Stalker - 8. kap.
Informace:
Law a Jane si užívají krásnou romantiku, kdy si navzájem vyznají lásku, ale jsou trošku v náladě, tak nastává otázka, co se stane ráno, co se proberou a uvědomí si, co se v noci stalo?
Dneska na víkendu jedu pryč, tak další kapitolu čekejte nejspíš v pondělí :)
8. Vyznání
Law:
Když se otevřely dveře od kanceláře a vešla Jane, byla pěkně vytočena. Nevěděl jsem, co se stalo, ale Zafi s ní nebyla. Jane jsem nikdy neviděl naštvanou, ale obával jsem se jedné věci, že by mohla křičet i na nás a to bez důvodně. Proto jsem Jane chytil za ruku a bez své bundy ji dovedl pryč z budovy.
Jane vzteky nic neříkala. Nasedli jsme do mého auta, které parkovalo vedle motorky Jane, ale tu bych v tomto stavu nic nenechal řídit. V tichosti jsme jeli do středu města.
Jane se mezitím víc uklidnila. Už nebyla tolik rudá a líp se jí dýchalo. Jel jsem pomalu, aby se Jane vzpamatovala a mohli jít do domluvené restaurace na večeři.
„Kam jedeme“ zeptala se Jane, když se dostala z toho nejhoršího.
„Na večeři, jak jsme si slíbili.“ Odpověděl jsem Jane a po očku se na ni podíval.
„Ale…“ začala Jane protestoval.
„A žádné protesty. Slib je slib.“ Skočil jsem Jane do řeči. Jane sklapla a už neprotestovala. Rád bych věděl, co se stalo, ale nechtěl jsem Jane znovu rozzlobit a taky mi do toho nic nebylo.
Mlčky jsme přijeli k francouzské restauraci. Jane vykulila oči a podívala se na mě. Já vypnul motor a podíval se na Jane. Zazubil jsem se na ni. Byla tak krásná. Měl jsem touhu jí teď políbit, ale ovládl jsem své emoce.
„A platím já, jak jsme se domluvili.“ Ušklíbl jsem se na Jane.
„D-dobře.“ Bylo jediné, co Jane dokázala říct. Vystoupili jsme, zamkl jsem auto a společně jsme šli do té restaurace.
V restauraci bylo narváno, ale jedno místo v salónku se našlo. Byl jsem za to rád, protože já a Jane nebudeme nikým rušeni. Číšník byl hned u nás a přinesl jídelní lístky.
„Dobrý večer pane, co to budí k pití?“ pozdravil nás číšník. Tím oslovením pane mě trošku překvapil.
„Jedno Rosesetti Selezione.“ Objednal jsem jedno francouzské víno, které mi bylo jedním přítelem doporučeno.
„Hned to bude pane.“ Oznámil nám číšníka odešel.
„Ty si tu vařený pečený, ne?“ zasmála se Jane. Její úsměv byl neodolatelný.
„Ne, jen jeden přítel mi to tu jednou doporučil.“ Vysvětlil jsem Jane, jak to je doopravdy. „A teď vyber jídlo.“ Požádal jsem Jane, aby vybrala jídlo i za mě.
„Ale ne, vyber si své jídlo.“ Protestovala Jane.
„Ať je to spravedlivé. Já víno, ty pití.“ Zasmál jsem se na Jane. Ta se na mě usmála.
„No, dobrá.“ Souhlasila nakonec. Sledoval jsem její oči, které projížděly stránku po stránce. Její krásné hnědé oči. Po chvíli jsem se vzpamatoval.
„Tak co si vybrala?“ zeptal jsem se po chvíli Jane, jestli už vybrala jídlo.
„Zaujalo mě to Ratatouille.“ Odpověděla mi Jane a podívala se na nás. Než jsem stačil reagovat, byl u nás číšník i s vínem.
„Pane, máte vybráno?“ zeptal se číšník, jestli jsme si vybrali jídlo.
„Dvakrát Ratatouille.“ Objednal jsem i jídlo. Číšník nalil do sklenic víno a celou láhev odložil do kbelíku s ledem. Uklonil se a odešel.
„Fakt luxus.“ Poznamenala Jane.
„To ano. Na co připijem?“ zeptal jsem se Jane, na co si chce připít.
„Nevím, nic mě nenapadá.“ Pokrčila rameny Jane a pozvedla svou skleničku.
