Duchovní propast - Epilog
Informace:
A je tu epilog, poslední díl. Zde se ukazuje viník této hry, i když on zakladatel této nebezpečné hry není. Poté všichni nasedají na lodě a plují jako přátelé za dalším dobrodružstvím.
Epilog - Rychle z ostrova pryč
Co jsme zjistili, že jsme ze hry venku, že jsme to všichni zvládli. Ulevilo se mi, ale když jsem si všimla kdo s kým byl, tak mi do smíchu nebylo, ba naopak, jsem je litovala. Hlavně Usoppa s Brookem, Frankyho s Chopperem a Sanji s Bepem. Ale jak jsem si všimla, tak Shachi s Penguinem se mají k sobě. Ale největší překvapení bylo pro mě Janey s Lawem. Oba byli v objetí a dívali se jeden na druhého. A ne jako nepřátelé, ale jaké přítel s přítelkyní. Milenec s milenkou. Takové porovnání bych tomu dala.
„R-Robin, já jsem tady.“ ozval se nejistě Zoro. Podívala jsem se na Zora.
„P-promiň, jen mě překvapila Janey s Lawem.“ vysvětlila jsem Zorovi nevině.
„V pohodě.“ řekl, Zoro a taky se na ty dva podíval.
„A-ale mě to překvapilo, že si to myslel vážně. Že u mě cítíš to, co cítíš.“ řekla jsem nejistě.
„A co sis myslela?“ zeptal se Zoro a snažil být se v klidu.
„Že tě zajímají jenom boje a katany.“ dostala jsem ze sebe
„To dřív. To před dvěma lety. Ale pak se to změnilo.“ vysvětlil mi Zoro. „Jen jsem se bál se ti vyznat. Bál jsem se, že mě odmítneš.“ stále mi vysvětloval.
„J-já se ti taky bála vyznat. Nechtěla jsem, aby si mě odmítl.“ dostala jsem ze sebe. Zoro se usmál a políbil mě. I já jeho.
„Koukám, že se dala většina z vás dohromady.“ promluvil někdo dětským hláskem. Odtáhla jsem se od Zora a podívala jsem se, kdo to byl. Všichni se podívali. Kdo se s kým líbal, tak přestal, jako já se Zorem.
„T-to ty? T-ty za tím stojíš?“ dostal ze sebe překvapeně Luffy.
„Ano já. Hlas je mého pra předka, který tuto past připravil. A vy jste první, kdo tím prošel.“ usmívalo se dítě.
„Sice jsem tě chtěla zabít, ale díky tobě se vyjasnili city mezi námi, což jsem ti zase vděčná.“ promluvila Janey. Což mě překvapila.
„Proč jsem musel být s Bepem?“ zeptal se naštvaně Sanji. „Nic proti tobě Bepo.“ otočil se na Bepa.
„Nevyšlo to jinak do páru. Sledoval jsem vás od té doby, co jste se blížili k ostrovu a tak trošku jsem věděl do koho jsou tyto krásné ženy zamilované.“ vysvětlilo to dítě.
„A to v tom budeš pokračovat? Necháš zabít ty, kteří tou zkouškou neprojdou?“ zeptal se Luffy.
„Bohužel ano. Je to má povinnost a povinnost mých předků i budoucích potomků.“ vysvětlilo nám to dítě. „A chci vás požádat, abyste to nikomu neříkali. Jste výjimečný případ, který to dokázal.“ požádal nás.
„Dobrá. Teď vyplouváme za dalším dobrodružstvím.“ zajásal Luffy.
„To necháš jen tak být?“ divila se Nami.
„Jo. Vše se vysvětlilo, uvědomil jsem si, co cítím k Nami. A myslím si, že se mnou bude pár lidí souhlasit.“ vysvětlil Luffy a podíval se po nás. Po mně a Zorovi, Janey a Lawovi, Cori a Daikim i na Penguina se Shachim. Musela jsem se pousmát.
„Luffy má pravdu.“ řekla jsem Nami, že s Luffym souhlasím.
„Tak jo, jdeme na loď a plujeme dál.“ zvolal Luffy a všichni jsme se rozloučili s dítětem a všichni jsme šli na lodě a odpluli jsme na další dobrodružství.
Srdcoví piráti pluli s námi, takže Janey víc trávila času s Lawem, Nami s Luffym, i když občas na něho ječela a bila, ale to bylo normální. Cori si užívala s Daikim a já se Zorem. Sanji si občas stěžoval, že navždy bude sám a že se asi fakt dá dohromady s Bepem, ale to si dělal jenom srandu, protože když mu Janey řekla, že je dá dohromady, tak to zamítal celý rudý. A nejen, že jsme se stali spojenci a uzavřeli mezi sebou alianci, ale hlavně jsme se stali přátelé.
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.