Pirátská láska II. - 2. kap.
Informace:
Jane i Law se léčí výborně. Choppera poslouchají na slovo. Jednou takhle večer přichystal Law pro Jane překvapení. Jane začnou téct slzy štěstím. Dokonce si spolu i zatančí. Chopper jim to povolí.
2. Zásnuby
Law i já jsme se dobře léčili. Rány se nám hojily a my se mohli víc a líp pohybovat. Já o něco dřív, než Law, ale i tak to bylo dobré. Loď Reisiho Munakaty jsme si přivlastnili. Teda jenom já a Law. Luffyho loď plula s námi. Chopper se o nás staral dobře. Za společné podpory jsme se procházali po naší nové lodi a seznamovali jsme se s ní. Vlajky jsme vyměnili. Teda Usopp s Luffym nám ji vyměnili. Usopp nakreslil náš znak a Luffy pověsil. Vlaku Reisiho jsme vyhodili do moře.
Law zrovna v naší kajutě mluvil se Zorem a já na palubě s Nami.
„Ještě nebyl čas, ale tady máš ten prstýnek, jak si chtěla.“ podávala mi Nami krabičku, kde byl prstýnek pro Lawa.
„Díky moc, úplně jsem na to zapomněla.“ usmála jsem se na Nami a podívala jsem se na ten prstýnek. Byl z chirurgické oceli a celý kulatý a tlustý. „Je moc nádherný, určitě se bude líbit.“ žasla jsem nad tou krásou.
„Nevěděla jsem, jaký vybrat, ale tento se mi zdál ze všech nejkrásnější. Nejhorší je, že nevím jestli mu padne.“ zachmuřila se Nami.
„Určitě mu padne, neboj.“ ujišťovala jsem Nami.
„Dobře. Pak musíš říct, jak reagoval.“ ušklíbla se Nami.
„Neboj, ale nevím, kdy mu ho mám dát.“ zamyslela jsem se.
„Co třeba dneska večer? Pomůžu ti zařídit, aby jste měli soukromí a při svíčkách.“ navrhla mi Nami
„Nebude to vypadat, jako zásnuby?“ zeptala jsem se Nami nejistě.
„Ne, určitě ne. Jen mu to předáš se slovy, že ho miluješ a chceš mu udělat radost, tak si mu koupila menší dárek. Nebo nějak tak. Řekneš to, jak to budeš cítit.“ usmála se na mě Nami.
„OK, teď zařídit ten večer, ale nechala bych to až na zítřek. Musím se na to psychicky připravit.“ požádala jsem Nami.
„V pohodě, tak to uděláme zítra. Já to dneska domluvím nějak se Sanjim.“ usmála se na mě Nami. Já jsem jenom přikývla. V tom Zoro vyšel z kajuty.
„Nami, mohu s tebou mluvit?“ zeptal se Zoro Nami. Obě jsme se na Zora podívaly.
„Jistě, co se děje?“ zeptala se Nami a byla hned u Zora. Poté oba přestoupili na svou loď. Já se hned vrátila k Lawovi.
Law seděl na posteli, a když mě uviděl, usmál se na mě. A já se taky na Lawa usmála. Krabičku s prstýnkem jsem měla v kapse schované a doufala jsem, že to tam Law nenajde.
„O čem jste spolu mluvili?“ zeptala jsem se Lawa a posadila jsem se k Lawovi. Law mě jednou rukou objal a já si položila svou hlavu o jeho rameno.
„Překvapení.“ řekl tajemně Law. Dál jsme se o tom nebavili. „Co dneska podnikneme?“ zeptal se po chvíli.
„Nevím, nic mě nenapadá.“ přiznala jsem. Přelézat z lodi na loď jsme nesměli ani jeden z nás. I když eventuélně já bych už mohla, ale bez Lawa bych tam nešla.
„Projít se po palubě?“ navrhl proto Law.
„OK, to nezní špatně.“ souhlasila jsem s Lawovým návrhem. Loď jsme už znali od shora dolů.
Šli jsme na palubu, kde nám z vedlejší lodi Luffy zamával a dál se věnoval své práci. I my je mu zamávali. Všimla jsem si, že mají napilno všichni.
„Zajímalo by mě, co dělají.“ řekla jsem nahlas.
„Jo, to mě taky, ale nechci se jich vyptávat.“ souhlasil se mnou Law.
„To ani já ne.“ přiznala jsem a souhlasila jsem s Lawem. Prošli jsme se po palubě a pak jsme šli do různých kajut se na ně podívat. Oba jsme se shodli na tom, že potřebujeme urychleně novou posádku.
Prošli jsme si celou loď, když jsme dorazili do kajuty, měli jsme tam připravené jídlo. Zasedli jsme ke stolu a dali se do výtečného oběda. Podle Choppera dietu už držet nemusíme, ae musíme jíst v menších dávkách. Jídlo jsme jedli pomalu, nikam jsme nespěchali. Po obědě přišel Sanji odnést naše prázdné talíře. A Chopper se přišel podívat na naše zranění.
„Hojí se ti to dobře. Příští týden můžeš začít s tréninkem.“ oznámil mi Chopper.
„Tak to je skvělé.“ zajásala jsem. Poté jsem se podívala na Lawa.
„I ty se léčíš dobře, ale s tréninkem si ještě počkáš.“ řekl Chopper Lawovi.
„Jak dlouho?“ zeptal se Law Choppera. Chopper se zamyslel.
„Asi dva týdny.“ řekl po chvíli Chopper.
„Tak dlouho?“ byl zklamaný Law.
„Nezapomínej, že jsi měl život na vlásku.“ varoval Chopper Lawa. Law jeom přikývl na souhlas. Poté Chopper odešel a nás dva nechal v kajutě osamotě.
