Anime World CZ/SK - Příběhy

V té nejhlubší rokly až na samém dně pod vysokými horymi je nevětší město démonu. Postavené z kamenů a hlýny spojené lávou. Vytasané do skalnaté a příkré stěny která vedla na horu na svět. Rokle byla hluboká přez padesát kilometrů a město bylo obehnané bublající lávou která se používala k tavení kovu a stavění obydlí a doupat. Město je rozlehlé a větší než město lidí na povrchu nebo rajská zahrady na vršku hor.

Po bublající lávě chodí démoni bez prblému, jě sice tekutá ale než se stihnou propadat tak ji bez problému přejdou. Démoni kterí jsou hodně velcí a těžcí musí chodit přez vysutý most nad lávou. Na druhé straně mostu jsou hluboké a temné jeskyně kde se skrývají prapodivná stvoření, doly které slouží k těžbě kovů a kamení. Pracují tam mohutní a silní démoni kteří nejsou s pokrevní lenie Draga.

Mnoho pacovních zaměření tu mají. Jsou tu těřaži co těží kamení, kovy, síru, uhlý, zlato, stříbro a to nejvzácnější jantar a drahokami.

Pak tu jsou obchodníci co těžbu odnáší na povrch lidem kde díky těmto darům kazí jejich čistý charakter. Stavají se hamižní, sobečtí, bezcitní a ještě horší věci. Démoni pak mají za to jejich duše. Nesmí ovšem chybět zběrači lávy kterou okamžitě spracovávají na obydlý než stihne vychladnout. Staviči co stavý hradby, budouvy, věže a rozšiřují město.

Také tu jsou lovci co loví prapodivné stvoření v jeskyních. Učitelé co vychovávají nové démony. Krotitelé kteří se starají o divoká démoní zvířata, jako jsou cerberové, salamadry, draky, uklíkové koně, a všechno možné.

 

Na hradě vytesaném ze skály sídlý Satan ten nevětší a nejsylnější z celého Podsvětí. Je vysoký, svalnatý a mohutný. Oči má rudé a jeho kůže je červenočerně zbarvená. Zakroucené rohy na hlavě a černé vlasy krátce střižené. Dlouhé ostré drápi na rukou a místo chodiděl má kopita. Dlouhý silný ocas a dračí křídla s blánama černě zbarvenýma. Nad hlavou přesně mezi rohami se mu vznáší ohnivá planoucí koruna, tvořená z modrých plamenů. Jeho výraz ve tváři je vždy tvrdý a nepřístupný, nahání hrůzu a děs.

Satan má dvě děti, syna a dceru.

Syn má po otci barvu vlasů ale to je tak skoro vše. Je vysoký a svalnatý s štíhlým tělem. Oči má fijalové po matce a vlasy polodlouhé, černé po otci. Rohy, kopita nemá jenom ocas dlouhý a štýhlí. Jeho kůže je našedivělá s nádechem do černa. Jeho křídla jsou o menší než otcova, jsou sylná a blánitá s šedivým zabarvením a s drápem na kloubu. Je schopen se zachytit těmito drápi na křídlech stěny a říms. Na rukách i nohách má ostré drápi.

Satan svého syna má rád ale štve ho že ho syn neposlouchá a dělá si co chce, nemá zájem se angažovat do svých poviností a rád chodí do lidského světa plnit příní za lidské duše. Satan ho pojmenoval jako Sebastian a měl s ním velké plány, měl nastoupit na jeho místo až příde čas. Sebastian se k tomu ale nehrne.

Dcera je otcova favoritka po tom co ho Sebastian sklamal. Je charakterem spíš po Otci než po zesnulé matce. Je vysoká, štíhlá a velmi pružná. Její vlasy jsou bílé po matce, oči má rudé jako má otec. Kůži má nasedivělou stejně jako její starší bratr ale místo něho má její kůže nádech do ruda. Stejně jako bratr i ona nemá rohy ani kopita, má dlouhé ostré drápi jak na rukou tak na nohou. Ocas má dlouhý a tenký. Její křídla jsou veliká jako otcova rudá s černým nádechem na blánách. Má stejně chladnou a kemenou tvář jako otec, jeno když je s bratrem a nebo s otcem osamotě tak je veselá a usměvavá jinak má na sobě vždy kamenný výraz.

