Z anime do anime - 07 Ghost VII.
Informace:
Zatím nejdelší kapitola :D
VII. Jane a Simon vypráví
Chystala jsem se zeptat, co se podnikne dál, ale Castor byl rychlejší.
„Co takhle si dát jídlo?“ navrhnul Castor. Když jsem se nad tím tak zamyslela, tak jsem měla docela hlad.
„Dobrý nápad.“ Souhlasila jsem a usmála se.
„I já jsem pro.“ Souhlasil Simon. Podívala jsem se na něho a Simon se na mě usmál. Hned jsem mu úsměv oplatila. Terka jenom přikývla hlavou na souhlas. A tak jsme všichni vyrazili za biskupi do jídelny na jídlo.
V jídelně moc lidí nebylo. Biskupové nás vedli ke stolu, kde zrovna byli tři hoši. Nejen já, ale i Simon, jsme je hned poznali. Šlo o Teita, Mikageho a Harukena. Jediné co mě překvapilo, bylo to, že tu byl Mikage. Živý a zdravý. A to i Simona překvapilo.
„Chlapci chci vám představit Jane, Terku a Simona. To je Teito, Mikage a Hakuren.“ Představil nás Castor.
„Ahojky.“ Pozdravila jsem ty tři.
„Ahoj.“ Pozdravil se Simon.
„Ahoj.“ Pozdravila je Terka.
„Páni, ty jsou krásné.“ Pronesl Mikage. Cítila jsem, jak mi rudnou tváře. A myslím, že jsem nebyla jediná.
„Ani na ni nemyslete.“ Promluvil potichu Simon, ale všichni jsme ho slyšeli. Mně se rozbušilo srdce, a ničemu tady nerozuměla. Při těch slovech se Simon dával převážně na Fraua a ten se jenom ušklíbl. Poté nám jeptišky přinesly jídlo. Šlo o jejich specialitu polívka z rybích ok. Já, Simon, Terka i Zoro jsme se na sebe podívali.
„Nebojte, není to špatné.“ Usmál se na nás Mikage.
„Vím, i Teitovi to chutná.“ Pronesla jsem ledabyle. Všichni se na mě podívali překvapeně. I Simon, protože nejspíš zapomněl, že anime znám.
„J-jak to víš?“ zeptal se překvapeně Teito.
„Vše vám řekneme, až se najíme.“ Promluvil za mne Simon. S díky jsem se na Simona usmála a ten mi úsměv oplatil.
„Není kam spěchat.“ Promluvil Frau škodolibě a poté jsme se všichni dali do jídla.
„Jak ti to chutná?“ zeptala jsem se Terky.
„Docela dobré.“ Odpověděla mi Terka. Otočila jsem se na Simona, a ten nečekal, až se zeptám a odpověděl mi.
„Taky dobré.“ Řekl s plnou pusou. Musela jsem se začít smát. Až se mi povedlo se zakuckat. Frau mi poplácal po zádech. „Jane, v pohodě?“ zeptal se mě starostlivě.
„J-jo.“ Dostala jsem ze sebe.
„A jak to chutná tobě?“ zeptala se mě Terka, když jsem přestala kašlat.
„Taky mi to chutná.“ Přikývla jsem na souhlas, že polévka je dobrá. Poté jsme se všichni najedli v tichosti.
Po jídle se všichni dívali na mě a Simona. Chtěli znát náš příběh. Podívala jsem se na Simona a ten hlavou přikývl. Myslela jsem, že tím myslí, abych začala, ale Simon promluvil jako první.
„Nevím jak Terka, ale tady s Jane vás známe. Nejdřív mi nedošlo a ani Jane, jak bylo poznat, že jsme v anime Seven Ghost.“ Řekl Simon ve zkratce a já hlavou přikyvovala na souhlas. Ostatní se koukali na Simona a pak na mě
„I já znám anime a tady Zoro sem nepatří, ale toto anime Seven Ghost neznám.“ Promluvila i Terka. Já jenom hlavou přikývla na souhlas.
„Co to anime je?“ zeptal se Mikage za všechny.
„To je kreslený příběh.“ Tentokrát jsem to vysvětlila já.
„Terý, proč si na začátku neřekla, že sem nepatřím?“ zeptal se Zoro Terky.
„Byla jsem v šoku a bála se.“ Přiznala Terka nesměle. Zoro se na Terku mile usmál. „A o čem pojednává to anime Seven Ghost?“ zeptala se mě. Ujala jsem se slova a všem řekla stručně příběh tohoto anime.
„Ale já žiju. Utekl jsem společně s Teitem.“ Promluvil Mikage jako první do ticha.
„Možná to tu bude jiné než ve skutečnosti v tom anime.“ Řekl za mne Simon.
„Což je dobře.“ Dodala jsem k Simonovým slovům a na Mikageho se usmála.
„Jak jste se sem dostali?“ zeptal se nás Castor. Nejdřív jsem vyprávěla svůj příběh, pak Terka a nakonec i Simon se Zorem. Chvíli panovalo ticho.