Školní život - 05
Informace:
Krátká ukázka, proč se stane to, co se stát má.
05 - Zlé plány
Studenti střední školy, měli jet na školní výlet. Jenže tlupa zločinců měla jiné plány s těmi studenty. Jednoho chtěli do své pasti chytit. Chtěli dát jednomu čmuchalovi od novin dát co proto. Plány měli pěkně vymyšlené, ale nakonec se to všechno pokazilo a místo jednoho studenta chytili rovnou pět studentů.
Šéf zločinecké party četl noviny. Ruce zatínal v pěst. Kdyby neměl masku na obličeji, tak jeho lidé by viděli, jak rudne vzteky.
„Co si to ten kretén dovoluje pást?!“ začal křičet na celou budovu. Nejen v té místnosti, ale snad v celé budově ho museli slyšet, jak křičel.
„Chtělo by, aby mu někdo dal zavyučenou!“ promluvil rázně, ale v klidu jeden z mužů v místnosti. Byli celkem tři. Šéf v plynové masce, muž zabalena hlava v kapuci a šátek přes ústa a on také s maskou na obličeji. Sice své tváře viděli, ale co vznikla tato zločinecká parta, začali nosit masky i mezi sebou. A o co šlo? Kšeftovali s drogami LSD.
Jde o drogy v tabletové formě. Droga vyvolává halucinace, která ale začne působit hodinu poté, co si ji vezmeš do úst. Zvuky, barvy a předměty vidíš rozmazaně a taky jak se mění v jeden obraz. Ale během této halucinace se může stát, že budete slyšet hlasy a zdá se vám, že se čas zpomaluje, či zrychluje. Droga působí až dvanáct hodin. Ale jako vedlejší účinek je ten, že můžete spadnout do deprese a způsobit sobě či někomu v okolí smrt.
Jenže jeden novinář na ně přišel a chystal se je z ruinovat a dostat do vězení. Ale policie pomoc od novináře nechtěla a ještě ho vyhodili ze služebny, tak se tento novinář pustil na vlastní pěst. Že tím ohrozí život svému synovi a jeho přátelům vůbec netušil.
Šéf na poznámku jednoho z nich nereagoval. Uvažoval a hlavně se snažil uklidnit. Ale přeci slůvko „zavyučenou“ mu uvízlo v paměti. A na to dostal nápad.
„Zjistěme mi vše o tom novináři!“ nařídil už v klidu a propustil své kumpány. Sám vyhodil noviny na zem, dal nohy na stůl a přemýšlel.
Okolo šesté hodiny večerní přišel jeden z jeho kumpánů. Zaklepal na dveře a vstoupil. Šéf na něho pohlédl. Bylo mu jasné, že na něco kápnul.
„Mluv!“ vyzval svého kumpána.
„Tak šéfe, zjistil jsem toto:
Novinář je šéfredaktor novin The Japan Times. Je to nejlepší novinář po celém Japonsku. Policie se ho pokusila několikrát s diskreditovat, ale neúspěšně. Zákon nikdy neporušil. Ale hodně si ze zákonem zahrává. Je sto osmdesát osm centimetrů vysoký. Černé vlasy po ramena, tmavě hnědé oči. Má manželku, se kterou mají šestnáctiletého syna Minora. Novinář se jmenuje Washi Baisho, žena Yone Baisho.
To je šéfe vše, co jsem zjistil.“ Řekl jeden kumpán. Šéf se chystal něco říct, když vstoupil druhý kumpán.
„Šéfe, a my můžeme vyhrožovat tomu pisálkovi, když uneseme jeho syna. Od zítra jede na školní výlet se svou třídou. Jedou do Machidi. Tak to bude jednoduché ho zajmout.“ Řekl ten druhý. Šéf se zamyslel.
„Dobrá! Vše přichystejte a zítra mi ho přiveďte! Ale živého!“ rozhodl nakonec šéf a ty dva propustil. Když ti dva odešli, procedil skrz zuby. „Za to budeš pykat Baisho, Washi Baisho!“ a pěstí uhodil do stolu, až se nějaké papíry, kde byly dodávky LSD pro stálé klienty. Nechal je ležet na stole, postavil se a došel k oknu. Podíval se na zatahující se oblohu a rozesmál se na celé kolo.
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.