„Tak na nás.“ Řekl jsem rychle a přiťukl si s Jane, aniž by stačila nějak reagovat. Jakmile jsme si přiťukli, tak jsem se napil. I Jane se napila, ale byla z ní cítit nervozita, ale i ze mě. Tuto večeři jsem bral jako rande, i když Jane jen jako přátelská večeře. Ale rozhodl jsem se Jane říct všechny své pocity, které cítím k ní. Jen jsem to nechtěl dělat v restauraci. Spíš někde, kde bude klid. Tady byl hluk, i když jsme byli v salónku. U salónku bylo pódium, kde hrála živá hudba. Úplná romantika. Jen jsem nenacházel správná slova, jak navázat aspoň konverzaci.
„Je to tady pěkné.“ Poznamenala Jane a upila ze své skleničky.
„Pravda, kamarád měl pravdu, když mi to tady doporučoval.“ Přikývl jsem na souhlas. „Chodíš s někým?“ dostal jsem ze sebe otázku, která mě dost tížila. Chtěl jsem mít jasno, jestli se nesnažím vyznat své city Jane nadarmo. Asi bych jsem nepřežil, kdybych jí řekl, co k ní cítím a Jane by mi řekla, že je zadaná.
„Myslíš, že při práci to jde?“ odpověděla otázkou. Podíval jsem se do očí Jane. „Jako pár vztahů jsem měla, ale kvůli práci vždy vše ztroskotalo.“ Dodala, což mi dalo jasnou odpověď, zadaná nejsem. „Co ty?“ taky se mě zeptala.
„No, pár jich bylo, ale spíš šlo o sex.“ Odpověděl jsem Jane a v duchu jsem se mohl hambou propadnout. Ale zase jsem byl upřímný a pravdivý.
„Při naší práci asi ani než o sex nejde.“ Zasmála se Jane. Jenže teď jsem s Jane nesouhlasil. Ale mlčel jsem, abychom se nepohádali. Hádat jsem se nechtěl. A taky jsem se rozhodl, že Jane dokážu, že práce kriminalisty není vztah jen o sexu, ale i o vážném vztahu, kdy dojde ke svatbě a založení rodině. Ale to zase moc předbíhám. Po půl hodině nám číšník přinesl večeři a my měli půl flašky vína vypité.
„Dobrou chuť.“ Popřál jsem Jane a s úsměvem jsem se pustil do jídla. Bylo vynikající.
„Dobrou chuť.“ Taky popřála Jane a dala si první sousto do úst. „Wow, to je dobrota.“ Rozzářila se očka Jane štěstím. Opravdu jí chutnalo. Což mě těšilo. Jedli jsme mlčky a popíjeli jsme u toho víno. Až jsme to víno oba vypili. Když jsme byli po jídle, chtěla Jane odejít, ale já ještě jít nechtěl.
„Tak já půjdu. Zítra.“ Začala se loučit Jane.
„Počkej, ještě taneček.“ Řekl jsem odvážně. „Pak zaplatím a odvedu tě domů.“ Dodal jsem a to důrazně, aby neprotestovala. Chytil jsem Jane za ruku a táhl na parket, kde pár párů tančilo.
Přitiskl jsem si k sobě Jane, chytil za ruku a druhou se chytl za její rameno. Jane mě držela za ruku a druhou za prostředek zad. Na ramena nedosáhla, byla moc malinká. Nebo aspoň oproti mě jo. Začali jsme se pohybovat do rytmu hudby. Dívali jsme se do očí. Nejen já, ale i Jane měla upito. Měla rudné tváře od alkoholu a já taky. Došlo mi, že Jane dost dlouho nepila stejně jako já. To je má šance. Říkal jsem si pro sebe a začal se na Jane usmívat. I ona vykouzlila ten krásný úsměv. Po pár písničkách jsme si šli sednout a šel zaplatit útratu. Sice jsem si šáhl hluboko do kapsy, ale stálo to za to.
Vyšli jsme ven. Auto jsem nechal u restaurace. Jane naštěstí nebydlela daleko od restaurace. Asi dvacet minut pěšky od restaurace k Jane do bytu.
Došli jsme před její byt. Celou cestu jsem chtěl Jane držet za ruku, ale to jsem ještě odvahu neměl. Už jsem se chystal rozloučit, ale Jane byla rychlejší.
