Extrémní agresor 1. kap.
Informace:
Upravená FF na seriál Myšlenky zločince. Jsou zde navíc postavy, které v seriálu nikdy nebyly.
Otevřela jsem oči a hned jsem je pevně zavřela, jak ostré světlo se objevilo. Hlava mě třeštila, jak střep. Otočila jsem se na levý bok a znovu jsem otevřela oči, abych jsem se mohla podívat, kolik je hodin. Bylo jedenáct a dvacet minut. Jinak byla sobota dvacátého druhého září dva tisíce pět. Po dlouhé době jsem měla volný víkend. Odhrnula jsem deku a zjistila jsem, že jsem oblečená do červeného trika a černých riflí. Měla jsem na sobě to co včera večer, jen boty byly sundané. Nemohla jsem si vzpomenout co se dělo večer. Po práci jsem šla do jednoho baru se svou spolubydlící, která měla stejně velký byt, ale o patro níž, Teressa Stokes. A pak s námi byly ještě dvě další kamarádky a kolegyně z práce Jennifer Jareau a Penelope Garcia. Ale co se dělo v baru, jak jsem se dostala domů, to si vůbec nepamatuju. Ale byla jsem ráda, že to schytal jen bolehlav a ne nic horšího. Vstala jsem z postele a šla do koupelny, kde jsem oblečení, co jsem měla na sobě hodila do koše na prádlo a vybrala si sprchu. Mám v koupelně sprchový kout i vanu. Jde o barák se zahradou. Horní patro je můj byt. O patro níž je ještě jeden byt, kde jsem ubytovala svou nejlepší kamarádku ze studií Tess.
Pustila jsem na sebe vařící vodu a nejen, že jsem si umyla po celém těle, ale taky i své vlasy, které jsem měla vždy krátké jako chlap. Když jsem se tak nějak probrala a i hlava polevila, tak jsem vypnula vodu, otevřela dveře a hodila na sebe župan, co visel vedle sprchového koutku. Vlezla jsem do pantofel a chtěla jít do kuchyně si udělat kávu. Jenže jsem slyšela bušení na dveře, takže jsem si to zamířila tam.
Chtěla jsem otevřít, ale byla jsem zamčena a klíče viseli v zámku. Tak jsem odemkla, kde před mými dveřmi stála Tess s telefonem u ucha.
„Už dobrý, je vzhůru. Hned tam budeme.“ Řekla Tess a hovor ukončila. „No, konečně. Už jsem se bála, že se ti něco stalo.“ Řekla starostlivě a hned mě objala. Já jsem byla tak překvapená, že jsem se na nic nezmohla. Poté se odtáhla a podívala se na mě. Nejspíš můj výraz říkal vše. „Máme bohužel po volnu. Hotch se ti snažil dovolat, ale nebrala jsi mu to. A já tu zvonila a klepala a taky nic.“ Vysvětlila mi a mírně se usmála.
„Jo, aha…Já byla ve sprše. Před chvílí jsem vstávala. Hned se obleču. Mezitím mi prosím tě řekni, co se včera v tom baru dělo,“ zazubila jsem se na Tess a pustila dál. Vlezla jsem ještě do koupelny, kde jsem si vzala ručník, do kuchyně a po levé straně byly dveře, kam jsem vlezla a vzala si čisté oblečení. Modré rifle, černé kalhotky a podprsenku. Bílé ponožky, červenou košili a oranžovou mikinu s kapucí. A s těmi věcmi jsem se vrátila do obýváku a do zadních dveří, kde jsem spala. Tess mi celou dobu vyprávěla co se předešlý večer dělo.
„Včera, když jsme se všechny sešly v tom baru, tak jsme měly všechny pivo a tři panáky. Takže ve veselé náladě. Jenže JJ řekla, že viděla nějakou show, kde chlap, kterému bylo mezi třiceti pěti až třiceti osmi, tak vyhrál první cenu v pití panáků. Vypil patnáct panáků vodky. Garcina se začala chlubit, že jich vypije o pět panáků víc. Ty si tvrdila, že každý je jiný, takže nějaká žena vypije víc panáků než chlap, ale není lepší než chlap, když to nikdy nezkusila. Garcina se ohradila, že to zvládne a navrhla ti, že budete pít panáky vy dvě. Že ty i vypiješ víc než ten chlap. Než jsem stačila s JJ něco říct, tak si to přijala. Dopadlo to tak, že Garcina po deseti panácích odpadla. Ale totálně. Usnula na baru, takže JJ zavolala taxík a jela s ní domů. Chtěla jsem jí pomoci, ale JJ to odmítla, že se jede k ní, že to zvládne. Ty si vypila osm. Motala ses a zpívala. Celou cestu. Usínat si začala dole u branky, a když jsem otevřela tvé dveře, tak jsi spala. Byla jsem ráda, že jsem tě odvedla sem do postele a sundala boty,“ dovyprávěla celou historku. Já se mezitím oblékla a ještě si zašla do kuchyně, kde jsem měla skrytý trezor. Tam jsem si vzala pouzdro a zbraň a průkaz agenta FBI. I když hlava mě nebolela, nebo spíše jsem dokázala bolest vytěsnit, tak jsem se cítila bídně. Takový trapas.
„Promiň Tess, příště až s něčím budu zase souhlasit, zastřel mě,“ požádala jsem ji a mírně se usmála. Hodila na sebe bundu a ze skříňky u věšáku jsem vyndala svou tašku, kde jsem měla náhradní věci, když jsem měla práci a byla jsem mimo domov. „Nebude vadit, když budeš řídit a pojede se tvým autem?“ zeptala jsem se, protože já se na řízení rozhodně necítila.
