Jane&Law - 4. kap.
Informace:
Jane a část posádky se setkává s Luffy a zbytkem posádky. Všichni jsou uvězněni a čekají, co si pro ně Bagdád připravil.
4. Shledání
Po chvíli ticha promluvila Nami.
„Proč si o tom nikdy s nikým nemluvila?“ zeptala se mě Nami, když se odtáhla a setřela slzy.
„Protože jsem to v sobě potlačila. Nevzpomněla jsem si na to, dokud nebylo přede mnou zmíněno Bagdádovo jméno.“ řekla jsem pravdu a podívala jsem se po všech. „Měli bychom jít spát. Zítra nás čeká náročný den.“ dodala jsem a všichni se mnou souhlasili. Rozloučili jsme se a každý odešel do svého pokoje. Takže Nami šla se Zorem a Usopp se Sanjim. Já a Law jsme zůstali sami. „Dojdu se osprchovat.“ oznámila jsem Lawovi. Law nic neřekl.
Ve sprše jsem byla docela dlouho. Chtěla jsem brečet, ale nešlo mi to. Ať jsem se snažila sebe víc, nešlo mi to. Poté co jsem vylezla ze sprchy, šel do sprchy Law. Law byl do deseti minut hotový.
„Lehnu si na pohovku.“ oznámil mi Law, kde bude spát.
„V pohodě. Klidně si lehni vedle mě. Místa je tu dost. A mně to nebude vadit.“ řekla jsem Lawovi, že mi nebude vadit, když bude spát vedle mě v jedné posteli. Dokonce jsem si to i přála. Ale nedala jsem to vůbec najevo.
„Jsem chlap.“ jenom poznamenal Law a chystal se, že si ustele na pohovce. Ale v tom někdo zaklepal na dveře. „Dojdu otevřít.“ řekl a šel ke dveřím. Dveře Law otevřel a dovnitř vstoupil Tyger se Charlotou.
„Můžeme si promluvit?“ zeptal se Tyger. Ještě menší dodatek, Tyger vypadal jako opravdický tygr. Ale byl to člověk. Snědl ďáblovo ovoce, jako celá posádka. Udělala z posádky zvířata, bez návratu do lidské podoby.
„Jasně. O co jde?“ zeptala jsem se a posadila se na posteli. Law se taky posadil na posteli, vedle mě.
„Zítra se vraťte na loď a plujte odtud co nejdál. Bagdád o vás ví a tobě Jane se chce pomstít.“ řekl nám Tyger jak se naše situace vyvýjí.
„Promiň Tygere, ale musím tuto nabídku odmítnout. My přijeli, abychom Bagdáda zabili. Řekla jsem odhodlaným tónem v hlase. „A nebudu na něho sama. Mám tu část posádky, která mi pomůže.“ dodala jsem a dívala jsem se na Lawa. Law hlavou přikývl, že se mnou souhlasí.
„Jak myslíš, ale my tě varovali. Teď už musíme jít.“ řekl Tyger a s Charlote se zvedl a šel ke dveřím. Law ty dva doprovodil a poté zamkl dveře na klíč. Já si skrčela nohy a mezi kolena jsem si položila hlavu.
„Jsi v pořádku?“ zeptal se mě Law, když se ke mně vrátil. Hlavou jsem přikývla na souhlas, že jsem. Pak jsem si lehla a otočila se k Lawovi zády. Law si lehl vedle mě. Cítila jsem, jak si vedle mě lehl, ale neotočila jsem se. Zavřela jsem oči a po dlouhé době se mi povedlo usnout. Spala jsem tvrdým spánkem až do sedmi hodin rána. Law v tu dobu byl už vzhůru. Seděl na posteli a díval se před sebe. „Vyspala ses?“ zeptal se mě, když si všiml, že jsem se probudila.
„Jo.“ přikývla jsem stroze. „Jdeme vzbudit ostatní a vyrazíme. Nechci Lupinovi přidělávat starosti a problémy.“ řekla jsem a postavila jsem se na nohy. Law mě napodobil. Vylezli jsme z pokoje a šli vzbudit zbytek posádky.
Všichni jsme se sešli na chodbě. Lupin pro nás dole přichystal snídani. Všichni jsme se najedli a vyrazili na cestu. Ale v půli cesty nás zastavili vojáci v čele s jednou dívkou, kterou jsem taky hned poznala.
„Michelle.“ pronesla jsem.
