Anime World CZ/SK - Příběhy

2. Valentýn

Valentýn se neskutečně blížil. Robin, Cori mi přinesly to perníkové srdíčko, které jsem si uklidila do pokojíku. Doufala jsem, že to srdíčko přijme. Ještě po týdnu se na mě zlobila. Jen kdyby věděla pravou pravdu. Ale tu jsem jí říct nemohla. Ale nic mi nezakázala, takže jsem mohla jít ven s Robina a Cori. Občas šli i chlapy. Nejen Zoro a Daiki, ale i Law.

 

Jednou jsem se doma učila, protože ostatní byli ve škole. Nikdy bych jsem si nepomyslela, že mi škola bude chybět. Matka pracovala dnes až do noci. Takže to perníkové srdíčko jsem jí chtěla dát až další den dodatečně. Když jsem se tak učila, přišla mi smska.

,,Dnes v osm u Španělské restaurace.

Law”

Bylo mi to divné. Ale odepsala jsem mu, že přijdu. Pak jsem se dál věnovala učení. Byl pátek. Když byl čas oběda, tak jsem to učení zabalila a šla vařit oběd.

 

Den mi neutíkal. Hlavou mi vrtalo, co chce Law dělat ve Španělské restauraci. Pořád mi to vrtalo hlavou. Nakonec nastala sedmá hodina večerní. Oblékla jsem a šla do města, do Španělské restaurace. Cítila jsem nervozitu. Nevěděla jsme proč.

 

Když jsem došla na místo, Law už čekal před restaurací. Byl v obleku. Což mě překvapilo. Já měla košili a jeansy.

,,Ahoj, měl si mi říct, že se mám líp obléknout.” trošku jsem se na Lawa zlobila.

,,Jinak by to nebylo velké překvápko a taky tito v tomhle sluší nejvíce.” dostal ze sebe Law.

,,Lawe, o co tu jde?” zeptala jsem se, i když jsem to už tušila.

,,Je Valentýn…” nedořekl Law, jak jsem mu skočila do řeči.

,,Já Valentýna neslavím. Perníkové srdíčko dám matce, když jsme to musely dělat, ale o nikoho nic nečekám. Jsi můj kamarád, ale to je vše. Nic víc, nic míň.” dostala jsem ze sebe. ,,Dám ti půlku za tu rezervaci, ale teď jdu domů.” dodala jsem a utíkala jsem domů. Law tam zůstal s otevřenou pusou stát. Toto nečekal.

 

Domů jsem doběhla s brekem. Otevřela jsem si a zamkla jsem si a zalezla jsem do pokojíku. Lehla jsem si na postel a brečela jsem, jak malá holka. Na volání jsem nereagovala. Ani zvonek a bouchání na dveře jsem ignorovala. Chtěla jsem být sama. A v čem byl problém? Nevěřila jsem, že to Law myslí vážně. Ve vyznání lásky jsem chlapům nevěřila. Poté zkušenosti z dětství.Nakonec to bouchání ustalo a já usnula.

 

Ráno jsem byla oteklá okolo očí, z toho jak jsem večer brečela. Matka o víkendech měla volno. Když jsem se osprchovala, tak jsem s perníkovým srdíčkem šla do kuchyně za matkou, která dělala snídani.

 

Pomalu jsem perníkové srdíčko postavila na stůl, na místě, kde sedí matka.

,,Ahoj mami.” promluvila jsem, nebo spíš pozdravila.

,,Dobré ráno. Včera si usnula oblečená a ubulená. Stalo se něco?” strachovala se matka.

,,Ne, nic. Jen Law mi chtěl dát Valentýnku, ale já ji odmítla. Nevěřím žádnému chlapovi, co se lásky týče.” vysvětlila jsem matce.

,,Ale jdi. Chlapi nejsou jako tvůj otec.” snažila se mě přesvědčit o opaku matka.

,,Vím, ale i tak jim nevěřím.” trval jsem si na svém.

,,Ale já tvou Valentýnku nepřijímám. Už jsi dost stará na to, aby si ji dávala mně. Jen si někoho najdi.” odmítla perníkové srdíčko matka.

 

Po snídani jsem udělala nádobí a perníkové srdíčko dala na stůl do svého pokoje. V tom někdo zaklepal na dveře.

,,Dále.” řekla jsem v domnění, že je to matka. Ale k mému překvapení to byl Law.

,,L-Lawe? Co ty tu?” byla jsem v šoku. V tom mi zazvonil mobil. Nechala jsem ho vyzvánět.

,,Jen to zvedni.” řekl Law. Tak jsem ho poslechla a hovor zvedla. Byla to Cori. Vytkla mi, že jsem jí včera nebrala mobila a taky, že jsem odkopla Lawa, i když ho ve skutečnosti miluju. Ale já jsem jenom poslouchala a omlouvala jsem se. Cori došlo, že je Law v mé blízkosti. Proto to hned ukončila.

,,Promiň, to byla Cori.” omluvila jsem se Lawovi.

,,V pohodě.” usmál se na mě Law.

,,Kolik ti dlužím za tu rezervaci?” došlo mi, kvůli čemu přišel.

,,Já nechci peníze.” promluvil Law vážným hlasem.

,,Tak…” nedořekla jsem to. Law přišel rychlými kroky ke mně, sklonil se a políbil mě. Já se snažila od něho odtrhnout. Ale nešlo to. Byl dost silný. Po chvíli jsem podlehla. Přestala jsem se bránit a polibky Lawovi vracet. Pak se Law odtrhl. Otevřela jsem oči.

,,Miluju tě, Janey. Robin mi řekla, že nenávidíš muže, ale já tě nezradím. Moc se mi líbíš. Jsi sexy. A myslím to s tebou upřímně. A ošklivá rozhodně nejsi.” vzal si Law proslov vyznání. Mně začaly téct slzy, ale ne smutkem, ale štěstím.

,,Víš, sice chlapi nenávidím, ale do tebe jsem se taky zamilovala. A omlouvám se za ten včerejšek. Není to nic, a původně jsem to chtěla dát matce, ale teď to chci dát tobě.” tentokrát jsem si vzala proslov já. Šla jsem ke stolu a vzala to perníkové srdíčko a dala ho Lawovi. Law si srdíčko vzal s úsměvem na tváři.

,,Krásného Valentýna.” popřál mi Law.

,,I tobě krásného Valentýna.” taky jsem Lawovi popřála. Law mě znovu políbil. Tentokrát jsem se nebránila. A taky Lawa líbala. Ani jeden z nás si nevšiml, že nás dva sleduje má matka s úsměvem na tváři. A od té doby jsem s Lawem. Nikdy jsme se nepohádali, jen provokovali. Cori i Robin byly šťastné. Všichni jsme byli šťastní. A od té doby slavím svatého Valentýna.

---

Komentáře

Pro komentování se musíš přihlásit.