„Bez obav, jsem s tím počítala,“ mrkla na mě s úsměvem.
„A ty a JJ jste pak už nepily?“ zeptala jsem se, když jsem na sebe hodila botasky a zamykala dveře od bytu.
„Ne, jen nealko,“ přikývla a spolu jsme vyrazily dolů, kde bylo připravené auto.
Tess zamykala hlavní dveře a já dala svou tašku na zadní sedačku jejího auta. Pak jsem šla otevřít vrata, aby mohla vyjet. Když vyjela s autem, tak jsem vrata zamkla a sedla si k ní dopředu. Připoutala jsem se a mlčky jsme jely na letiště.
Na letišti měla agentura FBI, vyhrazené místo, kde byl náš tryskáč. Díky kterému jsme se dostali, kam jsme potřebovali. Samo sebou kvůli případu. Tess zaparkovala a vystoupily jsme si. Vzaly jsme si tašky s našimi věcmi.
„Koukám, že dneska pozdě nejdu,“ řekl na pozdrav náš kolega a dobrý přítel Daniel Jackson. Podívaly jsme se na něho. Tess mu s úsměvem pozdravila.
„Ahojky, spíše jdeme pozdě i my dvě. Takže to nebude žádná výhra,“ poznamenala jsem a mírně se ušklíbla. Poté jsme šli k letadlu.
V letadle seděl u okna Derek Morgan a vedle něho náš šéf Aaron Hotchner. Naproti Derekovi seděl Cameron Mitchell a já si sedla vedle něho, protože jsem do letadla nastupovala jako první z nás tří. Na pohovku si sedla Tess a vedle ní Daniel.
„Ahojky, Hotchi, omlouvám se, ale moje chyba, že tu jsme takhle pozdě. A telefon jsem neslyšela, takže za to se taky omlouvám,“ omluvila jsem se s mírním úsměvem. Hotch si pročítal nějakou složku, ale když jsem se omlouvala, tak se na mě podíval.
„V pohodě, stejně nejsme ještě všichni,“ mírně se pousmál Hotch. Podívala jsem se na Tess a i na ni bylo vidět, že nevěděla, co se vůbec děje.
„Omlouváme se za zpoždění,“ omlouvala se místo pozdravu JJ, která se sedla hned vedle Tess, kde ještě bylo místo. Poté jsem si všimla, jak se Tess rozzářily oči, tak jsem se podívala, kam se dívala. Do letadla vstoupil muž něco před čtyřicet let. Já vykulila oči, protože šlo o našeho kolegu a hlavně mého a Tess učitele na akademii, Jasona Gideona, který kvůli jednomu případu dostal půlroční dovolenou.
„Gideone…“ jenom jsem ze sebe dostala a na rtech se mi vyrýsoval úsměv. Hned jsem se postavila a objala ho. Tess mě hned napodobila.
„Rád vás vidím,“ řekl s mírným úsměvem Gideon. Nechala jsem ho sednout místo mě, a tak jsem si sedla mezi Tess a Daniela. Jediný náš kolega Spencer Reid nám zamával a opřel se o opěradlo gauče.
„Budeme startovat,“ řekl Spencer, když se Hotch na něho podíval. A my se začínali rozjíždět a poté jsme vzlétli do vzduchu.
Ale nebyl čas na nějaké povídání. Kromě JJ a Hotche, nikdo z nás nevěděl, o jaký případ jde. Ani kam to vlastně letíme.
„JJ, mohla by si začít?“ požádal hned Hotch JJ a podíval se na ni. JJ hlavou přikývla a poté se na nás všechny podívala.
„Takže, letíme do Seattlu. Jde o tři unesené a škrcením zavražděné ženy za tři měsíce. Pachatel ženu unese a drží sedm dní, než jí uškrtí a pohodí. Pohřešuje se další, čtvrtá žena. A police v Seattlu se ozvala až dneska, takže máme necelých třicet šest hodin na to, abychom ji našli. Jde o Heather Woodland. Všem ženám bylo okolo třiceti až pěti třiceti let,“ řekla nám JJ vše, co věděla ona.
„Proč se tedy ozývají až takhle brzy?“ zeptal se s menší ironií Cam, ale měl pravdu. Ozvali se docela pozdě, na to, že už jde o čtvrtou ženu.
„Až do dnešního rána si to nespojili. Žádnou spojitost neviděli. Ženy byly z jiných finančních kruzích. Osobně se neznaly. Ani z práce. Každá pracovala jinde,“ doplnila JJ a tím odpověděla na Camovu otázku.
„A že si to nespojili, když se v novinách o něm píše jako o Seattelském škrtiči,“ poznamenal Gideon a my se na něho podívali.
„Nevím, kde si tuto informaci vzal, ale máš pravdu,“ přikývla překvapeně JJ. Gideon na to nijak nereagoval.
„Dobře, takže po přistání všichni pojedeme na stanici, kde si vyslechneme více informací a poté se rozhodneme, co podnikneme dál,“ rozhodl Hotch a všichni na souhlas jsme přikývli hlavou.
„Pojď, Reide, sedneme si tam, ať nemusíš stát a my se tu nemačkáme jak sardinky,“ pronesla jsem s úšklebkem a s Reidem jsem si sedla naproti sobě k místu pro dva. Tess vyzvídala od JJ, jak to zvládla s Garcinou, takže hned všichni věděli o našem mejdanu v baru. Já se mohla hanbou propadnout, když Tess vyprávěla, jak já celou cestu domů zpívala. Ani jsem nevěděla, že umím zpívat.