Anime World CZ/SK - Příběhy

Její návrh mě překvapil. Nečekala jsem ho. Hmm že bych pracovala v baru? No je tam dost kouře ale na to bych si mohla zviknout. Chvilku přemíšlím a zvažuji pro a proti. Když to vezmu nebudu mít aspoň nudnou práci. *Víš ty co, asi jo beru to aspoň se nebudu nuďit. Odpovím jí na její nabýtku. Usměje se, je potěšena mojí odpovědí.

*Jmenuji se Lolla. Podala mi ruku na pozdrav a přitom se představila.

Její ruku jsem přijala a pevně jí stiskla a potřásla si s ní. *Kirra jméno mé. Také jsem jí prozradila mé jméno.

Zavedla mě tedy spátky do baru ale tentokrát byl vylidněný a prázdný. Všude uklizeno a čisto. Bez kouře, byl tu čistý a svěží vzduch, až mě to překvapilo. Uvnitř jsem si sedla na barovou židličku a měla jsem počkat, že skočí pro šéfa. Tak si pokojně sedím a rozhlížím se když ze zadu vystřelí tři kluci. Jsou dost divocí a předhánějí se. Jakmile si mě všimnou zpozorní a trochu se uklidní. Všichni jsou skoro stejně visocí. Jeden má vlasy na ježka, druhý je má trochu delší rozčepířené a ten třetí je má zas tak trochu uhlazené dozadu. Hned mi docvakne že to jsou ti tři vlci. Musím se uchechtnou v pobavení.

*Kdo jste? Co tu děláte? Zeptá se odvážně ten s rozčemířeným hárem. Ten uhlazenej mě jen pozoruje, kluk s ježkem na hlavě nervózně přešlapuje.

*Copak nepoznáváš mě. Slezu ze stoličky jdu směrem k nim. Prohodím mírně vlasy a záludně se ušklíbnu. Proč číču nenecháte vydechnout, co? Jakmile to povím bleskne jim hlavou kdo jsem.

*Ty jsi ta z parku že. Ta černá vlčice s rudýma ušima. Prohrábnu si své rudé vlasy a usměju se na znamení souhlasu.

Zaslechnu jak Lolla přichází z někým spátky, pohlédnu tím směrem. A vídím jak Lolla přichází z starším ale né starým mužem mohutné a svalnaté postavy. Budí autoritu ale není zas tak silnej jako kluci z mé smečky. Nemusím se obávat tady budu mít třevahu já, nebudu si jí ovšem nějak zvlášď prosazvat. Než knám přujdou tak ti kluci zas zmizí. Pohlédla jsem na Lollu a mile se usmála. I tomu muži věnuji přijemný úsměv. A když už jsou u mě. První promluvím.

*Zdarec, takže ty jsi vůdce zdejší smečky? Začichám a zhodnotím pach který není zas tak silný aby budul dost silnou autoritu. Vůbec mi z něho nesvrbý nos. Lolla mě pozoruje trochu šokovaně nečekala že budu oprsklá. Řeknu to na rovinu, aby se tu něco špatně nepochopilo. Do tvé smečky se nepřidávám. Nejsem a nebudu její součástí. Chci tu jen pracovat a bydlet to je tak vše. Vystačím si sama jsem samotář přílišná společnost mi není pochuti. Jasné. Schrnu vše hned z čerstva.

Jen co jsem otevřela svou tlamu tak na mě zíral jak péro z gauče. Je jasné, že tohle nečekal. Není zviklý že by narazil na někoho kdo by si troufl mu odporovat ale nemuže mě srovnávat s jeho čokly já jsem šlechta mezi vlky. A přez to že to tu nehodlám roztrubovat tak nehodlám žít v brlochu chce to trochu úrovně.

*Zdravím. Koukám že máš dost silné seběvědmí a kuráž. Nikdo se mi neště nepostavil a musím usoudit že tvůj pach ve mně zbuzuje až trochu hrůzu. Ale dobře pokud nechceš být součástí smečky nevadí. Když budeš plnit svou práci nemám námitky. Teď te předám tady Lolle, budeš bydlet s ní nad barem. Já mám jiné povinosti. Dopoví a mírně podrážděný odejde. Asi jsem ho namýchla a urazila ale musela jsem to udělat.

