Muž s velkým M - 6. kap.
Informace:
Nastávají Vánoce, kdy se kupují dárky, peče cukroví. Jane s Verčou jdou na nákupy dárků, pro ostatní. Jane chybí dárek pro Verču, Verča má pro všechny. Při dni, kdy se rozdávají dárky, dostane Jane o dárek navíc s přáníčkem "Z celého srdce tě miluju".
6. Vánoce
Blížily se Vánoční svátky. Ve škole si každý losoval, kdo komu dá dárek. Takhle to bylo i v loni. Každý si vylosoval jednoho spolužáka a pak mohl dát dárek komukoliv chtěl. Pro třídního se shodli, tak, že každý dal nějaké ty peníze a koupil se jeden společný dárek. O los se starala Athena. Dívka třídy, kterou Jane ze srdce nenáviděla. Nepadly si do noty.
„Každý mi dá padesátku. Třídnímu koupíme flašku s přáníčkem.“ řekla Athena. Nikdo neprotestoval. Každý dal Atheně padesátku. „Tak a teď losy.“ řekla a každému podala klobouk, kde byl lístek se jménem. Řada přišla na Jane. Vylosovala si lístek a přečetla si, koho si vylosovala.. Byla to Athena. Moc z toho radost neměla.
„Koho máš, Jane?“ zeptala se Verča Jane. Jane jí ukázala lístek. „To tě lituju.“ řekla a objala Jane. I Jane objala Verču.
„Máš dneska čas?“ zeptala se Jane Verči.
„Mám, proč?“ zeptala se Verča.
„Co takhle dneska nákupy?“ zeptala se Jane Verči.
„To zní dobře.“ souhlasila s nápadem Verča.
„Tak po škole se sejdeme před školou a půjdeme.“ navrhla Jane. Verča přikývla na souhlas. Poté započala hodina, kdy měli třídního učitele. Od toho incidentu, kdy Law pomohl Jane a objal ji, byl k ní vlídný, zmizelo. Byl na ni mrzutý, ironický a pořád ji vyvolával k tabuli. Byl na Jane prostě zasednutý. Jane ho nenáviděla. Ale řešit to s Lawem už nechtěla.
Po škole se holky sešly před školou. Kluci je dohnali.
„Holky, jdeme domů?“ zaptal se dívek Labrador.
„Dneska ne. Dnes se jde nakupovat.“ odpověděla Verča.
„A můžeme se přidat?“ zajímalo Labradora.
„Dnes ne. Promiň.“ omluvila se Jane.
„Pojď, jdeme. Příště my půjdeme zase bez nich.“ pobídl Kagami Labradora. Rozloučili se a kluci šli na nádraží a dívky do města.
Cestou do města si povídaly.
„Kam půjdeme?“ zeptala se Verča.
„Co do pánského oblečení?“ navrhla Jane. Verča souhlasila. Obě šly do obchoďáku pro pány.
„Co tu koupíš?“ zajímalo Verču.
„Chci taťkovi a Kagamimu koupit kravatu.“ odpověděla Jane.
„Pomohu ti s výběrem.“ navrhla Verča Jane. Jane neprotestovala.
„Co budeš kupovat ty?“ zeptala se Jane Verči. Ta se zarazila.
„Netuším.“ řekla po chvíli.
„Neboj, něco vymyslíme.“ usmála se Jane na Verču. Obě vybraly dvě kravaty. Přemístěly se do dalších obchodů, až měly vše koupené. Jane koupila dvě kravaty, jednu otci a druhou Kagamimu. Labradorovi koupila autičko na dálkové ovládání, které Labrador sbíral. Pro Mikageho a Teita vybrala pěkné knížky. Pro Athenu koupila kosmetiku. A pro matku prstýnek. Pro Verču nic nekoupila. Nechtěla, aby to Verča viděla. Už měla promyšlené, co jí koupí. Verča zase koupila pro rodiče společenskou hru Vědomosti, pro Kagamiho trencle se srdíčky. S tímto výběrem jí pomohla Jane. Pro Labradora ponožky s motivy aut. Pro Mikageho plyšáka žabáka a pro Teita lego. Sice se s Teitem rozešla, ale slíbili si, že si něco na Vánoce dají. I pro Jane už koupila dárek. Koupila jí pyšovou opici, které Jane sbírala. Okolo šesté měly namířeno domů, nebo spíš na vlak.
„Jane, mohu se ti s něčím svěřit?“ zeptala se Verča Jane, při cestě domů.
