Sen reality I. - 9. kap.
Informace:
Teito a Hakuren skládají biskupské zkoušky, které jsou ke konci narušeni Ayanamim a vojáky. První část zkoušky Teito i Hakuren zvládnout, u té druhé nastanou menší komplikace. Při setkání s Ayanamim a jeho lidmi, naštěstí neujme nikdo žádnému zranění.
Poslední kapitola této řady. :)
9. Biskupské zkoušky
Pár dní uteklo jako voda a byly tu biskupské zkoušky. Moje rána se uzdravila docela rychle. Bylo to jenom škrábnutí a zase jsem mohla trénovat boj s katanou a hlavně být s Lawem. Jak jen to šlo, byli jsme u sebe. Law nechtěl, abych jsem se nějak zranila a chtěl mě chránit. Byla jsem poctěna, ale chtěla jsem v nejhorším případě taky bojovat. Law to věděl, proto se mi věnoval a pomáhal mi bojovat s katanou. Každým dnem mi to šlo líp a líp. Dokázala jsem se bránit, ale i útočit tak, že by se mi nemělo nic stát. Cítila jsem, jak je na mě Law pyšný, ale nikdy to nedal najevo. Nechtěl, abych jsem zpychla, což by nehrozilo, ale přesto jsem to cítila. Law to nejspíš věděl, ale nedal nic najevo. Ani já nedala nic najevo.
Přišel den D a nastaly biskupské zkoušky. Law mě odvedl do místnosti, kde byli všichni zkoušející a sledovali v bublinách dění soutěžijících. U té bubliny už byl Frau, Castor a Labrador.
„Nazdar.“ pozdravil nás Frau. „Taky se jdete podívat?“ zeptal se nás dvou.
„Ahoj, já určitě. Nenechám si to ujít.“ ušklíbla jsem se na Fraua. Jako první kolo bylo, že ve vodě plavali korové, a když silou zaiphonu toho kora zabili, objevila se otázky z bible, na kterou museli odpovědět pomocí svého zaiphonu. Otázek bylo přesně sto. Věděla jsem, že Teito je bez síly, a že Hakuren udělá veškerou práci, ale mlčela jsem. Ani Lawovi jsem to říct nemohla, protože na takovéto věci jsem si vždy vzpomněla až když se konaly. Ale vzpomněla jsem si na průběh celé zkoušky. I na ten útok vojáků. Boj Teita proti Ayanamimu, nejdřív se objeví jako jeho největší strach, takže je to falešný Ayanami, ale pak se objeví opravdový Ayanami. Ale věděla jsem, že to dopadne dobře. Naštěstí. I když Teito taky odpovídal, více toho udělal Hakuren. Teito šetřil svou sílu, kterou mu daroval jeden kadet. Druhý úkol byl projít další stovkou otázek. Při správné odpovědi na otázku se otevřely dveře. Oba spolupracovali úžasně a zvládli to dobře. Dokonce bývalým arcibiskupům pomohli přes lávku. Až došli na místo, kde si má jeden z nich vybrat cestu vítězů a druhý cestu poražených. Teito se začal dohadovat s Hakurenem, kdo projde jakými dveřmi. Nakonec oba společně na zeď napsali něco ve stylu politbte si a otevřely se oboje dveře a oba vběhli do dveří poražených. Tím pádem oba postoupili do dalšího kola. Biskup Lance, který na tuto zkoušku dohlížel přivedl Teita i Hakurena k nám. Všichni čtyři biskupové se vytratili. I Law. Na přivítanou na oba dva jsem zůstala sama. Když oba dorazili, tak jsem je objala.
„Gratuluji.“ pogratulovala jsem jim.
„Díky,ale to ještě není konec.“ řekl s úsměvem Hakuren. Oba dva mě taky objali.
„Vím, ale i tak gratuluju k úspěšnému zakončení první části.“ vysvětlila jsem Hakurenovi.
„Kde jsou biskupové?“ zeptal se Teito a měl na mysli Fraua, Castora, Labradora a Lawa.
„Měli něco neodkladného k zařízení, ale sledovali vás až do konce této části. Teda skoro.“ přiznala jsem jim. Šli jsme ven.
Venku u fontány nás přivítala Razetta. Chtěla, abychom pluli za ní. Skočili jsme do vody a pluli za Rozettou. Odvedla nás na krásné místo. Teito se rozeběhl a lehl si do trávy. Já se musela smát. Já i Hakuren jsme sledovali Teita. Věděla jsem, že teď Teito uvidí dveře, které Hakuren neuvidí, ale Castor to Hakurenovi umožní. V tom se objevili biskupové. Frau vedl Teita do těch dveří. Hakuren za pomoci Castora taky ty dveře viděl a vstoupil dovnitř.
„Ty nepůjdeš?“ zeptal se mě Law.
