Anime World CZ/SK - Příběhy

4. Vyšetřování začalo - JaneXKagami a VerčaXLaw

Jane:

 

Když jsem zjistila, co se Daikimu stalo, hned jsem mu vyjádřila upřímnou soustrast. Když jednou jsme se všichni sešli v baru, dohodli jsme se, že Daikimu pomůžeme najít pravdu o smrti jeho sestry. I já chtěla pomoci. Sice toho moc nezmůžu, ale byla jsem ochotna za tu pomoc i položit svůj vlastní život, jen aby se zjistila pravda. Měla jsem Daikiho moc ráda. On i Kagami mě bránili před Lawem, který mě nesnášel a já ho tak milovala. Ale to teď stranou.

 

Měli jsme v kavárně válečnou poradu. Dneska měl službu Daiki a Zoro. Všichni jsme seděli u baru.

„Lidi, ještě jednou díky za vaši pomoc. Moc si toho vážím.“ poděkoval nám Daiki.

„Jsme přátelé a pro ty uděláme cokoliv.“ řekla za nás všechny Terka.

„Ale co teď podnikneme?“ zeptala se Cori. Každý se zamyslel.

„Co takhle sestavit seznam těch gangsterů z toho gangu?“ navrhla jsem potichu. Všichni se na mě podívali.

„Snad se o to nechceš postarat?!“ zeptal se s ironií Law.

„Chci.“ zašeptala jsem.

„Pomohu ti.“ nabídl se hned Kagami. Podívala jsem se na Kagamiho a s díky jsem se na Kagamiho usmála.

„Jane, je to moc nebezpečné.“ začal protestovat Daiki.

„Vím, přesto do toho jdu.“ znovu jsem zašeptala.

„Neboj Daiki, postarám se o ni.“ uklidňoval Kagami Daikiho. Daiki přikývl hlavou na souhlas.

„A až budeme znát jejich jména, mohu zjistit adresy, kde bydlí.“ připojila se Terka.

„S tím mohu pomoci já?“ nabídl svou pomoc Zoro. Terka přikývla na souhlas.

„Tak mi jdeme. Jen nám Daiki prosím řekni, kde se zdržují.“ promluvil za mě Kagami. Daiki na kus papíru napsal pět adres, kde by ti grázlové mohli být. Kagami se na lístek podíval a pak ho schoval do kapsy. Zaplatil útratu i za mě a vyrazili jsme do terénu.

 

Kagami byl autem, tak jsme do toho auta nastoupili. Kagami nastartoval a jeli jsme na první adresu ze seznamu.

 

Jeli jsme mlčky. Já byla vždy ta šedá myš. Stejně jsem nevěděla co mám říct, ale rozhodnuta pomoci Daikimu jsem byla.

„Máš na mobilu foťák?“ zeptal se po chvilkové odmlce Kagami.

„Ano mám.“ zašeptala jsem.

„Dobře. Až dorazíme na místo, tak budeš fotit. Ale z auta nevylezeme.“ vysvětlil mi plán akce Kagami.

„Dobře.“ přikývla jsem na souhlas a taky, že rozumím, co je v plánu Kdyby Kagami neřídil, tak bych jsem jenom přikývla na souhlas. Ale Kagami se věnoval řízení, tak by mě neviděl.

 

Přijeli jsme na první adresu. Kagami zaparkoval tak, aby nebylo na nás vidět, ale zase tak, že jsem mohla v klidu fotit. Zde byla pětice mužů. Namakaní hromotluci. Všech pět jsem vyfotila a s Kagamim jsme jeli na další adresu.

 

A takhle jsme objeli všech pět míst. Já všechny vyfotila do mobilu. Pak jsme se vrátili do kavárny k ostatním. Ale ani jeden z nás si nevšiml, že jedno auto nás pronásledovalo. Že si nás všimli, když jsem z auta fotila členy gangu.

 

V kavárně byli všichni až na Terku a Zora. Law práci vzal za Zora, když Terka a Zoro jeli pracovat.

„Kde je Zoro a Terka?“ zeptal se překvapeně Kagami.

