeho smích ale nepřestával.
,,Vážně Lucasi?! Nepřipadá mi to tak.” Řekl doktor Payel a šel se posadit na protější křeslo.
,,Vidím, že jste se změnil doktůrku. Zaražené prdy se uvolnily?” Řekl jsem a probodával doktora pohledem.
,,Tvůj suchý humor si nech pro jiné, Lucasi. Nezajímá mě, ale víš co mě opravdu zajímá?” Řekl vážně doktor Payel.
,,Mám snad hádat doktore?” Zeptal jsem se a díval jsem se mu přímo do jeho očí.
Byly plné nenávisti.
Olízl jsem se.
,,Příběh. Řekni mi další z tvých příběhů, Lucasi.” Odpověděl doktor Payel a pohled mi
opětoval.
Myslel jsem, že ho na místě zabiji.
Vytočil mě ten jeho ksich a smradlavý dech, když najednou jsem uslyšel smějící se hlas v mé hlavě.
,,Už chápu. Takhle si to chtěl.” Pomyslel jsem si.
Tenhle příběh není zas až tak neobvyklý. Děje se každý den. Všude okolo nás.
Neovlivní nás to na začátku, ale ovlivní nás to později.
Chi.
Kelly chodila na druhý stupeň základní školy. Řekl bych, že chodila asi do 8.třídy. Víte co by vás zaujalo na první pohled?
Její přírodní krása. - ( Lucas si olíznul dlaň a upravil si jí vlasy )
Ale přece jen v ní něco shnilého bylo.
Chi.
Co by to tak mohlo být?
Ano!
Máte pravdu !
Byla to láska k jednomu chlapci z 9tého ročníku. Místní krasoň a obraz dokonalého sportovce.
Aby jste mi lépe rozuměli.
Pekáč s šesti buchtami.
Chi.
Myslím tím břišní svaly.
Chytnete a vyrvete to chutné maso.
Jak mě se na něho zbíhají sliny.- ( Lucas si ocucával postupně konečky prstů na ruce)
No nic.
Vrátím se k příběhu.
Váš nejlepší přítel = největší nepřítel. Možná na tomhle přece jen něco bude nemyslíte si.
Protože Kelly krasoně vážně moc milovala, tak si dokážete představit, jak musela
vypadat když kolem ní prošel. Slečna nám zrudla a byla velice nemotorná. Hlavu sklopenou
atd. Její nejlepší kamarádka Emily si toho všimla až příliš brzy.
Chi.
Kelly nechtěla přiznat pravdu o tom, že se do krasoně až po uši zamilovala. Ten den se Emily naštvala a projevila se její pravá podstata osobnosti, kterou vždy byla, ale před Kelly si hrála na svatouška. Je to celkem vtipné, když jí za zády pomlouvala.
Nebudu tak hnusný a řeknu vám malé štěstí, které se jí stalo v jejím krátkém životě.
Emily se chytla každé příležitosti a vytáhla Kelly na místní diskotéku, na které měl být
muž s pekáčem a s partou dívkochlapců.
Jak já nenávidím tyhle šampónky.
Zvedá se mi žaludek.
Musím to zadržet, přece nechci aby ty koblihy vylezly ven.
Chi.
Emily byla vážně potvora.
Proč já ve svém prokletém životě nemám takovou ďáblici po boku.
Emily vyčkávala v boxu na sezení.
,,Trefa!” Řekla potichu radostí, když viděla jak krasoň přichází do jejího boxu za Kelly.
,,Kelly. Zatančila by sis se mnou?” Zeptal se šarmantně krasoň.
,,Jdi Kell.” Řekla Emily a vystrčila ji z boxu.
Kelly přikývla a rázem zčervenala.
Jak lstivá potvora ta Emily byla. Když se Kelly nedívala, tak Emily s krasoněm na sebe mrkli.
,,Úkol splněn.” Špitla lstivým hlasem Emily.
Chi.
Uběhlo pár dní a Kelly od té doby byla s krasoněm čím více častěji. Emily měla spoustu času na svůj odporný plán s ostatními děvčaty ve třídě.
,,Zítra. Pamatujte si to děvčata.” Řekla potichu Emily hloučku dívek.
,,Co bude zítra?” Vběhla do hloučku Kelly.
Emily znervóznila.
,,N-nic Kell. Zítra je písemka z dějepisu.” Vykoktala rychle Emily a škodolibě se usmála
,,Och málem bych zapomněla.” Ovětila Kelly a posadila se vedle Emily do lavice.
,,Tak co ty a krasoň?” Zeptala se nenápadně Emily.
,,Dneska večer se jdu k němu dívat na film. Celkem romantické nemyslíš?” Řekla šťastným hlasem.
,,Tak to je vážně rozkošné. Moc vám to spolu sluší” Lhala.
,,Nemůžu tomu uvěřit. Konečně jsem šťastná!” Řekla Kelly a neustále se usmívala.
Chudáček bobeček.
Asi víte doktore, že já si příběh někdy zkrátím a udělám to i teď.