„Tak já vím, co tam Teita čeká.“ usmála jsem se na Lawa. Law si sedl vedle mě. Hned jsem se k němu přitulila a Law mě objal kolem ramen. Poté jsem mu řekla, co Teita a Hakurena čeká a nemine. I o útoku Ayanamiho. Law moc nadšený nebyl, ale byl rád, že proti Ayanamimu se nesetkáme. Teda ne tak zcela, ale nezaútočí na nás. Po chvíli se všichni čtyři vrátili a hoši pospíchali na druhou část zkoušek. Já s ostatními k bublině, kde jsme sledovali jejich počínání.
Hakuren byl v místnosti, kde se mu zjevil člověk v masce, který chtěl zabít jeho otce. Hakuren byl na vážkách, ale pak si vzpomněl co mu řekl Teito. Že má štěstí, že má rodinu. Kdežto Teito už ne. Snažil se člověka v masce přemluvit, aby to nedělal. Otec po chvíli zmizel a z člověka s smaskou se stal malý chlapec. Byl to malý Hakuren. Slíbili si, že se postaví na své vlastné nohy a nedovolí, aby jim v tom někdo bránil. I malý Hakuren zmizel a otevřely se dveře. Hakuren prošel i touto poslední zkouškou.
Teitovi se zjevil Ayanami. Ukázal mu, jak mučil Mikageho. Teito si vyčítal, stejně tak Ayanami, že je to jeho vina. Nerada jsem to sledovala, protože oproti Teitovi jsem věděla, že opravdový Ayanami to není. Že ten se teprve objeví. Že Castor a Labrador budou bojovat proti Hyuugovi a Warrenovi, Lance proti Kusaragimu a já, Law, Frau a Hakuren proti Kuroyuri. A Teito samosebou proti Ayanamimu. Falešný Ayanami Teita probodl. Teito se propadal do temnoty. Někdo křikl, aby to u Teita ukončili, ale Frau zakročil. I já se chystala zakročit, i když jsem věděla, že Teito zvítězí. Teitovi to naštěstí došlo, protože opravdový Ayanami není citlivý a nemá nikoho rád, kdežto tady falešný Ayanami projevoval city. Teito naštěstí vyhrál. Já, Law a Frau jsme šli přivítat Teita.
Jenže nic se nedělo. Teito tentokrát bojoval proti opravdovému Ayanamimu. V tom k nám přiběhl Hakuren.
„Vojáci napadli kostel.“ vykřikoval už z dálky Hakuren. Přiběhl k nám a objevila se Kuroyuri.
„Sice jsem chtěla pomstít Haruseho a bojovat, proti tomu zahradníkovi, ale i vy mi postačíte.“ promluvila Kuroyuri.
„Vy dva jděte pryč.“ nařídil mně a Hakurenovi Frau. Já i Hakuren jsme se připravili k boji. Law věděl, co bude následovat. Chvíli jsme proti Kuroyuri bojovali. Law mě hodně chránil a Frau zase Hakurena. Oba věděli, že proti Kuroyuri nemáme šanci a to jsem věděla i já. Pro nějaké době jsme se objevili společně s Teitem, Castorem, Labradorem a Lancem v místnosti, kde proti nám stáli Ayanami a jeho lidé. Ayanami na řídil ústup. Teitovi došlo, že přeci je tu někdo, na kom mu záleží. Všichni zmizeli a já, Law, Hakuren i Frau jsme se objevili u dveří, které se po chvíli otevřely a v nich se objevil Teito.
„Jdeš pozdě, usmrkanče.“ řekl Frau, který si zapaloval cigaretu. Přiběhl i Castor s Labradorem.
„Jdete rychle. Není čas.“ řekl Castor. Frau hodil Teitovi bundu. Teito si ji oblékl.
„Počkejte.“ křikl biskup Lance. „Od teď jsi biskup ve zkušební době. Tvým mentorem je Frau.“ řekl a připnul Teitovi odznak, že je biskup. Poté Lance odešel.
„Co chceš dělat Teito?“ zeptal se Castor Teita, když jsme pospíchali k wishefirům.
„Cestovat a zjišťovat pravdu o království Raggs.“ řekl Teito.
„A já jdu s Teitem.“ řekla jsem rozhodným hlasem.
„To je nám jasné, proto jde i Law.“ řekl Castor. Všichni jsme se sešli u wishefirů, které byly připraveni k odletu. Teito se rozloučil s Hakurenem. Pak i já jsem se s ním rozloučila. Teito a Hakuren si podali ruce a já se s Hakurenem objala. Poté jsme nastopili na wishefiri a za pomoci Labradorových květin, jsme vycestovali bludištěm chodeb ven a pryč do světa.
V tom jsem cítila zvláštní pocit. Neseděla jsem na wishefiru, ale byla jsem v bílé místnosti. V tom promluvil hlas.
„Toto bylo tvé první a ne poslední dobrodružství. Těš se na další.“ promluvil hlas. V tom se obevilo ostré světlo a já zavřela oči. Když jsem je zase otevřela, tak jsem ležela ve své posteli. Byl to sen, nebo realita? Ptala jsem se sama sebe. Blížilo se ráno a já musela vstávat. Cítila jsem se, ale vyspale, tak jsem usoudila, že to byl nejspíš jenom sen. Ale kdo ví.