Anime World CZ/SK - Příběhy

Dneska jsem měl ve škole za úkol odnést pár věcí do učitelčina kabinetu. Nemohlo se mi stát nic lepšího než tu věc co jsem nesl rozbít -byl to nejspíš nějaký starodávný džbán, ale prej jen replika- a tak si musím nějak vydělat peníze a pro školu koupit nový... Teď je jen otázkou JAK a KDE?!!

Ptal jsem se snad každého na škole, zbývá Lolla...

„A-ahoj.“ pozdravím poslušně, kouká na mě pohledem JAKTO ŽE JSEM NA NÍ PROMLUVIL SÁM „Ahoj, jak se máš?“ usměje se, zkouším odpovědět „Dobř-“ nedořeknu slovo a ona rozebere rovnou další větu „Tak vo ode mě teď chceš?!“ ptá se. „Práci...“ podívá se na mě dost nechápavě „Jako se-?“ přerušil jsem ji a pokračoval ve svém problému „Potřebuju práci kvůli penězům, BRIGÁDU!“ pousměju se nebo spíš by se dalo říct, že to byl dobrý (slušný) pokus o úsměv! Zašklíbne se „brigádičku? Tu bych ti mohla dát, stačí přijít ke mě.“ mrkne pravým okem. „T-takhle jsem to nemyslel...!!“ bráním se a při tom mi rudnou tváře.

„Mohl bys dneska mít směnu místo mě v kavárně!!“ uchechtne se, ani nechápou proč, ale peníze potřebuju.

„Takže, Maid-cafee asi tři bloky od školy. Ale musíš bejt za holku... napíšu jim, že přijde na směnu má kámoška místo mě!“ píše zprávu na mobilu a odesílá, dřív než ji stihnu zarazit. „H-holka?! Já!!?“ nemám už na vybranou. Vzal jsem si Lolli uniformu do práce, z domova paruku, pomohla mi se nalíčit, abych vypadal fakt jak holka a.... VŠECHNO!!

Sotva jsem se koukl do zrcadla už jsem se nepoznával. Jsem dívčina jak vyšitá.

„Jmenuješ se Anie a nezapomeň zdravit zákazníky a taky mluv jako holka, chovej se jako holka!!!“ upozorňuje mě na všechno, tiše se připravuju na věci které by mohly nastat.

 

Lolla mě nalíčila, dostal jsem paruku a vycpávky... prostě všechno!! Fakt jsem vypadal jak Maidka!

"Nepoznaj to?" ptám se ještě u zadního vchodu. "Ne neboj, jsou úplně vypatlaný, nepoznaj." ujišt'uje mě tím a zároven pomlouvá své zaměstnavatele a spolupracující. Ještě, že je to jen brigáda! "Kolik dostanu peněz za hodinu?" optávám se, než jsem stačil zaklepat. "Asi okolo 50Yenu..." odpoví a rychle bere roha. Tak málo!?? To mi asi stačit na zaplacení toho přiblblého džbánu nebude.

Zaklepal jsem, otevřela "šéfová" vlastně to byla příjemně vypadající brunetka. "Ahoooj! Pojd' dál, zachvilku začíná směna!" než jsem stačil cokoli říct vtáhla mě za ruku dovnitř.

Připraven na všechno co by se moho stát jsem čekal u dveří na zákazníky.

Ke vchodu přišel mladík s hnědými vlasy. Byl opravdu vysoký, asi tak o hlavu vyšší než jsem já. Otevřel dveře a vešel. "Vítejte doma, pane!" zdravím a pokouším se vypadat jako opravdová bezbraná a jen obsluhující dívenka. Až se mi to hnusýý!!! "Zavedu vás k vašemu stolu, pojd'te prosím za mnou." oznámím a odvádím ho ke kulatému stolku. "Co si dáte?" tážu se poslušně a snažím se usmívat. "Prosil bych kafe..." řekne klidně až mi jde mrá po zádech "...se šlehačkou." pousměje se. Rychlím krokem jdu dělat jakési kafčo co si objednal.

Když jsem mu to konečn donesl, položil jsem kafe na stůl a koutkem oka ho pozoroval. Ten chlap mi kouká na zadek...! Začínám rudnout, měl jsem pocit jako nějakej GEJOUŠEK! Fuuuuj!!!

"Budete si přát ještě něco?" optávám se nervozně. "Jak se jmenuješ?" ptá se, jsem i tak dost vynervenej a ted' musim rychle vymyslet jméno!?! "F-Fujki!..." právě jsem řekl to nejblbější na co jsem myslel "...Tedy Fujiki!!" opravím se aby to nebylo jako  'FUUUJKY!!' Vlastně jsem se měl jmenovat Anie, ale na to jsem si vzpoměl až příliš pozdě.

 

A tak pokračovali i ostatní dny... vždy jsem tam viděl tohohle chlápka jak mě pozoruje....! Domů jsem se vracel vždy oblečenej stejně, jako holka! Aby mě náhodou někdo neviděl vycházet z Maid-café... Ještě by to někdo řekl Mise, ta by se naštvala, že lezu za holkama někam do kavárny a nechávám se obsluhovat! Nemá maidky zrovna v lásce!

 

Už mám přesně na zaplacení toho džbánu, dneska je to poslední brigádní den... pro mě! Když jsem dneska vše obsloužil apodobně, zas jsem si všiml toho chlapa, je mi neustále na stopě!!

 

Poslední zákazník odešel a já si posbíral saky paky, převlékl se a vyrazil domů. Stále vypadající jako holka.

Někdo mě sleduje. Tahle mi to přišlo už od doby co jsem vyšel z kavárny. Zastavil jsem u nákupáku a vešel dovnitř. Zkrze sklo jsem uviděl onu postavu co mě sledovala. Ten hnědovlasák, kterého jsem obsloužil!! "Ksakru!" mluvím sám se sebou.

"Za chvíli zavíráme!" křikne na mě prodavačka od pultu. Misaki! Honem!

Beru telefon a vytáčím prvního člověka co mě napadl "Miso, honem zvedni to!" šeptám do telefonu.

Misa: "Haloo? Tady Misa-"než dokončla větu přerušil jsem ji.

"Mohla bys přijít k nákupáku? Všechno ti vysvětlím, hlavně přijd'!!"

Upřímě jsem se nechtěl dostat kvůli převleku do potíží.

Misa dorazila asi o pět minut déle, ale alespon že přišla. Vyšel jsem z krámu, ještě stále v dívčím kostýmu, drapl ji a políbil.

Byla asi dost vyděšená, ale povedlo se mi zhnusit toho chlápk na tolik že se málem poblil! :D

Když odešel pustil jsem ji. První co udělala, vlepila mi facku. "C-co?!" valil jsem oči, až pak mi došlo že vypadam jako ženská, sundal jsem paruku. "Misaki... to jsem já! Promin! Pracoval jsem v Maid-café, kvůli penězům na džbán, kterej jsem rozflákal." vše jsem pečlivě vysvětli. Nakonec jsme se tomu jen zasmáli a šli domů................. :D