Muž s velkým M - 3. kap.
Informace:
Jane se na konci tělocviku popere se Zafi, která napadne Nicol. Nicol zjišťuje, s kým ji byl Aomine nevěrný. Jane i Zafi jsou po škole. Obě mají za úkol napsat esej. Jane je rychle hotová a může jít domů. Před školou se snaží Terku, sestra Zafi, přesvědčit, aby se na Zafi vybodla a dál s nimi přátelila. Na pomoc Jane přijde i Zoro.
3. Po škole
Škola byla v plném proudu. Každý den se konalo zkoušení, či test. Každý den jsme byli v knihovně a učili se. Tedy já, Izaya, Terka, Zafi, Nicol, Shizuo, Yato, Aomine, Doffy a Corazon. V knihovně jsme si vždy udělali domácí úkoly a pak se učili. Hodně jsem pomáhala Doffymu, kterému to moc nešlo. Ostatním to šlo i nešlo. Záleželo na předmětu, ale Doffymu nešel žádný předmět. I Doffy s Corazonem byli překvapeni, když jsem jim oznámila, že jejich bratr a náš třídní je náš soused. Se Zafi jsem moc dobře nevycházela. Dost byla jízlivá a protivná. Izaya mě několikrát muse krotit tím, že mě chytil za ruku. Věděl, že bych jsem po Zafi skočila. Její sestra Terka byla něco jiného. Byla zamlká, moc nekomunikovala. Schovávala se za svou sestru.
Ve škole mi přišlo, že se Law na mě zasedl. Pořád mě vyvolával k tabuli, že jsem snad měla nejvíc známek ze všech. A byl hlavně ironický a chladný. Doffy s Corazonem mi řekli, že Lawa nepoznávají. Že se takhle nikdy nechoval. Tak se stalo to, že jsem Lawa v lásce neměla. A hodiny s ním byla pro mě muka.
Takhle jsem seděla ve své lavici. Ostatní si šli koupit pití. Zůstala jenom Terka. Chtěla jsem za Terkou jít a pokecat, když za mnou přišla studentka se studentem.
„Ahoj, mohu tě o něco požádat?“ zeptala se nejistě studentka.
„Ahojky, jistě o co jde?“ zeptala jsem se jich a usmála se na ně.
„Nemohli bychom se připojít do vašeho klubu? Rádi se budeme učit s vámi.“ zeptal se student, když se ta studentka k ničemu neměla.
„Jistěže. Jinak já jsem Jane Orihara a to je Terka Otonashi.“ představila jsem sebe i Terku, která nás sledovala.
„Já jsem Zoro Roronoa a to je má o rok mladší sestra Verča.“ představil sebe a svou sestru Zoro.
„Tady je to skoro každý sourozenec.“ zasmála jsem se. Pobídla jsem Terku, aby přišla k nám. Terka nejistě vstala a přisedla k nám. Po chvíli se vrátili i ostatní. Všem jsem ty dva představila a těm dvou představila zbytek. Do konce školy jsme poznali další členy našeho klubu studentů. Byla to Robin Nico, Soňa Vinsmoke, Rin Okumura, Akashi Seijuro, Frau Fest a Ichinose Tokiya. Od té doby tak nějak spolu kamarádíme, pomáháme si s učením, ale někdo s někým se nekamarádil moc rád, protože tu začala panovat rivalita. Vznikl mezi námi mnohoúhelník.
Takhle jsme měli dvouhodinovku tělocviku. Jenže naše učitelka na tělocvik chyběla, tak jsem dostali Lawa. Což jsem nadšená nebyla. Mezi mnou a Zafi to hodně vřelo. A bohužel se stalo to, čeho jsem se bála, že se stane. Ani Izaya tomu nestihl zabránit.
Hráli jsme vybíjenou. V týmu jsem byla s Nicol, Yatem, Verčou, Terkou a Corazonem. Zbytek hrál proti nám. Zafi neměla v lásce víc lidí. Hlavně mě a Nicol. Zafi při hře byla hodně zákeřná. Dávala prudké rány a mířila na mou a Nicol hlavu. Ale obě jsme zdatné v tělocviku, takže jsme buď míč chytily, nebo uhnuly. Když dvouhodinkovka skončila a my si měli se soupeřem podat ruku, tak Zafi místo toho, aby podala ruku praštila Nicol do obličeje. Což Nicol nečekala a spadla na zem. Já vypěnila a vrhla jsem se na Zafi. Taky jsem jí jednu vrazila. Pak jsme se do sebe pustili. Lítali pěsti i kopance. Doffy a Izaya se nás snažili od sebe dostat. Corazon se staral o Cori, které tekla krev z nosu.