Lolla mě tedy zavede do bytu nad barem kde bydlí a oddneška tam budu i já. Je docela velký a prostorný. Nemá sice pokoje ale ta jedna místnost je zatraceně veliká. Ukáže mi na postel která bude moje a skříň do které si mám dát věci.

*Měla by sis sehnat nějaké trochu elegantnejší oblečení když budeš hlídat v podniku. Upozorňila mě. Pohlédla jsem na ní s přivřenýma očima, to jako vážně. To asi nevím.

*Jasně něco si seženu. V kolik se otvírá a v kolik končí? Ještě se zeptám abych věděla.

Vše potřebné mi zdělila. Bar otvíraj v devět večer a zavírají ve čtyři ráno. Takže to není tak špatné.

 

Ještě jsem si ten den sehnala oblečení a to černé společenské kalhoty, modrou halenku ze které jsem si urvala rukávy a nechala jsem pár knoflíčku rozeplích aby mi šel vidět výstřih. Přívěsek nesmí chybět samosebou. Mobyl strčila do kapsy a ještě jsem si pořídila boty na pohodlném podpatku s otevřenou špičkou černé barvi. Prohlížím se v zrcadle a nevypadá to tak špatně. Celí den sem scháněla nějaké oblečení abych tu něco měla a koupila si i pár zásob jako nějaké to jídlo stejky a tak. Ještě jsem se ve městě najedla než jsem dorazila do nohého domova. Lolla tu nebyla a tak jsem se připravila. Nasadila jsem si ještě naušnice a mírně zvíraznila oči řasenkou a černou tužkou.

Ujistila jsem se že Lolla je teď dole a musela něco skontrolovat. Jelikož jsem šlechtického původu tak nače rasa má ještě jednu mezi podobu než se zcela proměníme. A to že mi vylezu rudá ouška a ocásek. Chtěla jsem vidět jak by mi to s nima slušelo a tak jsem je vytáhla. Hmmmm ouška se mi strácí v rudé kštici a rudý ocásek úplně září oproti těm černým kalhotám. Úžasné.

*Wáááu, ty máš také možnost mít uši a ocas i když jsi v lidské podobě. Zaslechla jsem odněkud z hora a tak tam pohlédnu v bojové pozici. Na stropě na trámu si odpočívá Lolla ve své lidské podobě ale má také ouška a ocásek.

*Co tu děláš? Vyštěknu na ní podrážděně a překvapeně. Já myslela že js dole. Usměje se od ucha k uchu a jen mě pozoruje. Sakra Lollo odpověz co tu děláš a jak to že máš...máš. Uklidním se když si uvědomím na co to vlastně hledím.

*Už ti to docvaklo, ano také jsem ze šlechtického rodu proto ta aouška a ocásek. Zírám na ní a snažím se střevat informace. Přitom Lolla seskočí dolů a plíží se ke mně potichounku že její kroky na podleze nejdou vůbec slišet. Její ocásek dlouhý a hladká se vlní při chuzi. Ouška má nastražená. Bedlivě jí pozoruji a uši mám našpicované. Ocas se mi nervózně vrtí.

*Tys věděla kdo jsem? Zeptám se klidným hlasem.

*hmm. Odpoví mi. Přijde až ke mně a chce mě pohladit na hlavě mezi ouškami. Okamžitě jí chytím ruku. *Co to děláš? Jen se usměje a stáhne ruku spátky. *Ty ouška ti sluší a s tím oblečením, hmm vypadáš sexi. Budeš poutat dole dost pozornosti. Odoví mi až trochu melancholicky.

Usmě ju se. *To je účel kotě, o to bude míň rvaček.

 

*Míň rvačerk? No to nevím, ale abys nepřitáhla nežádanou pozornost.

*Hele co jako proti mně máš? Zeptám se už trochu jízlivě, nemám ráda když mě někdo něčím krityzuje či komentuje.

*Osobně nic, alee….na chvilku se odmlčí…..pokud nechceš na sebe přitáhnout nevidanou pozornost upírů tak by ses měla více krotit. Mrně na mě a vyklouzne z bytu spátky dolů.

Rozeběhnu se za ní tohle chci vysvětlit.

*Počkej tady jsou i upíři. Ptámse jí když Lollu dobýhám. A cítím nervozitu, rozrušení ale i vzrušení že bych mohla poprvé vidět nějakého upíra.