„N-nechceš jít na kávu?“ zeptala se Jane a dívala se mi do očí. I já se díval do očí Jane.
„Rád půjdu.“ Přikývl jsem na souhlas a usmál jsem se ještě víc. I Jane se víc usmála a její očka se víc rozzářila. Vypadala jak malé štěňátko. Vyndala klíče a odemkla vchodové dveře. Jane zamířila ke schodišti. Já Jane následoval.
Vyšli jsme asi do třetího patra, kde měla Jane byt. Odemkla dveře a oba jsme si svlékli boty a Jane mě pustila dovnitř. Tam jsem si odložil bundu. Rozhlédl jsem se po malé chodbičce. Hned po levé straně musela být koupelna a záchod. Po pravé straně byl botník a velká skříň, kde nejspíš měla Jane bundy, kabáty a další věcí. Naproti dveřím, který mi se vchází do bytu byly zavřené dveře. A tam mě taky Jane odvedla. Byl to obývák. Velká knihovna naproti dveřím. Po pravé straně pohovky s malým stolečkem, a na konci stolečku po dvou křeslech. Okna a dveře a balkón. Po levé straně byl stůl, kde byla lampička s notebookem na stole. Stůl blokoval k otevření dveří, kde nějak vedli. Po nějaké době jsem zjistil, že jsou to dveře do ložnice. Tam byla velká postel s velkou skříní, kde nejspíš měla Jane oblečení. Na koncích postelích byly malé stolečky s lampičkami. A ještě jedny dveře, které vedli do kuchyňky. Když člověk přišel k dveřím od obývajícího pokoje a vydal se menší chodbou po levé straně došel by do té kuchyňky. V kuchyňce po levé straně byla linka, lednice a stůl pro tři lidi.
Jane hned šla do kuchyňky a připravila vodu na kávu a dva hrnky. Přešel jsme k Jane. Byla tak nádherná, že jsem to nemohl vydržel. Přišel jsem k ní a objal ji zezadu. Hlavu jsem si položil na její levé rameno. Nedržel jsem ji pevně, tak se snadno ke mně otočila.
„L-Lawe, co…“ nenechal jsem Jane doříct. Pravou rukou jsem chytl Jane za bradu, zavřel jsem oči a něžně políbil Jane na její malé tenké rty. Jane se po chvíli začínala bránit. Ale já ji chytil pevně. Takže se nedokázala odtrhnout. Ale po chvíli se Jane podvolila a i ona mě začala líbat. Po chvíli jsem se od Jane odtrhl a chytil ji do náruče. Odnesl jsem svou Jane do její ložnice a něžně ji položil na postel. Chtíč byl hodně silný.
Znovu jsem začal Jane líbat. Tentokrát se Jane už nebránila. Sundal jsem sáčko, které měla Jane na sobě. I ona přešla na mé sáčko. Věděl jsem, že ta láska je oboustranná. Byl jsem tak šťastný. Začal jsem Jane rozepínat knoflíky na košili. Jane počkala, až ji sundám tu košili, protože já měl triko. Ale když jsem ji svlékl košili, tak mi svlékla triko. Sundal jsem Jane podprsenku a šel na její rifle. Jane nelenila a připojila se ke mně. Už jsme byli jenom ve spodním prádle, které bylo rychle dole. Zadíval jsem se do očí Jane. Četl jsem v nich, že to chce, že mě miluje. Neváhal jsem, a strčil jsem svůj penis do pochvy Jane. Vydávala steny. Nejdřív jsem začal hezky pomalu přirážet. I mně se zrychloval tep a vydával jsem tiché steny. Jane byla o trošku hlasitější. Líbal jsem přitom prsa Jane a hrál si s nimi. Jane mě maličko škrábala po zádech. Když jsem cítil své vyvrcholení, přirážel jsem víc a víc. Nakonec jsem se udělal společně s Jane. Pomalu jsem z ní odešel a lehl si na postel. Jane si lehla vedle mě. Hned jsem s ji k sobě přitulil. Hlavu si položila na mou hruď. Oba jsme vydýchávali.
„Janey, miluju tě.“ Vyznal jsem se Jane.
„Taky tě miluju.“ Zašeptala Jane a já věděl, že to myslí upřímně a vážně. Jinak by k ničemu nedošlo. Jane nás nějak přikryla a vzápětí jsme oba usnuli v náručí jeden u druhého.
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.