„DOST!“ zařval Law a dostal nás od sebe. Bohužel byl otočený zády a neviděl, jak Zafi praštila Nicol a já jenom bránila svou kamarádku. „Obě jste po škole! Nebudeme to řešit před ředitelem, ale už se to nebude opakovat! Dostanete obě, ale poznámku!“ pokračoval rozzlobeně. Zafi se chystala protestoval. Tekla jí krev ze rtu. Mně tekla taky ze rtu krev a na tváři se mi rýsovala modřina. „A žádné protesty!“ dodal, když si všiml, že Zafi chce protestova. Pak jsme odešli do šaten.
Já a Zafi jsme na sebe házely vražedné pohledy, ale už jsme se do sebe nepustily. Jenom Zafi přišla k Nicol. Byla jsem hned u Nicol, že radši ji znovu praštím já, než Nicol.
„Jinak ti chci říct, že Aomine ti byl nevěrný se mnou. A rozdali jsme si to všude.“ zasmála se Zafi. Já hned chytila Nicol, aby se do Zafi nepustila. Stačilo, že mám průser já.
„C-cože?“ dostala ze sebe Nicol.
„Hele, nech toho! Pro dnešek to stačilo!“ křičela jsem na Zafi. Ta se ušklíbla, vzala si věci a odešla. Nicol to nevydržela a po tváři jí tekly slzy. Já ji obajal „Promiň.“ zašeptala jsem Nicol do ucha.
„Tys o tom věděla?“ zeptala se s brekem Nicol a taky mě objímala.
„Ano. Doffy ty dva jednou v létě načapal. Nechtěla jsem, aby tě to bolelo ještě víc, než bolí, tak jsem mlčela. Promiň.“ omluvila jsem se Nicol.
„Neřeš to a díky.“ poděkovala mi Nicol. Setřela si slzy a vyrazily jsme do třídy. Ještě nám chybělo pět předmětů.
Ve třídě panoval rozruch. Hned se naši přátelé sešli u mé lavice. Kromě Zafi a Terky. Ta neměla odvahu se postavit své sestře,tak držela s ní basu.
„Proboha, co to do Zafi vjelo?“ zeptal se překvapeně Zoro.
„Nevím, možná zlomyslnost.“ pokrčila jsem rameny.
„Kdybych tušil, že to Zafi udělá, tak tě držím, aby si neudělala ty blbost.“ řekl Izaya a bylo vidět, že lituje mého trestu.
„Hele, neměli bychom senseiovi říct, jak to bylo? Jane, je nevinná.“ zastal se mě Doffy.
„To nemá cenu. Stejně by mě musel potrestat protože jsem ji napadla jako první.“ zavrtěla jsem hlavou, že se nemá nic podnikat. Všichni přikývli na souhlas.
„Mám na tebe čekat?“ zeptal se mě Izaya.
„Ne, až se v knihovně doučíte jeď domů. Našim to aspoň vysvětli a já si to odskáču až pak.“ řekla jsem Izayovi, že na mě čekat nemusí. Izaya přikývl hlavou na souhlas.
Škola utekla poměrně rychle. Všichni odešli jenom já a Zafi jsme zůstaly. Každá na svém místě a ani jedna z nás nepromluvila ani slovo. Po deseti minutách přišel Law.
„Tak, napíšete mi esej, jak se chovat při hodině tělocviku. Do vašich internetových žákovských napíšu poznámku. Pokud se to bude opakovat, tak se to bude muset řešit s ředitelem.“ oznámil a zadal trest Law. Dostaly jsme papír a já se pustila do práce. Poměrně rychle jsem to měla sepsané, tak po hodině a půl jsem mohla jít domů.
Před školou stála Terka. Čekala na Zafi. Rozhodla jsem se s ní hodit řeč. Terka byla opřená o zíďku. Já si sedla na tu zíďku a batoh jsem měla na zádech.
„Ahoj.“ pozdravila jsem Terku.
„Ahoj.“ zašeptala Terka a ani se na mě nepodívala.
„Chceš se učit s námi?“ zeptala jsem se Terka. Tentokrát se Terka na mě podívala.
„Ráda, ale Zafi mě nepustí.“ řekla Terka, že by ráda s námi kamarádila, ale bylo poznat, že se bojí své sestry.
„Tak na ni kašli. Neboj se ji. Kdyby něco, tak si to s ní znovu vyřídím. Kvůli ní se přeci s námi nepřestaneš bavit.“ snažila jsem se, aby se Terka postavila vůči své sestře.