*Ano, někdy se tu nějakej oběví ale nezůstávají tu dlouho, přecijen je to bar Vlků a oni jsou na ten náš pach dost citlivý. Objasní mi to Lolla.

 

Do začátku otvýračky zbývají dvě hodiny a tak jsem se šla ještě projít ven. Pomalinku slunce zapadá za kopce a oblohu osvětluje narudlá barva a tvoří z mraků červánky. Opět fouká příjemný vánek a já si užívám té volnosti kterou pocituji. Procházím se ulicí a mířím na druhou stranu města než jsem byla. Zahlednu v dálce kostel se hřbitvem, les který je za kostelem a i osamělou budovu která se tyčí na okraji skály uprostřed lesa. Zvláštní kdo tam asi žije takhle daleko ale trochu závidím musí tam být pěkný výhled.

Pohlédnu na hodinky a zjištuji že za chvilku otvíráme a tak to otáčím a běžím naspátek. Tešně před tím něž doběhnu dovnitř se zarazím. Mám pocit že mě někdo sleduje. Otočím se a prohlédnu okolí. Nic, nikoho nevidím všude prázdno. Nikoho ani nesliším a ve vzduchu nic zvláštního není. Ten pocit ale neodeznívá a chviku podezíravě propaluji okolí. Nakonec zapluji dovnitř.

Lolla je už za barem a je tam i ten blonďák který mě včera obsluhoval. Oba si připravují veškerý alkohol a nápoje aby jim nic nechybělo. Ti tři kluci poletují po baru a připravují stoli, všechyn otírají. Ještě vytírají i parket a leští ho. Vedoucí a vůdce zdejšího podniku telefonuje s někým, asi obědnává zásoby na další den. Dva chlápci kteří spíš připomínají nějaké goryly sedí u jednoho stolu a baví se. Jenom z nich cítím že oni nejsou vlci. Jsou to lidé. Zvláštní tak ve vlčím baru dělá kočka za barem a hlídají to tu lidi fakt komické. Šéf dotelefonoval a všiml si že jsem přišla a rozhlížím se. Rozešel se směrem ke mně.

*Kirro, Kirra se jmenuješ že. Zeptal se.

*Joo. Jen sem kratce odpověděla a pozorovala jak Lolla prohazuje sklenice ve vzduchu.

*Dudeš tedy dohlýžet aby se tu nic nepřihodilo. Když se bude s někým rvát tak je rozdělíš od sebe a nějak uklidníš. Jak to provedeš je na tobě. Poslouchám co mi povídá a jen přikuvuji že rozumím. Když se ti bude zdát že někdo dělá velké potíže prostě ho jenom vyhoď ven. Jinak je tu pár lidí co rádi vyvolávají konflikty. Lolla tě dižtak na ně upozorní aby sis na ně dala větší pozor. Joo, a ještě jedna věc. Jednou za čas sem zavítá i nějaký Upír. Jak je dobře známo upíry nesnášimě ale to neznamená že je tu neobsloužíme když si tu z nikoho neudělají svačinku. Pak musí vypadnout. Většinout to obstaraly mí tři kluci ale když jsi tu teď ty tak snad bys to mohla zvládnout. Dokončil své dlouhé vysvětlování. Takže i Upíři sem někdy zavítají. Zajímavé, uvidíme jak to dopadne. Co vím tak je nesnášíme a nesnášely ale abychom jim nabýdli pití no budiž to snad překousnu.

*Dobrá beru v potaz. Pokud mě žádný nenasere nebudu se mu snažit prokousnout hrdlo.

Pak odešel zas dozadu asi do kanceláře.

Přišla jsem k Lolle která akorát vybalovala nějaké flašky z alkoholem.

*Čauky, číčo. Usmála se na ní. Prej mi prozradíš jací zákazníci rádi dělaj problémy.

Lolla se na mě podívala s výrazem to jako fakt.

*Ocenila bych kdybys mě nenazívala číčou. Janě řeknu ti kdo dělá problémy. Není jich zas tolik. Pověděla mi třech co pokaždé dělaj problémy. Dva chlápci a i jedna žena. 6Ena sem chodí většinou jen o výkend a chlápci různě. Dozvěděla jsem se že jeden z nich tu byl i všera a dělal problémi na parketu. To jsem i viděla včera. Tak už jednoho znám.

