Anime World CZ/SK - Příběhy

Lolla nechápá Kirrino chování a jde se také posadit. Dopíjí svůj dring a přemýšlí. Jestly má tajit že je i anděl nebo né. A má důvod vůbec tajit to. Nemá se přeci za co stydět že je obojí. Ona za to přeci nemůže je je taková. Přemýšlí také nad tím Sebastianem, vypadal docela dost dobře. Vysoká postava a vypracované svaly. Kůže je pravda trochu tmavší dokonce víc do černa než má Kirra ale vipadá dobře. Zdá se že má i dobré vychování ale to může být také přetvářka.

Lolla se podívá na Kirru ta je zas jako v tranzu ve svých myšlenkách. Lolla se jí chce na něco zeptat ale Kirra nevnímá.

 

Kirra přišla ke stolu a posadila se. Ani si nevšmla že Lolla také už sedí. Přemýšlela jak se to dneska její brácha choval. Bylo to trochu nezviklé. A co to měl proboha na sobě. To je opravdu nezviklé tady ve světě lidí se chová nějak jinak než doma. Tady je nějak slušnější. Že by to bylo tím že je mezi lydma a ti ho takhle změnily nebo se tak rozhodl sám. No což.

Kirra také znova přemýšlela nad tím Sedricem jak byl velice neurvalý a sebral jí její první polybek kterej si chtěla uchránit co nejdéle a před démony se jí to velice dobře dařilo ale potká prvního člověka a prásk je po všem. Proč to vlastně udělala nanavidím ho, ještě se mu musím pomstít ale to až časem teď se tam rozhodně vracet nebudu. A mám to vůbec říci Sebimu že se něco takového stalo. Ten by ho asi zabyl. Najednou semnou Lolla začala třást a já se probrala.

 

*Kirro, Kirroooooo. Halo jsi tu příjem ozvyse.

*Co jéé? Nevidíž že přemýšlím.

*Všimla jsem si ale chtěla jsem se na něco zeptat.

*No tak se ptej.

*Ten tvůj bratr mám předním tajit že jsem i anděl nebo ne. Já totiž nevím. Nebude me chtí zabýt??

*Jo tak to ti nepovým to je na tobě jak se rozhodneš ale věž tomu že andělé nemusí. Většinou má na ně kopřivku. A Varuji tě je dost nebezpečnej.

*Opravdu nevipadá zas tak nebezpečně.

*No to tak má vypadat ale opak je pravdou. Má být nástupce Satana ale on to nechce. Nechce vládnout?

*Proč nechce?

*To je jednonuché. On ttiž velice rád uzavírá s lidmi smlouvy víš.

*Jaké smlouvy??

*No takové že tem lidem splní jejich příní a pak za odměn může pozřít jejich duši.

*Cože to jako fakt to je hrozné.

*Ani ne ale můj bratr je ze všech démonů co uzavírají smlouvy ten nejděsivější.

*Fakt jak to??

*To proto že si vybýrý ty nezapeklitější přání, s nelahodnějšíma dušema. Splnění takových prání může zabrat i několik let nebo dokonce i celý život a takový bratr má nejraději.

Lolla z toho nemůže ani promluvit. Nervózně polkne a nic neříká.

*Pojď pudem na horu musíme si odpočinout a také chci pozdravit tu duši se kterou má smlouvu.

Lolla nic neříká je ještě trochu v šoku z toho co se dozvěděla. A nechá se v klidu Kirrou odtáhnout nahoru kde jsou pokoje. Přijde ke dveřím kde je ten malej parchat. A decentně zaklepe. Nic se ale neozývá. Tentokrát zabouchá už celou pěstí že se dveře otřásají. Opět nic se neozývá. Kirra strácí už nervy a vykopne dveře do kořám.

*Tady neumí nikdo otevřít dveře když bouchám na dveře doprčic.

Kirra vstoupí a Lolla za ní. Je trochu ještě omámená z toho co jí Lolla pověděla ale jde také. Místnost je docela malá. Jedna velká postel, jedna skříň malý stolek se dvema židlema. A malinký moční stolekpo obou stranách. Za stolem sedí ten malý kluk s černýma vlasama a hnědýma očima. V jednom oku má jakýsi pentagram modře vyrytej. Sedí a něco si čte. Ani nic neřekl že mu tam někdo vtrhl a ani nezvedl hlavu aby se podíval kdo to je.

