Anime World CZ/SK - Příběhy

4. První mise: Nález třetí mrtvoly

Vrátili jsme se na budovy, kde jsme pracovali i nocovali. Ani jeden z nás neměl moc dobrou náladu. Po příjezdu jsme měli na výběr. Buď jít spát, nebo večeřet. Záleželo na co měl kdo chuť i náladu. Všichni jsme se shodli na tom, že večeře je dobrý nápad.

 

Kogami, Tsunemori, Yaoyi, Kagiri, Tomomi a Ginoza nás zavedli do jídelny, kde jsme si mohli vybrat z nějakých tě jídel. Já si dala polívku s houskou. Sice hlad jsem měla, ale ne chuť. A taky jsem věděla, že ostatní by mi jídlo nutili, kdybych jsem si nedala nic k jídlu.

 

Všichni jsme seděli u jednoho stolu. Nikdo nic neříkal. Ani Kagari, který bývá docela ukecaný. Robin byla bílá jak stěna. Určitě měla před sebou ty mrtvoly, stejně jako já. Jestli budu mít noční můry, tak odtud zdrhám. Pomyslela jsem si. Jenže vzápětí jsem si uvědomila, že to bude nemožné. Že jinak mě budou muset nějak zneškodnit. Což jsem zase nechtěla. Po jídle šel každý do svého pokoje mlčky.

 

Janey:

 

Zalezla jsem si do svého pokoje. Skočila jsem pod vařící sprchu. Nechala jsem si namočit i vlasy. Uvažovala jsem, kde by mohla být ta třetí mrtvola té ženy. Nevěřila jsem, že by ta žena ještě žila. I když mýlit jsem se mohla. Když v tom se ozvalo zaklepání na dveře. Rychle jsem vodu vypnula, hodila na sebe župan a šla jsem otevřít dveře.

 

Před dveřmi stál Law a Kogami. Zírala jsem na ty dva jak z jara. Ti dva se na sebe dívali, a kdyby pohled zabíjel jsou oba mrtví.

,,Eh…Co se děje?“ dostala jsem ze sebe.

,,Chci s tebou mluvit.“ promluvili oba dva najednou. Zírala jsem na ně. Oba na sebe hodili nenávistný pohled.

,,Pojďte dál.“ uvolnila jsem jim místo u dveří. Oba vešli dál. Hned si sedli na pohovku. ,,Tak co se děje?“ zeptala jsem se obou.

,,Sice tě neznám ani den, ale hodně se mi líbíš.“ řekl své pocity Kogami. Zírala jsem na něho jak z jara.

,,A já ti chci říct, aby si ho ignorovala, protože plácá nesmysli.“ řekl pro změnu Law. On snad na Kogamiho žárlí? I když má proč. Takže to by znamenalo, že se Lawovi taky líbím. Ale já si neumím vybrat. Oba bych chtěla. Oba jsou sexouši. Přemýšlela jsem si pro sebe.

,,N-no…Víš…Já…“ soukala jsem ze sebe. Nedokázala jsem ze sebe nic dostat.

,,Je mi jasné, že se nerozhodneš hned. Ale přemýšlej o tom, prosím.“ řekl mi Kogami. ,,A ty teda umíš pěkně žárlit.“ obořil se na Lawa. Law zrudl, ale já si toho nevšimla. Sama jsem měla co dělat, abych nebyla rudá.

,,Řeknu to takhle. Oba jsem sexy a moc se mi líbíte. Dá se říci, že vás oba dva miluju. Tebe Lawe o hodně dýl, než Kogamiho, ale i k němu cítím lásku. Proto odmítám oba dva. Neumím se rozhodnout koho si z vás dvou vybrat.“ přiznala jsem se, že miluju oba dva. I když Lawa o něco dýl, tak i Kogami se stal mou milovanou osobu.

,,Přemýšlej o tom. Až vyřešíme tento případ, dáš nám odpověď. Koho sis vybrala.“ nenechal se odbýt Kogami. Už jsem se chystala protestovat, ale tentokrát byl rychlejší Law.

,,Tento chlapík má pravdu. Buď já, nebo on.“ souhlasil Law s Kogamim. Oba jsme se na Lawa podívali.