„Dlouho jsme se Jane neviděly.“ pronesla chladně Michelle. „Na ně!“ zavelela a vojáci se na nás vrhli. Byl to nečekaný útok, že se jim povedlo nás rychle odzbrojit a svázat. Byla to pouta od mořského kamene, který způsoboval oslabení ďáblova ovoce. Poznala jsem to tak, že Law byl oslaben. Ale nedal nic najevo a šel po svých. Můj hrdina. Pomyslela jsem si a trošku jsem se pousmála. Vojáci nesli naše zbraně, které nám sebrali. Michelle celou cestu mlčela. Po nějaké době se ozvalo naše den den mushi. Michelle mi ho vyndala z kapsy. Naštěstí fotku ani plakát nevyndala. „Kdo je to?“ zeptala se mě z ostra.
„Franky, náš kamarád a člen naší posádky.“ řekla jsem Michelle.
„Vezmi to, ale jestli cekneš o tom, co se tu děje, tak ho zabiju!“ řekla mi Michelle a dala svou katanu na krk Lawa. Srdce se mi málem zastavilo. Rozvázali mě a já zvedla den den mushi.
„Franky?“ ozvala jsem se do den den mushi.
„Janey, proč si mi to neřekla? Když mi to řekli, málem se mi zastavilo srdce.“ naříkal hlas, který jsem hned poznala. Byl to Luffy.
„Luffy? Promiň, pak ti to vysvětlím.“ řekla jsem zcela překvapeně.
„Kde jste? Čekejte tam na nás, hned tam budeme.“ naléhal Luffy. Všimla jsem si, jak Michelle ostří víc přitiskla k hrdlu Lawa.
„Na Punk Hazardu.“ zalhala jsem.
„Ale...“ ozval se hned Franky.
„Ne Franky, jsme stále na Punk Hazardu.“ zarazila jsem Frankyho v čas.
„Hned tam budeme.“ řekl Luffy a hovor ukončil.
„Chytrá holka! Teď jdeme dál!“ rozhodla Michalle a sklidila katanu. Hodně se mi ulevilo.
Putovali jsme celý den. Měli jsme jednu přestávku na jídlo a pití. Pak jsme zase pokračovali v cestě. Nakonec jsme došli k paláci.
„Michelle-sama, král chce zajatce přijmout až zítra ráno. Šel už spát.“ řekl jeden voják Michelle.
„Dobrá. Odveďte je do cely.“ rozhodla Michelle. Vojáci nás čapli a odvedli do cely.
V této celé bylo spoustu lidí, kteří čekali na popravu. Vojáci nám sundali pouta a co jsme vlezli do cely, zavřely za námi dveře cele. Tuto noc jsem nespala, ale nebyla jsem jediná. Ani Law, ani Zoro nespali. Sanji si na chvilku sdříml. Ráno jsme dostali snídani, Všichni jsme se pustili do toho jídla.
„Probora, co je to za blaf?“ postěžoval si Sanji. Nikomu z nás to nechutnalo. Ani mně ne, ale jedla jsem dál.
„To i Luffy vaří líp.“ pronesla Nami.
„Tím bych jsem si jistá nebyla.“ pronesla jsem a jedla jsem dál svou snídani.
„Tak si ho vyzkoušíme.“ navrhnul Usopp.
„Dobrá a pak porovnáme, kdo vaří líp.“ souhlasila jsem s Usoppovým návrhem. Nikdo neprotestoval. „Tedy, až se znovu shledáme.“ dodala jsem. Všichni přikývli hlavami na souhlas. Law nijak nereagoval, ale poslouchal nás. „Ale nezměnila se.“ pronesla jsem.
„Ty víš, kdo to vařil?“ zeptal se překvapeně Zoro.
„Jo, byla to Michelle.“ odpověděla jsem a musela jsem se pousmát. „Nikdy dobře nevařila.“dodala jsem.
„Ty jsi taky vařila?“ byl překvapený Sanji.
„Ano.“ přikývla jsem na souhlas.
„Než ses k nám připojil, tak většinou nám vařila Janey.“ vysvětlila Nami Sanjimu.
„Až budeme pohromadě, tak nám taky budeš muset něco uvařit.“ navrhl Usopp.
„Dobře, pokud mi kuchyň Sanji přenechá. A nebude mi pomáhat ani radit.“ souhlasila jsem.