Kirra začínala stácet nervy a chtěla praštit do stolu aby jí konečně věnoval pozornost. Ale do místnosti přišel Sebastian.

*Jsem spátky mladý pane a nesu c jste chtěl.

Prošel dveřmi a postavil před něho květináš s nějakýma růžema. Přičel ke dveřím ty dal spáátka tak jak by měly být přijde ke Kiře.

*Copak sestři neříkej že jsi tady chtěla něco provádět.

*Jáááá? Nééé. Proč?

*Já jen tak už tě znám nějakou dobu.

*Kdo to je Sebastiane? Zeptal se teprve teď mladý pán.

Sebastian přistoupil k němu a přestavyl mu holky.

*Mladý pane tahle žena s býlíma vlasama je moje malá sestřička a tady ta žena vedle ní je také démon ale zároveň je i anděl.

*Hmm démon a anděl dohromady?

*Ano mladý pane je to tak.

*Jak se jmenuje?

*Jmenuje se Lolla.

*Hmm můžou tady zůstat dneska ale jinak ať se tu nezdržují.

Vstal a pak někam odešel. Kirru nepřekvapovalo že Sebastian už ví o Lolle. A bylo jí i to i docela jedno.

*Jdu se mrknout po věstě zatím čau.

Než stihl něco někdo namítat tak Kirra byla pryč.

 

Lolla se ocitla sama ze Sebastianem v pokoji. Ten se jen ušklýbl když kirra odešla. Pohlédl na Lollu a sjel jí od hlavy až k patě. Měl takový nepříjemný pohled. Lolla nevěděla co má dělat ale snažila se zachovat si klid a rozhodla se tedy posadit na židly. Sevastian byl u okna a opíral se o parapet a pozoroval jí.

*Eee takže ty výš že jsem i anděl??

*Ano vím.

*Jak to výš? Lolla se ptala trochu nejistě ale přímě.

Sebastian vstal a něco vytáhl ze zadní kapsy kalhot. Byl to Lolly medajlonek co nosila na krku.

Lolla vytřeštila oči, hned si rozepla plášť a skontrolovala jetly ho má na krku ale nebyl tam.

*Jak to že ho máš? Naval ho spátky nebo, nebo…..

*Nebo co mi uděláš. Myslíš že máš proti mně nějakou šanci. Mohu tě zabýt mrknutím oka.

*To si nemyslím. Koluje ve mně krev démona tak jako tobě ale já mám něco navíc jsem i anděl.

*To vým a výš co bych nejraději udělal. Promluvil až ďábelským hlubokým hlasem který naháněl hrůzu.

*Coo?

Přišel k ní a hodil jí ten přivěsek, Lolla ho chytla a připla si ho spátky na krk. Byla stále ostrařitá nevěděla co od něho čekat. Najednou zmizel. Nikde nebyl, vypařil se z mýstnosti. Přišla k oknu aby se podívala ven. Ale to neměla dělat. Něměla chráněná záda a v tu chvýly se oběvyl za ní. Uchopil jí pod krkem a přitiskl k její krční tepně svoje ostré drápi. Lolla se lekla ale nezpanikařila. Nic nedělala zachvala chladnou hlavu a čekala co chce udělat. Sklonil se k jejímu uchu a pošeptal jí.

*Lo llo, teďka bych tě mohl snadno zabýt a věř že k tomu nemám daleko abych tě zabyl.

Řekl to až tak svůdným a nebezpečným hlasem že Lolle naskákala husyna.

*Copak máš strach? Bojíš se mě.

*Ty si myslíš že se tě bojím.

Byla odvážná a ještě ho provokovala. Ale moc dobře věděla že je v nepříznivé pozoci. Navíc Sebastian byl na Lolle namáčklý ze zadu. Cítila každičký kosek jeho vapracovaného horkého těla který jí lýkalo. Vždycky Lollu lákaly zakázaný věci ale pokaždé byl aschopná odolat. Hlasitě polkla. Svoje drápi zatnula do Sebastianova stehna a ten vyjekl. Nečekal že by Lolla nějak takto zareagoval. Odskočil od ní a ona se na něj otočila.

*Nezahrávej si semnou, nevíš sčím máš to dočinějí. Lolla se laškovně usmála a vytáhla zakázané ovoce. Zakousla se do něho až to křupalo. Sebastian upoutal svůj zrak na tom ovoci a Lollyných lesklých rtách od lahodného ovoce.

