Novinář - 1. kap.
Informace:
Do školy, kam chodí Jane a Verča přijde novinář Law Trafalgar, aby zajistil veškeré důkazy o gangu a sepsal článek. Ale Jane se jen tak nedá a když Law přitlačí Jane ke zdi, aby ji přinutil, aby s ní udělal rozhovor, tak ho nejen Jane odmítne, ale zraní jeho důstojnost.
1. Novinář
Nastupovala jsem do třetího ročníku na gymnázium. Příští rok mě čeká maturita. Mého šéfa a nejlepšího přítele Mikota maturita čeká letos. To Mikoto mě naverboval do gangu. A jsem mu za to vděčná. Ale nakonec nastala změna a já chtěla gang opustit a nastaly mi velké problémy. Ale hezky pomalu.
Můj bratr Izaya už byl ve škole. A já stála před školou, kde jsem se setkala s Verčou, svou nejlepší kamarádkou. Objaly jsme se a hned se podívaly, do jaké třídy jdeme.
,,Tak jsme zase spolu." ušklíbla jsem se na Verču.
,,To je bída, ale doufám že to tak zůstane do maturity." zasmála se Verča. Já se jenom usmívala. Poté otevřeli školu a my šly do naší třídy.
Tu jsme hned našly, protože jsme školu znaly skrz na skrz. Takže měli problémy prvňáci, ale mě to netrápilo. Sice mě netěšilo, někoho jen tak zmlátit, ale pro ochranu Verči, jsem to udělala. Vím, že Mikoto má nad sebou šéfa, který se schovává a je v utajení. Nikdo netuší, kdo to je. Ale měla jsem tu čest poznat, jakou sílu má. Pár členů gangu, co chtěli gang opustit a do druhého dne byli popraveni brutálním způsobem. A proš to dělám kvůli Verče? Mikoto o tomto rozhovoru neví, ale začátkem školního roku, kdy mi Mikoto nabídl nabídku jít do jeho školního gangu a já ji přijmout nechtěla, ale zavolal mi šéf a ten mi pohrozil, že pokud se nepřidám do gangu a nebudu poslouchat rozkazy, tak ublíží Verče. Věděl moc dobře o našem přátelském poutě. Proto jsem s tou nabídkou souhlasila. Ale v hlouby duše jsem trpěla. Já se prala jen z důvodu, že někdo ubližoval Verče. Jinak jsem důvodu k pranici neměla. Ale teď? Teď biju lidi, kteří Verče vůbec neublížili a jsou nevinní. Nebo nějak nabourali plány velkého šéfa. Dokonce jsem byla svědkem vraždy. Takže bych správně měla jít do kriminálu. Jenže o tom nikdo neví. Ani Verča ne. Ta jenom ví, že zbijeme nějaké lidi, ale to je vše. Ale jednou za čas jsem svědkem a spolupachatelem vražd. Teda byla jsem zatím u pěti vražd, což je za ty tři roky dost.
Zasedly jsem s Verčou do lavice a čekaly, až hodina započne. Pár studentů už taky dorazilo do třídy. A šeptali si. Já je nevnímala, ale Verča je taková, že ráda poslouchá cizí rozhovory.
,,Myslíš, že je pravda, že tu bude ten známý novinář Trafalgar?" zeptala se mě šeptem Verča, aby nikdo nevěděl, že poslouchala. Podívala jsem se na Verču.
,,Jednou tě ty drby dostanou do hrobu." zasmála jsem se a nebyla jsem daleko od pravdy. ,,Ale má dopověď zní takto. Je mi to fuk." uculila jsem se na Verču. Ta se zasmála.
,,Doufám, že je to kec, protože jsem slyšela, že je to protiva." zašeptala mi Verča.
,,Já se o to nezajímám, takže nemohu říct svůj názor." usmála jsem se na Verču. Po chvíli zazvonilo na hodinu a do pěti minut byl ve třídě profesor s nějakým chlápkem. Verča se na mě podívala s překvapivým výrazem v očích. Došlo mi, že o tom novináři to kec nebyl. Že to byla pravda. Ale co tu chce? Zajímalo mě.
,,Třído, poslouchejte. Dovolte mi vám představit velevýznamného novináře Lawa Trafalgara. Usadí se na pár dní na naší škole, převážně ve vaší třídě. Bude si dělat různé poznámky. Je vám osmnáct, tak s vámi může udělat i rozhovor, ale s vaším souhlasem. Rodičů se ptát nemusíte. Je to zcela na vás. Jste plnoletí." oznámil nám nář třídní profesor. Nebyl to špatný chlápek, ale byla jsem rozhodnutá mu nedat žádný rohovor.
