Dítě (New Version) - 3.
Informace:
:)
3. Strávená noc
Týden od lázní uběhl jak voda. Ciel už týden chodil do školky a Sebastian do práce. Já pracovala doma. Žehlení, praní, vaření a úklid. A přes internet jsem hledala práci, ale nikdo mě nechtěl. Buď se ozvali, že litují, ale místo je obsazené nebo se neozvali vůbec. Byla to strašná doba. Nikdo nechtěl zaměstnat matku s pětiletým dítětem. Za ten týden jsem se Lawovi neozvala. Ale odkládat to, to jsem už nechtěla.
Takhle jednou večer, co jsem měla sex se Sebastianem, jsem se k němu přitulila a začala o tom tématu hovořit.
„Měla bych, jsem se ozvat Lawovi a domluvit se s ním jak vše bude probíhat.“ začala jsem o tom mluvit.
„Jsi si jistá, že to tak chceš?“ zeptal se mě Sebastian.
„Nechci to, ale pokud to neudělám, tak si nás najde a ztropí scénu. Což nechci.“ řekla jsem pravdu.
„Udělej to, jak to cítíš. Mně to nevadí.“ usmál se na mě a políbil mě do vlasů. Taky jsem se usmála a zhasla jsem světlo. Zavřela jsem oči a po chvíli usnula.
Asi po dalším týdnu, jsem se odhodlala a Lawovi jsem zavolala. Jenže ten mi to nebral. Došlo mi, že nejspíš pracuje. Tak jsem si řekla, že se ozve sám, až na mobilu uvidí neznámé číslo. Nebo jsem v to doufala.
Uběhl týden a Law se neozval. Řekla jsem si, že je to jeho smůla. Protože já se mu ozvala. A to, že nereaguje, není moje chyba. Šla jsem na větší nákup, když jsem v supermarketu uviděla Lawa. Pokusila jsem se ho ignorovat, ale on si mě po chvíli všiml.
„Janey, tak rád tě vidím.“ řekl, šel ke mně a objal mě. Po chvíli jsem ho taky objala.
„Ahoj Lawe.“ pozdravila jsem ho.
„Jak se máš?“ zeptal se mě a pustil mě.
„Dobře a jak ty? Volala jsem ti, ale ty si mi to nebral.“ odpověděla jsem mu a hájila se, že jsem se mu ozvala, jak jsem slíbila.
„Tak to neznámé číslo jsi byla ty.“ pronesl, ale jako otázka to nevyznělo.
„Ano. Myslela jsem si, že se ozveš.“ vysvětlila jsem, proč jsem se znovu neozvala.
„To je v pohodě. Moje chyba.“ usmál se. „Tak, jak se domluvíme?“ zeptal se mě.
„Na to bych, jsem si chtěla sednout a ne jen tak se domluvit mezi regály.“ řekla jsem.
„To je fakt. Tak dneska se mi to nehodí, ale co takhle zítra v osm?“navrhnul mi.
„Zítra se to zase nehodí mně.“ řekla jsem.
„Tak v pátek“ navrhnul jiný termín.
„To by šlo.“ souhlasila jsem a usmála se. I Law se usmál. Pak jsme společně nakoupili a pak se naše cesty rozdělily. A každý si šel po svých.
Doma večer jsem Sebastianovi oznámila, že jsem potkala Lawa a jak jsme se domluvili. Sebastian přikývl a slíbil, že se o malého postará. Byla jsem ráda, že bude doma. Nemusela jsem ho dávat rodičům a vysvětlovat, kam jdu a s kým jdu.
Nastal pátek a já se připravovala na schůzku s Lawem. Ciel mě sledoval při líčení.
„Ty někam jdeš, mami?“ zeptal se mě Ciel.
„Ano, mám schůzku.“ přikývla jsem na souhlas.
„A mohu jít taky?“ zeptal se mě.
„Broučku, to nemůžeš. Je už pozdě a za chvíli půjdeš spát. Ale slibuju ti, že zítra ti budu vyprávět.“ usmála jsem se na něho a pohladila po hlavě. Sebastian nás sledoval.
„Ciele, pojď zahrajeme si hru.“ pobídl Sebastian Ciela. Ten přikývl a šel si hrát se Sebastianem. Já se na něho vděčně usmála. Poté jsem se upravila, abych byla připravena na tu dnešní schůzku. V týdnu se mi Law ještě ozval a upřesnil čas, na kterém jsme se domluvili. Měli jsme schůzku před jednou restaurací. Doufala jsem, že se jenom u ní sejdeme a nepůjdeme do té restaurace, ale pletla jsem se. Ciel mi dal pusu a Sebastian polibek. Oba jsem taky políbila a vyrazila na cestu.
