Wolf přichází XIV.
Informace:
Tak a máme tady poslední díleček. už nevím jak bych dál pokračovala ale doufám že se vám to bude lýbyt.
Roxi jako stará a zkušená vlčice co si toho už hodně zažila se vydala smerem za ostatními je varovat. Nechala za sebou Zoga a všichni lidi v táboře. Těch si lidé z laborky všýmat neboudu. Oni chtěly čistě jenom vlky. Měli k tomu své důvody.
Roxi bílá s černýma ouškama se prodírala visokou trávou aby jí nebylo vidět. Nechtěla na sebe upotat nepříjemnou pozornost. Neutíkala ale pospíchla co jí to její starší tělo dovolovalo.
Důkledně stopovala a za sebou zametávala skušeně stopy. Pokaždé když narazila na nějakou očividnou stopu snažila se jí skrýt. Kdyby náhodou šli stejnou cestou tak aby nic nenašly. Už po tídnu cesty zjistila že naštěstí nejdou za ní ani podobným směrem. Ale ti tak zamezala po sobě stopy. Procházela lesi, louky, bažiny a křoviska. Zvířata když na ní narazila tak buď před ní utekla jako ta malá. Nebo ty větší se jen mírně uklonily a pomalu odešly. Roxi po cestě lovila a chytala drobnou snadno lapitelnou křist. Jako byli myšky, zajíci, hraboši a tak podobně. Nic velkého. Někdy slupla i nějakou mršinu co se naskytlo. Pokaždé když měla příležitost tak se i napila aby nebyla dehydratovaná.
Přespávala kde se dalo. V křoví, nebo opuštěné noře po liškách. Ve visoké trávě nebo jen tak na paloučku u nějakého stromu nebo kamene. Těšila se na to až je zase uvidí a bude snima moc trávit poslední s vé chvíle. Doufala že tam stihne dorazit a povědět jim co se stalo a že by měli být ostražití za každou cenu.
Už uběhl měsíc od doby co Roxi vyrazila na cestu a ještě jí kousek cesty zbývá. Ale vítr jí zanesl jejich pach. Věděla že to už nebude tak daleko a že během týdne by na ně mohla konečně narazit.
Dorazila do opuštěného lesa baz lidí. Stála na úpatí svahu a zhlížela dolu. Les široko daleko a jezero né zrovna malé. Hory kde by mohly být jeskyně a mýsto kde si vytvořit doupě. Když se zhluboka nadechla zacítila pach smečky.
„Huráááá, našla jsem je.“ Zajásala si pro sebe. Vydala se opatrně dolů a najít je. Už byl ten nejvyšší čas aby je našla. Byla dost vyhládlá a už se jí nechtělo nějak daleko cestovat.
Smečka:
Kirra a Lolla jsou ve třetím měsíci, stále ještě nerodí ale jsou jinak už se vším připravení. Je to už měsíc co tu jsou a vědí že jim něco brání se přeměnit. Kluci se o ne starají a neustále nosí kusy dřeva do jeskeni tam kde se protáhne jenom malý vlk a nebo člověk. Holky to štve že netuší co tam je ale kluci holky ujištují že jakmile porodí tak se budou moct už přeměnit. Že jim asi brání to početí.
Doupě mají už pěkně zařízené a i dva pári normálních vlků se mají moc dobře. Neuhtále hlídají celí les kdyby se zjevyli nějací lidé a nebo nějací vetřelci ale všude je klid. Nic jiného je netrápí než nadcházející a očekávaný porod.
Jednou takhle z rána se holky rozhodly trochu projít že jim to třeba pomůže. Ale museli slýbyt že nepujdou daleko a kdyby něco zavijí. Holky souhlasily a vyrazily na menší procházku lesem. Nemuseli se ničeho bát smečka se celou dobu potulovala v jejich teritoriu až na kluky co furt kutily něco v jeskyny. A pokud nic nekutily tak se buď staraly o holky a nebo se Sebastian vyhříval před jeskyní na slunci, někdy byl i v korunách stromů a dělal že ho nic nezajímá ale jinak vše pozoroval a jakmile se něco šustlo u Lolly hned tam byl jestly něco nepotřebuje.
