Feez Divingstn: SWAG – KAPITOLA 4
Informace:
NIKDY
NIKDY
Misa zase stojí přesně na čas před mím domem.
Dneska na to kašlu, nikam nejdu! Zkrze žaluzije pozoruji jak tam stojí a pokojně vyčkává...
„Už k ní poután být nechci, furt jí jenom doprovázím na každym kroku.“ stěžuju si sám sobě.
Nejsem napravenej až dost? Pořád přemýšlím o ní....konečně se dokopu k tomu vyjít ven.
Sotva otevřu dveře už zdravým „Ahoj Miso, promiň za zdržení já vstal po-...“
Celá má lež se ztratila v tichu a k Misaki už nemohla dojít, byla pryč.
Na tuhle novinku jsem moc připravenej nebyl „Misaki??!“ volám.
Kam šla? V poklidu jdu do školy s myšlenkou, že nejspíš je už tam.
Jdu pozdě, pamalu s tichostí jsem otevřel dveře do třídy a plýžil se ke své lavici.
Misa, tu není? K-kam mohla zmizet?!
Waka taky chybí?!
Dost znepokojující...
Konečně jsem došel ke své lavici.
“BUM!“ idiot sedící za mnou mi odšoupl židly, já sedl do prázdna s doprovodem obřího třísknutí mé hlavy o lavici!
„Auvajs!! To si ze mě děláš srandu ty sr*čko!!!“ vyjedu na toho imbecila.
Učitelka se okamžitě otáčí od tabule a bere si mne do ředitelny, ZASE jako dřív....
Říďa je podrážděná „Kdepak je slečna Hiamori? Měla být s vámi...!“
Nemůžu ředitelce říct, že byla nejspíš unesena....!
Lžu „N-nevím!“
„Jdi raději pro dnešek domů, než tady naděláš další průšvih!!"
C-co? To mě jen tak pošle domů?
No mohl bych popátrat po Misaki...
Vycházím z hlavního vchodu naší školy. Co se Mise mohlo stát?
Okamžitě jsem se vydal k Wakově domu, abych si byljist, že se jí on jako největší PERVERZÁK ani nedotkl...
Po cestě si prohlížím své okolí.
Vidím mladou dívku, je přivázaná ke stromu.
„MISA??!" kouknu se pořádně, ano ta dívka připoutaná k obřímu dubu byla opravdu Misaki, její oblečení bylo roztrhané až hanba.
Byla v bezvědomí.
Můj rozběh vypadal spíš jako klopýtnutí o vlastní nohu, ale u ní jsem byl rychlostí blesku (DOUFÁM ŽE TO NIKDO NEVIDĚL!!)
„M-Misaki?!!" odpoutávám ji a beru do náruče, toho zmetka co jí to provedl zkopu, že ho už nikdo nepozná!
Je celá polámaná a má několik modřin, na zápěstí od provazů a na těle. Nejspíš do ní někdo boxoval...
„Prosím prober se!" šeptám jí do ucha, ale odpovědi se asi nedočkám.
S Misou v mém náručí co nejrychlejším krokem co s tou tíhou dokážu jdu do nemocnice.
Misa se o pár hodin později probrala, ale já usl na židly vedle postele.
Zdálo se mi to nebo mě hladila po vlasech?! Ať tak nebo tak její teplá dlaň byla opravdu příjemná.
„Slibuju, že jestli toho haj*la co ti to udělal najdu, zabiju ho!“ říkám si v klídku.
„To nemůžeš! Ublžili by Ti ještě víc než minule!“ ozve se Misakin hlas.
Tak už alespon vím kdo to byl...... opravdu jim to jednou oplatím! KDS GANGU připrav se na porážku!!!
Rozhodl jsem se podívat na Misu, otevřel oči a zvedl hlavu.
„Misaki....“ řeknu s lehkým povzdechem „....opravdu jsem se o Tebe bál!“ neuvědomil jsem si jak to vyznělo... cítím jak mi hoří tváře, Já zrudl víc než rajče!
„Každý se někdy bojí....“ řekne s úsměvem ve tváři, tomu se říká správnej FAKE SMILE „...i Ti nejsilnější!“
Její nádherný sice 'FAKE' ale i tak božský úsměv mi dodal energii....
Mé obavy se stávají reálnými.... JÁ JSEM SE ASI ZAMILOVAL!!!
NÉ, přijdu si dost trapně o něčem tak záludném přemýšlet zrovna ted'ka.
Rudnu čím dál víc!!!!!
„Nemáš horečku??Měl by si jít už domů, potřebuješ si odpočinout!“ usměje se ještě víc.
Můj pokus o důraznou odpověd „D-d-d-dobře! Tak zatím!“ koktal jsem jako nikdy před tím!
I doma jsem stále přemýšlel o Mise, jestli jí bude dobře a podobně.
Nakonec jsem i s posledním pomyšlením na ní usnul na židly ve svém malém pokoji.
GOOD NIGHT!☻☻
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.