Kelly šla natěšená k němu domů. Jeho rodiče odjeli na chatu, takže měli intimčo. Vrhli se do toho jako dva králíci na louce při úplňku. - ( Lucas si olíznul celou svou pusu a polknul sliny )
Co je to za dnešní mládež, že se vyspí spolu pomalu na potkání.
Kelly s úsměvem na tváři odešla pár hodin po poledni. V její hlavě proběhlo tolik myšlenek. Je krásná,chytrá a teď má i kluka snů.
Co by se jí mohlo stát.
Chi.
Třeba přijít o všechno během jedné sekundy.
Ráno když se Kelly probudilo svítilo slunce a ptáčci zpívali svou pohřební píseň. Nenávidím ty jejich křeky.
Když Kelly přišla do třídy nevěřila vlastním očím co vidí. Emily seděla úplně na jiném místě. Ani se na ní nepodívala když přišla.
Den ve škole se vláčet pomalu.
Každá minuta byla utrpením.
Chi.
Dělám si srandu.
Bylo to tak vždy.
Když zazvonilo na přestávku všichni najednou odešli ze třídy rovnou na hřiště u školy. Kelly se rozhodla Emily následovat. Potřebovala si s ní promluvit. Nic jí přece neudělala. Emily seděla sama na lavičce.
,,Emily? Proč se se mnou nebavíš?” Zeptala se smutně Kelly.
,,Lidi podívejte se na tu kurvu!” Zařvala z ničeho nic Emily. Kolem Kelly se sešla skupina lidí ze tříd.
,,Co to má znamenat Emily?” Zeptala se nechápavě vystrašeně Kelly.
,,Ale Kell nedělej, že o ničem nevíš. Hraješ si na neviňátko už dlouhou dobu.” Řekla temným
hlasem Emily.
,,Co? O čem to sakra mluvíš?” Odvětila nechápavě Kelly. Emily se podívala po skupině lidí a mávla rukou.
Po gestu, které udělala Emily, přišla jedna holka a zatáhla ji za culík až k zemi.
Poté přišli další a začali do ní kopat.
Tohle trvalo několik minut než přišel její krasoň.
,,Prosím! Pomoz mi!!” Zařvala Kelly a utřela si krev, která jí stékala z úst.
Mňam.
Slaďoučká krev.
Chi.
Krasoň se jí začal přes celé hřiště smát a odešel se zbytkem lidí včetně Emily, která chytla krasoně za ruku a odešla s ním.
Téhož večera se šla Kelly projít. Jejím oblíbeným místem byl nedaleký park kousek
od vlakového nádraží. Seděla na lavičce ve špinavém a roztrhaném oblečení. Její obličej byl
kamenný a na tváři od bahna šly vidět cestičky od slz které už dávno netekly. Podívala se na
mobil. Došlo jí stovky upozornění na mobilu, že jí někdo označil na fotkách na jejím profilu na internetu.
Byly to nahé fotky z včerejší noci.
Kelly schovala mobil zase do kapsy a schoulila se do klubíčka.
,,Mladá slečna má trápení?” Ozval se mužský hlas naproti Kelly.
Kelly rychle zvedla hlavu a podívala se před sebe. Byl to mladý muž v černém kabátě.
Kelly se pomalu zvedla a byla rozhodnutá odejít.
Muž ji chytnul za rameno a řekl ,,Řekni mi prosím tvůj příběh. Tvá krev nemohla být prolita pro nic za nic.” Usmál se.
Kelly se podívala na jeho ruku a sedla si zpátky na lavičku.
Řekla mu vše.
,,Je mi líto co se ti stalo, ale mám pro tebe řešení má drahá,” Kelly zvedla hlavu a podívala se mu přímo do očí ,,Vidím, že tě můj návrh zaujal,” dodal mladý muž a postavil se. ,,Pojď za mnou má drahá.” Chytnul Kelly za ruku.
Došli spolu na most pod kterým vedou koleje.
,,Tady je krásný výhled,” mladý muž a opřel se o zábradlí. ,,Cítím tu bolest. Tvé výkřiky do tmy, má drahá. Řeknu ti, co by si měla udělat pro svou svobodu. Utiš své hlasy v mysli a nadechni se,” muž a pohladil Kelly jemným dotekem po pravé straně krku ,,Máš tak
hebkou kůži,” palcem jí setřel stékající slzu na tváři ,,Vidíš to světlo drahá. To bílé
světlo v dáli?” Natáhnul ruku před sebe.
Kelly jako robot přikývla.
,,To je tvé vykoupení. Tak jdi má drahá květinko. Jdi za světlem a už nic ti neublíží.” Řekl mladý muž a jakoby rázem zmizel ve tmě noci.
Kelly sešla dolů ke kolejím.
Šla rovnou naproti k jedoucímu vlaku.
Natáhla ruce do strany a zhluboka se nadechla.
Její poslední slovo bylo ,, Volná.”
Jenom vítr si hrál s jejími hnědými vlasy.
Ano.
Byla létající kus masa.
Aport !!!
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.