Sedric často chodíval kontrolovat hranice jestly je vše v pořádku a nebo věčně otravoval Kirru s tím jak jí je, a jestly něco nepotřebuje, a že se má šetřit a že má hodně jíst. Když už to Kiře šlo pěkně na nervy a tak ho vždy vyhnala ven ať jí dá na chvíly pokoj.
Lolla šla pomalu a Kirra vedle ní. Mířily k jezírku kam si chtěli na chvilku lehnout a vyhřívat se na sluníčku. Obě byly pěkně nafouklé a mohlo jim to přijít každým dnem. Už měli přetáhnuto 14 dnů o třech měsíců. Špatně se pohybovaly a byly jako dva soudečky. Došli k jezírku a natáhly se a odpočívaly.
*aáááá konečně trochu klidu od kluků co Lolo.
*to jo no, to jejich věčný starání mi leze už na nervy.
*to mi povídej, někdy mám chuť Sedrica vyloženě přizabýt aby pochopil že mi má dát prostor.
*Ještě že Sebastian mě hlídá spíš z dálky.
*Fakt jak to. Neotravoval te snad každou minutku.
*Jo jo otravoval pak jsem na něj vyjela a pořádně jsou ho poškrábala. Pak pochopil že chci mít klid a že se má ukázat jenom tehdy když je to důležité.
*Aha tak to jsi to pěkně vychytala.
Obě se zasmály a příjemě se bavyli.
Když Lolla nečekaně zařvala bolestí. Až tím vyděsila Kirru. Která vyskočila hned na nohy.
*Lolo co je co se děje.
*………...emmm…..je to tady.
*coo…...co je tady myslíš jako porod???
*Jo je to tu.
Kirra nestrácela čas a okamžitě zavila na poplach. Vití bylo dlouhé a hodně hlasité že šlo slyšet až uhranic kde byla rostoušená celá smečka. Všichni co to zaslechli hned běželi na ono místo. Kirra mezitím pomalu Lollu vedla spátky do doupěte. Ta měla co dělat aby vůbec šla a teď byla ráda že byla v podobě kočky že může stát na 4 nohách a né na 2 to by byla rázem na zemi. Během chvilky dorazily i kluci a zbytek smečky. Opatrně dovedly Lollu do doupěte kde jí uložily na její připravenej pelech a nechlay jí v klydu. Kluci měli vyhazov z jeskyně a mohly zůstat jenom holky které dávala pozor na Lollu která pomalu měla vztahy a ztěžka oddychovala.
Netrvalo dlouho a Lolla začala rodit. Na prvorodičku si vedla dobře a nikdo jí nemusel pomáhat, byly tam spíš jen pro případ nouze kdyby se něco zvrtlo. Lolla rodila asi dvě hodiny a Kirra se od ní vůbec nehla byla tu jak její opora. Kirra viděla jak na svět přicházejí první koťata. První bylo celé černé s jedním ouškem bílým. Byl to kluk.
Druhé se narodilo bílé s černýma pruhama, připomínal býlého tygříka. Byla to holka.
Třetí a poslední kotě bylo černé a býlýma pruhama přesný opak toho druhého. Také holka.
Když bylo po porodu a všechna ko´tata umitá a vyčištěná nohly se přijít podívat kluci.
Sedric přišel jako první a posadil se vedle Kirry. Pogratuloval Lolle k vrhu. Chvilku po něm přišel Sebastian.
Našlapoval potichu a jemě jako by se bál že dostane spďáka. Nevěděl co má tušit a co čekat. Došel až k Lolle očichlysi čumáčky a usmály se na sebe. Sebastian si prohlýžel Koťata jak spokojeně baští mlíčko. Lehl si k ní z druhé strany a nechal jí v klidu odpočívat po takovém výkonu. Pak všichni odešky aby jim nechaly prostor a klid. Lolla si potřebuje odpočinout.
