Anime World CZ/SK - Příběhy

7. Útěk - 2. část - Jane+Law

Law bez jakéhokoliv přemýšlení skočil na koně za Jane. Chytil Jane kolem pasu a Jane se rozbušilo srdce. Poté pobídla koně do poklusu. Ani jeden z nich nevěděl kam jet. Jeli kupředu a neohlíželi se vzad. Chtěli být pryč z tohodle království.

 

Jeli dobré tři hodiny mlčky. Po třech hodinách Jane cítila, že kůň už nemůže. Proto zvolila pomalejší tempo. Law se chystal zeptat, proč se zpomaluje, ale vzápětí mu to došlo.

„Vaše výsosti odpočiňme si i my.“ zašeptal Law Jane do ucha. Jane zastavila koně.

„Tu výsost si strč někam. Jenom Jane, nebo Janey“ řekla Jane Lawovi, aby Law Jane neoslovoval vaše výsosti.

„Dobrá, vaše výsosti.“ utahoval si Law z Jane a seskočil na zem z koně. Poté slezla z koně i Jane a uvázala koně ke stromu.

„Hele, co jsem ti řekla, dlouháne.“ trochu se urazila Jane.

„Udělejme dohodu. Nebudu ti říkat vaše výsosti, když mi přestaneš říkat dlouháne. Jsem Law.“ navrhl Law Jane. Jane se na Lawa podívala.

„Dobrá, souhlasím.“ souhlasila Jane. Law nastavil ruku a Jane Lawovu ruku stiskla. Potřásli si rukama.

„Dojdu pro vodu.“ oznámil Law Jane. Vzal nádobu na vodu a šel k potoku, který tekl blízko. Jane Lawa pozorovala. Víc si k sobě přitiskla Lawovu mikinu. V tom zahlédla dvě ještěrky. Tasila meč a obě ještěrky zabila. Protože jakmile je zahlédla, uvědomila si, že má hlad. Na to připravila oheň. Když se Law vrátil i z vodou, tak oheň už plápolal. „Co to děláš?“ zeptal se a přisedl k Jane.

„Jídlo. Sice to jsou jenom ještěrky, ale lepší něco, než nic.“ usmála se Jane na Lawa.

„Natož, že jsi dobýr lovec, je toto ubohý úlovek.“ utahoval si Law z Jane.

„Tsss...Příště lovíš ty.“ řekla ironicky Jane. „A jak víš, že jsem dobrý lovec?“ uvědomila si, že Law něco o ní ví, což málokdo o ní věděl.

„O tobě vím snad všechno. I kdy jsi měla naposledy sedřená kolena.“ zasmál se Law. To bylo poprvé, kdy Jane viděla se Lawa smát. Smích bych nakažlivý, že i Jane se smála. Po chvíli Law zvážně. I Jane se přestala smát.

„Ale teď vážně. Jak to, že to o mně víš?“ znovu se vážně zeptala Jane Lawa.

„Je to součást mé minulosti. Tu ti řeknu až někdy jindy.“ slíbil s vážnou tváří Law Jane.

„OK.“ přikývla Jane na souhlas. Chtěla to hned vědět, ale nechtěla na Lawa naléhat.

„Ale teď mluv ty. To se dokážeš hned tak rychle zamilovat, aniž by si ho znala?“ zvážněl Law. Tím Jane zaskočil.

„Nevím. Je to poprví, co se mi to stalo. Sama bych nevěděla, že jsem zamilovaná, kdyby mi to sama Misaki neřekla. Misaki sice taky nikdy lásku neprožila, ale je sečtělá v románech.“ nějak to vysvětlila Jane.

„A co se s tebou děje?“ dál se vyptával Law.

„Od toho, co jste nás pustili, jsem neustále na tebe myslela. Bolelo mě srdce, bušilo mě srdce jak o život, a měla jsem mravenčení v žaludku.“ snažila se to nějak Jane vysvětlit.

„A co tě na mně tak uchvátilo? Neznáš mě. Ale já tebe znám. Už celý život tě znám. Už od maličky kdy ses narodila.“ chtěl věděl Law.

„Nejvíc mě uchvátilo tvé tělo s tetováním po těle. I tvé chování, hraní na drsňáka, který je pod tou tvrdou slupkou milý, hodný, ohleduplný. Jen to nechceš přiznat.“ snažila se Jane popsat to, co ji uchvátilo na Lawovi.

„Velice zajímavé. Každou uchvátila má tvář.“ zamyslel se Law.

„Jsi fešák, ale mě uchvátila tvá vnitřní krása. Ne ta vnější. I když vypracované tělo, které je potetované do toho nepatří.“ řekla pravdu Jane, jak to ona vidí.

„Nejsi jako ostatní. Věděl jsem, že budeš jiná.“ podíval se Law na Jane a usmál se na ni.

