Muž s velkým M - 8. kap.
Informace:
Třída si užívá volno v kampu. Jdou společně do města. Předposlední den se jdou projít, ale Jane si vymkne kotník. Law se o Jane stará vlídně a mile. Jane ničemu nerozumí.
8. Nehoda
Ráno všechny probral Law. Po probuzení si Jane vzpomněla na ten polibek. Při té vzpomínce, stále cítila rty Lawa na svých rtech.
„Jane?“ ozvala se Verča.
„Promiň, říkala si něco?“ vzpamatovala se Jane.
„Je ti něco?“ zeptala se starostlivě Verča. Pro zatím nikdo nesmí nic vědět. Ani Verča ne. Pomyslela si Jane.
„Ne, nic. Jenom jsem přemýšlela, o čem se mi zdálo a nemohu si na nic vzpomenout.“ zalhala Jane Verče. V lhaní byla expert, ale výjimku tvořil Kagami, který vždy poznal, jestli Jane lže, či ne.
„OK. Jinak jsem říkala, že máš tričko naruby.“ usmála se Verča. Jane se na sebe podívala.
„A jo.“ zasmála se Jane. Uf, skočila mi na to. Pomyslela si Jane a obrátila si triko. Poté obě dvě vyšly ven, kde už byla celá třída.
„Už jsme všichni.“ řekl Law a podíval se na Jane. Ta uhnula pohledem. „Dneska si uděláme celodenní výlet do města.“ pronesl a celá třída zajásala.
„Jak je to daleko?“ zeptala se Athena.
„Sedm kilometrů.“ oznámil všem Law.
„Tolik?“ podivila se Athena. „A to autobusy tam nejezdí?“ zkusila, jestli by se tím autobusem nemohlo jet.
„Jezdí, ale my jdeme pěšky.“ usmál se Law. Poté si všichni šli připravit batohy a převléct se. Poté se šlo na snídani.
Po snídani všichni vyrazili na cestu. Šli lesem. Při cestě si všichni povídali. Kagami držel Verču za ruku.
„Mám nápad.“ pronesl Labrador. Všichni se na Labradora podívali.
„Jaký?“ zeptala se Jane Labradora.
„Zahrajeme si, Kdo jsem.“ navrhl Labrador. Všichni souhlasili. Ostatní je nevnímali.
„Mohu se přidat?“ zeptal se Law.
„Klidně pane učiteli.“ souhlasil Labrador. Nikdo neprotestoval. Takhle si hráli, než došli na konec lesa. Poté se muselo jít po silnici.
„Udělejte dvojice.“ rozhodl Law.
„Nevadí ti Jane, že půjdu s Kagamim?“ zeptala se nejistě Verča Jane.
„Jasně, že ne.“ usmála se Jane na Verču. „Já půjdu tady s bráškou.“ dodala a s úsměvem čapla za ruku Labradora. Law si toho všiml. To mi to dělá naschvál. Pomyslel si Law. Nic ale neříkal a svou žárlivost potlačil v sobě. I když se jednalo o bratra Jane.
„Jane, co by si dělala, kdybych jsem chtěla jít s Labradorem?“ zeptala se provokativně Athena, která šla před Jane a Labradorem.
„Tak, záleželo by, jestli by s tebou Labrador šel. Ale nebránila bych mu v tom.“ řekla Jane v klidu.
„Ale to nehrozí. S tebou bych nikdy nešel.“ zasáhl do rozhovoru Labrador.
„Kdo by s tebou taky chtěl jít.“ pronesla škodolibě Athena.
„Třeba já.“ ozvala se rázně Jane.
„Ty se nepočítáš, jsi jeho sestra.“ namítla Athena.
„Tak já.“ vložila se do rozhovoru Verča.
„To by si nešla, ale s Kagamim.“ namítla Athena.
„Kagami by to pochopil, že jo?“ otočila se Verča na Kagamiho.
„Jasně že jo.“ souhlasil Kagami. „I když bych jsem žárlil, ale věřím ti Verů.“ dodal pravdu. Takhle se bavili celou cestu do města.
Za hodinu a půl dorazili do města. Všichni došli ke kašně.
„Je jedenáct. Ve tři se všichni sejdeme tady.“ rozhodl Law a rozpustil třídu. Sám se procházel po městě.
„Není vám líto učitele?“ zeptala se Verča, když ona, Jane, Kagami a Labrador osaměli.
„Proč?“ nechápala to Jane.
