Školní život - 4. část
Informace:
A je tu poslední 4. část Školního života
4. První polibek
Vrátili jsme se k večeru. Byl čas večeře. Jako první jsem navštívila stan a vytáhla jídlo. I Ichinosemu jsem vyndala jídlo. Bylo i chladno, tak jsem si vyndala z kufru i mikinu.
,,Zima?'' zeptal se mě Ichinose. Přikývla jsem.
,,Snad bude vyhovovat.'' řekla jsem a podala mu ešus a kuřecí vývar.
,,V pohodě, dokonalé.'' usmál se Ichinose. ,,Co si dáváš ty?'' zeptal se mě. Ukázala jsem mu sáček s hráškovou polívkou. ,,To taky nevypadá zle.'' usmál se Ichinose.
,,Co vy dva tam tak stojíte? Pojďte si to zalít voda už bude hotová.'' ozvala se za námi Tomo. Oba jsme se usmáli a šli k ohni, kde se vařila voda. Ostatní tam už byli.
Učitel nám zalil jídlo a já se do něho hladově pustila. Dokonce jsem si díky tomu zahřála ruce, které jsem měla studené od zimy. Po jídle jsem šla s Ichinosem si umýt ešusy.
,,Já to umyju sama, jen mi to podej.'' řekla jsem Ichinosemu a vstala jsem.
,,V pohodě, půjdu s tebou.'' vstal i Ichinose. Nezbylo mi nic jiného než souhlasit. Šli jsme mlčky.
,,Je ti ještě zima?'' zeptal se mě Ichinose.
,,Ještě trošku jo, proč?'' odpověděla jsem a zeptala se ho.
,,Jen tak.'' řekl záhadně Ichinose. Něco mi na tom nehrálo. Ale nevěděla jsem co. Když jsem to umyli, vrátili jsme se ke stanům.
Tentokrát ešusy uklidil Ichinose. Když vylezl ven podával mi teplejší mikinu. ,,Na vezmi si ji, bude ti tepleji.'' řekl mi a podával mi jeho mikinu.
,,To je dobré. Mám ještě bundu, tak si ji vezmu.'' odmítla jsem Ichinoseho.
,,Jen si ji vezmi, mně to nevadí. Zima mi ani není.'' nedal se odbýt Ichinose. Nic mi nezbývalo než si ji půjčit.
,,Ale až ti bude zima, tak si řekneš a já ti ji vrátím.'' souhlasila jsem s podmínkou.
,,Dobrá souhlasím.'' a dali jsem si na to ruce jako slib. Pak jsem se vrátili k ostatním k ohni. Bylo mi krásné teplo v té mikině.
U ohně jsem z kapsy vytáhla mobila a napsala jsem mamče smsku, kde stálo, že jsme se byli projít, a že jsem v pořádku. Že jsme po večeři, a nevím kdy se půjde spát. A poslala tu smsku. Za pět minut mi přišla odpověď. Že mám být opatrná a jít si lehnout, když jsem unavená. Mám se teple obléci a pozdravovat ostatní. Když jsme všichni byli po večeři šel třídní do stanu. Přinesl kytaru.
,,Teď před psaním si zahrajeme a zazpíváme.'' rozhodl učitel. Někteří zamručeli nesouhlasem, ale mně to nevadilo. Bylo to krásné zpestření. Při zpívání jsme se kolíbali do rytmu. Byly to tábornické písničky. Znala jsem je, tak jsem taky zpívala. Ale byly tu texty, které jsem neznala, ale píseň jsem poznávala, nebo neznala vůbec. Asi v půl desáté učitel přestal hrát. ,,Teď kdo chce se půjde vysprchovat. Pak do stanů a spát. Zítra nás čeká náročný den.'' rozhodl. Ozvalo se veliké mručení nesouhlasu.
,,A můžeme se jít vykoupat až ráno?'' zeptala se Tomo.
,,Klidně, ale musíš vstávat už v sedm. V osm je budíček. Po snídani se vyrazí ven.'' odpověděla učitelka. Vytáhla jsem hned mobila a nařídila čas za deset minut sedm. Už se mi pod sprchy nechtělo jít.
,,Vstanu zítra s tebou a taky se půjdu osprchovat ráno.'' řekl Ichinose, když jsem se vraceli ke stanům.
,,Dobrou noc vy dva a nezlobte.'' řekla Tomo a šibalsky na mě mrkla. Nechápala jsem na co naráží.
,,Půjdu se první převléci a pak se převlečeš ty. Ať pak nemusíš stát v té zimě.'' rozhodl Ichinose. Než jsem stačila nějak protestovat, byl už ve stanu.