„Tak jsem prošla tvým testem?“ zeptala se Jane Lawa.

„Testem bych to nenazval. Chtěl jsem mít jistotu, že nejsi jako ostatní. Že nejsi ta, která hledí na vnější krásu. Nebo chtějí dotyčného změnit k obrazu svému.“ snažil se to vysvětlit Law.

„Já bych tě nemělnila. Mně se tvé chování líbí. Chování drsňáka. A to mě na tobě přitahuje. Jak postupně zjišťuju.“ řekla Jane a na Lawa se usmála. Law se zadíval do očí Jane. „Pálíš naše jídlo.“ zasmála se Jane. Law se podíval na ty ještěrky.

„Kruci...“ zaklel Law a dal upečené ještěrky dál od ohně. Jedna ještěrka byla černá, jako uhel. „Kterou chceš?“ zeptal se Jane a podíval se na ni.

„Tu spálenou.“ odpověděla pohotově Jane. Law zíral nevěřícně na Jane. „Ztratil si řeč?“ škádlila Law.

„Ne, jenom mě překvapuješ. Vím, že spálené nemáš ráda.“ vysvětlil Law Jane, proč mlčel.

„Tak, kvůli mně si to spálil, tak tě přeci nenechám sníst tu spálenou.“ řekla rozhodně Jane.

„Měl jsem dávat větší pozor. Takže je to moje chyba.“ nesouhlasil Law s Jane. Z klacku sundal ještěrky. Tu míň spálenou podal Jane a sám si vzal tu spálenou.

„Ale...“ začala Jane protestovat.

„Žádné ale. Já mám rád spálené jídlo.“ usmál se Law na Jane. Jane rezignovala a na Lawa se usmála. Ob se dali do jídla. Jane jedla ještěrku prvně. Moc jí to maso nechutnalo. Ale aspoň nebude mít takový hlad a musela si na to zvykat. „Jak ti to chutná?“ zeptal se Jane a podíval se na ni.

„Ujde to.“ řekla Jane a podívala se na Lawa.

„Nic moc, co?“ řekl Law, když viděl, jak se Jane tváří.

„Máš pravdu. Ale lepší něco, než nic.“ usmála se Jane na Lawa. Poté si vzala poslední sousto ještěrky

„To je pravda. Jestli chceš být se mnou, musíš si na to zvyknout. Nejsem bohatý.“ ušklíbl se Law na Jane.

„Vím, odteď ani já nejsem bohatá.“ řekla Jane vážně.

„Pravda.“ souhlasil Law.

„Ale je mi to jedno. Hlavní je, že jsem s tebou.“ dostala ze sebe Jane. Překvapila nejen Lawa, ale i samu sebe.

„Pravda.“ souhlasil Law s Jane. Snažil se na Jane nedívat, aby Jane neviděla, jak i Law zrudl. Ale po chvíli se Law podíval na Jane. Všiml si, že má kousíček ještěrky na tváři. Začal se víc přibližovat k Jane. Jane překvapeně sledovala Lawa, co to dělá. Ještě víc zrudla. Dotýkali se čely. V tom Law vzal pravou ruku a sebral kus ještěrky z tváře Jane. Rychle ten kousek snědl. „Nebyla špatná.“ ušklíbl se Law, ale obličej stále neechal tak, jak byl.

„Hele, to byla moje ještěrka.“ protestovala Jane a taky se na Lawa ušklíbla. Law v obličeji zvážněl I Jane zvážněla Čekala další kázání, ale Law mlčel. Chytil Jane za bradu. Zavřel oči a něžně Jane políbil. Jane byla chvilku překvapena. Ale i Jane po chvíli zavřela oči a polibek Lawovi oplatila. Nějakou chvíli se líbali. Poté se Law odtrhnul.

„Měli bychom se napít a zase vyrazit na cestu.“ řekl Law a Jane jenom přikývla hlavou na souhlas. Law podal Jane nádobu na vodu, ve které byla voda z potůčku. Jane se napila a po Jane se napil Law. Ze zbytku vody uhasil Law oheň. „Můžeme?“ zeptal se Jane.

„Připravena.“ přikývla Jane. Jane odvázala koně a nasedla na koně. Law si znovu sedl za Jane, ale tentokrát se Law chopil uzdy, takže řídil koně. Jane si opřela hlavu o Lawovu hruď. Dali se zase na cestu.

 

Chvíli jeli mlčky a pomalu. Nikdo je nepronásledoval. Jane byla opřena hlavou o Lawa. Law po chvíli dal Jane pusu do vlasů.

„Ještě něco jsem ti neřekl.“ prolomil ticho Law.

„A co?“ otočila hlavu Jane směrem k Lawov.