„Něco kvůli pitvě. Já a Law máme získat adresy těch lumpů.“ odpověděla jízlivě Verča. Poté se jukla na Lawa a ten na ni mrkl. Všimla jsem si toho. Něco mi tu nesedělo. Jakoby tu někdo něco skrýval. Ale mlčela jsem. Nic jsem nahlas neřekla.

„Kde máte fotky?“ zeptal se nás Law ironicky.

„Jane ti je dá. Jdu se převléct.“ řekl Kagami a já mlčky poslala Lawovi na mobil všechny fotky, které jsem nafotila. Na všechny z kavárny jsem měla kontakt. Nejen na Lawa, ale na všechny. A oni měli kontakt na mě. Ale kdo se občas večer ozval, byla Terka, Cori, Daiki a Kagami.

 

Hned jsem si objednala pohár. Bez jídla nemohu žít. Hlavně, když jsem nervózní, či ve stresu, musím jíst. Kagami mi udělal latté i pohár. Law zpracovával fotky. Poté se Law šel převléct a s Verčou šli stranou od nás, aby mohli v klidu pracovat.

„Chodí spolu.“ zašeptala mi do ucha Cori. Bodlo mě to u srdce. Ale nedala jsem nic najevo. A už mi došlo, co mi tu nesedělo.

 

Law:

 

Když odešla Jane s Kagamim, tak jsem dumal, co mi na té Jane tolik vadí. Sama navrhla, že pomůže a teď se chystala na nebezpečnou akci. Přesto, když jsem ji viděl, tak jsem dostal vztek. Ničemu jsem tu nerozuměl.

„Hele vy dva, mohli by jste tu počkat na Jane a Kagamiho? Já chci dohlídnout na další pitvu Angeli, kterou jsem si vyžádala.“ promluvila Terka a podívala se na mě a Verču.

„Klidně.“ pronesl jsem chladně.

„V pohodě.“ souhlasila i Verča. Celá zářila. To byl můj šálek čaje.

„Půjdu s tebou. Lawe, vezmeš to tu za mne, že?“ požádal Zoro Lawa.

„Hmmm.“ pronesl jsem a šel se převléct.

 

Když jsem byl převlečen a vylezl jsem ven, u šaten stála Verča. Ani nevím, jak se sem dostala.

„Co, chceš?“ obořil jsem se na Verču. Ta bez nějakého vysvětlení mě políbila. Já se neudržel a Verču jsem taky políbil.

„Teď jsme pár.“ ušklíbla se Verča.

„V poho. Problém s tím nemám.“ pronesl jsem s úšklebkem. Znovu jsme se políbili. Poté jsme ruka v ruce vrátili k ostatním. Zoro a Terka byli už pryč. Sice jsem byl s Verčou, ale srdce mi říkalo, že dělám chybu. Ignoroval jsem ten cit.

 

Čekali jsme až dorazí Jane a Kagami. Abych jsem se mohl pustit do práce s Verčou. Cori a Daiki byli zamlklý. Cori měla ve škole volno, nebo něco takového. Po dvou hodinách se vrátila Jane s Kagamim.

 

Jane mi poslala všechny fotky, které nafotila. Vzal jsem noťas a s Verčou jsem šel do kouta, abychom nebyli rušeni. Jane si zase objednala pohár. Dost mě to naštvalo. Ale začal jsem se věnovat práci.

 

Do noťasu jsem stáhl všechny fotky z mobilu. A začali jsme je s Verčou třídit. Od známých gangsterů po ty neznámé. Pak Verča vytiskla jejich podobizny a začali jsme hledat adresy těch, které jsme znali. Verča mi diktovala jména a já hledal přes program jejich bydliště. A adresu, kterou jsem zjistil napsala Verča na lísteček, jméno gangstera i s adresou. Zabralo nám to dvě hodiny. U těch míň známých jsme typovali a zkoušeli jména, která nás napadla. Ale to bylo bez úspěchu.

 

Když bylo vše hotové, nebo aspoň skoro vše, vrátili jsme se k ostatním. Terka se Zorem se zrovna vrátili. Probrali jsme co se dál podnikne. Ale spíš jsme se dohodli, že se sejdeme další den zase v kavárně. Ale to jsme nečekali, že nastanou komplikace. A že půjde o život.

 

---

Komentáře

Pro komentování se musíš přihlásit.