Muž s velkým M - 7. kap.
Informace:
Třída jede na školní výlet do hor. Jane jede ne moc nadšeně. V kampu hrají hry, a vždy je o zábavu postaráno. Ale druhý večer po diskotéce dostane Jane svůj první polibek.
7. Polibek
Blížilo se léto. Ve škole se uzavíraly známky. Takže bylo se co učit Ale Jane, Kagami, Labrador, Verča, Mikage a Teito vše zvládali v pohodě. Rodiče z nich měli radost.
„Příští týden jedeme na týdenní výlet do hor. Vezměte si spací pytle a teplé oblečení.“ oznámil jednoho dne učitel Law. Všichni se začali radovat. Až na jednu osobu, a tou byla Jane. Ale věděla, že přesto na ten výlet pojede. Nic jí nezbývalo. Týden utekl jak voda a jelo se na výlet.
Všichni se sešli před školou v osm hodin ráno. Tam na ně už čekal autobus. Jane si sedla s Verčou, Kagami s Labradorem a Mikage s Teitem. Seděli všichni za sebou. Cestou si povídali, zpívali a spali. Jeli celkem pět hodin.
Po pěti hodinách dorazili na místo. Camp byl obrovský. Stany, velký plácek, hříště, hala a rybník. Všichni se šli ubytovat. Stany byly po dvou. Spíš to byly chatky s plátěnou střechou, jako stan. Ale v menším provedení. Jen pro dvě osoby.
Po ubytování se vydali všichni na procházku. Šli do lesa. Různě si povídali. Našli si plácek, kde si zahráli na babu a na cukr, káva, limonáda, čaj, rum, bum. I Law se připojil. Při babě se snažil chytit Jane, ale ta byla mrštná, jak liška a chytit ji nebylo snadné.
K večeru se vrátili do kampu. Umyli si ruce a šli na večeři. K večeři měli šunkafleky.
„Hm, Tak toto chutná jak od maminky.“ pronesl nadšeně Mikage.
„Tobě vždy chutná vše.“ protestovala Jane.
„To lžeš. Ve školní jídelně mi vše nechutná.“ nedal se Mikage.
„Dobře, vzdávám se.“ zasmála se Jane. „Hlavní je, že máš dobrý apetit.“ usmála se na Mikageho. Mikagemu trošku zrůžověly tváře. Pak se najedli všichni mlčky. Po večeři se šlo na procházku kolem rybníka.
Nebo spíš do půlky rybníka a zase zpátky. Přeci už byl večer.
„Mám nápad na hru.“ ozval se Mikage. Všichni se na Mikageho podívali. „Zahrajem si, kdo jsem.“ navrhl a podíval se na všechny.
„Tak stupidní hru hrát nebudu.“ ohradila se Athena.
„Hrát nemusíš, když nechceš.“ nedala se Jane. „Jsem pro zahrát si.“ souhlasila s nápadem Mikageho. K Jane se přidala Verča, Kagami, Labrador a Teito.
„I já se přidám.“ ozval se Law za Jane.
„Skvělé začnu.“ zajásal Mikage. Takhle si hráli celou cestu, u které se i nasmáli.
Okolo deváté přišli do kampu. Šli do sprch. Dokud nezapadlo slunce hráli různé hry. Hráli, kdo nedá koš vypadává. Mezi posledními byla Jane, Kagami a Law. V půl jedenácté šli všichni spát.
Druhý den se vzbudili v devět hodin. Nebo spíš Law je vzbudil. Pro Jane to byl den D. Slavila osmnácté narozeniny. Ale Kagami, Labrador a Verča slíbili, že o tom pomlčí. Celé dopoledne si hráli v lese. Odpoledne obešli celý rybník. Pokraždé bylo o zábavu postaráno.
Po večeři měli v hale diskotéku. Jane si na pomalé písničky zatančila se všemi. S Kagamim, Labradorem, Mikagem, Teitem i ze srandy s Verčou. Dokonce přišla pro Lawa. Byla k tomu, ale vyhecovaná.
„Jestli pro něho nepůjdeš, jsi u mě srab.“ provokoval Kagami Jane.
