Anime World CZ/SK - Příběhy

8. Zpátky doma

Jane se neprobouzela. Ale Jane stačil ryche zachytit, takže nespadla na zem. Když se dotkl jejího čela, zjistil, že má horečku. Po chvíli Jane nabrala vědomí. Ale začala říkat nesmysly z horečky.

„Nechoď...Nepopravuj...Miluju tě...“ a tato slova stále opakovala Jane. Lawa to trápilo. Nevěděl kde jsou. Ani jak blízko je nějaká civilizace. Proto se rozhodl se s Jane vrátit na zámek. Na následky nehleděl. Chtěl, aby Jane byla zdravá.

„Janey, vydrž.“ řekl Law, vzal Jane do náruče a posadil na koně. Rychle sedl za Jane. Jednou rukou podpíral Jane a druhou ovládal koně. Jeli poklusem, jak kůň rychle dovedl jet. Ale po třech hodinách si museli vždy dát přestávku. Aby kůň nezkolaboval. Jane vždy položil na zem, na čelo jí dával studené obklady. Většinu času spala, ale když nabrala vědomí, tak mluvila z cesty. Law litoval, že není doktor, aby mohl vyšetřit Jane a zjistil co jí je. Měl o Jane velký strach. Nechtěl o ni přijít, jako přišel o svou matku. Každou noc vysvlékl Jane do naha. I Law se svlékl do naha a přitulil se k Jane. Zahřívali se navzájem lidským teplem. A taky je zahříval plápolající oheň. Cesta na zámek trvala celé čtyři dny.

 

Mezitím na zámku se Misaki strachovala o svou sestru. Nevěděla co s ní je. Jestli je v pořádku, nebo jí něco je. I král se strachoval o svou mladší dceru. Byla celá jako jeho žena. Byla po své matce. A to nejen vzhledem, ale i charakteristikou. Nikdy to svým dcerám neřekl, hlavně ne Jane.

 

Usui si všiml ustaraného výrazu na tváři Misaki. Zrovna se procházeli po zahradě.

„Misaki, co pak ti je?“ zeptal se starostlivě Usui Misaki, když mu ten ustaraný výraz rval srdce. Chtěl, aby se Misaki usmívala a byla šťastná.

„Bojím se o Janey. Tuším, že se jí něco stalo.“ přiznala své obavy Misaki.

„Neboj se. Je s ní Law. Ten se o Jane postará.“ utěšoval Usui Misaki. Ale i on měl starosti. Ale nechtěl děsit Misaki, tak to v sobě skrýval.

 

Po pár dnech se ozvaly trubky, které ohlašovaly návštěvu. Král i Misaki běželi na dvůr. Usui na dvoře už byl. Přijel jeden kůň se dvěmi jezdci. Misaki koně poznala už zdálky.

„To je přeci Janey s Lawem.“ radovala se Misaki. Ale jenom chvíli se radovala. Všimla si ustaraného výrazu Lawa a taky jak pospíchá. Přijel až k nim. Seskočil z koně a Jane vzal do náruče.

„Potřebuje doktora.“ řekl ve spěchu Law.

„Pojď tudy.“ řekl král a vedl Lawa do zámku. Law šel rovnou za králem a v náručí nesl Jane.

 

Došli do pokoje Jane a Misaki. Misaki i Usui se k nim přidali. Jane v pokoji uložil Jane do postele. Přikryl Jane a chytil ji za ruku. Král nechal povolat pro doktora. Všichni byli u Jane. Nikdo nic neříkal. Do hodiny dorazil doktor.

„Co pak se stalo s princeznou?“ zeptal se doktor, když dorazil do zámku.

„Před čtyřmi dny zkolabovla. Z horečky mluví nesmysly. Pospíchal jsem s Janey rychle do zámku“ řekl ve zkratce Law, co se vlastně stalo.

„Dobrá. Teď všichni ven.“ rozkázal dokor. Law neochotně pustil ruku Jane a s ostatními odešel ven na chodbu pokoje. Doktor se vrhl na léčení princezny Jane.