„Neboj, my ho zasměstnáme.“ slíbil mi Zoro.
„Jsem zvědavý jestli Luffy udělá krupicovou kaši.“ pronesl Sanji zamyšleně.
„Tohle ale není krupicová kaše, ale je to rýžový nákyp.“ trošku jsem se pousmála. Za tu dobu poprvé.
„COŽE?!“ vyhrkl Sanji.
„Ano, to je rýžový nákyp.“přikývla jsem. Pak jsme se všichni najedli v tichosti. Po nějaké době si vojáci přišli pro misky s příbory a odnesli je. Nás povolali, svázali a odvedli nás před Bagdáda.
Všichni jsme stanuli před Bagdádem. Za ty dva roky se vůbec nezměnil. Pomyslela jsem si.
„Koho pak tu máme? Ztracenou ovečku Jane Mizuki.“ řekl posměšně Bagdád. Já se na Bagdáda podívala nevraživým pohledem. V tom se ozvalo den den mushi a Bagdádá hovor přijal.
„Pane, objevila se loď Mugiwari.“ ozval se něčí hlas z den den mushi. Podívala jsem se po všech. Na Lawovi bylo poznat, že je překvapený.
„Pak ti to vysvětlím.“ zašeptala jsem, že mě Law slyšel. Law přikývl hlavou na souhlas.
„Říkala jsem ti, aby sis dala pozor na pusu!“ přiběhla ke mně Michelle.
„Já Luffymu říkala, že jsme na Punk Hazardu a ne tady. Byla jsi u toho.“ odsekla jsem Michelle. Michelle se napřáhla a jednu mi vrazila. Ze rtu se mi spustila krev.
„Michelle, nech ji být. Ještě ji budeme potřebovat.“ řekl Bagdád Michelle. Michelle se na mě zlostně podívala a pak odešla na své místo. „Zajmout!“ nařídil vojákovi přes den den mushi. Pak se otočil na nás. „Je taky odveďte! Zítra si promluvím se všemi!“ rozhodl a všechny nás odvedli zase do klece.
V kleci jsme se na sebe mačkali. Tentokát zpravé strany se na mě lepil Law a zlevé Zoro.
„Ukaž, podívám se ti na ten ret.“ řekl Law, když měl volné ruce. Otočila jsem se k Lawovi. „Je to jenom prokouslý, nic to není.“ řekl a v jeho hlase zazněla úleva.
„Naše loď Sunny má pohon napájený na colu. Když se zapne jumper, tak loď dokáže létat. Franky věděl kde jsme a Ace je zkušený navigátor. Což znamená, že se Luffymu povedlo Aceho zachránit.“ vše jsem vysvětlila Lawovi. Law jenom přikývl, že rozumí.
„Mugiwara sem přijede?“ ozval se překvapený hlas muže. Všichni jsme se podívali, kdo to je.
„Už jsou tady a taky ho zajmou, admirále.“ odpověděla jsem mariňákovi, který tu taky byl vězněn.
„Jsem Akainu. Ty mě neznáš jménem?“ zeptal se překvapeně mariňák.
„Znám, ale neříkám vám jmény, ale hodnosti.“ vysvětlila jsem Akainovi.Všichni, až na mě, Lawa a Akaina se začali smát.
„Vzpomínáte si, jak ho přejmenovala?“ začal se smát Usopp. Hned mi došlo, čemu se smějí. Já se nadtím jenom pousmála.
„O čem se tu bavíte?“ zeptal se nechápavě i naštvaně Akainu.
„Jde o to, že jednomu z vás, Janey přejmenovala. Proto vám říká hodnostmi, aby se to neopakovalo.“ vysvětlila se smíchem Nami.
„Ale byla to výhoda.“ smál se Zoro. Akainu s Lawem se na nás dívali a ničemu nerozuměli. Já se jenom usmívala. Úplně do smíchu mi nebylo.
„Tak, vysvětlí mi to někdo, konečně?“ řekl Akainu, který byl mírně naštvaný.
„Dobrá, když to chceš vědět.“ rezignovala jsem. „Dřív, když se nám do cesty postavil kapitán Smoker, tak jsem mu řekla, Hele ty Smorku, místo Smokere, nepleť se nám do cesty. Kapitán oneměl překvapením a my mezitím utekli.“ vše jsem práskla na Smokera.
„To je neslýchané!“ pronesl naštvaně Akainu. Law se pousmál.