„Já to nedokážu.“ zašeptala a trošku se jí spustily slzy.
„Ahoj dívky, co tu řešíte.“ ozval se známý hlas. Terka si rychle setřela slzy a podívala se, kdo to je. I já se podívala. Byl to Zoro.
„Ahoj Zoro, já mám padla a snažím se tady Terku přesvědčit, aby se s námi kamarádila dál a postavila se své sestře.“ řekla jsem Zorovi pravdu.
„Doufám, že žádné bitky už nebudou.“ zděsil se trochu Zoro. Já jenom pokrčila rameny. „Ale Jane má pravdu Terý. Kvůli pitomé sestře se nepřestaneš s námi přátelit.“ zastal se mě. Když jsem se na Zora podívala, všimla jsem si, že mu maličko zrůžověly tváře. A sakra, tady se to moc páruje. Pomyslela jsem si.
„No, já pádím. Nebo bude ještě větší průser doma. Zatím a ty Terý přemýšlej.“ rozloučila jsem se s nimi a šla na vlak.
Jak jsem čekala na ten vlak, tak si ke mně stoupl vysoký muž. Když jsem se podívala, kdo to je. Byl to Law. Byla jsem překvapena.
„Tak jak to bylo při těláku?“ zeptal se mě Law, což mě překvapilo.
„Ale nijak.“ řekla jsem ledabyle. V tom mě Law objal.
„Bál jsem se o tebe.“ zašeptal mi do ucha a odtrhl se ode mne. Já byla v úplném šoku. Vlak přijel a my si nastoupili.
Jeli jsme mlčky. Já byla stále v šoku a nezmohla jsem se na žádné slovo. Byl tak vlídný, milý a ohleduplný. Ne jako ve škole, kdy se choval arogantně. Dokonce mě doprovodil domů a čekal, dokud jsem nezalezla do domu.
Doma panoval cirkus. Sice Izaya vysvětlil, jak to bylo doopravdy, ale i tak se matka zlobila. Musela jsem být bez večeře.
„Jak si to představuješ? Prát se? Co si nám slíbila?“ křičela na mě matka.
„Promiň, ale bránila jsem Nicol. Nezvládla jsem se ovládnout. Promiň.“ omlouvala jsem se.
„Ať se to neopakuje! Můžeš děkovat Lawovi, že to neřešil přes ředitele! Jsi bez večeře a přemýšlel, co jsi provedla!“ poslala mě matka pryč.
„Díky.“ poděkovala jsem a šla do svého pokoje.
Lehla jsem si na postel a zírala do stropu. Po večeři přišel Izaya. Hned jsem mu uvolnila místo a Izaya si lehl vedle mě.
„Bolí to?“ zeptal se Izaya a měl na mysli ret a modrající se modřinu na tváři.
„Ani ne. Víc mě bolí, že se takhle Nicol dozvěděla, s kým jí byl Aomine nevěrný.“ řekla jsem pravdu. Chtělo se mi brečet, ale byla jsem silná, že ani slzu jsem neuronila.
„Nicol se s Aominem pohádala. Bylo to před knihovnou. Docela ostré to bylo. Vyčítala mu, že prý to bylo jednou, ale že jí lhal. A jak znáš Nicol, lži nesnáší.“ vylíčil mi Izaya.
„A sakra. Doufám, že Nicol se s námi bude dál učit, i když tam bude Aomine.“ zděsila jsem se, že nás Nicol opustí.
„Neboj, ani jeden to neudělá, ale snaží se navzájem si vyhýbat.“ ulidnil mě Izaya.
„No, možná budu potřebovat tvoji pomoc. Terka se hodně bojí Zafi, a nechce se s námi kvůli Zafi přátelit. Snažila jsem se ji přemluvit. Připojil se ke mně Zoro, který se vracel domů. Nechala jsem je tam osamotě. Ale obávám se, že Zafi bude mít silný vliv na Terku.“ řekla jsem, o co jsem se pokusila.
„Pomohu, ale myslím, že to nebude zapotřebí. Zoro se mi dneska svěřil, že je do Terky zamilovaný. A Terka je zamilovaná do Zora. To vím. Všiml jsem si, jak po něm pokukuje. Jako já po Shizu-chanovi. Takže pokud se Zoro Terce vyzná, není co řešit.“ usmál se na mě Izaya.
„To by bylo fajn.“ usmála jsem se, a sehrála jsem, že nejsem překvapena. Poté jsme si ještě povídali, dokud jsem nešla do sprchy a spát. Celou noc jsem myslela na podivné chování Lawa.