„Že tě miluju.“ vyznal se Law Jane. Poté dal Jane pusu na čelo a zase se věnoval jízdě. Nechtěl, aby se Jane něco stalo při pádu z koně.

„Taky tě miluju.“ vyznala se Jane. Usmála se na Lawa a otočila se, aby se dívala, co je čeká před nimi.

 

Blížil se večer. Na jednom plácku Law zastavil koně. Slezl z koně a pomohl dolů z koně i Jane. Ale Jane by to zvládla i sama. Ale tentokrát si pomoct nechala.

„Tady se utáboříme.“ rozhodl Law, když ke stromu uvazoval koně. „Dojdeš pro vodu? Já mezi tím něco ulovím.“ požádal Jane a podal jí nádobu na vodu.

„Dobře.“ souhlasila Jane. Nikdy si nenechala poroučet, ale od Lawa jí to nevadilo. Byla zamilvaná až po uši. I Law byl zamilovaný až po uši.

 

Jane šla pro vodu. Brzy našla potůček. Trošku si opláchla obličej, nabrala vodu a vrátila se ke koni. Law se z lovu ještě nevrátil. Proto se Jane rozhodla rozdělat oheň. Law se po chvíli vrátil i s ulovenou liškou.

„Mám větší úlovek, než ty.“ poškleboval se Law.

„Tak já ty ještěrky viděla a ulovila. Zítra ti ukážu.“ ušklíbla se Jane na Lawa.

„OK, půjdu s tebou. Mám strach, aby se ti nic nestalo.“ souhlasil Law s vážnou tváří.

„Dobře, tak půjdeš se mnou.“ souhlasila Jane. Předtím by s tím nikdy nesouhlasila. Věděla, že se tu něco změnilo. Že ona se mění.

„Můžeme začít opékat, jak tak koukám.“ usmál se Law.

„Já myslím na všechno.“ ušklíbla se Jane.

„To budu mít pracovitou ženu.“ zašklebil se Law, ale slovo žena myslel vážně. Byl rozhodnutý si Jane vzít, ať to stojí, co to stojí.

„A já chytrého muže.“ neodpustila si Jane. Ale slovo muž myslela vážně. Byla rozhodnuta si Lawa vzít. Law cestou nabísral i nějaké bylinky, která dal na opékající lišku. Po chvíli se linula krásná vůně z lišky. Jane i Lawovi se začaly zbíhat sliny. Law přisedl k Jane a objal ji kolem ramen.

„Není ti zima?“ zeptal se Law Jane starostlivě.

„V tvé blízkosti a v této mikině mi zima není.“ usmála se Jane.

„To jsem rád.“ usmál se Law. Jane se chtěla Lawa zeptat na jeho minulost, ale nechtěla Lawa k něčemu nutit. Ale Law se sám spustil do vyprávění své minulosti. „Měl bych ti říct svou minulost.“ promluvil po chvíli ticha. Jane se opřela o Lawa. Law se nadechl a vydechl a dal se do vyprávění. „Narodil jsem se chudší ženě, kterou opustil můj otec, když zjistil, že jeho žena čeká jeho potomka. Ze střední vrstvy jsme se museli přestěhovat do té nejchudší čtvrti. Tam jsem poznal Takumiho. Stali se z nás dobří přátelé. Když se slavilo vaše narození, tak jsem pronesl, aniž bych jsem vás viděl, že já a Takumi si vás vezmeme za manželky. Čím jsem byl starší, tak mi docházelo, že je to nereálné. Ale s Takumim jsem přesto chodil do království, vás sledovat. Nevěděli jsme, která z vás je starší, a která mladší, ale ty si mě hodně uchvátila. Zamiloval jsem se do tebe. Měl jsem spoustu dívek, ale ne dýl než jeden měsíc. Buď byly na krásu, nebo jim šlo jenom o sex. A to nebyl můj šálek kávy. Když jsme s Takumim dostali nabídku, že vás máme usnést, hned jsem souhlasil. Ne kvůli penězům, ale že si budeme hodně na blízku sebe. Být u tebe, mluvil s tebou. Jenže když se váš strýček vás pokusil znásilnit, tak jsem dostal vztek. Proto jsem se rozhodl vás propustit a udat se. Netušil jsem, že půjdeme pod šibenici. Ale objevil se strážní anděl a zachránil nás. A s jedním tu sedím. Teď o mně víš vše. Jenom ještě, když mi bylo osmnáct, tak mi zemřela mamka.“ řekl svou minulost Jane.

„Tak krutý život. Ale teď už nejsi sám. Jsme v tom spolu.“ usmála se Jane. Law políbil Jane do vlasů.

„To jsem rád, že nejsem sám. A že můj sen se splnil.“ řekl Law a taky se usmál. „Nevadí ti, že jsem ironik a cynik?“ zeptal se Jane, jestli jí to vážně nevadí. „Klidně se kvůli tobě změním.“ dodal.

