Nevěra XV.
Informace:
Další díl na světě :D
XVI. Poslední noc v kempu
Přišli jsme akorát. Zrovna se opékaly buřty. Když jsme dorazili k ohništi, tak se na nás ti tři podívali.
„Kde jste byli?“ zeptal se hned Karel.
„To je tajemství.“ Zašeptal Ondra. Já i Tomáš jsme mlčeli.
„Mně to snad řekneš, ne?“ trval na tom, aby mu Ondra řekl, kde jsme byli. „Tak Báro, kde jste byli?“ otočil se na mě. Já mlčela.
„Kolik chceš buřtů?“ zeptala jsem se Ondry.
„Ty se mnou nemluvíš?!“ začínal se Karel rozčilovat, protože jsem ho ignorovala.
„Jeden.“ Odpověděl mi Ondra. Na vidle jsem nabodla dva buřty. Jeden pro mě a druhý pro Ondru.
„Aspoň ne, můžeš říct!“ obořil se na mě Karel. „A ty si dáš dva buřty!“ otočil se na Ondru.
„Ale já chci jen jeden.“ Bránil se Ondra.
„Taky budeš mít jenom jeden.“ Slíbila jsem Ondrovi a šla opékat. Tomáš se ke mně hned připojil. Oba jsme mlčeli. Karel nejspíš nechtěl ztropit už žádnou scénu, tak to vzdal a mlčel. Po jídle jsem šla vykoupat Ondru, protože Karel se ke koupání neměl.
Když jsme oba byli vykoupaní a Ondra už oblečen, a já se oblékala, tak jsem měla jeden nepříjemný rozhovor s Lucií.
„Báro, mohu s tebou mluvit?“ zeptala se Lucka.
„O co jde?“ zeptala jsem se a oblékala se u toho.
„Jde o Ondru. Nedivím se, že Karel je neustále naštvaný. Ondru moc rozmazluješ. Vše dovolíš. Jak jídlo, tak i pití, hry. Prostě vše. Je malý a ty máš za něho rozhodovat a ne on sám. A mohla by ses i víc věnovat Karlovi. Je chlap a potřebuje ženu. A tou jsi ty. Tak by ses měla snažit.“ Řekla mi a dost mě tím vytočila. Už jsem se i oblékla. Zhluboka jsem se nadechla a vydechla.
„Tak to pr! Ondra rozmazlený není! Je malý a ze všeho se otrká! Nesmí se na něho tlačit! A o Karlovi nic neřeknu, protože ani do tohoto tématu ti nic není! Sbohem!“ řekla jsem naštvaně, vzala Ondru a šla s ním do stanu.
Ve stanu jsem Ondru oblékla do pyžama a zabalila do spacáku. Vyprávěla mu pohádku o pirátech, které tak miloval. Když usnul, tak jsem ještě šla k ohništi.
Lucka tam ještě nebyla. Sedla jsem si k ohýnku. Karel už nezkoušel se mnou mluvit. Věděl, že s ním mluvit nebudu, že to nemá cenu. Když jsem si sedla, tak Tomáš típnul cigaretu.
„Kvůli mně si nemusel.“ Promluvila jsem na Tomáše.
„Já kvůli Lucce.“ Řekl a usmál se. Po chvíli dorazila Lucie.
„Ty si zase kouřil, co?“ vyjela hned po Tomášovi.
„Jen jednu.“ Řekl pravdu.
„Jde to z tebe cítit!“ rozčilovala se.
„Tak ke mně nečichej.“ Poradil jí v ironii. Jedna hádka mi stačila a být svědkem další jsem nechtěla.
„Půjdu si lehnout. Dobrou.“ Popřála jsem a odešla. Karel a Tomáš mi taky popřáli dobrou. Lucka mě ignorovala.
Ve stanu jsem se převlékla do pyžama a zalehla do spacáku. Ondra už spal. Chvíli mi trvalo, než jsem usnula. Musela jsem myslet na dnešní krásný den trávený s Ondrou a Tomášem.