*Chutná ti zakázané ovoce co?

*Ano chutná, chtěl bys?

*Možná. Přistoupyl k ní setřel jí štávu ze rtů a olýzl si prst.

Lolla to se zájmem sledovala e nechápala o co mu jde. Měl astále připravené drápi k tomu aby se bránila. Ale nic nepodnikala. Sebastian se skláněl k jablku jako by si chtěl kousnout a tak mu ho Lolla chtěla podat. Místo toho ale Lollu chitil za ruku a přitáhl si jí k sobě, než se stihla vzpamatovat tak měli spojené rty v polibek. Sebastian se po chýly odtáhl a oblýzl si rty. Hmm moc dobré. Laškovně se usmál.

Lolla začalo docházet co se stalo, zrudla ale né studem ale vzteky. Tohle neměl dělat. Její hněv by se dal i krájet. Zlost a vztek jí začínaly pohlcovat její fijalové oči zářily. Vyvolala si křídla a ty zaplnily celou mýstnost. Sebastian se velice bavil jak Lolla zuří. Převládá v ní teď spíš démon než anděl. Její drápi se ještě trochu zvětšily. Začala na Sebastiana útočit, byla úplně mimo jako by jí něco ovládlo. Sekala po Sebastianovy svýma drápama a byla dost nebezpečná. Sebastian se skvěle byvil vyhýbal se ji a nechla se jenom mázně poškrábat jinak nic zvláštního. Lolla byla úplně vedle a nedokázala se kontrolovat. Zahlédla na zemi ležet zbytek ovoce a dojedla ho. Její zuby se zvotřily a kolem sebe začala šířyt vlny chladu. Pomalu celá místnost zamrzala ale ona samotná byla jak vyřící uhlýk. Pak se ale něco zvrtlo. Lolla začala měnit i svůj vzhled začal se u ní oběvovat ocas tak jako má Kirra. Sebastina usoudil že už by to mohlo stačit a tak přišel k ní. Dokonce si nechal zabodnout do sebe Lolliny ostré drápi. Nahnul se k ní a znova jí polýbyl. Lolla vytřeštila oči. Pak upadla do bezvědomí a vše se vracelo do normálu. Sebastian jí zachytil a položil na postel. Vypadala stejně jako před tím až na to že teď měla i ocas. Připomínala výce démona než anděla ale anděl v ní stejně převládal vnitřně na venek to bylo ale neopak.

Právě se vrátila Kirra ze svého průzkumu a uviděla Lollu jak leží na postěly.

*Co se tu stalo? Co jsi jí udělal.

*Nic vážného jen jsem probudil její démonskou půlku aby byla vyvážená.

*Proč?

*Chtěl jsem se pobavit a zjistit co v ní je že sis jí vůbec pustila k tělu.

*Aha a to je jako vše?

*Ano nezdá se to na tom něco?

*Né v pohodě, jen sem si myslela že jí chceš zabýt.

*Neříkám že jí nechci zabýt ale zabýt někoho kdo se ani nedokáže bránit pak není sranda.

*To máš řecht. Jdu spát co ty?

*Asi pudu také.

*A ten kluk co bude sním?

*Neboj to bude v pohodě napíšu musem správu aby se nelek až příde domů.

Kirra sundala Lolle plᡚ a dala ho přez židly i s tím svým. A než jí přeikryla tak Sebastian něco prohodil.

*Projistotu jí obrať na břicho kdyby se jí ve spánku otevřely křídla.

*No dobře no.

*Hmm nevipadá špatně, to oblečení k ní sedne.

*Sebastiane nejsi nemocnej? Je to anděl.

*Jen na půl. Dodal a čel spát.

Kirra i Sebastian si zatnuly drápi do trámu a oba usýnaly stejným způsobem.

 

Sedric:

Začínám se probouzet ze šílenou bolestí na stehně, pod zádama cítím něco velice tvrdého a nepohodlného. Snažím se rozpomenout co se vlastně stalo. Hmm utekl jsem. Zabyl Cerberose a aa joo pokosal mě ten haizl.

Sedric se opatrně posadil a podíval se na svojí ránu. Zjistil že je ošetřená a zavázaná. I statní zranění má ošetřené a dokonce některé už i zahojené.