,,Co tu tak stojíš?'' zeptala se učitelka.
,,Čekám až se Ichinose převleče a pak se převléknu já.'' odpověděla jsem.
,,Jo to jsi ty, kdo je ve stanu s klukem. Navrhovala jsem, že by ta dívka byla se mnou ve stanu a ten kluk s vaším učitelem, ale bylo mi řečeno, že je to vyřešené.'' vysvětlila mi učitelka.
,,Mně to nevadí. A s Ichinosem si rozumím. Vždy se domluvíme.'' mávla jsem nad tím rukou.
,,Tak to je dobře. Tak to má být. Kdyby něco vyměním si místa.'' řekla učitelka. Než jsem stačial reagovat, tak byla pryč. Šla do sprch, protože v ruce měla hygienu. Většina studentů do těch sprch šlo teď. Za chvilku vykoukla hlava Ichinoseho.
,,Tak můžeš jít. Pak na mě houkni, že jsi hotová.'' usmál se Ichinose a vylezl ze stanu. Tentokrát jsem zalezla do stanu já. Rychle jsem se převlékla. Mikinu Ichinseho jsem položila na jeho spacák. Nechtěla jsem se hrabat v jeho kufru. Převlečena jsem byla do deseti minut. Byla mi zima. Měla jsem na sobě terno prádlo, tepláky, triko a mikinu. Když jsem byla hotová vykoukla jsem ze stanu.
,,Můžeš jít.'' řekla jsem.
,,Stačilo jen zavolat.'' usmál se Ichinose. ,,Tu mikinu sis měla nechat.'' dodal.
,,Mně postačí ta moje. A taky se zabalím do spacáku.'' usmála jsem se.
,,Tak jak myslíš. Ale jestli ti v noci bude zima, tak si ji vezmeš. Nechám ji na prostředku.'' nedal si pokoj Ichinose.
,,Dobře.'' přikývla jsem a zabalila jsem se do spacáku. Zip jsem si zapnula až ke krku. Poté jsem se otočila na Ichinoseho. Ten se taky zahrabal do spacáku, ale nezapnul si ho až ke krku.
,,Nebude ti zima?'' zeptala jsem se ho.
,,Neboj nebude.'' usmál se Ichinose. ,,Na kolik si nařídila budíka?'' zeptal se mě.
,,Za deset minut sedm.'' odpověděla jsem a zívla jsem si.
,,Dobře, tak vstaneme.'' usmál se Ichinose.
,,Dobrou noc.'' popřála jsem Ichinosemu.
,,Dobrou noc, Janey.'' popřál mi Ichinose. Zavřela jsem oči, ale usnout jsem nemohla. Cítila jsem trochu nervozitu. Nevěděla jsem proč tomu tak je. Nevadilo mi být ve stanu s klukem, ale nechápala jsem ten pocit. ,,Jane, spíš?'' zeptal se mě po chvíli.
,,Ne.'' odpověděla jsem a otevřela jsem oči.
,,Chci ti něco říct. Čekal jsem na vhodnou chvíli. A taky si dodat odvahu. Chci ti to říct, už delší dobu.'' začal Ichinose. Já se nadzvedla a poslouchala, co má Ichinse na srdci. Ten se na mě podíval. Trochu vylezl ze spacáku a pomalu se ke mně přibližoval. Dívala jsem se mu do učí. Nezarazila jsem ho, aby se nepřibližoval. Nechala jsem ho. Byli jsme od sebe milimetry. Stále jsme si dívali do oči. A v tom se to stalo. Zavřel oči a políbil mě. Na chvilku mě to zaskočilo, ale pak jsem taky zavřela oči a políbila ho. Můj první polibek. Byl nádherný. Po chvíli se Ichinose odtrhl. ,,Miluju tě Janey.'' zašeptal a díval se mi do oči. Už jsem všemu začínala rozumět.
,,Taky tě miluju, Ichi.'' zašeptala jsem. Znovu jsem se políbili.
,,Dobrou noc a sladké sny, Janey.'' popřál mi Ichinose.
,,Dobrou noc a krásné sny, Ichi.'' popřála jsem mu taky. Chytili jsem se za ruce a já hned vytuhla. Spala jsem až do rána. Dokud nás nevzbudil budík. Od té doby spolu chodíme. Tomo mi to vyčetla, že jsem jí nevěřila, když mi to říkala. Byli jsme spolu až do naší smrti a měli jsme krásné a zdravé tři děti. Holčičku a chlapečky, dvojčátka.
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.