 

Před pokojem princezen, Law poklekl na zem a uklonil se králi.

„Za vše co jsem způsobil se omlouvám. Dovolte mi ještě jednou princeznu Janey vidět a rozloučit se s ní. Pak si se mnou dělejte co chcete. I klidně mě popravte. Jediné co chci je, aby princezna Janey byla zdravá.“ požádal Law krále o prosbu.

„Lawe, vstávej.“ řekl král přísně. Law povstal. Poté si Law všiml Usuie.

„Co...Ty...“ soukal ze sebe Law.

„Lawe, jsem rád, že jste se vrátili. I když za těchto okolností. Chci říct, že tě neuvězním, ani nepopravím. Dám ti šanci, jako Usuiovi. Po celé dva roky, budeš chodit s Janey a bydlet budete tady na zámku, v pokoji pro hosty. Pokud váš vztah vydrží celé ty dva roky, tak pak bude svatba“ řekl své rozhodnutí král. Law tomu nemohl uvěřit.

„Ano, vaše výsosti. A děkuju.“ znovu se Law uklonil. V tom se otevřely dveře a ven vyšel doktor. „Doktore, co je s Janey?“ byl rychle narovnaný a přiběhl k doktorovi. Doktor se podíval na krále. Král přikývl na souhlas.

„Má zápal plic. Bude se léčit minimálně tři týdny, ale přežije to. Musí hodně odpočívat, být v teple, pít a hlavně brát léky.“ oznámil doktor diagnózu princezny. Všem se hned ulevilo. Doktor poté odešel se slovy, že kdyby se něco přihodilo, mají zavolat, že hned přijde. Jinak, se zastaví za ty tři týdny. Law se podíval na krále.

„Jen jdi.“ souhlasil král a Law hned šel do pokoje princezen.

 

Jane zase chytil za ruku a seděl u její postele. Misaki s Usuiem se připojili. Jane zrovna v klidu spala. Law držel Jane za ruku a sledoval její obličej. Byla bledá jak stěna. I když věděl, že to přežije, tak se přesto o Jane bál.

„Kde jste byli?“ zeptal se Usui Lawa.

„Nemám ponětí. Ale cestu znám.“ odpověděl Law, aniž by se na Usuie a Misaki podíval.

„Co jste jedli?“ zeptala se Misaki, která držela Jane za ruku z druhé strany.

„Ještěrky, lišky, vlky.“ vyjmenoval Law vše, co si ulovili. Společně ulovili.

„Fuj, to bych nejedla.“ ohradila se Misaki. „Asi jsem rozmazlená co?“ dodala otázku, když si uvědomila, jak se ohradila.

„Nejsi. Nejsi stvořena jíst tato jídla. A Law umí dobře vařit, takže to nemuselo být tak špatné.“ zastal se Usui Misaki.

„Nemyslím si, že jsi rozmazlená. Ale hlad tě donutí sníst cokoliv.“ odpověděl Law Misace. Misaki jenom přikývla hlavou na souhlas. Po hodině se objevil král.

„Běžte se najíst. Všichni.“ rozkázal trojici král. Všichni odešli na oběd. I když Law šel neochotně. Nechtěl Jane opustit. Král jako jediný byl u Jane. „Dcero moje. Až se uzdravíš, tak ti chci něco říct. Týká se to tvé matky. Ale nejdřív se musíš uzdravit. Doufám, že mi to vše promineš. Omlouvám se za své chování. Lawa ani Usuie nepopravím. Stanou se vaši manželi. Misaki s Usuiem budou vládnout tady a ty s Lawem v království vašeho strýčka. Nemohu popravit svého bratra, ale do smrti zůstane v žaláři.“ mluvil na svou mladší dceru. Jane se po chvíli probudila. Král se postavil, do hrnku nalil teplý čaj a dal napít Jane. Jane se maličko napila. Čelo, ruce Jane jenom hořely.