Satan jí pojmenoval Kirra. Poslouchá každého slova co jí otec řekne. Jenom jeho poslovhá nikoho jiného. Jejího bratra také poslouchá ale jenom jako rady než příkazi.

 

Sebastian se opět vydal do lidského světa za voláním dalšího člověka který vyzažuje bezmocnost a potřebu démoní opory. Následuje lahodnou vuji lidské duše která je uvězněna v žalu, bezmocnisti a slabosti. Jakmile splní to oc si duše žádá pozře jeho duši a vrací se spátky do podsvětí kdy čeká až se oběví další lákavá duše.

Kirra obět prolejzá jeskyně a různé zákoutí. Nikdo jí tam neruší a ona může skoumat všelicos co najde. Chtěla by do lidského světa ale ocet si to nepřeje a tak ho uposlechla. To jí ale nebrání prozkou,ávat jeskyně a hledat vše možné. Když narazí na něco co jí upoutá její pozornost vezme si to. Ubírá různé drahokami a jantyry, jen na ty co narazí. Studuje obyvatelé jeskyň a baví se.

 

V údolí se už připravuje slavnost dospělosti, velký sál je vyzdoben bílími látkami, stuhami, květinami. Je to událost kam přijdou veškěrí lidi co maj s dotičnýma co dělat. Rodina, přátelé, známí nebo o otroku jejich majitel. Andělé co jsou ve městě a pár dalších z vchu hor se scházejí v sále a čekají až dorazí všichni oslavenci na rytual. Andělé měli už připravéné rudé ovoce k teré budou rozdávat. Tento obřad utvdil vždy dospívajícího člověka v tom že zůstane zde v údolí tak jako jeho předky. Lidé už zapoměli na to co to rudé ovoce znamená a tak ho vždy pokorně přijaly. Někdy se ale stalo že anděl vycítil z člověka čisté srdce a i čisté tělo a ono rudé ovoce nedostal. Dostal naopak to bílé které bylo bez zápachu a bledé. Na to ale lidé už marně spomínaly kdy tomu tak bylo naposledy.

Sál už byl plný lidí a před anděli po rudém koberci přistoupilo 5 lidí. Tři ženy a dva muži. Všichni byly stejně oblečení aby se nedělaly rozdílu v původu a bohactví. Ale na Bohatých lidech to šlo vydět už podle vystupování. Měli vždy nos nahoru a s nikým jiným se nebavyli.

Dívenka od obchodníka s havraními vlasy a fialovíma očima stála na konci řady, byla nervózní a čekala až obřad skončí. Musela si tím projít, hned po tom obřadu měla zase spoustu práce a když nechtěla od pána slišet zase nadávky musel ato vše stihnout i ze skluzem. Anděl s býlími křídly tvořemími peřím přicházel ke každému zvlášť. Uchopil člověka za ruku a pohlédl mu do očí. Pak mu podal ovoce a popřál mu ať se mu v životě daří že je už dospělý. Chlapci byli ryhle odbití a děvčata byla za chvilku také už požehnána a obdařena ovocem do kterého se mohla pustit. Moc jim to chutnalo a jakmile se do nějzakousla cítily že jsou už pěvně připoutáni k této zemi.

Anděl teď přistoupil k dívence která měla sklopený zrak k zemi. Přijala ruku anděla a mírně jí stiskla. Musela si dát pozor protože měla větší síly než lidé. Ale její stisk jí anděl oplatil stejnou sylou a tak zvedla hlavu a pohlédla mu do očí. Měl blod vlasy rozčepířené do všech světových stran. Obličej měl klydný a příjemný. Oči měl studánkově modré a na sobě měl býlé roucho se žlutým lemem. Vyzaroval z něho klid, mír a sousit. Jakmile se jejich oči setkaly anděl se zarazil a usmál se od ucha k uchu. Lidé se zarazily když viděli anděla jak se na dívenku usmívá. Pustil jí ruku, otočil se k lidem a uchopil jí za ramena.

*Lidé mohu vám představit člověka s čistým srdcem a tělem.

Všichni na to začaly tleskat a žasnout, dobrých třicet let se takový člověk neukázal.

Anděl znova pohlédl na dívku. *Jak ti říkají děvče?

*Nijak mi neříkají, jsem otrok. Dívka posmutněla ale stále se koukala na anděla. Ten pokyvl hlavou.

*A je nějaké jméno které se ti lýbí nebo jakým si byla někdy nazívána?

*Matně si vzpmínám že mi matka říkavala Lolla.