Koťata se narodila jako zvířata ale nebyla to obyčejná zvířata. Už měla otevřená očka a při jaké koliv příležitosti se snažila prozkoumávat okolý a otravovat taďku který se flákal a hlídal drobtinu když Lolla se konečně mohla na chvýli od nich odtrhnout a projít se. Už se mohla zase přeměnovat a za to byla neskutečně ráda. Ale když chtěla kojit musela být jako kočka.
Dva dny od Lollina porodu se u vchodu do doupěte oběvila nečekaná náštěvnice. Byla to Roxi. Kal jakmile jí spatřil tak jí běžel přivítat a i všichni ostatní. Nechaly jí vydýchat a v klidu se najíst. Ukázaly jí kotata a jak rychle rostou.
Pak si všichni sedly kolem Roxi a poslouchaly co jim chce povědět a proč vlastně nakonec přišla za nima. Až na koťata ty buď spaly a nebo tahaly Sebastiana za uši a ocas, na matku si to nedovolyly ta je vždy výchovně napomenula.
Roxi jim pověděla jaké to bylo v tábože a že tam přišly lidi z laborky a hledaly všelijaké stopy a že se vydala je varovat. Také jim zdělila že se o tábor bát nemusí že o ně zájem nemají. A že po cestě zametla veškeré stopi a asi po prvním týdnu jí už nestopovaly takže by to mělo být v pořádku. Projistotu se ale pravidelně kontrolovaly hranice jejich území.
Týden po porodu Lolly to přišlo i na Kirru která naštěstí byla ve svém pelechu když to na ní přišlo. Zrovna v doupěti nikdo nebyl až na Lollu a koťata která zrovna spala. Ostatní byly na obchůzce. Lolla když zmerčila podivné zvuky tak přišla za Kirrou a s překvapením zjistila že už byla po porodu. U Kirry to bylo nečekaně rychlé a takový poprask jako u Lolly nebyl. Když Lolla přišla za Kirrou tak už bylo v še hotové a v pelechu se i Kurry krmila dvě vlčata. Jedno bylo bílé s černýma ponoštičkama, to byla holka. A to druhé bylo černé s býlu náprsenkou, to byl kluk. Vlčata byla také dost aktivní a hned po gáblýku chtěla lítat a dovádět, měla už také otevřená očka ale nožky měli jetě vratké a po dvou krocích vždy žuchny spátky na zem. Lolla je uchopila a dola je slátky ke Kiřře která byla unavená a potřebovala se prospat a tak ji včata pohlídala kdyby se chtěla vydat na raiz.
K večeru už byla dávno vyspalá a včata najezená a chrupala pěkně nahromadě i skoťaty. Pěkně se spolu skamarádily a lezly přez sebe. Kirra se konečně mohla protáhnout po dvou a prokřupat si záda. Zrovna když obě vyšli ven před jeskyni aby se trochu nadechli čerstvého vzduchu už v lidské podobě přiběhla smečka. Sedric když zpatřil Kirru která je už v lidské podobě s dost naběhlými ňadrami a bez bříška se překvapil. Drazil s ní do doupěte a tam viděl jak dve vlčata spokojeně spí i s koťaty na jedné hromadě. Všichni se zaspály jak je to pobavilo. Kluci převzali stráž nak drobotinou a holky se vydaly o zadní části jeskyně kam nosily kluci samé dříný a prkna. Když tam došly to co zahlédly jim varazilo dech. Byla to ťuňka a vodopádem obložená prknama a upravené tak aby to bylo příjemné a pohodlné na relax a koupání. Holky se namočily a relaxovaly.
Drobotina rostla jako z vody a v půl roce už krásně mluvila, běhala a byla veliká jako normální vlci ale do velikosti svých rdičů měli ještě daleko. Ještě se neuměla přeměnit a také na to bylo ještě brzo.
Roxi s nima spokojeně zila ještě další rok než odešla do Nebeských lovišť za svými předky. Vystalyli jí krásný pohřeb a udělaly i hrobeček.
Neustále kontrolovaly uzemí ale naštěstí se nikdo z laboratoře neoběvil a tak mohly v klidu žít a dospívat.
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.