Na místo jsem dorazila za pět minut osm. Law tam na mě už čekal. Přivítal mě s úsměvem na tváři a objal mě.
„Ahoj, jako vždy, jsi tu dřív.“ usmála jsem se na Lawa a taky ho objala.
„Ahoj, to ty taky.“ usmál se Law.
„Kam zajdeme?“ zeptala jsem se ho.
„Stojíme před tou budovou.“ řekl a ukázal na tu restauraci, která byla za námi. K mé smůle, protože to byla romantická restaurace a taky dost drahá.
„Nepůjdeme jinam? Do levnější?“ zeptala jsem se ho a snažila se ho přesvědčit, abychom šli jinam.
„Ne, já to platím a půjdeme sem.“ trval na svém. Poté mi otevřel dveře a já vešla dál.
Oba jsme vstoupili dovnitř. Číšník nám odložil kabáty a odvedl na místo, kde bylo rezervé. Chtěla jsem protestovat, že je tu reservé, ale vzápětí mi došlo, že to tady zamluvil Law. Law mi pomohl sednout a poté si sedl naproti mně. Objednal červené víno a číšník nám přinesl jídelní lístky. Oba jsme se začetli, dokud jsme si nevybrali.
„Na co připijeme?“ zeptal se Law.
„Nevím…“ nevěděla jsem a začala přemýšlet.
„Na našeho syna?“ navrhnul. Neochotně jsem souhlasila. Připili jsme si. Víno bylo lahodné. „Nejdřív se najíme a pak si promluvíme, ne?“ navrhnul. Já jen souhlasila. „A jak ses za těch pár let měla?“ zeptal se mě.
„Dobře. Jednou to bylo dobré, jednou špatné, ale nemohu si stěžovat.“ řekla jsem pravdu. „A jak ty?“ taky jsem se ho zeptala.
„Jak říkáš, jednou nahoře, jednou dole.“ souhlasil se mnou. Po chvíli nám přinesli jídlo a my se najedli mlčky. Po jídle jsme si povídali.
„Tak, jak si to představuješ s výchovou Ciela?“ zeptala jsem se na rovinu.
„Ty jdeš na to rychle.“ usmál se na mě. „Rád bych ho vídal, když v práci budu mít volno a budu u rodičů. Byl by to víkend jednou za čtrnáct dnů a o prázdninách dva týdny. Samo sebou, každý měsíc ti budu posílat na malého výživné.“ řekl, jak si to představuje.
„Dobře, ale musíš chvíli počkat, než mu to řeknu a vysvětlím. Ze začátku by si ho mohl vidět jen jeden den a to i se mnou. A postupně by si s ním byl sám, až by mohl u tebe přespat. Musíme na něho pomalu.“ souhlasila jsem s jeho návrhem, ale měla jsem podmínku.
„Souhlasím. A čím dřív, tím líp. Co takhle v neděli než pojedu do hotelu?“ zeptal se. Bylo to dost na rychlo, ale o víkendu jsem měla čas.
„Dobře, souhlasím.“ přikývla jsem. Pak jsme si různě povídali, hlavně se Law vyptával na malého. Hodně jsem mu vyprávěla, jaká byla jeho první slova, jak jedl, jaká je jeho oblíbená hračka a tak dále. Vypili jsme tři flašky červeného vína. Takže jsem se opila, ale nebylo to tak strašné.
O půlnoci jsme vyšli ven z restaurace. Zastavili jsme se u dveří a zadívali se na sebe. Chtěla jsem se rozloučit, že půjdu domů, když se Law začal ke mně přibližovat. Dívali jsme si při tom do očí. Jak se přibližoval, já se nebránila. Zavřela jsem oči. Poté mě políbil. Ale i já jeho políbila. Poté se odtrhnul a zastavil projíždějícího taxíka. Oba jsme si nastoupili. Law řekl adresu a poté jsme se jenom líbali. Před hotelem Law zaplatil taxíka a šli jsme do hotelu k recepci. Law zaplatil jednu noc a šli jsme do hotelového pokoje.
Na pokoji Law zavřel dveře a znova mě začal líbat a já jeho. Pomalu mě začal svlékat. Já nezůstala pozadu. Svlékli jsme se, vlezli do postele a milovali se. Poté jsem usnula v jeho náručí. Byl to nádherný pocit. Nejlepší pocit, jaký jsem za život měla.
Ráno jsem se probudila a došlo mi, co se stalo. Hned jsem toho litovala. Opatrně jsem vylezla, oblékla se a odešla. Na recepci jsem nechala pro Lawa vzkaz. Šla jsem na autobus a jela domů.
Když se probral Law a převzal si vzkaz z recepce, ve kterém stálo, že se uvidíme v neděli v jednu hodinu na pískovišti.