Sen snů - Vítejte v mém světě
Informace:
Dívka, jménem Jana, zůstane sama doma na dva týdny, bez rodičů bez sestry. Prostě sama doma. Chce si užít svůj vlastní klid, který ale bohužel mít nebude. Z ničeho nic se v jejím pokoji zjeví pár anime postav, které jí ze života udělají peklo.
Vítejte v mém světě
Pátek:
Byl pátek. Naši ráno odjížděli pryč. Na dvou týdenní dovolenou na Moravu. Já měla celý byt na dva týdny pro sebe. Těšila jsem se na svůj klid. Že budu sledovat svá oblíbená anime, budu psát povídky a poslouchat písničky. A kdo vlastně jsem?
Jmenuji se Jana Trestrová a je mi 26 let. Bydlím v České republice, přesně řečeno ve městě Most. Jsem malého vzrůstu. Mám pouchých 155 cm. Váhu říkat nebudu, za tu se trochu stydím, ale hubená rozhodně nejsem. Mám tmavě hnědé vlasy střižené na ježka. Tmavě hnědé oči a na nich nosím brýle. Tedy jen o víkendu, protože jinak nosím kontaktní čočky. Ráda nosím košile, rifle (volné) a botasky. Na krku mám přívěšek ve tvaru srdíčka, křížek a žraloka na kůži. Na levé ruce nosím pořád hodinky, sundavám je, jen když jdu do vany nebo plavečák a na pravé ruce mám tři náramky, dva pletené a jeden z kůže. Na pravé paži mám tetování. Jsou to draci ve tvaru srdíčka. A to je vše o mně. Jsem jinak tichošlápek.
Bylo devět hodin a já se těšila, až naši odjedou. Ségra byla ve Skotsku, kde studuje i pracuje zároveň. Nemohla jsem se dočkat. Byla jsem celá nervózní. Ať už vypadnou. Říkala jsem si.
,,Tak Jájo, dávej na sebe pozor. Buď opatrná. Zamykej se. A hlavně se ozývej, že žiješ.'' říkala mi mamka. Je mi 26 a stále mi mamka říká Jájo, ale už jsem si zvykla. Mám 6. letého bratránka, který mi tak říká,tak jsem si zvykla.
,,Neboj mami, hlavně se ozývejte vy mně. Hlavně, že jste v pořádku dorazili.'' řekla jsem mamče trochu výhružně.
,,Určitě se ozveme.'' ujišťovala mě mamka. ,,Kdyby něco, tak volej babičce. A taky ji navštiv, ať nejste sami.'' dál mi kárala na srdce mamka.
,,A žádné mejdany.'' zasmál se táta.
,,A jaký asi, nevíš? Vždyť skoro žádné kamarády nemám.'' ohradila jsem se na tátovu poznámku.
,,OK, tak mi jedeme.'' řekl táta a šel čekat na chodbu na mamku. Ta se obula. Objala mě a dala pusu na rty.
,,Ahoj a užijte si to.'' popřála jsem jim. Poté přijel výtah a naši nastoupili. Zavřela jsem dveře a šla do ložnice našich a otevřela jsem okno, že jim zamávám. Asi po minutě vylezli ven a šli k našemu autíčku, kde už měli své věci v kufru. Zamávala jsem jim a oni mně. Nastoupili do auta a táta nastartoval a pomalu odjížděl. Ještě mi zatroubil a já mávala o sto šest. Když mi zmizeli z dohledu, tak jsem okno zavřela. Šla jsem do pokojíka pro peníze a tašku. Vzala jsem klíče, přezula jsem se a šla do penny, který máme hned u baráku.
Koupila jsem si šest energy drinků a nějaké ty brambůrky. Zaplatila jsem a šla jsem domů.
Doma jsem energy drinky dala do lednice a jeden si vzala už teď. Brambůrky jsem položila na linku. Uklidila jsem si peníze a klíči se zamkla a klíč nechala v zámku. Notebook jsem si přestěhovala z pokojíka do obýváku. Sedla si k němu do křesla a pustila si anime One Piece. Byla jsem teprve na začátku, ale chytlo mě to perfektně.
Koukala jsem se asi do tří do rána. Pak jsem byla už unavená a šla si lehnout s tím, že až se vyspím, budu pokračovat v koukání. Jenže ráno se vše zhatilo.
Sobota:
Chtěla jsem spát až do oběda. Jenže mě vzbudil nějaký rachot. Otevřela jsem jedno oko a podívala se kolik je hodin. Bylo osm hodin ráno. Myslela jsem si, že to jde z venku. Otočila jsem se na bok, že půjdu spát. Ničeho jsem si nevšimla.
