Alcyhmie - 5. kap. - Do klubu přichází Jane a Cori
Informace:
Jane s Cori se rozhodnou do alchymistické kluku se připojit. Verča a Terka zatím nemají potuchy, jaké plány má Jane s Cori. A taky nastává den, když Jane bude muset s pravdou ven.
5. Do klubu přichází Jane a Cori
Uběhl druhý týden. Shiki mě hodně ve škole buzeroval, ale s tím jsem počítala, tak jsem na to byla připravena. O každou přestávku se šel za mnou Law podívat. Tvrdil, že chce se mnou a Izayou trávit volné chvíle. Ale Izayovi se to moc nezdálo. Izaya se stále snažil ze mně dostat informaci, proč za námi Law vlastně chodí. Snažil se ze mě dostat, co mi Law řekl hned ten první den, co začala škola. Ale ze mně nic nevytáhl. Ani z Lawa nic nedostal. Izaya se choval jako štěnice, ale neštvalo mě to tolik, jako mě štval velící důstojník Shiki.
Nastal druhý patek a už jsme všichni byli doma ze svých škol. S Cori jsem se domluvila, že v šest se sejdeme u nás v pokoji. Chtěla jsem jí říct o té nabídce, kterou nám poskytl Law. Celý týden jsem s Lawem řešila, jestli to Cori mám říct, či ne. Nakonec jsem se rozhodla Cori vše říct. Cori jsem řekla o schůzce v pokoji, s tím, že jí chci něco říct. Law o mém plánu vědět a zařídil i to, že jsme nemuseli jít na večeři.
Nastala šestá hodina, ale Cori nikde nebyla. Nakonec po pěti minutách dorazila do pokoje. Byla celá zadýchaná. Už jsem se chystala Cori se zeptat, co ji tak zdrželo, ale Cori byla rychlejší.
,,Promiň, chtěla jsem něco říct Daikimu, ale někam odjel limuzínou." hned se mi Cori omlouvala. ,,Tak, co se děje?" zeptala se nedočkavě.
,,Je tu něco, co by mělo zatím zůstat jenom mezi námi dvěma. Nechci zatím, aby to věděla Terka s Verčou." začala jsem pomalu přecházet k věci, kterou jsem chtěla Cori říct.
,,Tak nenapínej a ven s tím." chtěla kratší verzi Cori.
,,Minulé pondělí jsem dost dlouho mluvila s Lawem. Přiznal se mi, že on, Daiki, Zoro a Kida provozují alchymii. Něco, jako chemické pokusy. Law nám vše vysvětlí dneska. Já jsem s tímto návrhem souhlasila. Ty jsi taky připravena do toho jít. Stejně jako já. U Terky a Verči si tak jistá nejsem. Až budeme vědět víc, tak jim to taky řekneme. Teď je to jenom na tobě, jestli se chceš ke mně a chlapům připojit, či ne. Jestli do toho půjdeš se mnou, či ne. Ale musíš o tom pomlčet." vše jsem řekla Cori, co jsem chtěla. V Coriných očí jsme viděla hvězdičky nadšením. Bylo mi jasné, co řekne.
,,Jdeme na to. Na co ještě čekáme?" pospíchala Cori. Musela jsem se nad tím pousmát. Jenom zavolám Lawovi. Ten dá vědět limuzíně. Sám mi neřekl, kde ta klubovna je." řekla jsem Cori a vyndala jsem mobila. ,,Tady Jane, s Cori jsem připravené." řekla jsem do mobila. ,,Hned tam jsme." slíbila jsem a hovor ukončila.
,,Tak co říkal?" hned vyzvídala Cori.
,,Máme jít čekat ven. Už tam na nás Law čeká." řekla jsem Cori s úsměvem. Obě jsem se připravily a vyrazily ven za Lawem.
Před vilou na nás čekal Law. Byl schovaný, ale já i Cori jsme si Lawa hned všimly. Šly jsem se schovat k Lawovi. Law rozsvítil svůj mobil, aby na nás dvě dobře viděl. V tichosti jsme čekali na limuzínu. Když přijela, nastoupili jsme si do limuzíny a jeli jsme na tajné místo, kde byl klub alchymie.
Asi po půl hodině limuzína zastavila. Nikdo za tu celou dobu nepromluvil ani slovo. Jako první vystoupil Law. Pak z auta vyskočila Cori a já jako poslední. Law nás vedl do staré továrny. Šli jsme mlčky. V továrně vedly schody asi do dvacátého patra, ale my vyšli do desátého patra. Tam na nás už čekal Daiki, Zoro a Kida.
Zde byla veškerá výbava. Hlavně počítače. Bylo záhadou, kde ty věci vzali, a kde je napojena elektrika, protože proud tu nešel. Nebo to tak aspoň vypadalo. Chystala jsem se zeptat se, ale Cori mě předběhla.
