Pirátská láska - 3. Na cestě
Informace:
3. pokračování Pirátské lásky
Na cestě
S Nami jsme se vrátily ke klukům. Sedly jsme si na volné židle. Seděla jsem vedle Nami po levici a po pravici seděl Law. Dali jsme se do jídla rybí polévky.
,,Wow, tak je vynikající.'' pronesla jsem v úžasu. Opravdu to bylo vynikající.
,,To jsem rád, slečno Jane.'' řekl zamilované Sanji. Tím mi málem vyrazil dech. A nejen mně. Slečno? Ptala jsem se sama sebe.
,,Takhle říká i mně a každé ženě.'' zašeptala mi do ucha Nami. Trochu mě to uklidnilo. Po polívce byl hlavní chod, kde nechybělo maso. Luffy se do něho hladově vrhnul. Až jsem se musela smát.
,,Luffy, nehltej tolik před dámama.'' napomenul Luffho Sanji.
,,Proč ne?'' řekl Luffy s plnou pusou. Znovu jsem se musela začít smát. Smích je tak nakažlivý, že se začali smát i ostatní.
,,Čemu se smějeme?'' zeptal se se smíchem Zoro.
,,Já nevím.'' smála jsem se jako malá. Nevšimla jsem se, že mě někdo pozoruje a je rád, že mě vidí se takhle smát. Po jídle šel Usopp a Sanji umýt nádobí a Zoro si šel zdřímnout.
,,Slyšel jsem, že si spíš s námi v kajutě.'' promluvil Luffy. Všichni se na mě podívali.
,,Je to pravda, proč? Vadí?'' zeptala jsem se Luffyho.
,,Ne, mně to nevadí.'' usmál se Luffy.
,,Aleoni chrápou a dohadují se i ze spaní. U mě se najde místo.'' nabízela mi Nami a snažila se odradit, abych jsem spala v síťce v jedné místnosti s kluky.
,,Mně to nevadí. Law, taky chrápe a byla jsem s ním v jedné kajutě po celých osmnáct let.'' zazubila jsem se.
,,Já nechrápu.'' ohradil se Law.
,,Osmnáct let?'' dostala ze sebe překvapená Nami, ale nikdo jí nevěnoval pozornost.
,,Ale ano chrápeš.'' dobírala jsem si Lawa a vrátila mu na jeho hlavu jeho čepici.
,,Ale nechrápu.'' bránil se Law a zase mi půjčil na moji hlavu jeho čepici. Takhle jsme se přetahovali a dohadovali, dokud jsem neutekla na místo, kde seděl při jídle Zoro. Law se ke mně natočil a dívali jsme si do očí. Ruku měl napřaženou, že mi dá čepici na hlavu. Přimrzl nám úsměv na tváři. Dívali jsme se jeden druhému do očí. Cítila jsem, jak mi rudnou líce. ,,Eh...promiň.'' omluvil se Law a stáhl se.
,,Ne, ty promiň.'' dostala jsem ze sebe. Law si sedl na mou židli, kde jsem při obědě seděla já a já seděla na židli Zora. Zoro spal a Usopp se Sanjim udělali nádobí a připojili se k nám. Poté jsme si povídali a smáli se až do večera kdy byl čas jít spát.
Spala jsem s kluky v jedné kajutě. Nemohla jsem hned tak usnout, tak jsem slyšela, jak všichni oddychují. Správně řečeno chrápou. Ale usmívala jsem se. Nevadilo mi to. Po chvíli jsem taky usnula.
Ráno jsem se vzbudila mezi prvními. Abych jsem byla přesná jako první jsem se vzbudila. Pomalu jsem vylezla ze síťky a šla na palubu.
Dívala jsem se na horizont. Měla jsem na sobě tričko a šortky od Nami, které mi půjčila. Naštěstí jsem měla její velikost, protože bych jsem jinak chodila v zakrvácené košili.
,,Dobré ráno.'' ozval se ospalý hlas za mnou. Otočila jsem se, Byl to Law.
,,Dobré ráno.'' usmála jsem se na něho a dál věnovala horizontu. Pomalu, ale jistě se začínal lísat ostrov.
,,Jak ses vyspala?'' zeptal se mě Law.
,,Dobře, a jak ty?'' taky jsem se ho zeptala.
,,Taky dobře. Opravdu chrápu?'' zeptal se na rovinu Law. Podívala jsem se na něho.
,,Jup, chrápeš.'' usmála jsem se. ,,Ale mně to nevadí. Kdyby jo, tak bychom spolu nespali těch osmnáct let.'' dodala jsem s úsměvem.
,,Pravda.'' souhlasil se mnou Law. Pomalu se začínali probouzet i ostatní. Sanji udělal výtečnou snídani a k poledni jsme začali kotvit u ostrovu, kde nikde nikdo nebyl.
Byla jsem rozhodnuta jít s Nami nakupovat. Sice jsem se moc netěšila, ale už jsem to slíbila a tak mě chtěla vyfiknout, abych jsem se líbila Lawovi, abych si mohli v klidu promluvit a já se mu vyznat. Začali jsme postupně vystupovat z lodě.
,,Eh...Jane, mohu jít s vámi?'' zeptal se nás Zoro.
,,Ne Zoro, jdu jen já a Jane.'' namítla Nami.
,,Ale vždyť víš...jak....to mám z orientací.'' přiznal pomalu Zoro. Pousmála jsem se.
,,Tak jdi s Lawem, ten se vyzná.'' poradila jsem Zorovi. ,,A promiň.'' omluvila jsem se mu, že ho odmítám.
,,V pohodě, já si poradím.'' mávl nad tím rukou Zoro. Já a Nami jsme vyrazily na cestu.
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.