„Nepopravit...Neumírej...Miluju tě...“ chrlila ze sebe Jane. Krále to rozrušilo. Nerad to slyšel a viděl svou dceru v tomto stavu. Opravdu mluvila nesmysly.

„Neboj, nikdo neumře.“ zašeptal král. Po chvíli zase Jane usnula. Po chvíli se vrátil do pokoje Law. Law totiž při obědě hltal, aby byl u Jane co nejdřív.

„Jak jí je?“ zeptal se Law krále. Přisedl k Jane a zase ji chytl za ruku.

„Probrala se, ale mluvila nesmysly. Před chvílí zase usnula.“ řekl pravdu král.

„Dobře. Králi, mám k vám prosbu.“ začal Law se svou žádostí. Král se podíval na Lawa a hlavou přikývl, ať pokračuje. „Chtěl bych u Jane nocovat. Aspoň dokud jí nebude líp.“ požádal krále. Law sledoval krále a král sledoval Lawa.

„Myslel jsem si to. Souhlasím s tím, ale musíš se taky vyspat.“ souhlasil s podmínkou král.

„Děkuju.“ souhlasil s podmínkou Law. Pokusil se o úsměv, ale tolik se trápil a bál o Jane, takže úsměv se mu nepovedl. Král přikývl hlavou. Král potichu vstal a odešel. Nechal ty dva osamotě. Law mlčel a držel Jane za ruku. Sledoval její bledý obličej.

 

Misaki a Usui po jídle šli ven se projít. Šli najít Daikiho, aby věděl, že Jane a Law se vrátili. Daikiho našli v doupěti.

„Misaki, Usuii, co tu děláte?“ byl Daiki překvapený.

„Přišli jsem ti říct, že Janey se s Lawem vrátila. Ale Janey je nemocná.“ řekla Misaki Daikimu.

„To je dobře. A co Janey je?“ zeptal se s úlevou v hlase Daiki.

„Zápal plic.“ odpověděl Usui.

„To je dlouhodobá nemoc.“ oznámil Daiki.

„Ano, minimálně tři týdny se bude léčit.“ souhlasil Usui s Daikim.

„Vlastně i ty si měl zápal plic.“ vzpomněla si Misaki.

„Ano, ale to bylo, když jsem v té zimě spadl do toho rybníka, když se pode mnou propadl led. Léčil jsem se pět týdnů.“ souhlasil Daiki s Misaki. Všichni si poté povídali, dokud nenastal čas se vrátit domů, na večeři. Rozloučili se a každý šel do svého domova.

 

Když se Misaki s Usuiem vrátili do zámku, tak Law byl po večeři. I Jane byla po večeři. Král s pomocí Lawa, Jane nakrmili. Trošku něco snědla. Po jídle zase usnula. V noci se Law ani král moc nevyspali. Jane přes noc dostala ošklivý kašel. Ale doktor ty dva uklidnil s tím, že je to normální u této nemoci.

 

Po týdnu bylo Jane líp. Sice měla stále horečku a víc spala, než byla vzhůru, ale už nemluvila z cesty a v pohodě komunikovala. Nejdřív, když se probrala, nevěděla kde je.

„Kde to jsme?“ zeptala se Jane Lawa, který byl zrovna u ní jako jediný.

„Jsi doma.“ odpověděl s úsměvem a úlevou Law.

„Doma? Ale co ty?“ začala se strachovat Jane. Už se chystala vstát z postele.

„Jen lež. Vše je v pořádku. Král mi odpustil a můžeme být spolu. I tvá sestra je s Takumim.“ usmál se Law na Jane a snažil se ji uklidnit. Jane Lawovi úsměv oplatila a zase si lehla.

„Jak dlouho jsem mimo?“ zeptala se Jane.

„Týden a čtyři dny.“ odpověděl Law na otázku Jane.

„Tak dlouho?“ zděsila se Jane.

„Nediv se, když máš zápal plic.“ vysvětlil Law Jane, proč byla tak dlouho mimo.

