Blood Luny - První část.
Informace:
Je pozdě v noci a já konečně dostala hroznou chuť sepsat to co se mi poslední dobou honí v hlavě. Doufám že se vám to zalíbí, a pokusím se vás nezklamat v pokračování. snad se mi to podaří napsat.
První část.
Starý až skoro starověký les, obestíral velké území. Už po staletí tento les byl a je domovem vlčí krve. Čas plyne neúprosně dál, a smečka se furt mění a přizpůsobuje. Pravidla a hierarchie ovšem zůstává stejná i po ty dlouhé roky. Vlci se naučily sžít s lidmi co nikdy nepochopí. Přizpůsobily se natolik aby svá vlčata posílala do škol? Přizpůsobily se na tolik abych chodily do práce? Nebo to vyřešily jinak aby zapadly? Jak chrání svůj domov před zvědavci, před nevrčícími.
Nastal čas, aby do smečky přibyla nová krev, nová alfa s novými nápady. Co když ale přijde něco jiného, něco neočekávaného? Legendy a pověry nejsou jen na snění a zastrašení. Ve všem je kus pravdy a na každém záleží co si z toho vezme. Nastanou časy, kdy malá smečka zažije neuvěřitelné a nepochopitelné věci. Zjistí že i jedna bytost dokáže otřást celou vlčí komunitou.
Moudrý Alfa se svou družkou odmítly vstoupit do blízkého malého městečka. I přes to že by tam mohl najít pomoc. Přesto že alfa je silný a zdědil smečku po otci. On sám vlčata mít nemůže. Nikdo neví proč. Luna to tak chtěla. Luna je vlčí zákon.
Daleko na severu, kde je zas jiná smečka a jiné problémy. Nastala situace, kdy mladý pár vlku zdrhá ze smečky. Porušily příkaz Alfy, byly vyhnáni. A i tohle Luna chtěla, byl to účel nebo snad předurčení? Mladý pár čekal mladé. Utekly směr na jih, co to šlo. Vlčice porodila dvě mláďata. Jedno bílé a druhé šedivé. Vlci nemají čisté barvi, jen velmi mamá hrstka má čistou barvu. Vlčice hned věděla že to bílé musí ochránit stůj co stůj. A tak jakmile po několika letech skrývání se a učení. Přišla o svého partnera a pak i o šedé vlče. Nevzdala se už kvůli tomu bílému. Učila ho všemu, jak lovit, jak stopovat, jak se skrývat. Ale i něco víc, snad to bylo první vlče, co chodilo do školy s lidmi. Ale to že to vlče chodilo do školy mu jen prospělo. Bylo chytré a lstivé, dokonce překonalo svou matku. Dokonale se dokázalo ovládat. Mohlo být furt jen člověkem nebo na opak, jediné mládě svého druhu a jeho matka si toho byla plně vědoma. Jen se obávala toho, co nastane až to zjistí jiní vlci, co pak. Takový den nastal a byla odhalena. Než ale stihly přijít na dceru poslala jí pryč. Připravovala jí na tento den, a i přesto že matku nechtěla nechat samotnou neměla na vybranou.
Když utíkala z městečka, kde žily pryč. Věděla že matku už víc nespatří. Že její osud se dovršil. Přišla si pro ni Luna, vzít ji do hvězdných lovišť. Přesto ale po tváři jí tekly slzy smutku. Už jí bylo dvacet. Byla dospělá ale matku opouštět nechtěla. Neměla ovšem na vybranou.
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.