„Co teď?“ zeptala jsem se a podívala jsem se na Lawa.
„Nevím, nic mě nenapadá.“ pokrčil rameny Law. Oba jsme si nakonec lehli, přitulili jsme se k sobě a vzápětí oba jsme usnuli.
Vzbudila jsem se a Law nikde nebyl. Posadila jsem se na posteli a protřela jsem si oči. Poté jsem zazívala. V tom se otevřely dveře a v nich se objevil Law. V ruce měl Zorův šátek.
„Otoč se.“ řekl mi Law.
„Proč?“ zeptala jsem se, aniž bychom se otočila.
„Překvapení, tak se prosím otoč.“ požádal mě Law. Rezignovala jsem a otočila jsem se. Law mi zavázal oči Zorovým šátkem a opatrně mě vedl z kajuty ven.
Lawa jsem se držela jak klíště. Nechtěla jsem spadnout. I Law mě podpíral pevněji, aby mi tím dal najevo, že se není čeho bát. Přešli jsme skoro celou palubu.
„Tady si opatrně sedni.“ řekl mi Law a usadil mě na židli. Přisunul mě blíž ke stolu. Sundal mi šátek. Mé oči si musely zvyknout na to šero. Ale úplná tma nebyla. Na stole bly svíčky, které hořely. Romanticky prostřený stůl. Podívala jsem se na Lawa. Ten si přede mne klekla opatrně na koleno a vyndal z kapsy krabičku. Stejnou, jako jsem měla já od Nami. Chvíli jsem si myslela, že ji Law našel a opatrně si ji vzal. Ale toto byla trošku jiná krabička. Jen byly stejné. Law otevřel krabičku a v ní byl snubní prstýnek. Vyndal prstýnek z krabičky a prstýden nasadil na můj levý prstenýček se slovy. „Janey, vezmeš si mě?“ zeptal se mě a nepřestával mě sledovat. I já sledovala Lawa. Do očí se mi nahrnuly slzy.
„A-ano.“ dostala jsem ze sebe. Law se usmíval a já se taky usmívala. Poté mě Law objal a já se naplno rozbrečela.
„Jen se vybreč.“ zašeptal mi Law do ucha.
„Já nechci brečet.“ nesouhlasila jsem. „Ale jsou to slzy štěstí.“ dodala jsem.
„Vím.“ zašeptal mi Law do ucha.
„Jak si ten prstýnek sehnal?“ zeptala jsem se Lawa.
„Zoro mi ho koupil, když jsem na lodi byl s tebou, když si na tom nebyla nejlíp.“ zašeptal mi Law do ucha.
„Víš, já s Nami jsme měly stejný plán, a taky pro tebe něco mám.“ řekla jsem Lawovi. Law se narovnal a pustil mě. Už se posavil, protože ho začínala bolet záda, hlavně kde byl raněn. Z kapsy jsem vyndala krabičku a vyndala jsem z ní prstýenk.
„T-ten je nádherný.“ řekl Law a hned si prstýnek nasadil. Seděl mu na pravé ruce jak ulitý.
„Jsem ráda, že se ti líbí.“ usmívala jsem se. Pak se ke mně Law sklonil a políbil mě. I já jeho políbila. Pak si sedl naproti mně a dali jsme se do jídla. Při jídle jsme si různě povídali.
„Už víš, kde by si chtěla mít svatbu?“ zeptal se mě Law.
„Nikdy jsem o tom nepřemýšlela, ale ráda bych ji měla tam, kde jsem se narodila.“ přiznala jsem, kde si přeju mít svatbu.
„Máš to mít. Jen tam musíme zamířit. A jak se ten ostrov jmenuje?“ zeptal se Law na název mého rodného ostrova.
„Ale nemusíme tam jet.“ nesouhlasila jsem, že tam musíme mít svatbu.
„Ale já, chci pro tebe udělat všechno.“ usmál se Law. „Tak jak se ten ostrov jmenuje?“ zeptal se znova na název ostrova.
„Ostrov Plodnosti.“ odpověděla jsem a maličko mi zrudly tváře. Ano, můj rodní ostrov nese název Ostrov Plodnosti. I Lawovi zrudly tváře.
„Tak zítra řekneme Luffymu, kam máme namířeno. Určitě s tím budou souhlasit a poplují s námi.“ usmál se na mě Law.
„V to doufám, chtěla bych, aby mi Nami šla za svědka.“ přiznala jsem.
„A já chci zase Zora. Hodně mi pomohl, když jsem nemohl.“ přiznal se mi Law. Poté jsme se navečeřili. Po večeři se u nás objevili ostatní a hned nám zatleskali a každý nám poblahopřál. Se všemi jsme se objali a já si se všemi dala pusu. Law maličko žárlil, ale i on dostal pusu. Nami mu ji taky dala a to jsem zase žárlila já.
„Sice nejste fit, ale toto je výjimačná situace.“ řekl Chopper. Nechápavě jsem se na Choppera podívala a pak na Lawa. Law luskl prsty a začala hrát hudba. Došlo mi, co se tu děje. Law mě chytil kolem pasu a začali jsme pomalu a opatrně spolu tančit. Nakonec jsem si musela zatančit se všemi. I s Nami jsem tančila. A při té příležitosti jsem ji požádala, jestli by mi nešla za svědka. Nami s tím souhlasila, že půde ráda. I Luffy souhlasil, že pojedou s námi na můj rodný ostrov. Zoro taky souhlasil, že půjde Lawovi zasědka. Po krásné večeři jsme se uchýlili do pelechů.
Law zavřel kajutu na klíč. Poté přišel ke mně a začal mě líbat. I já líbala Lawa. Pomalu a opatrně jsme se vysvlékli a milovali jsme se. Usnuli jsme k sobě přituleni a spali až do rána.