World Darkness Úvod
Informace:
Zcela nový příběh odehrávající se v menším království s pohořím Darkness. Tyto hory skrývají mnohé. Skrývají různé bytosti a i jejich příběhy. Lidé se těch hor obávají.
Doufám že vás tímto příběhem zaujmu a upoutám. Úvod se odehrává několik let před příběhem. aby se pár věcí objasnilo a zároveň navnadilo na příběh. přeji příjemné čtení.
Za jakýkoliv komentář budu vděčná.
Vysoké pohoří Darness se rozléhá široko daleko. Skrývá spoustu zákoutí a skrýší. Vrcholky těchto hor jsou silně pokryté bílím sněhem, obklopené tuhou zimou a hustou mlhavou zástěrkou.
V těchto horách moc lidí nenajdete. Málo, který blázen by sem šel dobrovolně. A přesto že podmínky tu jsou tak drsné, tak se přeci jen někomu podařilo udělat z toho dobré útočiště.
* Tatí, tatí? * volá mladá dívka. Připravuje se na cestu do velmi blízkého městečka.
* Nó! Copak potřebuješ? * Ptá se její otec.
* Kdy budu moct, vyrazit na opravdovou cestu, plnou dobrodružství? *
* Ha, ha, ha. Až vyrosteš do krásy a síly. Teď utíkej nakoupit. Zasmál se starší vousatý muž.
Mladá dívenka s černýma vláskama a fialkovíma očima. Žila jenom s otcem. Žily ve skromném domečku na kraji lesa, poblíž malého městečka. Městečko bylo malé, skromné a mírumilovné. Nacházelo se pod pohořím Darkness v malém údolí obklopeným hustým lesem.
Praví se, už po několik generací. Že ty hory, jsou zakleté. Prý tam žijí divná stvoření. Nelidská stvoření. Každý, kdo tam vkročil, tak se ještě nevrátil. Lidé celého království i sám král se těchto hor obává.
Mladý panoš pospíchal, hradebními, kamennými chodbami. Pospíchal tak, až se jeho dech měnil na průzračnou mlhu. Vítr, co za sebou ve spěchu nechal, si pohrál s plameny loučí osvětlující chodbu. Dorazil k velkým, masivním dveřím s kovovými klepadly. Jedním zaklepal a čekal až se dveře otevřou. Mezi tím se trochu vydýchal. Dveře se otevřeli a on vešel. Trůní sál byl velký a honosný. S ozdobnými sloupy a křišťálovým lustrem. Z obrazy na stěnách portrétů ctěného dvora.
Na trůně sedí postarší muž s plnovousem černé až mírně prošedivělé barvy. Oděn do slavnostního šatstva s korunou na hlavě. Po levé straně králova boku sedí jeho choť. Též je již staršího věku, na kráse ale nic neztratila. Má dlouhé blond vlasy, spletené do copu. Na sobě měla krajkové modré šaty ladící k jejím očím. Mezi nimi seděl mladý hoch, princ. Kštici měl po svém otci, černou jako noc. Oči však měl po matce studánkově modré. Hrál si se dřevěným koníčkem. Všichni zpozorněli, když vešel mladý panoš, držící listinu. Přistoupil a podal jí králi. Ten jí přijel a začal číst. Obsah onoho dopisu ho rozrušil. Omluvil se choti a synovi a urychleně odešel i s panošem.
Pohoří Darkness skrývá spoustu podivných věcí i bytostí. Žije tu jedna žena, osamělá a zdrcená žena. Byla zrazena svou láskou. Našla útočiště u starého a lidem neznámého národa. Nebyla to obyčejná žena. Byla to čarodějka. Zde v pohoří Darkness nakonec porodila dceru náčelníkovy neznámého národa. Když její dcera už nebyla batole a uměla číst i psát. Tak se rozhodla že pohoří opustí kvůli pomstě. Dceru přenechala svému národu a odešla.