 

Šéf otevřel dveře a už bylo otevřeno. Netrvalo dlouho a během půl hodiny tu bylo dost lidí a už do sebe ládovaly alkohol. A Začínaly tancovat na parketu. Já prozatím seděla u baru na steně kde obsluhovala Lolla kdyby náhodou se chtěla na něc zeptat. Lolla připravovala dring za dringe. Její parták na tom byl stejně. Ty dva se snad na chvilku nezastavyly.

Parket už byl plný a tancovali na něm zmítajícíse upocená těla. Čas utíkal docela rychle a byl zatím klid že jsem nemusela nijak zasahovat. I já popíjela nápoj aby se neřeklo a nevipadala podezřele. Sem tam někdo přišel že mi chce koupit dring. Neodmítla jsem proč né že aspoň se zadarmo napiju a když to tomu dotičnému udělá radost. Tak proč né že.

Už je tu opravdu prno a zába je v plném proudu. Barmani se nezastavěj. Když mě mě Lolla houkne.

Dojdu k ní a ptámse jí co potřebuje.

*Prosím tě Kirro dones mi ze skladu bednu z rumem a bednu citronu z chlaďáku. Já se tu nezastavím. Prosí mě a u toho připravuje další pití. Ta se chudák nezastaví.

*Dobře jdu pro to. Jdu do zadu najít to co potřebuje. Naštěstí to není tak težké vše je tu řádně uklizené a rozdělené. A citrony najdu po čuchu. Nesu to Lolle a postavím jí to tam na pul aby si to pak mohla hned uklidit kam potřebuje.

Jdu zas protít celý podnik a skontrolovat jestly je vše v pořádku. Procházím mezi stolami a prohlýžím si každého kdo tu je. Prozatím se dá říci že vše v pořádku. V rohu někdo zvarí do květináče ach jo. Doju z němu a nasměruji ho na záchod. Snad už bude klid. Květináč i s kytkou vahodím je to nechutné. Když se otočím zmerčím jak si jeden chlápek počíná opravdu zvláštně. Je opilej na první pohled, a přikrádá se vrtkavím krokem k dvojci lidí. Zrejmě má něco zalubem a tak ho nenápadně pozoruji opřená o sloupek. Ve chcíli kdy na ně skáče a chytne je oba okolo ramen mi dochází že je to jeden od nich. Povzdichnu si a to jsem se už těšila že tu bude nějaké vzrůšo. Otočím se abych doprošla zbytek, když do někoho narazím. Narazila jsem do něčí hrudi, poodstoupím o krk do zadu a třu si čelo. *Jau, nemůžeš dávat pozor. Prohodím aniž bych se na něj podívala. Neco se ale ve mně svírá při vdechnutí jeho nasládné a zvláštní vůně. Vidím jeho černé kalhoty a řernou košily který je porozeplá a odhaluje tam světlou a vypracovanou hruď. Polknu a pohlédnu dotičnému do obličeje.

*Copak se děje, ty nevidíš na cestu. Že se nemusíš vyhnout co. Ale co bych mohl čekat od někoho jako ty.Promluvyl s pohrdavím tónem.

Byl to ten chladnej chlápek ze všera jak ho otravoval ten opilec. Ale denska jsem měla možnost vidět jeho rudé oči kterýma mě propaluje s opovžením jako bych byla nějaký odpad.

*Co si to dovoluješ, tys tu něměl co stát abys věděl a uhni mám práci.Obešla jsem ho naštnaná a pobouřená. Ccc takhle mě jěště nikdo nevitočil. Co si myslí, že je snad král celého světa nebo co. Huuu jak to vě mě vře. Došla jsem k baru a sedla si.

*Co se děje Kirro. Promluvila na mě Lolla když si všimla mého rozzuřeného výrazu.

*Jeden dost namišlenej chlápek se mi připlet do cesty a ještě mě sprdl že nedávám pozor. Jako by se nemohl vyhnout on. Jak jsem ho měla vidět když byl za mnou. Vysvětluji nabroušeně a Lolla se jen uculuje a příjemně se baví. Co je? Zeptám se když se mi směje.

*No jen tomu že tvoje první setkání s upírem proběhlo dost komicky. Zdělí mi jakoby nic Lolla. Chcilku na ní zírám než mi vše dojde a já zakřičím.