„To zvládneš Jane, já ti věřím.“ přidala se ke Kagamimu Verča.
„I ty, Verů? A to jsi kamarádka?“ byla překvapena Jane. „Ale dokážu vám, že srab nejsem.“ nedala se Jane a šla za Lawem.
„Pane učiteli, zatančíte si?“ toto měla říct Jane, ale Athena byla rychlejší. Law si všiml, jak je Jane na odchodu.
„Jane, dlužíš mi tanec.“ ozval se Law. Jane se otočila a podívala se na Lawa i Athenu.
„Ano.“ řekla Jane překvapeně. Oba začali tančit.
„Promiň, že jsem lhal, ale nechtělo se mi tančit s Athenou.“ omluvil se Law Jane. Jane Lawa nepoznávala.
„Spíš jste mě zachránil. Kagami mě nebude brát za sraba.“ řekla stále překvapeně Jane. Písnička skončila.
„Pro dnešek poslední píseň.“ ozval se DJ. Pustil pomalou písničku. Všichni se chytli kolem ramen, nebo kolem pasu a vykopávali nohu na jednu stranu a pak druhou na druhou stranu. Jane se držela Lawa a Teita. Po písničce se šlo spát.
„Ségra, musím uznat, že srab nejsi.“ uznal Kagami.
„Dobrou holky.“ rozloučil se Labrador.
„Jane, mohu s tebou mluvit?“ zeptala se ve stanu Verča Jane. Jane, která už ležela v posteli se podívala na Verču.
„Jasně, co se děje?“ zajímalo Jane.
„Jsem asi zamilovaná.“ řekla Verča Jane.
„Do koho?“ zeptala se Jane a posadila. I když odpověď znala.
„Neboj, Teito to není. Je to Kagami. Dokonce spolu chodíme.“ vše řekla Verča Jane.
„O-od kdy?“ dostala ze sebe Jane, protože ji překvapilo, že ti dva spolu už chodí.
„Co jsme spolu tančili, tak pak jsme šli ven. Tam se mi Kagami vynal. Poté mě políbil.“ vysvětlila Verča Jane.
„A co ty na to?“ zajímalo Jane.
„Opětovala jsem mu city.“ řekla Verča Jane.
„Moc vám to přeju. Hodíte se k sobě.“ usmála se Jane na Verču.
„Co ti Teito chtěl po té diskotéce?“ zajímalo Verču, který mluvil venku po diskotéce s Jane. I Law je slyšel, ale nedal nic najevo.
„Vyznal mi lásku, ale já ho odmítla.“ přiznala pravdu Jane.
„Takže ta dívka jsi ty.“ řekla Verča zamyšleně.
„Mrzí tě to?“ zeptala se Jane Verči.
„Už ne.“ usmála se Verča na Jane.
„Jdu se napít. Jdeš taky?“ zeptala se Jane Verči.
„Promiň, ale nejdu. Nevadí?“ odmítla Verča Jane.
„Ne, nevadí. Hned tu budu.“ usmála se Jane na Verču.
Bylo už jedenáct hodin. Law, který byl ještě venku, tak viděl, jak Jane odchází ze stanu. Pomalu šel za ní. Jane došla k nádobě s pitím. Opláchla si hrnek a nalilo vodu. Napila se a otočila se k odchodu. Ale Law jí stál v cestě.
„Učiteli?“ divila se Jane a couvala, dokud nenarazila na zeď. Law se přibližoval k Jane. Jane se dívala do očí Lawa. Nevyznala se v nich. Ale bylo to něco jiného, než pravé chování Lawa, jak ho znala. Law zavřel oči a Jane políbil. Jane vykulila oči překvapením. Po chvíli se Law odtáhl. Jane tam stála celá překvapená a nezmohla se na nic.
„P-promiňte.“ dostala ze sebe Jane a utekla do stanu.
Zavřela za sebou. Verča už spala. Jane ležela na zádech a stále měla před sebou Lawa, jak ji políbil. Její první polibek. Než usnula, tak mysela na Lawa a jeho polibek. Ničemu nerozuměla. Po chvíli, ale taky usnula.