,,Zdravím bando, doufám, že budeme spolupracovat. Jmenuju se Law Trafalgar. A jsem tu kvůli článkům o gangech. Těší mě." řekl s ironii v hlase Law. Jakmile zmínil gang, hrklo to ve mně. Ale nedala jsem nic znát. Tvářila jsem se stále stejně. Výhoda, že dokážu skrývat své pravé city i pocity. Poté jsme se panu novináři představili i my. Poté nás profesor pro dnešní den rozpustil.
Před školou jsem se sešla s Mikotem, Yatou a Fushimim. Mikoto chodil do třídy s Fushimim a Yata do druhého ročníku. Verča šla domů, protože se do našich záležitostí nemíchala. Ale slíbila jsem jí, že až budu doma, tak se jí ozvu. Čekali jsme, až Verča opustí pozemky školy a my si budeme moci promluvit.
,,Tak co říkáte na prváky?" zeptal se nás hned Mikoto.
,,Pár jich bude potřebovat co za vyučenou." ušklíbl se Yata.
,,Co myslíš ty, Janey?" zeptal se mě Fushimi.
,,Prváci by mi takové starosti nedělali, jako ten novinář." řekla jsem své obavy.
,,Jaký novinář?" zeptal se obezřetně Mikoto.
,,Vy o tom nevíte? Na nějakou dobu se na naší škole usídlil novinář. Jméno si nepamatuju, ale je to převážně kritik. Je tu kvůli gangu." řekla jsem, co jsem tak nějak zaregistrovala, když nám ho představil profesor.
,,Musíme si na něho dát pozor." varoval nás Mikoto.
,,Ale zajímavé je, že mi o ničem nevíme." zamyslel se Yata.
,,Já mu rozhodně žádný rozhovor nedám." řekla jsem razantně. Když jsem to říkala, zrovna kolem nás procházel ten novinář. Stála jsem zády proti němu, tak jsem ho neviděla. Ale Mikoto i Fushimi ano, a došlo jim, že to on je ten novinář. Chvíli panovalo ticho. Poté promluvil Mikoto.
,,Šéf mi včera volal, a dneska večer máme zabít jednoho práskače. Jeho jméno je Andy Doomyouji. Veškeré informace jsem vám poslal na maila." oznámil nám šeptem Mikoto, aby nás nikdo jiný neslyšel. Všichni tři jsme přikývli na souhlas a pak jsme se rozpadli a každý šel svou cestou.
Vyšla jsem z pozemků školy, když jsem si všimla, že opodál u lampy stojí ten novinář a kouří. Chtěla jsem přejít na druhou stranu. Nechtěla jsem se s ním setkat, natož mluvit. Aniž by se na mě podíval, mě oslovil.
,,Ty jsi Jane Orihara, jestli se nepletu." promluvil na mě ten novinář. Podívala jsem se na toho novináře.
,,Co je ti do toho?" nasadila jsem tvář drsňáka. Ale v hloubi duše jsem mu chtěla vše říct o gangu. Ale nemohla jsem. I svému bratrovi Izayovi jsem to říct chtěla, ale nemohla jsem. Nechtěla jsem, aby bylo Verče ublíženo.
,,Koukám, že jsi drzá." uškíbl se novinář.
,,A vy jste pěkný ironik a slídil." oplatila jsem stejnou mincí novináři.
,,Slyšel jsem, že se mnou neuděláš interview, ale já si myslím, že to interview mi dáš." ušklíbl se novinář.
,,Jestli bereš interview náš rozhovor, tak to interview rozhodně není. Je to rozhovor. A ten ukončuju. Zítra je zase škola. Tak nazdar." rozloučila jsem se a chtěla jsem odejít, ale ten novinář mě chytil a přirazil ke zdi. ,,Hej...Co to děláš?" vyjela jsem po novináři.
,,A teď mi vše řekni o gangu!" zašeptal novinář a chystal se mě políbit, nebo o co se to snažil. Ale nehlídal mé nohy a já ho kopla do rozkroku. Hned mě pustil a měl co dělat, aby se nezrhoutil bolestí.
,,Toto je varování. Příště to bude hroší. A teď mě omluv." ušklíbla jsem se na novináře a spokojeně jsem odešela k sobě domů.
Doma jsem hned dala vědět Mikotovi co se mi přihodilo. I hned jsem dala vědět i Verče. I o tom incidentu s novináře. Naštěstí jsem si psaly, tak jsem neviděla její překvapený obličej. Hned jsem si pak připravila věci do školy na druhý den a poté jsem udělala domácí práce a přichystala jsem se na desátou hodinu večerní. Sraz byl v přístavu, kde se měla konat poprava práskače Andyho.