,,Pšt, spí.'' slyšela jsem jak někdo zašeptal. To není z venku.'' řekla jsem si pro sebe a posadila se na posteli. K mé smůle jsem spala bez trička jen v trenclých, tak že jsem odkryla své poprsí. Protřela jsem oči a podívala jsem se. Viděla jsem rozmazaně, ale rozeznala jsem pět lidí. Co? Pět lidí? Kde se to vzali?
,,Eh...promiň.'' dostal jeden z nich ze sebe. Všichni se otočili čelem zády ke mně. Nechápala jsem proč. Pak mi to došlo. Byla jsem do půlky těla nahá a ten hlas patřil mužskému. I hlas mi byl povědomý. Rychle jsem ze země vytáhla triko a nasadila si ho. Rychle jsem čapla brýle, abych viděla, kdo se vloupal do bytu. Byla jsem v šoku.
,,C...co tu děláte?'' dostala jsem ze sebe. Všichni se otočili. Všechny do jednoho jsem poznala. Byli to anime postavy ze čtyř anime. Zoro Roronoa a Law Trafalgar z anime One Piece. Zoro je tam od začátku anime, ale Law až okolo tří stého dílu a tam jsem rozhodně nebyla, ale z videí a fotek jsem ho znala. Ichinose Tokiya, tomu patřil ten hlas, z anime Uta No Prince-sama, Saruhiko Fushimi z anime K a Frau z anime 07 Ghost.
,,To bychom taky rádi věděli.'' promluvil Zoro. ,,Kdo všichni jste?'' zeptal se všech a po všech se podíval až na Lawa, toho ignoroval.
,,Já jsem Jana, a všechny znám....Jak...jak jste se sem dostali?'' soukala jsem ze sebe.
,,Jak to, že nás znáš?'' zeptal se překvapený Fushimi.
,,Za anime, což je kreslený příběh...lepší bude, když vám to ukážu, ale teď ne.'' řekla jsem. ,,Teď mi popořadě řekněte, jak jste se tu ocitli.'' požádala jsem je.
,,Já jsem byl venku na skútru, když jsem do něčeho vrazil a z ničeho nic jsem byl tady i s těmito pány.'' vysvětlil mi jako první Frau.
,,Taky jsem do něčeho vrazil a pak jsem byl tady. Zrovna jsem si šel pro pití.'' řekl překvapeně Ichinose.
,,Tak to asi vrazil každý do něčeho. Já se zrovna probral a šel se podívat co bude k snídani.'' oznámil Zoro.
,,Já se chystal s lodí přistát na pevnině.'' řekl Law.
,,A já šel na misi, bojovat.'' řekl Fushimi.
,,Tak to je všechno pěkné, ale co tu děláte? Proč jste zrovna u mě? A jak vás vrátit zpátky?'' chrlila jsem jednu otázku za druhou.
,,Ty nás tu nechceš?'' ušklíbl se Frau a přiklekl, abychom si viděli do očí.
,,Ne...ne že bych vás neměla ráda, to zase ne, ale tady zůstat taky nemůžete.'' snažila jsem se vysvětlit a zrudly mi tváře.
,,Proč ne?'' přidal se k Frauovi Fushimi.
,,P...protože, tu žijí i mí rodičové.'' vysvětlila jsem.
,,Tak je jdeme pozdravit taky ne?'' řekl Frau.
,,Nejsou....tu. Jsou pryč, na dovolené.'' řekla jsem pravdu.
,,Takže, jsi tu sama?'' začal provokovat Frau. Bála jsem se, kam s tím míří.
,,Jup, ale jen na dva týdny.'' vysvětlila jsem. ,,Do té doby se musíte vrátit.'' dodala jsem.
,,Dost času si užit srandu.'' nedal si pokoj Frau.
,,Nepřeháníš to trochu....eh...jak se jmenuješ?'' zastal se mě Zoro.
,,Frau a neříkej mi, že si nechceš užít.'' řekl Frau.
,,Zoro, a určitě jo, ale na tak jak myslíš. Myslím.'' začal rudnout Zoro.
,,Já jsem Ichinose.'' představil se vše Ichinose.
,,Fushimi.'' představil se Fushimi.
,,Law.'' představil se i Law.
,,Tak a co teď?'' zeptal se Fushimi.
,,Tak jestli račte já bych se převlékla.'' řekla jsem. A povedlo se mi všechny odehnat pryč z mého pokoje. Sedla jsem si na postel a chvíli zírala do blba.
,,O co tu jde?'' zeptala jsem se sama nahlas a pak se začala převlékat. V tom jsem uslyšela ránu.
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.