„Aha, ten jsem nikdy neměla.“ přiznala Jane, že tuto nemoc má prvně.

„Na zápal plic mi zemřela mamka. Proto jsem se o tebe moc bál. Proto jsem se s tebou vrátil. Chtěl jsem, aby tě ošetřil doktor a uzdravil tě. Nechtěl jsem o tebe přijít.“ vysvětlil vše Law své Jane.

„Neboj se, už se mi nic nestane.“ ujistila Jane Lawa. A svou teplou rukou stiskla ruku Lawa. I Law stiskl ruku Jane.

„Miluju tě.“ vyznal se Law Jane.

„Taky tě miluju.“ vyznala se Jane Lawovi.

„Lawe, mohu mluvit osamotě se svou dcerou?“ zeptal se král, když vešel do pokoje.

„Jistě.“ souhlasil Law. Když se postavil, Jane Lawa chytla za ruku.

„Chci, aby tu byl. Nemáme před sebou žádná tajemství. A stejně bych to pak Lawovi řekla.“ nesouhlasila Jane s odchodem Lawa.

„Dobrá, zůstaň.“ nakonec souhlasil král. Law si zase sedl a stále držel Jane za ruku.

„Co se děje, otče?“ zeptala se Jane, když si všimla ustaraného výrazu v obličeji krále.

„Chci s tebou mluvit o tvé matce.“ řekl král, o čem chce mluvit.

„Neměla by tu být i Misaki?“ přerušila Jane svého otce.

„Misace a Usuiovi jsem to už říkal.“ vysvětlil král své mladší dceři. Jane jenom přikývla hlavou na souhlas. „Tvá matka patřila do chudší vrstvy. Když jsem ji zahlédl, hned jsem se do ní zamiloval. Ale mí rodiče se svatbou nesouhlasili. Tak jsem vzal tvou matku a utekl s ní. Jenže nás rychle našli. Ale díky tomu útěku mí rodiče svolili se svatbou s vaší matkou. Došlo jim, že bychom to udělali znovu. Po svatbě tvá matka otěhotněla. Měli jsme čekat dvojčata. Když jste se narodily, tak jsme byli oba šťastni. Jenže pak nastaly komplikace. A bohužel tvá matka zemřela. Nebylo jí už pomoci. Ale ještě vám stačila dát jména. Jsi své matce hodně podobná. Chytrostí, vzledem i charakterem. Misaki je spíš po mně. Nikdy jsem vám to neřekl, protože je to stále bolestivé. Ale došlo mi, že byste měly znát pravdu.“ dovyprávěl příběh. Jane s Lawem pozorně poslouchali a krále nepřerušili. Poté, co král příběh dovyprávěl, tak Jane objala krále. Rozplakala se.

„Díky tatínku, že si mi o tom řekl. Mám tě moc ráda.“ poděkovala se slzami Jane. I král měl na krajíčku. Poté, co král dovyprávěl příběh, si Jane zase lehla a po chvíli usnula.

 

Po třech týdnech, kdy se Jane uzdravila mohla jít ven. Chodila ven s Lawem, Misaki a Usuiem. Musela se ale ještě šetřit. S Lawem zažívala různá dobrodruství. Chodili na lov, kempovat. Král vše snášel a schvaloval. Misaki s Usuiem uživala klidnější romantiku. Buď na zámku, nebo u Usuie doma.

 

Po dvou letech se konala dvojitá svatba. Princezna Misaki si vzala Usuie a Jane si vzala Lawa. Misaki a Usui vládli na zámku. Po třech letech se jim narodila holčička. A o dva roky později chlapeček.

 

Jane a Law vládli na zámku po strýčkovi Michiovi. Hned po svatbě Jane otěhotněla a porodila dva chlapce. Po pěti lety znovu Jane otěhotněla a porodila holčičku. Všichni žili šťastně a spokojeně. Vládli dobře a spravedlivě.

 

---

Komentáře

Pro komentování se musíš přihlásit.