PSYCHO & LOVE
Informace:
Krátká jednodílná povídka na moje odreagování od reality... ;)
POZOR: doporučuje se osobám starší 14let... ;)
Zase koukám na něj, pozoruji z našeho domu jak seká zahradu. Koukám jak se na jeho svaly jak se i bez trička napýnají při každém lehkém pohybu. Buší mi z něj srdce jako o závod! Mám rudé tváře, hlasytě dýchám a chvilkami si povzdychnu. Proč je náš soused tak úžasný?!
Jeho minulost je plná tajemství, ale říká se o něm, že když byl ve válce. Byl ještě s dalšíma chlapama na tajné misi. Ale tam to zkončilo katastrofou! Přežil jen on sám! A nikdo neví jak... Protože všechny důkazy zmizeli.
A on si teď žije klidný život tady, vedle mého domu.
Miluju ho! Jmenuje se Mike Fouls. Je mu kolem 20 let. Je to prostě můj idol!!
Jen je trochu podezřelí... Upřímě si myslím, že k němu do domu chodí hodně lidí, ale vždy vejdou a odcházet už je nevidám. Další tajemnost, kterou chci zjistit!!
Jinak já se jmenuju Wera. Je mi 19 a mám vždy času dost!! Vy už víte na co!
DALŠÍ DEN
Procházím kolem Mikovo domu. Sedí na verandě a vypadá, že na někoho čeká. Střetneme se pohledem. On se na mě usmál? Jen to byl dost divný úsměv, takový perverzácký!! Jeho usměvavý pozdrav jem mu oplatila. A šla rychlím krokem domů.
„Ah-!" vzdychnu, proč mi tohle dělá! Je tak sladký! Ani nevím „Proč se mi to tak líbí?!"
To bylo tedy.... Ten den kdy se na mě snad poprvé usmál!
VEČER
Večeřím v kuchyni, přímo naproti oknu abych viděla každý pohyb. Ano jsem takový malý STALKER!! Ale tomu prostě nejde odolat. Když někoho milujete a je to tak tajemný člověk!!!
„Kyaaaaa-!" rozezní se po ulici křik jakoby někoho mučili a dojde až k mím uším.
„C-co to bylo?" povídám si sama se sebou.
Zvedám se z židle a jdu se kouknout ke dveřím hlavního vchodu do mého domu. Malým okýnkem se rozhlížím po naší ulici. Nikdo tam není. Je už dost šero a svítící pouliční lampy moc světla neudělají. Beru baterku a zavřu dveře. Procházím naší ulici s baterkou a telefonem v ruce.
Mike má otevřené dveře dokořán!? Co to má být?!! Jdu k jeho domu blíž, až k dokořán otevřeným dveřím. „M-Miku?!" volám, ale odpovědi se mi nedostává. Vcházím dovnitř. Nebýt svítilny tak nevidím ani na krok.
Pomalu se přibližuju ke dveřím naproti vchodu do domu. Otevírám a vcházím. „Fuj!" smrdí to tu zatuchlinou.
Nahmatávám a rozsvicuju lustr. Zkamením. Do očí se mi vehnaly slzy „Co to k*rva je-!!!!" koukám jen před sebe s viděšeným výrazem. Všude okolo je krev. Naproti mě stůl spouty. A různé kleště...
Věci na mučení lidí. Pomalu couvám.
Narážím do něčeho za mnou. Dostávám přes hlavu pytel a bolestivou ránu do hlavy. Pomalu se odebírám do světa snů a nočních můr.
PROBUZENÍ
Nevím kde jsem, ale ležím na něčem měkkém.
Otevírám oči jedno po druhém. Rozhlížím se. Jsem svázaná provazem -opravdu mistrně- na postely v šerém pokoji. I tak zvládám rozeznávat jednotlivé tvary všech věcí. Ale nejvíc se děsím židle. Někdo na ní sedí, je zahalem stínem. Zkouším promluvit „Miku? J-jsi to Ty?" ptám se opatrně.
„Dobré ráno, princezno." promluví „Jop, jsem to já!" dořekne větu s malým povzdechem. Asi nechtěl aby tamto někdo viděl. No, který vrah by asi chtěl!!
Buší mi srdce. Jsem bezbraná, nemůžu se ani hnout. Je to tak vzrušující a děsivé!
Dívka zavražděna svým idolem! N-neee!!
Postavil se a přiblížil k posteli, kde si zase sednul. Kouká na mě, ale v té tmě rozeznávám jeho oblyčej jen tak tak. Naklání se nademě. Pozoruje mě. Cítím jak mi hoří tváře a ztéká jedna slza po tváři.
„Nebreč, vše bude v nejlepším pořádku." zkouší uklidňovat, ale já mu nevěřím. Potom všem co jsem v tamtom pokoji viděla! Neustále se přibližuje.
On... On...
Mě líbá. Dotýká se svými rty mích. Je to tak uklidňující pocit. Cítím se bezpečněji. Začíná si lehat, zavalovat mě a pomaloučku rozvazuje provazy dřící se mi o kůži na rukách. Tisknem se k sobě. Když konečně ruce rozvázal objala jsem ho a líbala dál. Nelze odolávat tomuhle pokušení.
Začíná mě vyprosťovat z halenky. Než jsem se nadála byla jsem jen ve spodním prádle a začala mu pomáhat s tričkem.
Neustále mě hladil, doslova tam kde to zrovna šlo. Cítit to teplo jeho těla na svém mně tak uklidňovalo.
Dal mi svou ruku na záda a jemně sjížděl, hladil, až se dopracoval k zapínání podprsenky.
Jsem červenější než rak a tak ho odstrčím rukama, ale je neodbitný a přitáhne si mě zpět k sobě. Neustále mě uspokojuje svými polibky. „N-ne!" vzdychnu, ale ihned mi zacpe ústa svým dotěrným jazykem, který mi vnikl do pusy. Přestala jsem vnímat a nabýdla se mu. Vše přijal a vyspal se semnou.
RÁNO
Probouzím se v tom pokoji kde jsem usnula jsem úplně nahá, jen zabalená v dece. Beru si deku zavazuju jako ručník a procházím dům. Kde je Mike?
„Miku?!!" sháním ho, ale odpovědi jsem se nedočkala.
A už nikdy nedočkám. Odjel, nechal mě tu samotnou. Okradenou o první noc. S dírou v srdci. Nelze to vrátit zpět....!
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.