,,Kde berete energii?" zeptala se užasle Cori.
,,Získali jsem energii od majitele." zazubil se Kida.
,,Jen pojďte dál." vybídl nás Daiki. Obě jsme přišly blíže.
,,Jane, ty umíš zacházet s počítačem?" zeptal se mě Zoro.
,,Trošku jo." přikývla jsem na souhlas. ,,Proč?" zajímalo mě, proč se na to Zoro ptá.
,,Budeš náš hacker, pokud souhlasíš." řekl mou pozici Daiki.
,,Něco jsem ještě neřekl." řekl Law, když jsem se na Lawa podívala, tak bylo vidět, že ho mrzí, že mi něco zatajil. ,,Vyšetřujeme případy, kde hraje hlavní roli alchymie. A policie si neví s případem rady." oznámil to mně a Cori.
,,Wow, to je hustý." žasla Cori.
,,Štěstí, že jsem o tom neřekla Terce a Verče." povzdychla jsem si.
,,Můžeš na chvíli Jane?" zeptal se mě Law. Přikývla jsem na souhlas. Oba jsem šli stranou, aby nás ostatní neslyšeli.
Jak jsme stáli stranou, bylo mi jasné, že Law, že se mi chce omluvit. Byla jsem ochotna mu to prominout. Věděla jsem, že takovéto věci Cori vždy berou a zajímá se o to. Ale chce se především věnovat v právnickém oddělení.
,,Promiň, že jsem ti toto zatajil, ale tohle ses měla dozvědět tady." omluvil se mi Law. Povzdychla jsem si.
,,Dobře, ale příště mě varuj dopředu." řekla jsem Lawovi.
,,Určitě řeknu. Hlavně na tom našem místě." usmál se na mě Law.
,,Jen dotaz. To budu sedět u počítače?" zeptala jsem se Lawa.
,,Ne, budeš něco jako hacker v terénu." usmál se Law, když mi vysvětlil mou pozici. Přikývla jsem na souhlas a oba jsme se vrátili k ostatním.
Corri žasla nad tou vymoženosti. Takhle jsem ji ráda viděla. Nechtěla jsem Cori, Terce ani Verče lhát, ale to, co mě tížilo se nesměly dovědět. Aspoň pro zatím. Sledovala jsem Cori a usmívala jsem se.
,,Jane, díky, že si mi o tomto řekla a vzala si mě sebou." děkovala mi Cori, která byla celá šťastná.
,,Není zač. Spíš bychom měly děkovat chlapům." usmála jsem se na Cori.
,,Terce i Verče by se tu líbilo." poznamenala Cori.
,,Zatím jim nic říkat nebudeme." rozhodla jsem se, že Terce ani Verče nic neřekneme. Cori přikývla hlavou na souhlas
,,A teď oslava." zajásal Kida. Daiki se Zorem přinesli jídlo a pití. Obě dvě jsme měly už hlad. A nejen mi, ale i chlapi. Byly to sice obložené chlebíčky, ale i tak jsme si všichni pochutnali. K pittí byla cola. Cori by přivítala alkohol, ale mlčela.
Když bylo vše snězené i vypité, tak jsem si myslela, že se pojede domů. Ale my ještě museli něco udělat. Po jídle Kida ukázal na stůl s počítači.
,,Potřebujeme od tebe, aby si něco zjistila." oznámil mi Daiki. Přikývla jsem a šla si sednout k počítačům.
,,Co mám zjistit?" zeptala jsem se všech.
,,Jde o tohodle profesora. Jmenuje se Horada." Zoro mi ukázal fotku s jménem Horada. Vzala jsem si od něho fotku do ruky. I Cori se na ni podívala.
,,Někoho mi připomíná." zamyslela se Cori. I mně se zdál povědomý.
,,Chodí na střední školu, kde je profesorem." nakonec jsem si vzpomněla, odkud toho chlapika znám.
,,Správně. Je to třídní učitel Aoby. Chceme, aby ses nabourala do jeho počítače a vše zjistila." požádal mě Law. Zoro mi podal ip adresu počítače Horady. Nebylo to tak snadné dostat se do jeho počítače, ale nakonec se mi to povedlo. Vše jsem stáhla do našeho počítače.
,,Vše stáhnuté." řekla jsem všem, když jsem vše stáhla. Všichni se kolem mě slukli.
,,Vše vytiskneme." rozhodl Law. Dala jsem vše vytisknout. Bylo toho dost, tak každý dostal nějaký ten štos papírů, abychom něco zjisili o tom Horadovi. Když bylo vše vytisknuté a rozdané jeli jsme limuzínou domů. S Cori jsme slíbily, že to nikomu neřekneme. Ale Mizuki o všem věděl a podporoval nás. A od té doby se z nás stal klub achlymie detektivů a všem nám to změnilo život.