„To musela být dobrý situace.“ promluvil s úšklebkem Law.
„Cynik se taky umí smát?“ dobíral si Zoro Lawa. Chtěla jsem Zora okřknout, ale Nami to udělala za mě. Praštila Zora do hlavy.
„Taky by se ti nelíbilo, kdybych ti místo Akainu řekla Arakainu.“ řekla jsem Akainovi. Akainu na mě zíral s otevřenou pusou. Všichni se zase začali smát. Já a Law jsme se pousmívali. „Vidíš, taky si ztratil řeč. Teď víš, v jaké byl situaci.“ dodala jsem. Akainu natolik ztratil řeč, že se opravdu nezmohl na žádný protest. Proto se radši otočil k nám zády. Ostatní se stále smáli.
„Nevíte, kdy dostaneme další jídlo? Mám už docela hlad.“ zeptal se Usopp, který se jako první vzpamatoval.
„Až večer bude večeře.“ řekla jsem Usoppovi. A nejen jemu, ale i ostatním.
„COŽE?!“ vyhrkl najednou Usopp, Zoro a Sanji.
„Je tomu tak. Proto tu jsou lidé tak hubení. Malá porce, dvakrát denně.“ vysvětlia jsem všem, nejen těm třem. Pak jsme si do večeře různě povídali. O času večeře, dorazili ostatní. Luffy, zbytek naší posádky i s Acem.
„Janey...“ zvolal Luffy a chtěl mě obejmout, ale neprošel ke mně, tak to vzdal. Nechtěl nějak zmrzačit ostatní.
„Luffy, Acei, ráda tě vidím.“ řekla jsem Aceovi s úlevou v hlase. Akainu se na nás podíval.
„TY?!“ zděsil se Luffy, když viděl Akaina. Poté nastala doba večeře.
„Co je to tentokrát?“ zeptal se mě Sanji.
„Smaženice.“ přičichla jsem k jídlu a ochutnala jsem.
„SMAŽENICE?!“ vyhrkli všichni, kromě Usoppa, Sanjiho, Nami, Zora a Lawa.
„Jo, smaženice. A pokud možno, tak se najezte.“ poradila jsem všem. Všichni jsme se pustili do jídla. Nebylo to nic extra, ale aspoň nás to trošku zasytilo. Po jídle nám Luffy vyprávěl, jak zachránil Aceho. A my pak o Punk Hazardu až sem.
„Janey, proč si mi neřeka dřív, co se ti stalo?“ zajímalo Luffyho.
„Nechtěla jsem o tom mluvit a taky se mi povedlo tyto vzpomínky potlačit tak, že jsem si na toto vůbec nezvpomněla do doby, než se vyslovilo jméno Bagdád.“ vysvětlila jsem a mezitím vojáci od nás převzali nádobí a odnesli ho. Opřela jsem si hlavu o zeď a zavřela jsem oči. V tom jsem měla další vidění. Vytřeštila jsem oči. Šlo o sex.
„Ty si měla vidinu, že?“ křikl Franky, když si všiml mého výrazu.
„O co go?“ zeptal se zvědavě Luffy. Nikdo z nás ještě nespal.
„Víte, jak jsem vám ukazoval a mluvil o tom článku, kde se psalo, že se hledá pirát, který má schopnost vidět budoucnost? Tak si myslím, že je to naše Jane.“ vysvětlil všem Franky.
„Jo, měl si pravdu. Hned jak si mi o tom řekl, tak jsem na to měla hned vidění.“ potvrdila jsem to, co Franky si myslel.
„A nám si nic neřekla.“ zlobil se na oko Usopp.
„Tak, jistá jsem si nebyla. A taky když mi to Franky řekl, tak jsem mu nevěřila.“ vysvětlila jsem, proč jsem mlčela.
„A co si viděla teď?“ zeptal se mě Franky.
„To je moc osobní.“ zavrtěla jsem razantně hlavou, že o tom pomlčím.
„Že uvidím tvoje kalhoty, hohohoho.“ zasmál se Brook. Law se zarazil.
„Něco na ten způsob. Ale nehodlám o tom diskutovat.“ řekla jsem razantně. Nikdo mě nepřemlouval, abych jsem to řekla. Naštěstí Nami, Usopp, Chopper, Luffy a Robin usnuli. My ostatní jsme byli celou noc vzhůru. Každý byl myšlenkami jinde. Já myslela na tu mou vidinu.