East Blue - 1. Shledání
Informace:
Předělávka anime One Piece s postavami navíc a postavy, které se objevují až později.
1. Shledání
Panovala půlnoc. Všude byl klid. I hladní hladina byla klidná. To ticho mi nahánělo husí kůži. Ale přesto jsem chtěla utéct. Tento útok plánuju pomalu deset let. Až teď v mých dvaceti tří let se to uskutečňuje. Utíkám od pirátů. Hlavně o úchylného zvrhlíka, kapitána Bagdáda. Ale k tomu to se ještě vrátím.
Službu měl zrovna Tyger. Ten jediný věděl, co mám v plánu. A dokonce mi i pomohl s plánem útěku. Obstaral mi loď. Na tu loď by se vešly celkem deset lidí. Menší nesehnal, ale nevadilo to. Stejně jsem se té lodě chtěla někde zbavit. Můj sen byl takový, že jsem se chtěla někde usadit a žít v tajnosti až do mé smrti. Jenže vše se zhatilo a já pokračovala v cestě piráta.
Nasedla jsem do loďky. Tyger dělal, že mě nevidí. Zvedla jsem kotvu a dala se lodí do pohybu. Celou noc jsem byla ostražitá, co kdyby mi hrozilo nějaké nebezpečí. Ale naštěstí to byla klidná noc.
Plula jsem už několik dní. Když byl ostrov na obzoru, hned jsem zakotvila a nabrala zásoby jídla a pití. Nějaké ty belly jsem měla. Ale pomalu mi docházely. Ale získala jsem tři dívky, které mi pomáhaly s obživou.
Přistála jsem na jednom ostrově. Jeho jméno neznám. Zakotvila jsem a vystoupila z lodi. Na záda jsem si hodila batoh a vyrazila jsem do vesnice. Na hlavě jsem měla kapuci, aby mě lid nepoznal. Jak tak jsem si procházela stánky, tak do mě někdo vrazil. Nečekala jsem to a ztratila jsem rovnováhu a už jsem ležela na zemi.
„Kam čumíš!“ obořila se na mě dívka.
„Chyťte ji, je to zlodějka!“ křičel nějaký muž, který se k nám přibližoval.
„Dělej jdeme!“ procedila skrz zuby dívka. Obě jsme se postavily.
„Hele, já nejsem…“ nestačila jsem doříct a ta dívka mě čapla za ruku a táhla k přístavu. Byla jsem v takovém šoku, že jsem se nestačila nijak bránit.
Doběhly jsme k přístavu. Dívka se ohlédla. Poté pískla. Z křoví vylezla dvě další děvčata. Což byl pro mě další šok.
„Kde máš loď?!“ znovu se na mě obořila ta dívka.
„Nikúš, co to děláš?“ozvala se jedna z těch dívek. Díky ní jsem znala jméno zlodějky. Nakonec jsem se vytrhla ze sevření.
„Hele, co se tu děje?“ zeptala jsem se všech.
„Chceme se stát piráty.“ Řekla ta druhý dívka s modrými vlasy.
„Hele, nemusíte jí vše vyžvanit!“ obořila se dívka s jménem Nikúš.
„T-ty jsi Jane Mizuki.“ Vyhrkla blondýna. Zjistila jsem, že mi vypadla z hlavy kapuca.
„Jo, jsem. Přikývla jsem, že ano.
„Rychle na loď, tam si vše povíme.“ Vyhrkla Nikúš. Z dálky jsem i já zaslechla dupot lidí.
„Pojďte.“ Vybídla jsem ty tři a naskočila na svou loď. Ty tři chvíli čučely, jak péra z gauče. „Vy chcete, aby vás chytli?“ pronesla jsem ironicky. Poté jsem těm třem pomohla na loď. Vyndala sem z vody kotvu a daly jsme se do pohybu.
Naštěstí jsme byly rychlé, že nás nezačaly pronásledovat. Nastavila jsem někam kurz a pluly jsme. Dívky si prohlížely loď. Neměly slov, jak byly jak v tranzu.
„To jste nečekaly, že?“ promluvila jsem k dívkám. Ty se na mě otočily.
„Vážně jsi Jane Mizuki? Protože na tvou hlavu je odměna 500,000,000 belly a přesto nevypadáš, jako by si byla nejkrutější pirát.“ Promluvila ke mně dívka jménem Nikúš.
„Budu to brát jako poklonu.“ Ušklíbla jsem se. „Dejme tomu, že jsem byla u pirátů, kteří mě nutili dělat špatnosti. Ale teď jsme na útěku od nich.“ Řekla jsem tajemně a snad pochopily, že o tom mluvit nechci. „A kdo jste vy?“ zeptala jsem se dívek.
„Já jsem Nikúš, a to jsou mé mladší sestry Terka a Verča.“ Představila sebe a ty dvě Nikúš. Nikúš měla červené vlasy, Terka modré a Verča blond.
„Chceme se stát piráty.“ Promluvila nejistě Verča.
„A díky tobě se jimi staneme.“ Dodala Terka. Tím mě zarazily.
„J-jak to myslíte?“ dostala jsem ze sebe překvapeně.
„Díky tobě jsme taky piráti. Jenom bychom potřebovaly větší loď a najít větší posádku.“ Zamyslela se Nikúš.
„Hele, jsem pirát, ale bývalý. Teď se chci ušít někam, kde budu mít klidný domov. Ale slibuju vám, že nějakého piráta pro vás seženu.“ Snažila jsem se to dívkám nějak vysvětlit. Ty nakonec s tím souhlasily a my pluly z ostrova na ostrov, kde jsme sháněli jídlo i pití.
Jednou jsme přistály na ostrově, kde byla mariňácká základna. Moc se mi na tento ostrov nechtělo jít, ale zásoby nám docházely, takže jsme musely na tento ostrov jít.
Když jsme vše měly, co jsme potřebovaly, tak se stala menší nehoda. Naproti mně běžel kluk, který moc na cestu pozor nedával. Jenom jsem slyšela, jak Verča kříčí.
„Jane, po..“ nedořekla Verča a já ležela na zemi s boulí na čele.
„Kurva, to…“ nedořekla jsem, když jsem zjistila, kdo to je. „L-Luffy?“ vysoukala jsem ze sebe.
„Janey…“ řekl a zazubil se Luffy. Hned jsme si padli kolem ramen.
„Luffy, to jsou mé kamarádky Nikúš, Terka a Verča a to je Luffy.“ Představila jsem Luffymu ty tři.
„To je Coby a má sestra Janey.“ Představil zase Luffy mě.
„SESTRA?!“ vyhrkli všichni najednou.
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.