„Jasně, říkej.“ pobídla Jane Verču.
„Víš, díky za ten dárek pro Kagamiho. On se mi líbí.“ přiznala se Verča Jane.
„Já vím. Poznala jsem to na tobě.“ usmála se Jane na Verču. „Proto jsem ti pomohla s tímto dárkem pro něho.“ zašklebila se. Obě došly na nádraží.
Čekaly na vlak. Vlak měl půl hodiny zpoždění, kvůli výluce.
„Není to náš učitel?“ zeptala se Verča Jane. Verča taky věděla o té záchraně z října, kdy Jane napadli ti kluci. Ale byla jediná, která věděla, že Law Jane objal. Jane se podívala před sebe.
„Jo je.“ procedila skrz zuby Jane.
„Dobrý večer, pane učiteli.“ pozdravila učitele Verča.
„Dobrý večer.“ popřála i Jane učiteli. Ale nebylo to moc ochotné. Law se otočil, aby viděl, kdo ho zdraví.
„Ahoj děvčata.“ pozdravil ty dvě Law. „Co takhle pozdě domů?“ zajímalo ho.
„Nakupování.“ odpověděla Verča a vlak jim přijel.
„No jo, Vánoce se blíží. Pořídily jste všechno?“ zajímalo Lawa. Všichni tři nastoupili do vlaku.
Verča si sedla k oknu a Jane vedle ní. Law si stoupl před děvčata. Jane cítila tu krásnou vůni od Lawa, ale ignorovala to, i když vůně byla lákavá.
„Ano máme všechno, viď Jane?“ otočila se Verča na Jane.
„Jo.“ odpovědděla stroze Jane.
„To je dobře.“ usmál se Law. To půjdeme spolu domů. Pomyslel si Law. To je skvělé. Radoval se v duchu.
Konečně dojeli na místo, kde měli vystupovat. Vystoupili si a vyšli z nádraží ven.
„Tady se rozloučím. Musím domů. Tak se měj krásně Jane, a zítra ve škole. Na shledanou, pane učiteli.“ rozloučila se Verča.
Ahoj, Verů.“ rozloučila se i Jane a obě dívky se objaly.
„Ahoj Verčo.“ rozloučil se Law. Pak vyrazila Jane s Lawem mlčky domů. Law by si rád povídal, držel Jane za ruku, ale nemohl. Ještě nenastala správná chvíle. I Jane mlčela.
„Na shledanou.“ rozloučila se Jane, když stáli před jejím domem.
„Ahoj Jane.“ rozloučil se vlídným hlasem Law. Dokonce se i usmál. Jane ničemu nerozuměla. Law čekal dokud Jane nezalezla do domu. Poté se odebral taky domů.
„Tak tady jsi. Konečně doma.“ objala matka Jane.
„Neboj, nebyla jsem sama.“ usmála se Jane a taky matku objala.
„Jak to? Přeci z nádraží sem.“ divila se matka.
„Šla jsem s učitelem. Potkaly jsme ho s Verčou na nádraží.“ vysvětlila Jane.
„Tak to jsem ráda.“ ulevilo se matce. „Máš vše, co jsi chtěla?“ zeptala se a otočila se na Jane.
„Kromě Verči, mám všechny.“ odpověděla Jane. Pak šla schovat dárky, které koupila a šla na večeři. Po večeři si dodělala úkoly a šla spát.
Nastal den D, kdy se rozdávaly dárky. Nejdřív Athena dala dárek Lawovi za nás všechny. K flašce bylo přáníčko, které všichni podepsali.
„Děkuji vám.“ usmál se na všechny Law. Pak se začalo rozdávat dárky mezi studenty. Jane, jako ostatní měla dostat šest dárků, ale dostala o jeden navíc. Od Verči dostala plyšáka. Od Kagamiho a Labradora knížky. Od Mikageho tři záložky na knihy. Od Teita kosmetiku. Od někoho, kdo si ji vylosoval dostala ponožky s obrázky. A sedmý, poslední dárek, byl srdíčkový řetízek s přáním. „Z celého srdce tě miluju.“ stálo na přáníčku. Jane zajímalo, kdo pak to je. Ale neměla páru. Ani z ostatních to nevěděl, do to Jane dal. „Tady máte maličkost ode mne.“ uspořádal si klid, aby ho třída vnímala. Všichni dostali lízátka a svíčku. Verča ten řetízek, Jane připla na krk. Po rozdání dárků, ochutnávání cukroví se všichni zvedli a odešli domů.