Stalker - 5. kap

pic
Autor: JaneTrestry
Datum přidání: 27.02.2018
Zobrazeno: 162 krát
Oblíbené: 0 krát
6
Pro hodnocení se musíš přihlásit.

Informace:
Den, který tráví Jane s Lawem. Tento náročný den ukončí rozdáním úkolů na další den. Jane si bere i práci domů. A zjistí pár nových věcí, které si zatím nechává pro sebe.


Akční
Drama
Romantika
Smutné
Detektivní
Shounen ai (Boys Love)
Slice of life (Ze života)

5. Další postup

Shizuo:

 

Poté, co jsem pro Zafi vyhledal informace o Oshitě a Satomim, byl čas obědu. Byla jedna hodina odpolední. Zafi přepisovala své předsudky do počítače. Dokonce jenom pokývla hlavou, že souhlasí s tím, že jdu pryč.

 

Nejdřív jsem zavítal do kantýny na oběd. Kantýna byla poměrně veliká. Všude stoly, kam si mohl kdokoliv sednout a v rámci možností se v klidu najíst. Po pravé straně byl velký zaklený pult, kde byla různá jídla na výběr. Vzal jsem si tác a příbory. Dneska jsem si vybral brokolicovou polívku a katův šleh s bramboráčky. K pití byl buď džus, nebo čaj. Vzal jsem si džus. Rozhlédl jsem se po místnosti. Pár policistů a kriminalistů tu bylo, ale ne zas tolik. Znal jsem je tak nějak od vidění, ale kromě pozdravu jsme si nikdy nic neřekli, pokud jsme neměli nějak společný případ, což se stávalo málokdy.

 

Sedl jsem si k volnému stolu a dal se do jídla. Při jídle jsem přemýšlel. Přemýšlel jsem o Izayovi. Byl to můj kolega, nejlepší přítel a spolužák ze střední. Miloval jsem ho už od té střední, co jsme se poznali. Ale nechtěl jsem ztratit náš vzácný vztah, tak jsem se Izayovi nikdy nevyznal. Měl jsem nějakého toho přítele, ale po pár dnech vztah skončil. Nikdy mi vztah nevydržel dlouho. Ale co jsem nastoupil do tohoto oddělení, veškeré vzpomínky a láska k Izayovi se vrátila. Nikdo o jeho orientaci nevím, až na pár amantů, které měl. Ale nikdo z nich nebyl u policie. Jenže se bojí, že Izaya ho domítne a jejich vztah se změní. Bude chladný, nepřístupný. Nebude prostě přátelský. Což jsem nechtěl dopustit, tak jsem v tichosti trpěl. Když jsem se najedl, tak bylo skoro dvě hodiny. Odnesl jsem tác s prázdnými talíři a šel ven.

 

Došel jsem ke svému autu, otevřel ho, nasedl si a odjel jsem k technikům, kteří se starali o otisky pneumatik.

 

Přijel jsem a zaparkoval auto na volném místě. Vystoupil jsem si, zamkl auto a šel za techniky.

 

Techniků nebylo moc. Říkal jsem si, že nejspíš jsou někde v terénu. Prokázal jsem se u vrátnice, která mě pustila do laboratoře. Všichni, kdo tam byl se na mě podíval.

„Jdete právě včas. Odlitky jsou hotové. Chcete odlitek, nebo fotku?“ přišel ke mně nějaký technik. Od vidění jsme se zanli.

„Oboje.“ Promluvil jsem, že chci oboje.

„Dobře, počkejte, hned to bude.“ Řekl technik někam si odskočil. Po chvíli se vrátil i s odlitkem a obálkou, kde byla fotografie toho odlitku.

„Děkuju.“ Poděkoval jsem a byl na odchodu.

„Počkejte, vyřiďte šéfce, že výsledky balistiky budou ještě dnes večer.“ Řekl mi ten technik. Chvíli jsem  nevěděl, o čem je řeč. Ale pak mi to došlo. Nejspíš něco našli. Pomyslel jsem si.