„Protože nemá s kým jít.“ vysvětlila Verča všem, nejen Jane.
„Mám pro něho doběhnout a navrhnout mu, aby šel s námi?“ zeptal se všech Kagami.
„Ne, to je dobrý.“ zamítla to hned Verča.
„Co podnikneme my?“ zeptala se Jane.
„Navrhoval bych jídlo.“ ozval se Labrador. Ostatní uznali, že mají taky hlad. Šli najít hospodu, kde by se mohli najíst.
Ve tři se všichni sešli u kašny. Udělali zase dvojice a šli zpátky ke kampu. Šli asi dvě hodiny. Cestou si povídali, nebo někdo i mlčel. Co dorazili do kampu, šli pod sprchu a odpočinout si do stanů.
„Verů, mohu ti něco říct? Ale nesmíš to nikomu říct.“ zeptala se Jane Verči. Musím to někomu říct. Pomyslela si Jane.
„Jasně, povídej.“ vybídla Verča Jane a sedla si k ní.
Víš, včera večer...“ říkalo se to Jane dost těžce. „...když jsem se šla napít, tak přišel ke mně Law a políbil mě.“ dořekla vše, co ji trápilo.
„V-vážně?“ dostala ze sebe Verča. Byla překvapea.
„Jo, nerozumím tomu.“ přiznala Jane, jak je z toho všeho zmatená.
„Neboj, budu jako hrob.“ slíbila Verča Jane. Jane pokývla hlavou. Ulevilo sse jí, když to Verče řekla. Poté byli Lawem povoláni před stany. Oznámil jim, že si udělají táborák.
Byl předposlední den odpoledne. Všichni vyrazili do lesa se projít. Šli po rovince, když se to v tom stalo.
„Au.“ ozvala se Jane. Nevšimla si díry a vymkla si kotník.
„Jane, co se stalo?“ strachovala se Verča. Law byl hned u Jane.
„Je ti něco?“ zeptal se starostlivě Law.
„Asi jsem si vymkla kotník.“ přiznala Jane.
„Musíme se vrátit.“ rozhodl Law. Všichni se otočili a šli zpátky do kampu. Jane šla jako poslední za podpory Kagamiho a Labradora. Law šel s nimi.
„Bolí to, Jane?“ zeptala se Verča.
„Ani ne.“ zalhala Jane. Law i Kagami poznali, že lže.
Po chvíli došli do tábora.
„Musím se ti na to podívat.“ řekl rozhodně Law. Kagami s Labradorem odvedli Jane do stanu, kde spal Law. Jane si opatrně sundala botu a ponožku, kdyř seděla na posteli. Law si vzal nohu Jane na své nohy. Rukama projel a pomačkal nohu Jane. „Je to vymknuté.“ řekl po chvíli Law. „Stáhnuti to a chtělo by to ledovat.“ dodal a šel pro obvaz. Opatrně, ale pevně stáhl kotník Jane.
Po večeři byla diskotéka. Rozlučková diskotéka. Jane celou tu dobu seděla a vše sledovala s povzdálí. Ale nikdy nebyla sama. Vždy u ní někdo byl.
Po diskotéce všichni ulehli do stanů. Jane a Verča si ještě povídaly.
„Kam jdeš, Jane?“ zeptala se Verča Jane, když viděla, jak se vyhrabává ven.
„Jdu na WC.“ odpověděla Jane Verče.
„Nechceš nějak pomoct?“ zeptala se Verča.
„To je v pohodě. Zvládnu to sama.“ usmála se Jane na Verču a vyšla ven.
Začala pajdat na WC. Law si hned Jane všiml. Hned k ní přišel a mlčky ji vzal do náruče. Mlčky ji odvedl na WC. Jane se hned vybavil ten polibek. Byla znovu v šoku. Na zpáteční cestě, ji Law znovu odvedl v náručí před její stan. Když Jane položil na zem, tak Jane s brekem zašeptala.
„Proč to děláš?“ řekla s brekem Jane. Law byl chvilku překvapen, ale poté odešel. Jane si setřela slzy a zalezla do stanu. Verča už spala. Než Jane usnula, tak přemýšlela, proč to všechno Law dělá. Ve škole je na ni zasedlý a tady se o ni stará a dokonce došlo i na polibek. A taky uvažovala, proč brečí. Po nějaké době i Jane usnula. Ráno si všichni zabalili věci a jeli autobusem zpátky domů.