Sakra co se mi to stalo a kde to vlastně jsem. Rozhlédne se kolem sebe a zjištuje že leří na skále nekde v horách. Opatrně se postavý, trochu má nestabylní nohy ale ustojí to. Popojde více ke kraji a zjišťuje že je na kraji úteru. Když pohlédne za sebe málem mu spadne čelist.

Já jsem kde to sakra jsem. Všude jsou stromi keře rostlyny všeho druhu a jsou tu i andělé. Počkat tady jsou jenom andělé. Podívá se spátky dolů z útesu a rozeznává obrysi v hloubce, dole leří lidské město a nějaký strom.

*Tak už ses probral, to je dobře. Pojď za mnou. Promluví za ním jeden z andělů.

*Kde to jsem?

*Vše se dozvíš ve správný čas pojď. Pobýdl ho anděl s blond vlasy a modrýma očima.

Sedric tedy šel pomalu za ním, nevěděl co se stalo potom co skolaboval ale zřejmě ho ty andělé sem donesky.

Došel do velkého sálu kde byl postarší anděl usazen na židly a popíjel čaj z pozlacených šálků. Pohlédl na Sedrica a pokinul rukou ať se posadí. Ten z prvu váhal ale nakonec se posadil. A pozoroval muže před sebou. V hlavě se mu motalo tolik otázek ale žádná odpověď.

*Výtám tě Sedrichu na Vršku hor kde je sídlo andělů a také onoho zmiˇnovaného ráje.

Sedric nechápal ani slovo so ten chlapík vypustil z úst.

*Eee co, nevím vo co gou ale rozhodně sem nepatřím byl jsem jako otrov v démoních dolech.

*Ano já vím.

*A také jsem utekl, a byl pokousán Cerberosem a pokud se mám přiznaz stále to příšerně bolý.

*To také vím. Poslouhej chvilku mě ano.

Sedric tedy přikývl a poslouchal co mu ten Chlápek chce říci.

*Co jsi upadl do bezvědomí, tě Gabriel přenesl jsem. Normálně se to nedělá ale cítil z tebe něco zvláštního jaký si potensial. Čisté srce ty zrovna nemáš ale něco v tobě je. A nebude to tím že tě kousl Cerberos je v tobě něco jiného jako bys měl od sud předky. Je klidně možné že jsi potomek nějakého z andělů ale tvá sýla byla nějak zapečeněna a uzamknuta.

*Počkat, zadržte. Syn nějakého anděla? Síla uzavřena? T je blbost určitě to je jenom nějaký obyl.

*Není to omyl kdybys něměl naší krev a tvé srdce bylo nečiské tak by tě Gabriel sem vůbec nebral. Bylo by to zbytečné jen by tě ošetřil a přenesl do nějakého města kde by se už o tebe postaraly ale nenosil by tě sem. Byl jsi ošetřen šťávou z bílého ovoce alejikož stále ještě žiješ tak to značí to že jsi potomek jednoho z andělů. Co tvoje rodiče?

*Noo pokud vím tak zemřely když jsem byl malej v dolech.

*Jsi si jistej na 100%??

*Ne to ne nejsem moc si toho na dětstný nepamatuji. Ale co bylo v dolech to si pamatuji vše i na tu ochvatnou Démonku. Usmál se zasněně a omámeně.

*No na to ti nic říkat nebudu. Povím ti muj plán ano. Teď si hezky pudeš odpočinout a až se ti rány zahojí dostaneš býlé ovoce aby se ti probudily tvoje schopnosti. Jen doufán že jak tě ten Cerberos pokousal tak ti to nijak neublíží.

Pokynul na anděla ať dvede Sedrica do jeho pokuje a ať odpočívá. Sedric neprotestoval měl hlavu plnou zmatků. Ani nezporozoval jak dlouho šly když se zastavyly u dveří a ukázal na ně pak odešel.

 

Uchopil jsem tedy za kliku a vešel dovnitř. Všude bylo bílo se světlími barvami žluté, stříbrné, šedé. Velké okno s širokým parapetem, gauč, postel s nebesy, stolek s židlý. Byl to opravdu velké a prostorné možná až moc. Přišel jsem k postely a skusil jaká je. Byla moc měká na to jsem nebyl zviklej. Tak jsem si vzal polštář a deku a dal si to na parapet. Tam se posadil dal polštář za záda a oprřel se. Přikryl jsem se dekou a hlavu natčil směrem ven. Přemýšlel jsem.

