Pirátská láska I. (New Version) 3.
Informace:
Pouze změna ve jménech. :)
3. Na cestě
S Terkou jsme se vrátily k chlapům. Sedly jsme si na volné židle. Seděla jsem vedle Terky po levici a po pravici seděl Law. Všichni jsme se dali do jídla rybí polévky.
„Wow, ta je vynikající.“ pronesla jsem v úžasu. Opravdu to bylo vynikající.
„To jsem rád, Janey-chan.“ řekl zamilovaně Sanji. Tím mi málem vyrazil dech. A nejen mně. Janey-chan? Ptala jsem se sama sebe.
„Takhle říká i mně a jiným ženám.“ zašeptala mi Terka do ucha. Trochu mě to uklidnilo. Po polívce bylo maso. Luffy se do masa hladově vrhnul. Až jsem se musela smát.
„Luffy, nehltej tolik před dámy.“ napomenul Sanji Luffyho.
„Proč ne?“ řekl Luffy s plnou pusou. Znovu jsem se musela začít smát. Smích je nakažlivý, tak se začali smát i ostatní.
„Čemu se smějeme?“ zeptal se, se smíchem Zoro.
„Já nevím.“ smála jsem se jako malá. Nevšimla jsem si, že mě někdo pozoruje a je rád, že mě vidí tak veselou. Po jídle šel Usopp se Sanjim umýt nádobí a Zoro šel na své místo, kde si dal šlofíka.
„Slyšel jsem, že spíš s námi v kajutě.“ promluvil Luffy. Všichni se na mě podívali
„Je to pravda, proč? Vadí to?“ zeptala jsem se Luffyho.
„Ne, mně to nevadí.“ usmál se Luffy.
„Ale oni chrápou a dohadují se i ze psaní. U mě se najde místo.“ nabízela mi Terka a snažila se mě odradit od toho, abych jsem spala u chlapů.
„Mně to nevadí. Law taky chrápe a to jsem s ním v jedné kajutě byla osmnáct let.“ zazubila jsem se.
„Já nechrápu.“ ohradil se Law.
„Osmnáct let?“ dostala ze sebe překvapeně Terka, ale nikdo jí nevěnoval pozornost.
„Ale no, chrápeš.“ dobírala jsem si Lawa a vrátila mu jeho čepici na jeho hlavu.
„Nechrápu.“ bránil se Law a zase dal svou čepici na mou hlavu. Takhle jsme se provokovali, přetahovali a dohadovali, dokud jsem neutekla na místo, kde u jídla seděl, Zoro. Law se ke mně natočil a dívali jsme si do očí. Law měl ruku napřaženou, že mi dá čepici na mou hlavu. Přimrzl nám úsměv na rtech. Dívali jsme se jeden druhému do očí. Cítila jsem, jak mi rudnou tváře. „Eh… Promiň.“ hned se mi omlouval a stáhl se.
„Ne, ty promiň.“ dostala jsem ze sebe. Poté si Law sedl na mou židli, kde jsem seděla u jídla, a já seděla na místě Zora. Zoro spal a Usopp se Sanjim udělali nádobí a připojili se k nám. Pak jsme si povídali a smáli se, dokud nebyl čas jít na kutě.
Spala jsem s chlapy v jedné kajutě. Nemohla jsem nějak usnout, tak jsem slyšela, jak všichni oddychují. Správně řečeno, chrápou. Ale usmívala jsem se. Nevadilo mi to. Po chvíli jsem taky usnula.
Ráno jsem se probudila mezi prvními. Abych byla přesná, tak jsem se probudila jako první. Pomalu jsem vylezla ze síťky a šla jsem na palubu.
Dívala jsem se na horizont. Měla jsem na sobě tričko a šortky od Terky, která mi je půjčila. Naštěstí mi to sedělo, protože jinak bych, jsem musela být v zakrvácené košili.
„Dobré ráno.“ ozval se za mnou ospalý hlas. Otočila jsem se. Byl to Law.
„Dobré ráno.“ usmála jsem se na něho a dál se věnovala horizontu. Pomalu, ale jistě se v dálce začínal rýsovat ostrov
„Jak ses vyspala?“ zeptal se mě.
„Dobře a jak ty?“ taky jsem se ho zeptala.
„Taky dobře. Opravdu chrápu?“ zeptal se mě narovinu. Podívala jsem se na něho.
„Jo, chrápeš.“ usmála jsem se na něho. „Ale mně to nevadí. Kdyby vadilo, tak bychom spolu nespali těch osmnáct let.“ dodala jsem s úsměvem.
„Pravda.“ souhlasil se mnou. Pomalu se začínali probouzet i ostatní. Sanji udělal výtečnou snídani a k poledni jsme zakotvili u ostrova, kde nikdo nebyl.
Byla jsem rozhodnuta jít s Terkou nakupovat. Sice jsem se moc netěšila, ale už jsem to slíbila. A taky mě chtěla vyfiknout, abych jsem se líbila Lawovi. Abychom si v klidu promluvili a já se Lawovi vyznala. Postupně jsme vystoupili z lodě na pevninu.
„Eh… Jane, mohu jít s vámi?“ zeptal se mě Zoro.
„Ne Zoro, jdu jen já a Jane.“ zamítla Terka nabídku Zora.
„Ale vždyť víš… Jak to mám s orientací.“ přiznal pomalu pravdu Zoro. Pousmála jsem se.
„Tak jdi s Lawem, ten se vyzná.“ poradila jsem Zorovi. „Promiň.“ omluvila jsem se Zorovi, že jeho nabídku odmítám.
„V pohodě. Já si poradím.“ mávl nad tím Zoro rukou. Já a Terka jsme vyrazily na cestu. Směr obchodní domy s oblečením.