Cesta z anime do anime I. - I. kapitola
Informace:
Moje nová povídka, která bude mít několik řad. Tak snad se bude líbit. A doufám, že toto bude dodělané. :D
Půjde o fanfikce z různých anime. A tady je Prolog, jak se čtyři děvčata dostanou do anime.
Prolog - Portál
Janey:
Bylo pozdě večer, nebo spíš brzy ráno. Bylo něco po druhé hodině ranní a já se chystala do postele. Panovalo léto a rodiče byli na dovolené a já sama doma. Všude jsem zhasla a zalezla pod peřinu. Nevím, jestli jsem usnula, ale po chvíli mi přišlo, že se vznáším. Otevřela jsem oči a byla jsem někde, kde kromě bílého prostřední a tři siluety lidí, nic nebylo. Ani nikdo. Už jsem se chystala něco říct, když se zjevila tvář starce.
„Děvčata, vítejte v mém světě. Světě anime. Společně budete cestovat z anime do anime a zažívat různá dobrodružství. Budou to akčnější až hororová anime. Ale nebojte se. Nic se vám ve skutečnosti nestane. Jen budete pociťovat bolest. A teď můžeme začít.“ Promluvil ten stařec a já se ocitla v nějaké posteli. Ty dvě dívky jsem neviděla. Ale byla jsem si jistá, že tu někde jsou. Jen jsem nevěděla jaké, protože v tom prostoru byly tři siluety a ten stařec nás nazval děvčata.
Posadila jsem se na posteli, a když jsem si navykla na šero, rozhlédla jsem se kolem sebe. Zde byly samé postele. Já spala na palandě. Poté jsem zaslechla šramot. Tak jsem se podívala po hluku. Naproti mé postele byli dva chlapci. Ten, co spal dole se dostával na palandu k tomu druhému klukovi. Oba mi byli dost povědomí.
„Janey, promiň, že jsem tě taky vzbudil.“ Promluvil blonďák z palandy. A podle hlasu jsem poznala, že jde o Mikageho a Teita. Že jsem v anime. 07 Ghost.
Soňa:
Byla jsem doma a koukala na anime One Piece. Chystala jsem si pustit další díl, když jsem se náhle objevila v bílém prostředí. Se mnou tam byly další tři siluety. Ale rozeznat, kdo to je nebylo. Měla jsem strach, protože jsem nevěděla, co se bude dít. Chtěla jsem vědět, co to jsou za holky, co tu byly se mnou. Protože ten stařec mluvil o děvčatech.
V tom jsem se objevila, kde bylo světlo. Seděla jsem v jídelně, protože všude bylo jídlo. Nevím ani kolik bylo hodin.
„Soni, ty jíst nebudeš?“ zeptal se mužský hlas. Nebo spíš mi přišel jako dětský hlásek. Otočila jsem se po hlase. Tu osobu jsem hned poznala. Šlo o Labradora. Došlo mi, že jsem v anime 07 Ghost.
„B-budu.“ Dostala jsem ze sebe a pustila se do chudé snídaně. Ale musím se přiznat. Ničemu jsem tu nerozuměla. Ale všimla jsem si dvou dívek a poznala jsem, že tu taky jsou stejně jako já. Jen jedna dívka chyběla. A ani jednu z těch dívek jsem neznala. Ale zeptat se na jejich jméno jsem nechtěla. Aby si ze mě neutahovali, že neznám své kolegyně.
Terka:
Byla jsem venku, venčila jsem naší fenku Wiki. Panovala tma, jenom svítily pouliční lampy. Když po chvíli jsem necítila žádné vodítko a bylo velké světlo. Rozhlédla jsem se kolem sebe. Byly tu tři osoby. Poté se ozval hlas a díky němu jsem poznala, že jsme samá děvčata. Ale o koho šlo, to nevím. Nebylo jim vidět do obličeje. Bála jsem se a to dost.
Když hlas domluvil, tak jsem se zjevila v osvětlené místnosti. Rozhlédla jsem se kolem sebe. Všimla jsem si tří mužů, tak jsem poznala kde jsem. Byla jsem v anime 07 Ghost. A také tu byly dvě dívky, tak mi došlo, že to jsou ty, které tam byly se mnou, než jsem se ocitla tady. Ale ani jedna mě nepozdravila a já je taky ne. Měla jsem velký strach. Přede mnou byl chleba a došlo mi, že je to snídaně. Tak jsem se do ní hned pustila. Chudá, ale výborná snídaně.
Verča:
Bylo pozdě v noci a já se ještě učila do školy. Už jsem se chystala zavřít sešit s poznámky, když jsem byla v místnosti, kde bylo veliké a ostré světlo. Byly tam tři siluety. Podle toho hlasu bylo jasné, že jde o dívky. Ale do obličeje jim vidět nebylo, tak nevím jaká děvčata to byla. Když jsem zjistila, že budeme cestovat z anime do anime, tak jsem dostala strach. Natož, že mělo jít o akční až hororová anime. Když se na ně dívám na počítači nevadí mi to, ale zažít to na vlastní kůži, to jsem opravdu nechtěla.
Poté jsem se zjevila v osvětlené místnosti. Byli zde tři muži a dvě dívky. Tak mi došlo, že ty dvě dívky jsou z toho světla. Ale nepoznávala jsem je. Nebo spíš neznala. Dala jsem se do jídla snídaně, která se skládala z chleba a čaje. Ale u jedné dívky jsem zjistila jméno. Jmenovala se Soňa.