*Ccoo žeeeee. On on je upííír. A to už promluvím tišeji aby to ostatní neslišely. Lolla jenom přikývne na souhlas.

*Přesně tak, tendhle sem chodí dost často a prozatím tu nic na nikoho neskoušel a ani na nikoho pořádně nepromluvil. Informuje mě. A má kouzelného bráchu, párkrát tu byly spolu. Je o tochu menší než Gabriel, má černé kratší vlasy a fialové oči. Jmenuje se Sebastian. Hmm. Popisuje Lolla a při tom se úplně rozplývá. Me se z toho spíš zvedá žaludek a když Lolla zmerčí jak pomalu zelenám postaví předemě frťana kterej do sebe naráz kopnu.Uf to bylo ofous jinak by to ze mě vylezlo.

*Eee jak se můžeš rozplívat nad tou pijavicí přesládlou, huuuu. Oklepala jsem se při té vzpomínce na tu přesládlou vůni co mi vlezla do čumáku když jsem do něj narazila.

*No já necítim k upírům odpor jako vy vlci Kirro. U nás je to na jednotlivci. Vysvětlí mi Lolla s úsměvem a nepřestává připravovat nápoje.

Zaslechnu nějaký hluk a otočím se. Jeden opilec známé firmy dělá potíže. Ten samí kterého jsem viděla i včera. A dělá zase problémi na parketu. Tentokrát podle křiku a hádek někoho osahával. *Konečně nějaké vzrůšo. Vstanu a rozejdu se přímo k nim. Přicházím k nim když na ně křiknu.

*Tak hele vi dva koukejte se uklidnit nebo vás odtud oba vihodím kde si to můžete viřídit. Oba jsem je spražila pohledem. Chlápek kterej obhajoval svojí osahanou partnerku na mě pohlédl. Změřil si mě od hlavi až k patě. *Když ten úchylák nechá mojí partnerku na pokoji nebudu mít problém. Zdělý mi mírně podrážděně.

*Já nic neu..škit...dělal. Bránil se opilec. A šouravím krokem se přikulhal kemě, položil mi ruku na rameno a nechutně se usmál. *A aale když si semnou zatancu..škit..ješ tak tak o tom popřemýšlím. Přivřu oči, mám co dělat aby hned nedostal přez držku. Ruku co položil na moje rameno chytnu a skoutím mu jí za zády. *Tak hele nádhero, t si pěkně naomilu ty totiž tady nebudeš už ani minutu ožralo jeden. A už ho vivádím ven hlavníma dvěřma kde ho vyšoupnu ven. A gorilám u dveří oznámím že ten už knám nesmí pro denšek rozhodně ně.

Vejdu spátky opráším si ruce a simbolicky i rameno. Tak to by bylo vyřešený. Rozhlédnu se a všichni se spokojeně baví super. Dojdu zas k baru kde se uspokojeně posadím.

*Aaaa to byl bezva pocit ho vihodit ven. Pověz jak ses vlastně ty dostala jsem? Zeptám se zvědavě.

Lolla na mě pohlédne a její úsměv jí zpadne z tváže. Asi jsem se zeptala na citvové téma.

*Víš já bych o tom radši nemluvila aspoň né hned.

*Dobře, dobře beru to. Jak se vlastně jmenujou ti trojčata a ten druhej barman když už jsme u toho. Lolla se na mě vděčně usměje že jsem změnila téma. A už zase plná radosti začala vysvětlovat.

*Tak když to vezmu po pořádku ano jsou to trojčata nejstarší je Rony s uhlazeným hárem, prostřední a dost temperamnetní ze všech tří je Roky ten má rozčepířené vlasy a ten poslední je Rin trochu stidlivej ale jinak hodněj a milej klučina ale nechá se vždy stáhnout ostaníma.

Poslouchám jak mi to visvětluje a musím se usmát. Lolla je docela super holka s tou si budu rozumět. U mě doma jsem také měla jednu kámošku ale taková nebyla. Jé jej no ta byla a je úplně jíná kde je jí asi teď konec také odešla ze smečky ale úplně kvůli jinému důvodu. Pro naší Isabel tam nebylo dost vhodných kořistí na ulovení.

*Teda koukám že někdo rád jména začínající na R, ha ha ha.