Takže já jsem potomek anděla s uzavřenou silou? Kdo tu sílu uzavčřel? Rodiče, démoni, dozorce? Nevím mohu jen hádat. A co myslel tím že by Cerberusovo kounsutí mohlo něco ovnilvit. Hmm a copak dělá moje démonka? Jak se vlstně jmenuje. Jediné co vím je že je dcera Satana a je hodně silná a okouzlující. Pokud já jsem Anděl a ona Démon. Tak to bychom měly být proti sobě asi. Ale, tp já nedokážu. Pujdu proti jakému koliv démonovi ale proři ní nepudu. To pujdu radši s ní a kdyby to nešlo tak bych radši ani nebyl. Hned co jsem jí uviděl a pak i polýbyl jako by se ve mně něco pohnulo a já nedokážu to vysvětly je to něco co mě k ní táhne.

 

Stěmito myšlenkami usínal až nakonec usnul na parapetu. Uběhly tři dny jako voda a už bal zcela zotaven. Čekalo ho pozření ovoce a probuzení jeho uzamčené síly. Nevěděl co se přesně stane ale opět došel za tím strším chlapíkem. Sešlo se tam i několik andělů. Oblékli mě d bílých kalhot. To triko co mi daly jsem chtěl také obléct ale hned při prvním pohybu mi prasklo takže jsem ho musel sundat. Stejně jsem byl takhle zvyklý.

Sedric stál uprostřed mýstnosti a okolo něho do kruhu byli andělé. Měl na sobě býlé kalhoty kez triha. Měl vypracovanou hruď a na břišr mu byli vidět břišáky. Jeho ruce byly sylné a svalnaté radost pohledět. Vlasy řerné a oči zelenkavé. Byl na boso jak už sám byl zvyklý. Bylo to tak pohodlnější. Starší muž k němu přišel a podal mu bílé ovoce. Sedric se stím nijak nepáral byl zvyklej na samé blafi tak to snědl jakoby nic jako by se nechumelilo. Zahučelo to do jen na dva zkusi.

Zprvu se nic nedělo jako by nebyla řádná změna. Najednou padl na kolena v hrozné bolesti, jeho rána po kousnutí bolela ještě více něž do těď, byl tam jizvu ale ta se začala strácet. Všechny jeho jizvy zmizely. Jeho oči zrudly a pak se zas vrátily do relené podoby. Lasy se naježily jako by je někdo nybyl elektřinou. Všechny kosti v těle křupaly. Andělé na to zděšeně koukly a radši trochu zacouvaly dozadu. Měly strach. Najednou se Ze sedrikových zad vynořila křídla, byla velká ale né zastak velká jako u Lolly. Byla čistě býlá s peřím. Né ale dlouho Sedric se stále svíjel v návalech křečích. Jeho křídla býlá jako svích začala polévat rudá barva jako krev, a pírka na spodní straně úplně žčernala. Jejich tvar se trochu změnil a z kloubů na křídle vyrostly trčící výrůstky. Takové jak mývají démoni na křídlech. Když to ustalo Sedric už byl v pohodě a bolest byla pryč. Vstal a pohledl na to co se stalo. Jeho křídla se mu moc lýbyla. Ale všiml si že v ústech má najednou nějak špičatější zuby. A ostřejší, když si po nich přejel jazykem tak se mírně řízl.

*No tak koukám že to nakonec proběhlo dobře. Hmm vypadá to že že ta infekce z Cerberose ovlivnila. Ale asi to nebude na škodu. Ale kdo tě teď převezme na starosti hmm. To bude těžké. Jelikož máš teď v sobě i krev démoního psa tak nevíme co se ještě může stát měl bys být pod dohledem.

*Proč pod podhledem?

*Protože kdyby se něco přihdilo musí tam být někdo kdo by tě dokázal zvládnout aaa už vím kdo tě bude mít na starosti. Vzpoměl si na Lollu. Ta by teď byla asi ta nejlepší a tak hned vyslal Orla za ní.

Sedric zatím měl jít spátky na pokoj. Na pokoji si zvláštních věcí nevšímal ale najednou byl ještě rachlejší a sylnější a uměl lýtat což bylo super.

 

Mistr poslal vzkaz Lolle aby dorazila že má pro ní velice důležitý úkol a že se pak může vráti k tomu co dělá že to nijak nenaruší to co provádí teď.

---

Komentáře

Pro komentování se musíš přihlásit.