Vlčí znamení 2.kap.
Informace:
Další díl :) Co muž hledal ? A kdo to je ? co se Kasumi dozví ?
Když vejde Kasumi do třídy tak si vybalí věci z tašky a čeká až zazvoní. První hodinu má matematiku. Kasumi byla vyvolána k tabuli , když k ní šla tak ji zabylo zle a praštila sebou na podlahu. Měla divný pocit že se doma něco stalo.
Mezi tím : Jomei po Kasumině odchodu do školy šel zpátky do pokoje a uslyšel ránu. Okamžitě byl dole a viděl Isuki jak sedí svázaná a nějáký muž ji pod hrdlem svírá nůž.
"Co tady chceš ?" zeptal se ho Jomei.
Muž : "Přišel jsem si proto co mi patří. Kde je ta holka ?"
Jomei : "Nemáš tu co pohledávat a jestli chceš přežít měl by jsi už být na odchodu. Nebo né ?" Pohrozil mu Jomei s vytasenými zuby.
Muž : "Vrátím se a jestli nedostanu co mi ...." nedořekl a Jomei se za ním pustil , muž se zalekl a byl pryč ještě než Jomeie stihl vůbec pořádně zpozorovat. Jomei osvobodil Isuki a rychle zavolali Kasumi.
Ve škole : Kasumi se probrala a dostala propustku ze školy. Když byla na cestě domů honilo se jí hlavou co se mohlo doma stát , v tom ji zazvonil mobil.
"Kasumi ? jsi v pořádku ?" ozvalo se vyděšeným hlasem z telefonu.
"Ano teto , jdu domů za chvíli jsem tam" odpověděla Kasumi.
Když Kasumi dojde domů vidí rozklepanou tetu která neudrží pořádně čaj v ruce. "Jomei co se stalo ?"
"Byl tu nějáký muž a prý chce něco co mu patří .....chvilku se zamyslel. Chce asi ten medailon , ale proč ?" Odpověděl.
"To nevím ale musíme zjístit co je ten muž zač a odkud mě zná. Co se týče medailonu určitě k němu nemám klíč jen tak , někdo nechtěl abych se dozvěděla co v něm je. Ale proč mi k němu matka nedala i klíč ? a kde může být ?" zamyslela se Kasumi .
"Musíme hledat stopy , od čeho jsem vlk" řekl ironicky Jomei ale přesto to myslel vážně.
"Dobrá ale teď si chci jít lehnout pořádně jsem se bouchla do hlavy. Zítra se půjdeme podívat k té vrbě kde mě otec našel." řekla Kasumi a šla pomalu do pokoje si odpočinout.
Když Kasumi usnula tak se jí znovu zdálo o tom chlapci. "kdo to sakra může být ?" pořád si Kasumi kladla tuto otázku.
ve snu se ocitla na nějákém podivném místě kde byly stromy ve tvaru skluzavek a na nich si hrály nějáké růžovofialové potvůrky , jedna k ní přišla , chytla ji za ruku a vedla směrem k chlapci který k ní byl otočený zády. "kde to jsem ? a kdo jsi ?" mluvila Kasumi k chlapci který ji odpověděl "jmenuji se Hikaro a jsem ze světa vlčích strážců , před pár měsíci se mi o tobě začalo zdát. Nevěděl jsem kdo jsi ale potom jsem našel jednu starou fotku , na té fotce jsem byl já , matka a málá hnědovlasá dívka .....moje sestra." chvilku bylo ticho. jak si tu odpověď Kasumi přehrávala v hlavě všimla jsi že ten chlapec má cosi lesklého na krku "tak moment ....klíč ? a když se mnou mluví , je to skutečnost nebo sen ? a sestra ?....já mám bratra ? to je vyloučeno ." Kasumi to všechno pořád nedávalo smysl. Hikaro znovu promluvil. "máš pravdu není to sen a ano ten klíč mám už od malička " Kasumi se zasekla , "jak je to možné ? to je skutečnost ? a ty slyšíš mé myšlenky ?" .
"sám nevím ale zrovna jsme ve světě vlčích strážců , není to sen. Ano slyším , musíme být něják duševně propojeni aby jsme se setkali" Kausumi už to začínalo docházet.
"A poprvé co jsem tě viděl toho medailonu jsem si všiml , měla jsi ho i na té fotce a navíc je to náš erb. Nikdy ti nepřišlo divné že jsi se svím vlkem propojená ? tady ve světě vlčích strážců má vlky jen naše rodina , vlastně jsi princezna" řekl a se smíchem pozoroval zmatenou Kasumi.
"Tady máš a použíj ho až si budeš jistá" Hikaro si sundal klíč z krku a podal ho Kasumi , když ho měla Kasumi v ruce tak Hikaro zmizel a probudila se. Kasumi se probudila a držela v ruce klíč , byla zmatená a vyděšená ...."jak je to sakra možný ? proč mi nikdo nic neřekl ?"....