„Dobře, vyřídím.“ Přikývl jsem hlavou a odešel jsem z této budovy.

 

Došel jsem do auta a jel na komisařství. Tam už byl jak Izaya, tak Yata. Jeidný Law a Jane chyběli. Hned jsem zasedl k počítači a obrazovkám. Oskenoval jsem fotografii odlitku a nechal prohledat počítačem.

„Snad se nám poštěstí a najdeme typ auta.“ Promluvil na mě Yata, který si ke mně přisedl.

„Najdeme, jen záleží na typu. Jestli to bude výjimečná značka, nebo obyčejná.“ Vysvětlil jsem Yatovi.

„Tak to je dobré. Teď se jenom modleme.“ Zazubil se Yata. Úsměv jsem mu oplatil a dál se věnoval obrazovce. Zafi měla oběd a Izaya sepisoval zprávu. Jako vždy, Yata psaní zpráv přenechal jiným. To jsem vždy Izayu litoval. V tom se ozval počítač. Našel shodu. Hned jsem klikl na tlačítko OK a čekal, co vyleze. K naší smůle vylezl jeden typ auto a to Sedan, což je typické auto.

„Musím vás lidičky zklamat, jedná se o Sedan, což má skoro každý Japonec.“ Oznámil jsem nejen Yatovi, ale i Izayovi a Zafi.

„Tak se podíváme, jestli náš podezřelý Satomi nevlastní Sedana, nebo naše oběť Oshiro.“ Navrhla Zafi.

„Už se na tom pracuje.“ Přikývl jsem směrem k Zafi, že jsem o krok napřed. Po deseti minutách mi přišly výsledky. „Naše oběť vlastnila BMV a podezřelý zase Pick-up.“ Oznámil jsem všem.

„Takže v podstatě nic nevíme.“ Zabručela Zafi. Pak každý si udělal složku, se svými důkazy a zprávami, které zjistili. Když jsme to tak nějak měli hotové, dorazila Jane s Lawem.

 

Law:

 

Když jsme dorazili na komisařství, tak tam už všichni byli. Na všechny jsem se podíval. Všiml jsem si, jak Zafi ode mne odvrátila zrak. A sakra, další, kdo kouká na můj vzhled. Zaklel jsem si pro sebe.

Tak jdeme do zasedačky, a tam to vše probereme.“ Rozhodla Jane. Hned jsme všichni zamířili do zasedačky.

 

Sedl jsem si co nejdál od Zafi. Byla sice sexy, ale té nešlo o vztah. Nebo možná jo, ale neznala mě a já neznal ji. A každá se vždy zamilovala do mého vzhledu a ne do mého charakteru. Možná proto jsem Jane na základce odmítl, ale měl jsem to udělal šetrněji. No co, stalo se. Ale teď je Jane jiná, než bývala. Poté jsem se věnoval naší práci. Jane byla u tabule a důležité informace házela na tu tabuli.

„Zafi, co si zjistila?“ zeptala se Jane Zafi. Zafi otevřela svou složku, kde měla papíry.

„Takže, naše oběť Oshiro je stará mezi třiceti až čtyřiceti. Přikláním se k třiceti osmi. Byla z úplné rodiny, dokonce musela mít i sourozence. Z práce chodila vystresovaná.Než jsme zjistili, že pracovala, jako ředitelka na základce, odhadovala jsem, že pracuje někde, jako šéfová. Byla bezdětná a měla přítele, či manžela. Taky musela být příteli, či manželovi nevěrná. Vzápětí jsme zjistili, že měla poměr s učitelem tělocviku Satomim. To je vše o naší oběti.“ Řekla Zafi. Byl jsem nadmíru překvapen, co vše dokáže zjistit z fotografie. „O Satomim jsem zjistila, že mu je okolo čtyřiceti. Udržuje si vzhled, protože vypadá na míň. Postava sportovce, tak se určitě sportu věnuje i v soukromí. To je tak vše, co jsem zjistila.“ Dodala o Satomim a vše co zjistila. Během zprávy, kterou Zafi četla, Jane zapisovala na tabuli důležité informace.