*To jo no šéf Laxas na tom trval a to mu to jeho partnerka a žena vymlouvala. Jeho partnerka se jmenuje Ameluje a čeká další potomky.

*Fíha takže další drobotina ju. Žasnu nad tím, můj táta a máma má jen mě.

*Přesně tak Amelie chtěla holčičky nebo aspoň jednu holku. A tendhle kolega je Ted je to synovec Amélie.

*Synovec?? Jak to kde má rodiče?

*Netuším nikdo mi to neřekl. Hele já musím zas se věnovat práci je tu hodně obědnávek ju.

*Dobře já to jdu očíhnout jestly se nic neděje.

Vstala jsem dopila pití a šla to očíhnout, všude klid a pohoda. Škoda myslela jsem že se tu trochu více pobavím. Zamířím z záchodům že si odskočím když na záchodě je nějaká holka a brečí. Povzdychnu si, co mám dělat ignorovat jí nebo se jí zeptat co se stalo. Jsem vyhazovač a tohle není v popisu mé práce. Tak si zatím odskočím. Ta holka stále brečí na jednom zavřeném záchodku. Zatukám na dveře.

*Hele ty tam, jsi v pohodě? Nic tiho jenom srcerivný pláč. Heej jsi v pohodě odpověz aspoň když se ptám. Zvíším krapet hlas když mi neodpověděla.

*J jjoo jo jsme v ppo pohodě. Skoro jí není rozumět když mi odpovídá.

*To sliším jak jsi v pohodě, otevři dveře. Mluvim razantně a vážně.

Usliším jak cvaknul zámek, otevírám dveře od kabinky. Sedí na záchodě drobounká holka s hnědými vlasy, s modrýma uslzenýma očima. Jak svírá kapesník a smrká do něj. Jinak vipadá v pořádku.

*Tak povídej, proč brečíš? Nevypadá to, že by ti někdo nějak fyzicky ublýžil. Nadzvednu jedno obočí.

*Jsem v pohodě, jen jen mě odmítl jeden kluk. Nemohu uvěřit že sedí na záchodě a brečí protože jí odmítl jeden kluk. Vovzdechnu si dneska už snad po několikáté.

*Tak jeď domů, vyspise se a popřemýšlej nad tím jestly ti ten dotičnej stojí za slzy když tě odmítl. Pojď odvedu tě k taxiku aspoň. Podávám jí pomocnou ruku.

Chvilku na mě kouká a rozmýšlí se, nakonec opatrně chytne mojí ruku a vstává ze slovy.

*Dobře, a díky. Dovedla jsem jí ven a nechala zavolat taxík. Tam jsem jí také posadila a ona už jen řekla kam to bude. Tak to bychom měli. Co to jen provádím, pomáhat ubrečené holce na záchodě. Jdu spátky a k baru asnad ani nejdu Lolla a Tod mají hodně práce z obsluhováním. Tak to tu jen tak procházím už zbývá jenom hodinka do konce.

Až to tu zavřem tak se asi pujdu proběhnout do té příjemné noci. Potřebuji si protáhnout kostr. A chci se podívat na ten osamocenje baráček, komu tak asi patří.

Jsem zamišlená a nedávám zrovna na své okolý pozor. Opírám se zády o jeden ze slupů a hledím kamsi neurčitě.

Probere mě něčí dotik na tváři, cuknu sebou a pohlédnu kdo to. Střetnu se z těma rudýma očima toho upíra. Polknu, sakra co chce. Nejraději bych mu prokousla hrdl ale to tady nemohu když jsem mají volný přístup. Sakra, sakra, kousnu se do rtu. Ruce mám zatnuté v pěstí a snažím se krotit. On si toho ovšem všiml a nadzvedl jedo obočí.

*Takže už víš kdo jsem? To je dobře tak nic neskoušej, je ti to jasné. Šév by tě asi moc nepochválil, nikdy jsem tu nic neudělal ale když se nebudeš krotit. Nedělá mi problém to změnít. Mluví na mě chladným hlasem. Až mi stoho naběhla husina. Sakra proč mi rodiče neřewkli že jsou tak moc krásní, sakra, sakra a do toho tak namšlení. Vytřeštím oči když se dotkne mé tváře. Okamžitě mu ruku odmrštím. *Nešahej na mě, pijavice. Zavrčím na něj.