,,Dobře. Po tomto případu dám vědět. A teď jděte. Mám o čem přemýšlet.“ svým způsobem jsem oba dva vyhnala z mého bytu. Nebo spíš pokoje. Oba vstali a odešli. Já si na sebe oblékla pyžamo a zalehla jsem na pohovku. Ale usnou jsem nesvedla. Musela jsem přemýšlet, co ti dva mi řekli. Kogami se mi vyznal. Law ne, ale nepopřel to, že mě taky miluje. Bylo to moc složité a já nakonec usnula, aniž bych jsem si to uvědomila.

 

Ráno mě vzbudil budík. Když jsem se podívala kolik je hodin, tak jsem se natahovala na budík, až jsem z té pohovky spadla na zem.

,,Au…“ zaklela jsem. Hned jsem si sedla na pohovku. Podívala jsem se kolik je hodin. Bylo osm hodin. Rychle jsem se oblékla a přemýšlela, jestli půjdu na snídani, nebo ne. Když v tom někdo zaklepal na dveře. Šla jsem otevřít dveře. Tam byla Robin a Cori.

,,Janey, jdeme na snídani?“ zeptala se mě Robin.

,,Jasně. Zrovna jsem uvažovala, že bych jsem na snídani šla.“ usmála jsem se na ženy. Vyšla jsem ven a my tři si to namířili do jídelny.

 

V jídelně byl Ginoza. Zrovna byl zabraný do novin, tak spíš četl, než jedl. Měl půlku talíře ovesných vloček.

,,Dobré ráno.“ pozdravily jsme sborově.

,,Dobré.“ řekl Ginoza, aniž by se na nás podíval. Byl do těch novin fakt zabraný. My si šly pro snídani. Já si dala topinky s vajíčkem. Cori ovesné vločky s mlékem a Robin tousty. Znovu jsme si šli sednout. Po chvíli se objevila Yayoi s Kagirim.

,,Dobré ráno, jak jste se vyspali?“ pozdravil a hned vyzvídal Kagiri.

,,Jo, šlo to.“ přikývla jsem na pozdrav Kagirimu a odpověděla na jeho otázku.

,,Já dobže.“ řekla Cori s plnou pusou vloček. Takže jí bylo špatně rozumět, ale všem došlo, že myslí, že se vyspala dobře. Kagiri i Yayoi s jídlem přisedli k nám. Po chvíli se objevil Law a Kogami.

,,Dobré ráno lidi.“ pozdravil nás Kogami. Law si jenom přinesl jídlo a ani nepozdravil. Kogami si taky šel pro jídlo. ,,Janey, jak ses vyspala?“ hned se mě zeptal. Bylo vidět, jak Law zlostně probodává pohledem Kogamiho.

,,Ale jo, dobře.“ odpověděla jsem, aniž bych jsem se na Lawa, nebo Kogamiho podívala. Rychle jsem do sebe naházela snídani. ,,Omluvte mě.“ řekla jsem a šla odnést talíř a vrátit se do svého pokoje.

 

Rychle jsem se převlékla, a chtěla jsem jít do kanceláře, kde jsem chtěla pokračovat v práci. Ale v tom někdo zaklepal na dveře. Otevřela jsem je. V nich stála Cori s Robin.

,,Janey, Janey. Musíme s tebou mluvit.“ povzdychla si Cori a s Robin se vecpaly do mého pokoje. Zavřela jsem dveře a šla ke kuchyňské lince.

,,Tak, o co jde?“ zeptala jsem se Cori a Robin.

,,Spíš ty nám řekni co se děje s tebou. Přijdeš nám, jako tělo bez duše.“ řekla Cori. Robin jenom přikyvovala hlavou na souhlas. Povzdychla jsem si. Pak jsem ji řekla, co se ten večer semlelo.

,,Wow.“ žasla Robin, která se nezmohla na žádné slovo.

,,Neříkej mi, že nedokážeš Kogamiho odmítnou a říct narovinu, že chceš Lawa.“ trošku se začala Cori rozčilovat.

,,Je tu menší zádrhel. Toto anime jsem viděla, ale ne všechny díly, takže nevím co se tu semele. Stejně tak, to ani podle anime nejde. Je sice pravda, že miluju Lawa, a že ho bych chtěla. Jenže jak jsem začala sledovat toto anime, tak jsem se i zamilovala do Kogamiho. Proto váhám a nevím koho z nich si vybrat. Law se sice mi nevyznal, jako Kogami, ale ani to nepopřel.“ řekla jsem jim, co mě tak nějak trápí. Chvíli panovalo ticho.