„Super Zafi. Co ty Shizu-chane?“ obrátila se na Shizua. Shizuo otevřel svou složku a dal se do výkladu, kdy Jane vše znovu zapisovala na tabuli.

„Se Zafi jsme zjistili, že oběť i podezřelý pracují na stejném pracovišti. Oběti bylo třicet osm a náš podezřelý má čtyřicet. Ale ostatní už víte, od Zafi. Přišli už odlitky pneumatiky. Jedná se o Sedan, což má skoro každý Japonec. Prověřil jsem i auto oběti i podezřelého. Oběť měla BMV a podezřelý zase Pick-up. Takže jedině, že podezřelý od někoho půjčil Sedana.“ Řekl nám všem Shizo, co zjistil.

„Super Shizu-chane. A co vy dva?“ zeptala se Jane Izayi a Yata.

„No, zjistili jsme, že Oshira byla rázná, ale spravedlivá. Když kantor byl v právu, vždy se za něho, nebo za ní postavila. Sice prý žádné nepřátelé neměla, ale nedávno vyhodila jednu kantorku. Jmenuje se Sakura Nomura. Adresu máme, ale jeli jsme. Byla vyhozena za nekázeň. Při vyučování si zapalovala cigarety.“ Řekl vše Izaya.

„Ale ještě jsme tam nebyli za ní. Čekali jsme na tvé rozkazy.“ Dodal Yata. Jane vše zapisovala a pak pokývala hlavou.

„Jo, zpráva od techniků přijde ještě dnes večer.“ Ozval se Shizuo.

„Super.“ Řekla Jane a bylo v jejím hlase znát radost. Pak dala Jane slovo mně a já vylíčil vše, co jsme zjistili my. „Takže úkoly na zítra. Shizu-chane, ty se pokusíš najít přítele naší Kioko. Law a Zafi pojedou za tou Sakurou a já s Iza-chanem a Yatem-chanem pojedu do školy na prohlídku kanceláře naší Kioko.“ Rozdělila nám úkoly na další den Jane. Moc jsem z toho radost neměl, že musím jet se Zafi. Ale nechtěl jsem dělat problémy, ani odtud odejít, tak jsem to nechal plavat. Poté jsme se každý rozešel domů.

 

Jane:

 

Cestou k autu jsem se stavila na vrátnici, kde na mě čekaly dvě obálky. Jedna od patologa a druhá od techniků. Všichni mezitím odjeli auty domů. Obálky jsem dala do batohu a šla ke své motorce. Naštěstí Law na mě nečekal, takže žádná večeře se nekonala. Vzala jsem si helmu a jela jsem k sobě domů

 

Doma jsem si udělala večeři. Ze včerejšího večera jsem měla domácí pizzu. Tak jsem si vzala zbytek pizzy a pustila si k tomu televizi. Naštěstí novináři o zavražděné neměli ještě potuchy. Takže jsem se nemusela připravovat na tiskovou konferenci. Tedy pro zatím. Po jídle jsem si dala relaxační koupel.

 

Po koupeli jsem zalezla do postele a otevřela nejdřív zprávu od patologa. A nakonec i zprávu od techniků. Byla tam nejen zpráva z místa činu, ale i z jejího bytu. Vše jsem prostudovala a zalehla jsem. Byla jsem po dnešku už unavená. Další den byl pro nás všechny zase náročný.


Komentáře

Pro komentování se musíš přihlásit.
user profile img
-
27.02.2018
Mé srdce stále plesá. Pěkně se nám to vyvíjí : D Většina vztah je sice stále na bodu nula, ale jsem zvědavá, kdo zabil naši oběť : )