*Dobře budeš se jmenovat Lolla. Lollo přijmeš tento dar? Podával dívence která se teď už jmenovala Lolla bílé ovoce které nikaj nevonělo a jeho barva také nelákala. Nejistě si ovoce převzala ale netušila co se stane.

Někdo z lidu ovšem zakřičel.*Nejez to. To nesmíš? Otočila se tím směrem, viděla obchodníka jak zuřil a snažil se jí zastavit. Anděl do toho nijak nezasahoval byla to čistě Lollina volba jak se nakonec rozhodně. A obchodník nijak zakročit také nemohl jenom mohl na ní mluvit to bylo vše.

*Nejez to, to nesmíš. Zamřeš když to sníš. Dodal nakonec. To ale Lollu utvrdilo v tom že s ním už nechce mýt sebemenší minutku. Zakousla se do toho bezbarvého ovoce bez vůně. Štáva se jí rozlila po jazyku a stékala do krku. Ovoce bylo z prvu bez chuti ale po prvním polknutí začínalo být lahodné jako nic na světě co do teď jedla. Snadla ho celé jako by nic. Anděl se na ní usmál.

 

Lolla se začínala cítit divně, nejprve já začal pálit jazyk pak hrtan až celá cesta až do zalutku. Měla křeče v břiše a začínala jí bolet hlava. Skácela se na zem do bezvědomí. Anděl k ní přiskočil a vyděšeně jí zkontroloval. Nikdy se nic takového nestalo. Pokaždé člověk o něco skrásněl a oběvily se mu křídla a to je vše. Tohle bylo poprvé kdo někdo upadl do bězvědomí.

Druhý anděl zapřemýšlel spíš mu to připomínalo jako by Lolla měla rekce jako démon na požití tohoto ovoce. Když démon sní bílé ovoce skolabuje v křeších s podchlazením, následně ale umírá protože bez tepla a ohne v krvy nepřežijí. A bílé ovoce dodává tělu chlad do žil.

Lolla ale nebyla chladná ani horká, měla normální teplotu. Položily jí na stůl a skontrolovaly. Vše bylo normální. Pak se najednou začala srovnávat její podviživení. Lícní kosti se zakulatily a její tělo nabralo ty správné ženské křivky, ňadra se jí ještě zvětšila a zpevnila. Vlasy najednou vypadaly zdravější plnější a lesklejší, její rty nabraly na barvě.

Najednou před nima neležela otrokyně která je vyhublá a vypadá jao že je nemocná. Ležela před nimi zdravá mladá osoba. Lolla otevřela oči, její barva byla výraznější a zářila. Už jí nic nebolelo, cítila se skvěla a lehounce jako peříčko. Posadila se a podívala se na anděla.

*Co se mi to stalo?

*Omdlela jsi a prošla přeměnou na anděla. A jak si byla podviživená neustála jsi to. To nevadí teď jsi už v pořádku.

Lolla na souhlas kývla a postavila se. Podívala se na sebe a žasla jak se změnila. Lidé okoli a i obchodník nevěřily svím očím. Lolla zachytila rukou o látku která na ní splývala. Zvedla ruku a podívala se proč, kdyť žádné nechty skoro neměla. Co ale zahlédla jí překvapilo. Měla na rukách a na nohách drápi jako mají démoni. Zdělisila se toho a pohlédla na anděla který jí uklidnil že se to vysvětlí. Že není démon. Kdyby byla démon už by byla mrtvá. A i kdyby tak démoni nemájí čistá srdce. Takže by nebyly nikdy ani vybráni.

To Lollu trochu uklidnilo ale i tak si byla nesvá.

*Tak a teď poletíme domů ano.

*Dobře ale jak? Zepltala se Lolla.

*Pomysli na křídla a ty se pak zjeví. Potom poletíme neboj budu tě držet za ruku.

Lolla kývla na souhlas a soustředila se na křídla. Představovala si je a začala cítit na zádech mýrný tlak. Otevřela oči a pohlédla do zadu. Spatřila svoje křídla.