Sešla dolů z hor do údolí obklopené lesem. V údolí v malém městečku byl klid. Žena procházela tímto městem. Lidé si jí nijak nevšímaly. Byla otrhaná, špinavá a rozcuchaná. Přišla k budově, kde byl starosta tohoto města. Byli zde i vojska, ale po málu. Zastavila se před tou budovou a začala si něco brblat. Oči měla zavřené, když je zas otevřela tak jí pohltily plameny. Jeden panoš, co svačil opodál jí pozoroval. Ženě žhnuly plameny v očích. Na rukách se jí vytvořily podivné znaky neznámého původu. Ruce natáhla směrem k budově a vykřikla
*Spal všechno na popel, ………. Dragó. *
Z jejích rukou se ta znamení vytrácela, oheň ji tryskal najednou z dlaní. Ten se zhmotňoval do velkého draka a pohltil celou budovu. Panoš, co to viděl, pospíchal upozornit krále. Lidé, co byli poblíž se snažily hasit. Bez úspěchu lili vodu na hořící dům. Velký plamenný Drak vše polykal. Král i s vojskem přijeli na pomoc. Dům i se všemi uvnitř, zachránit už nešlo. Bylo vše spálené na popel. Drak ale vyčkával na příjezd krále. Král s vojskem vše zajistily a evakuovaly. Hledaly tu záhadnou ženu. Nikde nebyla. Jen Drak, co hleděl na krále. Králi ten pohled byl velmi povědomí.
*Kdo jsi? A co tu pohledáváš? * promluvil směrem k Drakovy, s tušením že se někdo ukáže.
Drak se celí otočil ke králi. Co krok to mohutné dunění.
*Ha, ha, ha. Smál se Drak. Pomsta bude žhavá, jak pro tebe, tak i pro tvůj lid.*
Všichni ztichly při tom, jak Drak promluvil. Král si uvědomil, co to je a co to způsobilo.
Začal boj o holý život. Vojáci tasily meče, král též. Už tušil, kde ta ona bude. Tak s Drakem nebojoval ale mířil k cíli za ním. Bojoval přímo se ženou, kterou po svém zasnoubení z jinou odkopl. A ta slíbila pomstu. Už na ní skoro zapomněl. Bojovalo se dlouho a vojáků ubývalo. Celé město bylo v troskách a v plamenech. Král jí uštědřil několik velmi vážných ran. Ale i on sám měl na sobě několik ošklivých popálenin. Žena slábla a Drak se pomalu vytrácel. Zbyl z něho jen popel. Vojáci obklopily krále a tu otrhanou ženu. Už to vypadalo, že král vyhraje a bude po všem. Když odněkud přiběhla malá, mladá dívenka s černýma vláskama. Uviděla dům starosty spálený, a celé město poničené. Její otec byl v tom domě, a tak se teď stala sirotkem. Plakala a křičela kde je její tatínek, kde je a co se sním stalo.
Zahlédla ženu a muže obklopené vojáky, rozeběhla se za nimi, aby se zeptala na tatínka. Ale jakmile se k nim přiblížila. Tak to ho žena využila. Chytla jí, a pod krkem jí přidržela díku. Dívenka se zajíkla, vytřeštila oči a plakala. Jen špitla pomoc. Král se zarazil, byl překvapen kde se tu vzala.
*Pust jí, ona v tom nehraje žádnou roli……Margaret. *
*Ale ano hraje. Vše má svůj účel víš. *
Dívku mírně škrábla na krku pod levým uchem. Ta vykvíkla bolestí. Žena jí na ráně podržela ruku a něco zamumlala. Rána já zmizela a vytvořil se symbol Draka pod jejím levým uchem. Pak zkolabovala. Žena jí pustila, jeden pohotoví voják jí zachytil, a odnesl do bezpečí.
Král toho dne zahynul. Zatavil tu ženu, ale zaplatil svým životem, pro dobro své rodiny a své země. Než vydechl na posledy chtěl, aby jeho nejvěrnější vojáci vyplnily poslední rozkazy.
Žena a manželka krále se ujala vlády. Svého syna poslala do bezpečí ke svému bratrovy do hor. Tam si utuží charakter.
Dívenka, která nechtěla získat sílu a znamení Draka, prospala týdny. Když už se probrala tak jí měl na starost nejvýše postavený voják krále. Královna i jí poslala ke svému bratrovy a svému synovy do bezpečí.
Království šlo spokojeně dál. I po měsíci truchlení dál prosperovalo.
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.