,,A kruci. To máš pěkně těžké rozhodování.“ nakonec ze sebe dostala Cori.

,,Právě.“ znovu jsem si povzdychla.

,,Ať se rozhodneš jakkoliv, tak tě Janey podpořím.“ usmála se na mě Robin. Pak se Robin i Cori ozval telefon. Hned to zvedly a chvíli poslouchaly. Pak se podívaly na mě. Po chvíli hovor skončil.

,,Máme jít makat.“ řekla Robin na vysvětlenou. Jenom jsem přikývla. Všechny tři jsme vstaly a šli do řídící místnosti.

 

Tam každá zasedla za svůj stůl a začali jsme všichni makat. Já hodně přemýšlela, kde by se mohla najít ta třetí mrtvola ženy. Už jsem nedoufala, že ji najdeme živou. A k mé smůle vedle mě seděl Law z jedné strany a z druhé Kogami. Projížděli jsme všichni video záznamem z obchodního domu. Yayoi potvrdila, že byly nějaké záznamy vymazány. A všem nám bylo jasné, že v tom jede ředitel obchoďáku Toyohisa. Ale tušila jsem, že je jenom loutka. Že je tu někdo, který tahá za nitky těchto loutek. Jedno jméno jsem si vybavila a to Shogo Makishima. Ale byla to jenom dedukce, a nešlo to nijak potvrdit. Proto jsem mlčela. Přestala jsem myslet na Makishima a začala se soustředit na to, kde by mohla být ta třetí oběť. A taky zabránit dalším únosům a vraždám. Třeba Toyohisa nevraždil, ale ví kdo vraždí. Projížděla jsem záznamy a nikoho nevnímala. Až jsem si nakonec něčeho všimla.

,,No jasně. Že mě to nenapadlo dřív.“ promluvila jsem nahlas. Všichni se na mě podívali.

,,Janey, co se děje?“ zeptal se Kogami a Law najednou.

,,Ta třetí oběť je sekretářka Toyohisi. Nikde jsme ji včera neviděli. Podle mě ji najdeme na sekretariátu u stolu. Pokud ji nikdo nepřemístil ze strachu, že na něco přijdeme.“ snažila jsem se to nějak vysvětlit. Ostatní se na mě dívali a zamysleli se.

,,Za pokus to stojí.“ souhlasil se mnou Ginoza. ,,Pojedu já, Kagiri, Robin, Janey a Kogami. Ostatní budete makat tady odtud. Yayoi pokus se nabourat do jejich počítačů.“ rozhodl a rozdal nám úkoly. Já, Robin, Kagiri a Kogami jsme se postavili a šli za Ginozou.

 

Nasedli jsme do auta jeli do obchodního domu. Znovu. Cesta probíhala v tichosti. Kagiri ani Kogami nic neříkali, stejně jako já. Po pár minutách jsme byli na místě. Ginoza jel fakt rychle. Při zatáčkách jsme se my tři sotva udrželi. Ale nikdo neřekl na protest žádné slovo.

 

Když jsme zaparkovali, tak jsem vystoupili z auta a rychle pospíchali do nevyššího patra, kde měl kancelář Toyohisa a jeho sekretářka. Dívka na informacích na nás křičela, že tam nesmíme, ale ani jeden z nás ji neposlechl a vzali jsme to po schodech.

 

Doběhli jsem před sekretariát. Ginoza se na nás podíval a my na něho. Všichni jsme přikývli a Ginoza rozrazil dveře. U stolu seděla dívka. Ta pohřešovaná. Bohužel mrtvá a rozsekaná na kousíčky, které byly postaveny, aby znázorňovaly tělo dívky.

,,Dobrá práce Janey. Teď se ale pusťme my do práce.“ pochválil mě Ginoza, což mě překvapilo a nejen mě, ale i ostatní. Přesto jsem se dali do práce. Ginoza se chystal otevřít dveře do kanceláře Toyohisi, ale když  dveře otevřel, tak kancelář byla prázdná. Musel někudy pláchnout. Pomyslela jsem si. V tom zhasla všechna světla. I rolety se zatáhly, takže nebylo vidět ani na krok.

,,Hra začíná!“ ozval se ostrý hlas, který jsem hned poznali. Patřil Toyohisovi.

---

Komentáře

Pro komentování se musíš přihlásit.