Anime World CZ/SK - Příběhy

1. Představení

Janey:

Jmenuju se Jana, ale pro přátelé jsem Jane, nebo Janey. Je mi dvacet sedm, za pár měsíců dvacet osm. Jsem z České republiky ze severu Čech. Mám na ježka zkrácené vlasy, které mají tmavě hnědou barvu. I oči mám tmavě hnědé. Na očích mám brýle. Dřív jsem nosila kontaktní čočky, ale nedělaly mi dobrotu, tak jsem je přestala nosit. Jsem tvrdohlavá, výbušná, která nejdřív jedná a pak přemýšlí. Občas i drzá, nepřípustná, bezcitná. I když city mám, jenom je nedávám najevo. Teda skoro. Umím říct mám tě ráda, ale jenom pouhými slovy. Nedokážu to vyjádřit činy. Ale dokážu být milá, příjemná, i usměvavá. Ale to jenom když chci.

Jednou v létě ke mně přijela má kamarádka Terka, které říkáme Robin a Nikúš, které říkáme Cori. Bylo asi devět hodin ráno a sedly jsme si k počítači, že koukneme na nějaké to anime. Pustila jsem počítač, nebo spíš notebook, a čekaly až vše naběhne. A to se i tak stalo. Chtěla jsem najet na jednu stránku, kde jsou samá anime, ale v tom se objevila ruka. Podívala jsem se na Robin s Cori a ony na mě. Ta jedna ruka se ještě roztrojila, takže po nás šli tři ruce. Než jsme stačily, jakkoliv reagovat, už nás držely a táhly do obrazovky, ze které se stal portál. A my se ocitly bůh ví kde.

Robin:

Mé jméno je Terka, ale pro své přátelé jsem Robin. Je mi patnáct let. A jako Janey jsem z Čech. Jsem tvrdohlavá, upřímná, chápavá, co každému radí, když si o radu požádá. Ale dokážu se i naštvat a to je pak čóro móro.  Občas nosím brýle a rovnátka. Ale brýle minimálně. V jídle jsem hodně vybíravá. Ale kdo ne, že? Mám jinak nakrátko hnědé vlasy i oči mám hnědé. Oproti Janey jsem o pár centimetrů vyšší, ale asi jenom o sedm osm centimetrů. Jinak mám city na rozdávání.

Takhle o letních prázdninách já a Cori jsme byly na návštěvě u Janey. Bylo něco kolem deváté hodiny, kdy jsme se rozhodly, že koukneme na anime. Janey pustila počítač a my čekaly, až to naběhne. Když počítač najel a Janey nadiktovala internetovou stránku, kde byla samá anime, se objevila ruka. Vyděšeně jsem se podívala po holkách. Obě dvě na to nevěřícně koukala. V tom se ta ruka ještě rozdvojila, takže z toho byly tři ruce. Jedna čapla mě, druhá Janey a třetí Cori, a už jsme prolétali obrazovkou. Ocitly jsme se na místě, kde panovalo šero.

Cori:

Tak i já se vám představím. Jmenuju se Cori. Je to má přezdívka. Jinak jsem Nikola, nebo Nikúš. Je mi osmnáct let. A jako ženy jsem taky z Čech. Jsem z nás tří největší. Jsem hodně  tvrdohlavá, umíněná, a jako Janey nejdřív jednám a pak uvažuju. Ale to většinou je už pozdě. Občas si zapálím cigaretu. Mám dlouhé vlasy, které mám nabarvené na modro. Měla jsem je i blond i červené. Teď mám období, kdy je mám na modro. Což mi vyhovuje.

Byla jsem s Robin na návštěvě u Janey. Které říkám Trafy. Bylo něco kolem deváté hodiny ranní. Seděly jsme u noťasu Janey a čekaly, až to naběhne, abychom jsme si mohly vybrat nějaké anime a sledovat ho. Trafy byla uprostřed nás. Když se chystala zadat internetovou stránku, kde je spousta anime na výběr, se náhle objevila ruka. Ta se rozdvojila a byly tu tři ruky, které vyčuhovaly z obrazovky. Chystala jsem se něco pronést, ale v tom ta jedna ruka mě čapla a odtáhl pryč do obrazovky.

Janey:

Já, Cori i Robin jsme se ocitly v šeré místnosti. Kam oko dohlédlo, bylo šero a nedalo se nic rozpoznat. Cítila jsem, jak mě někdo pevně chytil za ruku. Byla to Robin, protože ta stála po mé levici. Její stisk jsem oplatila. I já měla strach, ale snažila jsem se nedat nic najevo. Musela jsem být silná. Říkala jsem si. Po chvíli se objevilo světlo, které na nás svítilo. Ale nebyly jsme tu jenom my tři. Ale ještě další tři. Byli to muži. Když jsem si díky světlu líp prohlédla, málem mi vylezly oči z důlku. Hned jsem ti tři poznala. Byli to naše anime lásky. Pro Cori tu byl Aomine Daiki, pro Robin Zoro Roronoa a pro mě Law Trafalgar. Až na Daikiho, který byl z anime Kuroko no Basket, byl Law i Zoro z anime One Piece. Když jsem si všimla, jak ti tři se podívali na nás tři, hned jsem odvrátila zrak. Srdce jsem měla až v krku a v žaludku mravenčení. Mohla bych i říct, že mi bylo na infarkt, protože vidět poblíž Lawa mi bylo dobře, ale i špatně. A myslím, že Cori s Robin se cítily stejně. Už jsem se chystala, že si dodám odvahu a promluvím, když se v tom ozval čísi hlas.

,,Vítejte v mém světě. Jste ti vyvolení, kteří budou zažívat různá dobrodružství, na která vás pustím. Bude tam akce, napětí, ale i ta láska a přátelství. Když se vám něco stane, budete cítit bolest, ale i kdyby jste byli třeba postřeleni smrtelně, neumřete doopravdy. Ale budete se tak cítit. A jako první anime, do kterého vám všechny pustím se jmenuje Psycho-Pass. Někdo ví o čem je řeč, někdo ne. Děvčata, pokud jste toto anime viděla, či ne je jedno. Zažijete takové dobrodružství, které v anime nebylo, není a nikdy nebude. A teď vám přeju hodně zdaru.“ domluvil hlas. Už jsem se chystala něco říct, stejně tak jsem si všimla, že i Cori, ale ani jedna z nás to nestihla. Světla zmizela a my se dostali na ulici. Všichni jsme se po sobě podívali. Bylo znát, že všichni jsme v šoku a ničemu nikdo z nás nerozumí.

Komentáře