Stalker - 1. kap.
Informace:
Na komisařství přichází posila Law Trafalgar. Jane jako šéfová Lawa hned pozná a on zase ji. Jsou to bývalí spolužáci ze základky. I Izaya, bratr-dvojče Jane Lawa poznává. Než se Law stačí v kanceláři zabydlet, mají první mrtvolu.
1. Nový člen posádky
Začal mi zvonit budík na mobilu. Rukou jsem sáhla po mobilu a vypnula zvonění. Posadila jsem se a protřela oči. Bylo šest hodin ráno a já se chystala do práce. Nebo spíš jsem měla jít do práce. Pracuju jako kriminalista na policejním komisařstvím. Jmenuju se Jane Orihara a vedu oddělení. Nade mnou je náš šéf. Mými kolegy jsou Izaya Orihara, můj bratr-dvojče. Ten se hodně specializuje na vyzvídání lidí venku. Pak je tu počítačový informatik Shizuo Heiwajima. Pak je tu přeborník v bojovém umění a bojem katanou Yato God. Další člen ženského pohlaví je Zafi Otonashi, která se vyzná v profilu lidí. Což znamená, že dokáže podle profilu zjistit, kdo lže a kdo ne. A jako poslední člen naší posádky, který se k nám připojil nedávno je Law Trafalgar, který se specializuje jako volavka. A na co se specializuju já? Já se specializuju na zbraně, ve kterých se vyznám. Od pistole přes katany. A taky jsem specialista ve volavce, ale tuto činnost jsem přenechala Lawovi, i když někdy bylo zapotřebí ženské volavky.
Bydlím v malé garsonce. Ta se skládá z malé chodby. Po levé straně je kuchyňka, která je taky malá. Po pravé straně obývák, kde se jí, nebo tam většinu času pracuju. Nosím si práci domů, když jde o těžký případ. Záchod a sprchu mám vedle kuchyně. Naproti hlavním dveřím je můj pokoj, kde mám futon na noc. Takže pokoj, kde spím.
Hned jsem šla pod sprchu. Po sprše jsem si uděla snídani. Dala jsem si míchaná vajíčka s topinkou. Slaninu jsem neměla, takže jenom vajíčka. Po snídani, na které jsem si pochutnala, jsem umyla nádobí. Šla jsem se obout. Vzala jsem si bundu a na záda batoh. Vzala jsem dvoje klíče. Jedny od bytu a druhé od motorky. Ano místo auta mám motorku.
Do práce jsem přijela přesně na osmou, jako každý den. V kanceláři už mí kolegové byli i nebyli. Zatím ještě nedorazila Zafi a Yato. Jinak jsme byli všichni. Měli jsme jednu velkou místnost, kde jsme měli po místnosti rozprostřené stoly. Mohla jsem mít svou kancelář, jako jejich šéf, ale já to odmítla se slovy, že chci být v blízkosti svých kolegů. Bylo mi vyhověno. Jinak v místnosti je kartotéka, kde jsou složky podezřelýh, vrahů i obětí.
„Ahojky minna, Zafi a Yato chybí?“ pozdravila jsem všechnya zeptala jsem se na ty dva. Chystala jsem se, že si sednu. Počítač jsem si už zapnula.
„Nesedej si. Máš jít za šéfem.“ oznámil mi hned Izaya. Přikývla jsem a šla dokanceláře šéfa, který měl kancelář v pátém patře. Naše oddělení bylo v druhém.
Šla jsem po schodech. Jak to jen jde, chodím spíše po schodech, než výtahem. Došla jsem ke dveřím sekretářky šéfa. Zaklepala jsem na dveře a vstoupila dál. Sekretářka se na mě podívala.
„Hned tam máte jít.“ řekla mi sekretářka. Hlavou jsem přikývla a zaklepala na dveře.
„Dále.“ ozvalo se zevnitř a já jsem vstoupila dál.
Šéf seděl za svým stolem, který byl u okna. Po stranách byly kartotéky i knihovny. Po levé straně byl stolek a gauč. Naproti šéfovi seděl muž. Když se na mě otočil, myslela jsem si, že mi oči vypadnou. Byl to můj spolužák ze základky. Law Trafalgar.
„Posaďte se Orihara.“ přikývl šéf na volnou židli naproti němu a vedle Lawa.
„Dobý den.“ pozdravila jsem a sedla jsem si navolnou židli.
„Chci vám představit nového kolegu. Je to Law Trafalgar. Ode dneška je vaším podřízením. Specializuje se převážně na volavku. Takže v tomto plánování nebudete sama. Hezky spolupracujte. Teď můžete jít.“ představil mi šéf Lawa a řekl jeho specializaci. Poté jsme oba vstali.
„Na shledanou.“ oba jsme se rozloučili a vyšli přes sekretariát ven. Jinak Law chodil o dvě třídy výš, než já. Byla to má první láska. Ale když Law zjistil, co k němu cítím, tak se mi vysmál a ještě řekl, že s ošklivkou chodit nebude. Tato vzpomínka se mi hned vybavila.
Mlčky jsme šli po schodech dolů do druhého patra. Nevěděla jsem, jak se k Lawovi chovat. Jestli být na něho stále naštvaná za to, co se stalo v minulosti, nebo mu odpustit. I když já mu to odpustila. Zapomněla jsem na to.
„Koukám, že si mě poznala.“ pronesl nakonec do ticha Law.
„Jo, poznala.“ přikývla jsem na souhlas.
„Bude to nezvyk mít šéfovou o něco mladší, než jsem já.“ uškíbl se Law.
„Jo hochu, zvykej si.“ taky jsem se na Lawa ušklíbla.
Došli jsme do naší kanceláře, kde už byla i Zafi a Yato. Všichni se na nás podívali. Hlavně si začali prohlížet Lawa. Přešla jsem ke svému stolu a sedla si na roh stolu.
„Tak minna, toto je Law Trafalgar. Specializuje se na volavku jako já. Je to náš nový kolegy. Tak buďte na něho hodí.“ usmála jsem se na všechny a všem Lawa představila. Každý šel k Lawovi a představil se mu. Až na Izayu, se kterým se znali. I přesto si ty ruce podali. Izaya se pak podíval na mě. Usmívala jsem se. Izayovi došlo, že jsem Lawa taky poznala a že se na něho už nezlobím. Izaya Lawa v lásce neměl poté, co mi řekl. Ale časem i on zapomněl. Zafi Lawovi ukázala volný stůl, kde měl Law pracovat. Já si sedla za stůl a dala se do papírování. Chyběla mi menší dokumentace u uzavřeného případu, který jsem nedávno uzavřela se svým týmem. Když jsem zakládala složku s vyřešeným případem a s tím, že to odnesu na sekretariát šéfa, mi zazvonil telefon.
„Orihara.“ představila jsem se. Chvíli jsem poslouchala. „Hned tam budeme.“ řekla jsem do telefonu a sluchátko položila dovidlice. Podívala jsem se po ostatních. „Tak minna, máme případ. Jedeme. Lawe, ty pojedeš s Yatem-kunem, Zafi ty pojedeš se Shizu-chanem a já s Izayou.“ rozdělila jsem nás do dvojic. Nikdo neprotestoval. Vzali jsme si věci, jako byla bunda a zbraně a šli k autům a rozjeli se na místo činu.
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.