Z anime do anime - 07 Ghost XXII.
Informace:
A poslední krátká kapitola na světě :D
XXII. Návrat domů
Ráno mě vzbudil hluk. Otevřela jsem oči. Viděla jsem u dveří vír. I Terka se Zorem a Simon byli vzhůru. Všichni jsme se na sebe podívali. Terka si ještě něco šeptala se Zorem.
„Tak sbohem, Simone. Miluju tě.“ Vyznala jsem se Simonovi.
„Počkej chvíli.“ Zastavil mě Simon. Podívala jsem se na něho. Z prstu sundal jeden prstýnek, který nosil a nasadil mi ho na můj prst. „Nech si ho. Ať ti každý den připomíná tyto dny tady a na mě.“ Řekl mi a políbil mě. Po tvářích mi tekly slzy.
„Taky si jeden vezmi.“ Řekla jsem s brekem a jeden prstýnek darovala Simonovi. Simon mi začal stírat slzy.
„Děkuji, taky na tebe nezapomenu.“ Znovu mě Simon políbil. Poté nás všechny čtyři vír vcucnul.
Objevila jsem se v pokojí u dveří. Sklenička byla na zemi rozbitá a pití vylité. Zaklela jsem si pro sebe a po tvářích mi tekly slzy. Šla jsem do kýble natočit vodu, že tu pohromu umyju, když jsem si na ruce všimla prstýnku, který mi nepatřil. Což byl prstýnek od Simona.
„To nebyl sen.“ Pronesla jsem nahlas. Znovu jsem se rozbrečela. Vytřela jsem celý byt a myslela přitom na to dobrodružství, které jsem zažila. Odpoledne jsem se spojila s Terkou a povídaly jsme si o našem dobrodružství. Stále mi po tvářích tekly slzy. Nikdy na tebe Simone, nezapomenu. Pronesla jsem pro sebe. Políbila jsem prstýnek, který mi daroval