To se mu moc nelýbý a hrubě mě natlačí svím tělem na ten sloup o který jsem se před chvilkou opírala. Polknu tak že to jde slišet. Vztekle propaluji jeho rudé oči které září jak dva reflektory. Snažím se nějak z toho vykroutit mám přeci dost velkou sýlu. Ale nejde to nedal mi žádný prostor k pohybu.

*Pust mě. Koukej mě pustit. Co po mě chceš? Vrčím na něj. Není to moc dobré, blýží se úplněk. A tím je mé tělo zatraceně citlivé každým dnem. A jak je na mě namáčklý a jeho sladká vůně mi zaplnuje plíce a nos. Začíná mě pomalu pohlcovat pocit mírného vzrušení.

*Proč bych tě měl pustit? Vypadá to že se ti to lýbí.

Chtěla jsem ho prudce odstrčit ale nahle mi sevřel obě ruce a vytáhl je nad mojí hlavu. Teď jsem se nemohla moc hýbat na tož se nějak bránit. A proměnit se nešlo když je tu tolkik lidí. Zavřela jsem pevně oči a doufala je mě pustí. Ale furt jsem se nějak snažila ze sevření dstat. On však mi na to ani nedal prostor.

Přejel mi rukou po krční tepně. Na to jsem hned otevšela oči. *Co c co chceš dělat, to ať tě ani nenapadne. To nesmíš. Po dlouhé době se mě zmocňoval strach. Tohle ne tohle jsem nechtěla.

*Co myslýš že bych chtěl. Co? Olýzl mi krk. Naskočilami z toho husí kůže a moje tělo začínalo být v jednom ohni.

*Ne, ne, ne to nesmíš. Mírně mě kousl, ale jenom svíma normálníma zubama. A to mi vyvolalo nával vzrušení po těle. Až sem vydal ze sebe vzrušený vzdychnutí.

*Tak vidíš že se ti to lýbí. Šeptal mi do ucha a také ho olíznul. Měla jsem zatracený problém. Kdyby aspoň to ve mně nevivolávalo takoví neklid. Ale to je jen tím že se blýží úplněk.

Začal mi šmátrat rukou po těle, jeho dotyky byly neodbytné a tvrdé. Ale moje tělo se pod nima chvělo, né strachem ale vzrušením. A z toho jsem měla ten největší strach.

*Dělá ti to dobře že. Pověz jak se jmenuješ. A odkud jsi? Odtud nejsi nikdy dřív jsem tě neviděl. Tak sladký čerství masíčko. A lákavá čerstná krev. Z jeho slov jsem zužřila v zteky a pod heho dotikama jsem zas tála rozkoší kterou jsem nedokázala nijak potlačit. Jak to že je tak silnej. Měla bych na něj stačit tak jak to že nedokážu se bránit.

*Kirra, jsem Kirraaa. Pust mě musím pracovat. Tentokrát mi zajel rukou až pod halenku, a to jsem už nedokázala vydržet. Musím se dostat z toho zajetí. Rozhlédla jsem se a viděla že naštěstí nikod mím směrem se nedívá a je tu docela tma. Nechala jsem oběvit poloviční přeměně. Oučkami jsem zastříhala a ocasem prutce nervózně a naštvaně mrskala. Trochu jsem ho tím překvapila, povolil to tesné sevření aby si mě prohlédl. Toho jsem využila a Vytrhla se z jeho sevření. Pořádně jsem ho následně hned pračtila. Moct to sním neudělalo ale musela jsem.

*Opovaž se na mě sáhnout ještě jednou, a zardousím tě tady na místě. Oči mi žářily zuřivostí. Dokonce i drápy mi vylezny v tom vsteku. Hned jsem vyběhla ven z baru. Všlimla si mě ještě Lolla a já na ní kývla že jdu ven. Stejně už se pomalu zavíralo. Jakmile jsem byla venku a dost daleko tak jsem se přeměnila úplně. Aachh ta svoboda. Musela jsem ze sebe setřát to naštnání tu zuživost a vzrušení. Utíkala jsem lesem po pěšince a nic nevnímala. Běžela jsem úplně na vrchol kopce. Kde jsem se teprve zastavila a rozhlédla. Uviděla jsem celé město jako bych ho měla na dnani.

*/žasný to výhled. Huu tohle jsem potřebovala.

---

Komentáře

Pro komentování se musíš přihlásit.