One Piece: Trošku jinak - 1. kapitola - Prolog - Útěk

pic
Autor: JaneTrestry
Datum přidání: 19.03.2017
Zobrazeno: 151 krát
Oblíbené: 0 krát
0
Pro hodnocení se musíš přihlásit.

Informace:
Je to z prostředí One Piece. Jen je to maličko odlišné od originálu :)

Jane utíká od nejkrutějšího piráta na světě. Cestou zachrání dívce život od znásilnění, a se kterou utíká nakonec z ostrova a jejich dobrodružství započalo.

Příjemné čtení a omluvte mé chyby :)


Akční
Drama
Fantasy
Romantika
Smutné
Dobrodružné
Superschopnosti
Souboje
Slice of life (Ze života)

1. Prolog - Útěk

Panovala noc. Tentokrát jsem svůj útěk myslela vážně. Musela jsem. Jinak by toto peklo nikdy neskončilo. Pirát jeden zasranej. Pomyslela jsem si. Na zádech jsem měla svůj batoh s věcmi a svou jedinou zbraní, katanou. Jeden pirát o mém útěku věděl a připravil mi malou loďku. Aspoň něco. Pomyslela jsem si. Zrovna měl hlídku.

 

Prošla jsem kolem něho. On dělal, že mě nevidí. Nastoupila jsem do loďky. Odložila jsem batoh a začala pádlovat. Věděla jsem, že mě budou hledat. Proto jsem musela pádlovat celou noc. Únava neúnava.

 

K ránu jsem připlula k ostrovu. Zakotvila jsem a šla se rozhlédnout, kde bych našla zásoby jídla a pití.

 

Jak jsem šla lesem, slyšela jsem hlasy. Zastavila jsem se o poslouchala.

,,Nechtě mě být.” žadonil dívčí hlas. Schovala jsem se za jeden strom a sledovala jsem situaci. Dívka byla v kleštích. Drželi ji dva muži.

,,Ale my víme, že to chceš taky.” ušklíbl se jeden z nich.

,,Ne, nechci.” špitla skoro slyšitelně dívka. všimla jsem si, že má za opaskem kunaie. Proč je nepoužije? Ptala jsem se sama sebe.

,,Ale no tak. Nebude to bolet.” řekl ten druhý muž. Jak řekl, že to nebude bolet, došlo mi, že ji chtějí znásilnit a odpannit. Vzpomněla jsem si, jak jsem byla i já na jejím místě. Jenže mě nikdo nezachránil. Musela jsem jí pomoct. Vzpomínku jsem zahnala a šla té dívce pomoct.

,,Hej, nechte ji!” křikla jsem na ty dva. Všichni se na mě podívali.

,,Další kus ženský.” zasmál se ten první muž.

,,Tu katanu nech schovanou, nebo si ublížíš.” zasmál se ten druhá muž.

,,Řekla jsem, nechtě ji být!” zopakovala jsem. Ti dva se na mě vrhli. Což neměli dělat. Katanu jsem nechala za zády. Použila jsem pěsti a kopy. Jednoho jsem omráčila pěstí do tváře a druhého kopance do břicha. Oba byli hned KO. ,,Běž, než se proberou.” řekla jsem dívce. Ta mě sledovala.

,,Ale já nemám kam jít.” promluvila dívka.

,,Najdi si někde rychle úkryt.” poradila jsem dívce.

,,Mohu jít s tebou?” zeptala se mě dívka. Tím mě zaskočila.

,,C-cože?” dostala jsem ze sebe. ,,Víš, kdo jsem?” zeptala jsem se dívky.

,,Jsi nejhledanější pirát. Ale nejsi zlá.” odpověděla mi dívka.

,,Jak si můžeš být jistá?” zeptala jsem se té dívky.

,,Jinak by si mi nepomohla.” vysvětlila mi ta dívky. Ti dva se začínali pomalu probouzet.

,,Rychle.” řekla jsem, čapla dívku za ruku a táhla ji k loďce.

 

Nasedly jsme a já začala pádlovat, co nejdál od ostrova.

,,Jinak mně říkají Verča.” představila se mi dívka.

,,Jane.” řekla jsem své jméno, i když ho znala a pádlovala jsem o sto šest. A takhle započalo naše dobrodružství.


Komentáře

Pro komentování se musíš přihlásit.