„Kvůli mně, ani kvůli někomu jinému se neměň. Mně se tvé chování líbí. Nebude nuda.“ nesouhlasial se změnou chování u Lawa.

„Dobře, když ti to nevadí.“ řekl Law a znovu políbil Jane do vlasů. Po dvou hodinách se pustili do lišky. Byla to dobrota.

„Rozhodně lepší než ještěrky.“ žasla na dobrou chutí lišky Jane. „Usui měl pravdu, když tvrdil, že tebe nikdo ve vaření nepřekoná.“ pochválila Lawa a jeho kuchařské umění. Law maličko zrudl.

„Díky. Ty jsi určitě taky výborná kuchařka.“ řekl Law Jane. Jane věděla, že ji chce jenom povzbudit.

„Neumímvařit. Nikdy jsem nevařila.“ přiznala se Jane.

„Tě to naučím.“ slíbil Law Jane.

Dobře, souhlasím.“ souhlasila Jane s návrhem Lawa. Poté se oba najedli. Zbytek lišky odložili stranou od ohně a nechali si ji na ráno.Ulehli a přitulili se k sobě a vzápětí oba usnuli. Ale jenom na půl ucha. Oba slyšeli, co se kde šustlo.

 

Ráno se vzbudili nastejno. Chvíli oba přemýšleli, kde jsou. Po chvíli si na vše vzpomněli. Jsou na útěku.

„Dobré ráno, princezno, jak ses vyspala?“ zeptal se Law s úsměvem Jane.

„Dobré ráno, doceal dobře. A jak ty můj princi?“ odpověděla Jane a taky se Lawa zeptala.

„Takhle dobře se mi ještě nespalo.“ přiznal Law pravdu. Oheň přes noc vyhořel. Jane udělala nový oheň a Law dal nad oheň ohřát zbytek lišky. „Jak se vám povedlo dostat Michia do žaláře?“ zeptal se zvědavě Jane. Když si na to Jane vzpomněla, naskočila jí husí kůže.

„Nebude se ti to líbit, ale lhát nebudu.“ varovala Jane Lawa.

„Nevadí. Přežiju to.“ usmál se Law a byl připraven na nejhorší.

„Celý plán vymyslel otec. Vymyslel, že strýčka pozve na oběd a jedna z nás strýčka pozve do pokoje. Aby mohl pokračovat tam, kde minule skončil. Role jsem se ujala já. Misaki je sice starší, ale tohle by nezvládla. Po obědě jsem potají dala strýčkovi vzkaz, aby se ukázal v mém pokoji. V pokoji jsem byla sama. Vzala jsem tvou mikinu a dala ji na postel. Strýček ve tři hodiny dorazil. Chtěl vědět, co po něm chci. Nabídla jsem mu své tělo,místo Misaki. Strhal ze mě svršek a začal hladit prso. Pak si všiml tvé mikiny. Hned se vyptával, kde jsem ji vzala. Tak jsem strýčkovi řekla pravdu. Vzápětí se ozval otec. Stál u dveří s Misaki a stráží. Hned jsem si na sebe tu mikinu vzala. Strýček se snažil jakkoliv se vymluvit, ale nepovedlo se mu to. Otec ho nechal zavřít do žaláře. Pak otec zjstil, že s Misaki vás milujeme. Otec se rozhněval. Pak dorazil strážce, který oznámil, že vás chytili, nebo spíš, že jste se sami udali.“ dovyprávěla celý příběh Jane. Law Jane poslouchal a nepřerušil ji. Když zmínila, že byla návnada, tak dal ruce v pěst.

„Ten prevít!“ zaklel Law.

„Už je to v pohodě. Je to za námi.“ snažila se Jane uklidnit Lawa.

„Jediný, kdo má právo se tě dotknout je tvá sestra tvůj otec, já a naše děti.“ řekl rozhodně Law. Jane byla ráda, že Law nemyslel jenom na sebe.

„Neboj. Nikdo jiný se mě nedotkne.“ usmála se Jane. Lawa tato slova uklidnila a na Jane se Law taky usmál. Mezitím se ohřála liška a oba se dali do zbytku masa z lišky. Po snídani uhasili oheň a znovu se vydali na cestu.

 

Takhle cestovali pár dní. Jenže jednoho rána se Jane probudila a nebylo jí dobře. Ale nechtěla přiznat, že je nemocná.

„Dojdu pro vodu.“ oznámila Jane Lawovi. Law přikývl hlavou na souhlas. Jane se postavila na nohy. Ale nohy se jí podlomily a zatočila se jí hlava.

„JANEY!“ slyšela vykřiknout Lawa. Co se dělo pak neví. Ztratila vědomí.

 

---

Komentáře

Pro komentování se musíš přihlásit.