 

Andělé trochu couvly aby daly Lolle prostor na to aby vyvolala poprvé svá křýdla. Netušily jaká budou a ni jak velká proto chovly do požadované dvzdálenosti. Lolla zavřela oči a soustředila se. Najdednou se zjevyly její křídla. Automaticky dvadrát máchly a vzduch se všude rozvířily. Lolla se vznesla do vzduchu a vznášela se na svých velykých s sylnýk křýdlech. Její křídla byla dokonce větší než těch andělu co tu jsou přítomní, byla černé jako jejý havraní vlasy. A Jakmile to všichni spatřily začaly se bát že je to špatné znamení, dokonce i Andělé byly nejstí nikdy u nikoho nevyděly černá andělský křídla. Černá přídla byla vždy démoní a nikdy né z peří.

Andělé si byli jsití že tu něco není správně ale věděli že jim jejich nejvyšší pový co se děje.

Blondaty anděl podal ruku Lolle a letěly spolu na vrcholky hor do ráje za Bohem. Lolla se nechala vést a za chvilku už se nepotřebovala držet anděla a letěla sama. Byl to jako instinkt který jí říkal jak má létat. Byla rychla a tak doletěla dokonce a několik minut před ostatníma. Ale přístání ještě neuměla a tak přistála trochu prudce a do trávy, svíma drápama vyryla pořádnou rýhu do hlýny. Anděla přiletěly po chvile za ní a vedly jí velkou zahradou k budově z mramohu a křištálu. Strom a všechny sloupi byly vyřezávaé v mramoru nebo kříštálu. S různámi ozdobnými kameny.

Došli k velkým dveřím. Zaklepaly klepadlem a po chvilce vešli i s Lollou dovnitř.

 

Za dvežmi byl veký strom na kterém seděl starší a mužný anděl. S šedými vousy, býlími křídly stejně velkými jako má Lolla, měl modré oči.

*copak se děje že sem tak vpadáte. Promluvil hlubokým hlasem.

*dneska byl obřad plnoletosti a vedeme nového anděla. A..a….aale je tu problém.

*jaký by mohl být problém v tom že mamé nového anděla z řad lidí Michaeli pověz.

*Noooo. Zaváhal Michaeli anděl co dal Lolle ovoce. Když on nikdy nebyl anděl z černými křídly a drápi jako mají démoni. Zdělil trochu z obavami.

Anděl slezl ze stromu a přistoupil k Lolle. Prohlédl si jí, uchopil za ruku a stiskl na pozdrav. Lolla také stiskla jeho ruku ze stejnou silou. Pohlédl jí do očí a četl v její duši.

*hmmm, velmi zajímavé. To jsem tady ještě neměly.

*Co co se děje Bože? Zeptal se Michaely zvědavě. Lolla jen přihlýžela a poslouchala. Nedala na sobě boznat jakou koliv emoci.

*Tady Lolla má velice zajímavou minulost. Lolla totiž nebyla obyčejný člověk jako ostatní.

*Opravdu a jak to?

*Lolla je sice dcera člověka ale také je dcerou vyhnaného démona který pak byl odsouzen k smrti samotným Satanem.

Andělé co se tam všichni nakonec sešli zíraly. Netušily že by bylo možné aby se to takhle někdy vyhrbylo. Lolla byla překvapená.

*Počkat to jako můj otec byl démon? A co jsem tedy teď já?

*Ano, má milá. Jsi dcera démona ale tvůj život v otroctví tě zocelyl a ty sis uchovala čisté sdrce jako mívaly lidé ještě před tím než pozřeli zakázané ovoce. A proto si byla vybrána a to tě pak povzneslo. A bílé ovoce přemenilo tvjí lidskou půlku. Takže teď jsi na půl anděl a na půl démon. Proto máš černá křídla ale z peří a máš drápi jako mají andělé. A také to znásobylo tvojí démoní sílu cos měla.

Lolla byla překvapena nevěděla že byla něco takového a nevěděla jestly má být ráda a nebo ne. Bůch ji přidal hodnost arch anděla. Tato hodnost baly první měla znamenat jako padlý anděl ale v Lollině smislu měla znamenat to že je anděl původem z podsvětí. Všichni andělé jí měly v úctě a rárověň měli z ní respekt. Měla dovoleno létat do světa ladí a kam koliv kam by chtěla jít. Nikdo jí nemohl zakázat letět do podsvětí, jelikož z Podsvětí jedna její půlka pochází tak jí její prostředí nevadilo. Mohla být jak na vrcholku hor tak v té nejhlubší rokly. Za celá staletí první anděl co mohl i do Podsvětí. A mohla jíst oba dva druhy zakázakého ovoce pro lidi.

---

Komentáře

Pro komentování se musíš přihlásit.